-
Zajímavou součástí českotřebovské historie jsou také názvy
českotřebovských hostinců a restaurací. Připomeňme si nyní tyto
českotřebovské provozovny, z nichž většina již dávno zanikla a
zůstávají tak na starých zažloutlých fotografiích nebo ve vzpomínkách
pamětníků! Najdeme zde však i některé, které zůstaly v provozu do
dnešních časů.
-
-
Typické pro hostince, a to již v dobách c. a k. monarchie, byla
jejich pojmenování podle majitelů, postupně se měnící, podle změny
provozovatelů. Např. hostinec v čp. 678 v Moravské ulici byl známý
postupně jako Krásův, Měšťánkův, Neugebauerův, Hamplův, nebo prostě
„U Mařenky“, podle poslední zdejší hostinské, Marie Hamplové. V domě
čp. 389 v Nádražní ulici byl hostinec Schmeisserův, U Sokola,
Čermákův, Kestřánkův, později Dělnický dům, nebo též „Dělák“.
Hostinec čp. 365 na Trávníků byl známý jako Pospíšilův,
Prachařův, Zavřelův, Němcův a poté, od roku 1948 Pucholtův. V čp.
108 v Litomyšlské ul. byl hostinec Reimanův, později Novotných, poté
Beseda, nedaleko byla hospoda Kaupova, poté Jasanova a Hurychova,
později Rudolfova. Sem náleží též Ludvíčkova hospoda na Tyršově nám.
Stejným způsobem byly pojmenovány také třebovské hotely.
-
-
Bývaly tu hotely Felcman, později Netušil, hotel Štancl, hotel
Zajíček, hotel Vostrčil. Další místní hotely měly několik názvů. Např.
hotel čp. 717 v dnešní ulici E. Beneše se jmenoval hotel Bienstock.
Název získal podle svého majitele, zednického mistra Josefa Bienstocka,
který jej postavil a provozoval. Vystavěl také přilehlou Táborskou
ulici, která se v době vzniku, dokud nebyla úředně pojmenována,
hovorově nazývala Binestockova. Hotel později zakoupil hostinský Josef
Sontag, který hotel zrušil a hostinec pod označením Sontagův, zůstal
v provozu až do doby uzavření a demolice. Hotel čp. 486 v Sadové
ulici, vystavěný mlynářem Františkem Dařílkem, byl nazýván hotel „U
Koruny“, na paměť toho, že po prusko-rakouské válce, byly v roce
1867 po trati z Vídně zpět do Prahy převáženy české korunovační
klenoty. Později byl hotel pojmenován podle svých majitelů -
Hyšperských, Padevět, v poválečném období přejmenovaný na hotel
Moskva, který po roce 1990 získal opět svůj dřívější název.
-
-
-
Některé hospody měly více názvů. Kromě těch „úředních“ získaly i
pojmenování hovorová, které jim dali sami štamgasti a jejich
návštěvníci. Tyto názvy vznikly podle toho, čím byly podniky ve
Třebové typické. Např. Hurtův hostinec, pozdější Národní dům, zvaný
též „Nároďák“, byl po roce 1900 nazýván „U Orchestrionu“. Název vznikl
podle toho, že jeho majitel, hostinský a mosazník, František Hurt, do
svého podniku zakoupil rozměrný orchestrion, který zde vyhrával
k poslechu a do tance. A hrával zadarmo, čímž nahradil celou kapelu,
které by bylo nutno platit a ještě dát večeři. Na pohlednici Javorky,
uložené v muzejních sbírkách, pod obrázek zdejší staré restaurace,
připsal v roce 1905 zakladatel muzea, Jan Tykač, poznámku: „U
drzého čela.“ Název zřejmě vznikl podle tehdejšího hostinského,
který asi neměl u svých hostů značné obliby. V nedávné době se této
restauraci říkalo „Jáva“, podle známého ostrova. Hostinec v čp. 219
v Moravské ulici, známý jako Hamplův, později Paukrtův, byl nazýván
„U Kapličky“ nebo též „U Vlašťoviček“, podle toho, že si přímo nad
výčepem opakovaně vlašťovky stavěly svá hnízda. Hostinec v čp. 50 v Hýblově
ulici, známý jako Hýblův, později Naňkův, podle svých majitelů, byl
