- V areálu bývalých
Automatických mlýnů v Pardubicích se rodí nový kulturní a společenský
ostrov města. Jeho vlajkovou lodí bude krajská galerie umístěná do
národní kulturní památky, hlavní budovy mlýnů, navržené architektem
Josefem Gočárem. Do nového sídla by se měla galerie přestěhovat už
pod novým názvem a s novou vizuální identitou, jako Gočárova galerie.
-
-
„Změnu názvu doporučila v pondělí Rada Pardubického kraje a
dříve i výbor zastupitelstva kraje pro kulturu. Následně ji ještě
projedná dubnové zastupitelstvo. Měla by platit od ledna 2023, ale
abychom mohli zadat výběrové řízení na novou vizuální identitu krajské
galerie, musíme mít jasný název už nyní,“ vysvětlil náměstek
hejtmana pro investice a kulturu Roman Línek.
- Ten stál v roce 2017 u zrodu myšlenky zakoupit pro galerii budovu
bývalých mlýnů od manželů Smetanových. Rekonstrukce začala v polovině
roku 2020 a letos by měla být hotová. Následovat budou práce
v interiérech a v polovině roku 2023 do galerie zavítají první
návštěvníci.
- „Uvědomili jsme si, že tak velká změna přináší galerii po 70
letech činnosti i možnost nového nadechnutí. Generačně se vyměnilo
vedení galerie a přichází i možnost nové vizuální tváře této
instituce. Galerie bude sídlit ve stavbě, která nese výrazný rukopis
Josefa Gočára, slavného architekta, rodáka z nedalekého Semína, který
strávil mládí v Pardubicích a zde také našel svou manželku. Po domluvě
s rodinou potomků Josefa Gočára jsme se rozhodli pro název Gočárova
galerie,“ sdělil Roman Línek.
-
-
Sedmdesátiny pro VČG, rozjezd pro Gočárovu galerii
-
Dne 31. prosince 2022 oslaví Východočeská galerie v Pardubicích 70.
výročí své existence a jako narozeninový dárek získá nové sídlo a od
1. ledna 2023 s ním spojený nový název – Gočárova galerie.
„Plánované změny s sebou nesou pro galerii nové výzvy a náročné úkoly.
Jedním z hlavních úkolů, které bude galerie v této souvislosti řešit,
je změna vizuálního stylu,“ uvedla ředitelka galerie Klára Zářecká
a pokračovala: „Ten by měl být soutěžen s podporou profesionálů –
prostřednictvím Czechdesignu. Nezůstane však jen u této proměny.
Velkou výzvou je příprava a následná realizace nového výstavního
konceptu nejen pro budovu Automatických mlýnů ale i prostory domu U
Jonáše.“ Ruku v ruce s novými výstavami dojde na přípravu nové
nabídky edukačních aktivit. Zásadním a logisticky náročným úkolem bude
vlastní přestěhování galerie. V první řadě dojde na stěhování sbírek
galerie do nových depozitářů a přesun čeká i galerijní knihovnu, která
by měla v budoucnosti sloužit nejen odborným zaměstnancům galerie, ale
nově i zájemcům o výtvarné umění z řad široké veřejnosti. Jako
poslední by měli budovu na Zámku opustit zaměstnanci galerie.
-
-
Kraj má
podporu rodiny Josefa Gočára
-
Roman Línek před časem oslovil paní Lucii Gočárovou, vnučku
slavného architekta a pozval ji do Pardubic. Ta mezitím předala
veškeré kompetence své vnučce Marii Fiřtové, která je shodou okolností
vystudovanou historičkou umění. Na pozvání kraje do Pardubic už
několikrát přijela a stavba galerie ve mlýnech ji nadchla. „I díky
ní jsme získali exkluzivní podporu žijících členů Gočárovy rodiny a
souhlas s využitím jména jejich slavného předka v názvu galerie.
Shodou okolností ale vznikla i další spolupráce. Marie Fiřtová je
totiž spolu se Simonou Binko také řešitelkou mezinárodního projektu o
spolupráci umělců a podnikatelů, který autorky demonstrují na příkladu
Josefa Gočára a uměnímilovného koželužského továrníka z Krucemburku
Josefa Binka. Výstavu na toto téma představí od 25. dubna ve
Východočeském muzeu na zámku v Pardubicích,“ prozradil Línek.
