Názvy a jména českotřebovských hospod  
Zajímavou součástí českotřebovské historie jsou také názvy českotřebovských hostinců a restaurací. Připomeňme si nyní tyto českotřebovské provozovny, z nichž většina již dávno zanikla a zůstávají tak na starých zažloutlých fotografiích nebo ve vzpomínkách pamětníků!  Najdeme zde však i některé, které zůstaly v provozu do dnešních časů.
Typické pro   hostince, a to již v  dobách c. a k. monarchie, byla jejich pojmenování podle  majitelů, postupně se  měnící, podle změny provozovatelů. Např. hostinec v čp. 678 v Moravské ulici byl  známý postupně jako  Krásův,  Měšťánkův,  Neugebauerův, Hamplův, nebo prostě „U Mařenky“, podle poslední zdejší hostinské, Marie Hamplové. V domě čp. 389 v Nádražní ulici byl hostinec Schmeisserův, U Sokola, Čermákův, Kestřánkův, později Dělnický dům, nebo též „Dělák“.  Hostinec  čp. 365 na Trávníků byl známý jako  Pospíšilův,  Prachařův,  Zavřelův,  Němcův a poté, od roku 1948   Pucholtův.  V čp. 108 v Litomyšlské ul. byl hostinec Reimanův, později Novotných,  poté Beseda,  nedaleko byla hospoda Kaupova, poté Jasanova a  Hurychova, později  Rudolfova. Sem náleží též Ludvíčkova hospoda  na Tyršově nám. Stejným způsobem byly pojmenovány také třebovské hotely.
Bývaly tu hotely Felcman, později Netušil, hotel Štancl, hotel Zajíček, hotel Vostrčil. Další místní hotely měly několik názvů. Např. hotel čp. 717 v dnešní ulici E. Beneše se jmenoval hotel Bienstock. Název získal podle svého majitele, zednického mistra Josefa Bienstocka, který jej postavil  a provozoval. Vystavěl také přilehlou Táborskou ulici, která se v době vzniku, dokud nebyla úředně pojmenována, hovorově nazývala Binestockova. Hotel později zakoupil hostinský Josef Sontag, který hotel zrušil a hostinec  pod označením  Sontagův, zůstal v provozu až do doby uzavření a demolice. Hotel čp. 486 v Sadové ulici, vystavěný mlynářem Františkem Dařílkem, byl nazýván hotel „U Koruny“, na paměť toho, že po prusko-rakouské válce, byly  v roce  1867 po trati z Vídně  zpět do Prahy převáženy české korunovační klenoty.  Později byl hotel  pojmenován podle svých majitelů - Hyšperských, Padevět, v poválečném období přejmenovaný na hotel Moskva,  který po roce  1990 získal opět svůj dřívější název. 
Některé hospody měly více názvů. Kromě těch „úředních“ získaly i pojmenování hovorová, které jim dali sami štamgasti a jejich návštěvníci. Tyto názvy vznikly podle toho, čím byly podniky ve Třebové typické. Např. Hurtův hostinec, pozdější Národní dům, zvaný též „Nároďák“, byl po roce 1900 nazýván „U Orchestrionu“. Název vznikl podle toho, že jeho majitel, hostinský a mosazník, František Hurt, do svého podniku zakoupil rozměrný orchestrion, který zde vyhrával k poslechu a do tance. A hrával zadarmo, čímž nahradil celou kapelu, které by bylo nutno platit a ještě dát večeři. Na pohlednici Javorky, uložené v muzejních sbírkách, pod obrázek zdejší staré restaurace, připsal v roce 1905 zakladatel muzea, Jan Tykač, poznámku: „U drzého čela.“ Název zřejmě vznikl podle tehdejšího hostinského, který asi neměl u svých hostů značné obliby. V nedávné době se této restauraci říkalo „Jáva“, podle známého ostrova.  