v poválečném období hovorově nazýván „U Nováků“, podle zdejších
populárních hostinských, manželů Aloise a Aloisie Novákových. Uchoval
se také jeho název „Mexiko“, jehož vzniku prý vděčí skutečnost, že se
to tam občas popralo jako v Mexiku. Podle zde čepovaného piva se také
provozovně přezdívalo „Plzeňka“. Hostinec v čp. 564 v Litomyšlské
ulici, nazývaný Fialův, Zavřelův a Hamplův, byl a je dodnes nazýván
„U Lenina“, podle podoby majitele, Rudolfa Hampla, s ruským
revolucionářem. Tento hostinec, za časů podniku RaJ, míval název „U
Pivovaru“. Pivovar tehdy naproti skutečně stával. Hostinec v čp. 35
na Starém náměstí, původně Vostrčilův, byl nazývaný „Modrá hvězda“,
podle plastické figurální výzdoby dívky na fasádě, ozdobené kolem
hlavy paprsky s modrými sklíčky. Později se zde také říkalo „U
Kašpara“, podle známého vedoucího. Zajíčkův hostinec čp. 20 na Starém
nám. byl po roce 1918 pojmenován „U Republikána“. Další názvy hospod
vznikaly podle zde čepovaného piva. Kromě již vzpomenuté Plzeňky, to
byla v roce 1904 „Jediná litovelská pivnice u Kosmanů“, sídlící
v domě čp. 51 v Hýblově ulici nebo „Smíchovská pivnice u Bednářů“ v čp.
12 v Klácelově ulici.
-
-
Některé hostince získaly své názvy také podle svého umístění. Např.
hostinec a nevěstinec Františka Kopeckého v čp., 716 ve Slovanské
ulici byl po roce 1924 nazvaný „U Nového nádraží.“ Známé pojmenování
této hospody „Naše“ vzniklo pravděpodobně podle její obliby mezi
štamgasty. Restaurace v sokolovně „Na Skále“ byla nazvána podle
přilehlého kamenolomu. Pod podloubím domu čp. 63 v Hýblově ul. býval
Habrmanův hostinec „V Tunelu“, nazvaný podle toho, že v něm byla
neustále tma. Hostinec „U Mařenky“ měl za časů, kdy byl
provozován podnikem RaJ, pojmenování „U Jatek“, podle nedaleké
provozovny. Sem patřila i restaurace „Na Koupališti“. Z těch
dřívějších můžeme připomenout hostinec v domě čp. 85 v Podbranské
ulici, který se jmenoval „U Zelené brány“. Název získal podle nedaleko
stojící tzv. Dolní městské brány, která měla svoji střechu pokrytou
měděnkou.
 V muzejních
sbírkách se dochoval jeho vývěsní štít s nápisem „Gasthaus beim grünen
Thor“. Bývalý Horákův hostinec v domě čp. 42 na Starém nám. byl
nazýván „V Průchodu“, německy „Durchhaus“, podle toho, že do roku
1885, kdy byla zřízena dnešní Nádražní ulice, se jeho průjezdem
chodilo k nádraží Z hospod novějších, připomeneme dnes již
neexistující restauraci Trávník, kde se též říkalo „Na drnu“.
Restaurace Křib byla nazývána¨, díky svému protáhlému lokálu,
„Letiště“. Restauraci „U Kateřiny“ se říká též „U Ptáčkařů“, neboť zde
měl své sídlo svaz chovatelů exotů. Nádražní restauraci se říkalo
„Dvojka“, podle tehdejší cenové skupiny. V domě čp. 52 v Hýblově ul.,
jako součást prodejny lahůdek byla provozována denní vinárna zvaná „U
Pavouka“. Pod podloubím domu čp. 41 na Starém nám. vznikla druhá
vinárna, později bar „U Kohouta“. Chata „Hliníky“ je nazvána podle
toho, že v těchto místech třebovští hrnčíři těžili svoji surovinu a
nedaleký „Florián“, zase podle patrona hasičů. Parnické hospody jsme
nechali stranou, neboť Parník byl v minulosti samostatnou obcí. Ale
dvě z nich musíme připomenout. Restaurace „Sauna“ u krytého bazénu,
bývala nazývána „Autobus“. V dlouhém a úzkém lokálu byly dvě řady
stolů a mezi nimi ulička. Nedávno zbořená chata „Habeš“ získala název
podle toho, že v době, kdy byla postavena, zuřila válka v Habeši.
-
Martin Šebela
-
-
|