-
-
Vrátí se na
zámek, kde si našel manželku
- „Bude to velmi symbolické, protože Binko i Gočár se oženili se
sestrami Chladovými, dcerami sládka zámeckého pivovaru v Pardubicích.
A tak je vlastně vrátíme na pro ně dobře známá místa.
Návštěvníci se kromě uměleckých exponátů z oblasti
architektury, uměleckého řemesla a designu mohou těšit na interaktivní
zábavu v podobě tvořivé dílny. K vidění tu budou i zcela neznámé
intimní předměty z rodinných archivů a množství umělecky vynikajících
fotografií od amatérských fotografů Josefa a Dušana Binkových,
ilustrujících život na počátku století i v době první světové války,“
informovala Marie Fiřtová. Další podrobnosti o výstavě bude
prezentovat Východočeské muzeum.
-
-
Gočárova
galerie, Automatické mlýny č. p. 1, Pardubice
- Cesta za architektem
Josem Gočárem tak začne letos v Pardubicích na zámku, bude
pokračovat do mlýnů a zhmotní se v příštím roce do nově otevřené
Gočárovy galerie. „V současné době jednáme s městem Pardubice o
nových adresách a popisných číslech v Automatických mlýnech. Rádi
bychom, aby Gočárova galerie, která bude sídlit v nejstarší budově
mlýnského reálu, měla adresu Automatické mlýny, č. p. 1, Pardubice,“
sdělil na závěr náměstek hejtmana Roman Línek.
-
-
Příloha: Josef Gočár a krajská
galerie
- Galerie bude sídlit ve
stavbě, kterou ve svém raném období (1909-25) vytvořil mladý architekt
Josef Gočár. Dokonce se k ní musel ještě dvakrát vrátit – po požáru a
s novou přístavbou. Tehdy budova připomínala některým pozorovatelům
Ištařinu bránu z Babylonu a s ornamentálními vzorci světlých a tmavých
cihel působila jako romantický hrad.
- Nyní vymění nový
uživatel mlynářské stroje za umělecká díla. Přesto zůstane připomínka
tehdejšího inventáře a určitý genius loci technického chrámu, který
sloužil sto let svému účelu, zachován.
- Název Gočárova galerie
vzdá hold umělci, který byl v roce 2000 vybrán v anketě za největší
osobnost české architektury 20. století.
- Byl profesorem a
několik let rektorem Akademie výtvarných umění a předsedou výtvarného
spolku Mánes. Kromě architektury se věnoval také navrhování nábytku.
Významné stavby zanechal po celém tehdejším Československu (včetně
třeba pošty v Užhorodu), slavná jsou jeho díla v Praze (Dům u Černé
matky Boží, kostel sv. Václava ve Vršovicích a další), výrazně
urbanisticky a architektonicky ovlivnil tvář Hradce Králové a jeho
výrazná díla najdeme i v Pardubicích a Lázních Bohdaneč.
-
- Co má společného s Pardubickým krajem?
- - narodil se v pivovaru v Semíně u Přelouče
- - od 11 let žil v Lázních Bohdaneč
- - na nižší reálku chodil v Pardubicích
- - v Pardubicích si našel budoucí manželku
- - Je autorem významných staveb v Pardubicích (Automatické
mlýny, Hotel Grand, Anglobanka), v Bohdanči (kubistický lázeňský
pavilon, lázeňské a úřednické domy na náměstí, budova jezdeckých
kasáren, vodárenská věž, vilka pro sestru) nebo památníku bratranců
Veverkových v Rybitví.
-
- Gočár ve svých válečných dopisech píše, že se opravdu "doma"
cítí v Semíně na Pardubicku, nikoliv v Praze. Reagoval na dopis své
ženy, která zase tesknila po Pardubicích. Pardubice byly častým
výletním místem Gočárových - Marie zde koneckonců měla pohřbenou
rodinu.
-