Hostinec v čp. 219 v Moravské ulici, známý jako  Hamplův, později Paukrtův, byl nazýván „U Kapličky“ nebo též „U Vlašťoviček“, podle toho,  že si přímo nad výčepem opakovaně vlašťovky stavěly svá hnízda. Hostinec v čp. 50 v Hýblově ulici, známý jako  Hýblův, později  Naňkův, podle svých majitelů, byl v poválečném období hovorově nazýván „U Nováků“, podle zdejších populárních hostinských, manželů Aloise a Aloisie Novákových. Uchoval se také jeho název „Mexiko“, jehož vzniku prý vděčí skutečnost, že se to tam občas popralo jako v Mexiku. Podle zde čepovaného piva se také provozovně přezdívalo „Plzeňka“. Hostinec v čp. 564 v Litomyšlské ulici, nazývaný Fialův, Zavřelův a Hamplův, byl  a je dodnes nazýván „U Lenina“, podle podoby majitele, Rudolfa Hampla, s ruským revolucionářem. Tento hostinec, za časů podniku RaJ, míval název „U Pivovaru“. Pivovar tehdy naproti skutečně stával.  Hostinec v čp. 35 na Starém náměstí, původně Vostrčilův, byl  nazývaný „Modrá hvězda“,  podle plastické figurální výzdoby dívky na fasádě, ozdobené kolem hlavy paprsky s modrými sklíčky. Později se zde také říkalo „U Kašpara“, podle známého vedoucího. Zajíčkův hostinec čp. 20 na Starém nám. byl po roce 1918 pojmenován „U Republikána“. Další názvy hospod vznikaly podle zde čepovaného piva. Kromě již vzpomenuté Plzeňky, to byla v roce 1904  „Jediná litovelská pivnice u Kosmanů“, sídlící v domě čp. 51 v Hýblově ulici nebo „Smíchovská pivnice u Bednářů“ v čp. 12 v Klácelově ulici.
Některé hostince získaly své názvy také podle svého umístění. Např. hostinec a nevěstinec Františka Kopeckého v čp., 716 ve Slovanské ulici byl po roce 1924 nazvaný „U Nového nádraží.“ Známé pojmenování této hospody „Naše“ vzniklo pravděpodobně podle její obliby mezi štamgasty. Restaurace v sokolovně „Na Skále“ byla nazvána podle přilehlého kamenolomu. Pod podloubím domu čp. 63 v Hýblově ul. býval Habrmanův hostinec „V Tunelu“, nazvaný podle toho, že v něm byla neustále tma.  Hostinec „U Mařenky“ měl za časů, kdy byl provozován podnikem  RaJ, pojmenování „U Jatek“, podle nedaleké provozovny. Sem patřila i restaurace „Na Koupališti“. Z těch dřívějších můžeme připomenout hostinec v domě čp. 85 v Podbranské ulici, který se jmenoval „U Zelené brány“. Název získal podle nedaleko stojící tzv. Dolní městské brány, která měla svoji střechu pokrytou měděnkou. V muzejních sbírkách se dochoval jeho vývěsní štít s nápisem „Gasthaus beim grünen Thor“. Bývalý Horákův hostinec v domě čp. 42 na Starém nám. byl nazýván „V Průchodu“, německy „Durchhaus“, podle toho, že do roku 1885, kdy byla zřízena dnešní Nádražní ulice, se jeho průjezdem chodilo k nádraží Z hospod novějších, připomeneme dnes již neexistující restauraci Trávník, kde se též říkalo „Na drnu“.  Restaurace Křib byla nazývána¨, díky svému protáhlému lokálu, „Letiště“. Restauraci „U Kateřiny“ se říká též „U Ptáčkařů“, neboť zde měl své sídlo svaz chovatelů exotů. Nádražní restauraci se říkalo „Dvojka“, podle tehdejší cenové skupiny. V domě čp. 52 v Hýblově ul., jako součást prodejny lahůdek byla provozována denní vinárna zvaná „U Pavouka“. Pod podloubím domu čp. 41 na Starém nám. vznikla druhá vinárna, později  bar „U Kohouta“. Chata „Hliníky“ je nazvána podle toho, že v těchto místech třebovští hrnčíři těžili svoji surovinu a nedaleký „Florián“, zase podle patrona hasičů.   Parnické hospody jsme nechali stranou, neboť Parník byl v minulosti samostatnou obcí. Ale dvě  z nich musíme připomenout. Restaurace „Sauna“ u krytého bazénu, bývala nazývána „Autobus“.  V dlouhém a úzkém lokálu byly dvě řady stolů a mezi nimi ulička. Nedávno zbořená chata „Habeš“ získala název podle toho, že v době, kdy byla postavena, zuřila válka v Habeši.
Martin Šebela