Českotřebovský deník 109/2022 (20/4)
Hudební festival Antonína Bennewitzze zahájen
Festival zahájil večer s patronem festivalu Jaroslavem Svěceným. Festival po dva roky v kulturním kalendáři města chyběl, teprve dnes se opět dostal do reality.Škoda volných míst v sále Kulturního centra, koncertní večer měl vynikající úroveň. A vzhledem k již tradiční pokoncertni diskuzní tribuně zde byla příležitost přímé diskuze diskuze s mistrem Jaroslavem Svěceným a padaly návrhy na další možnosti, např. společné prezentace festivalu s programem souborů ZUŠ.  Posluchači měli opět navíc v rámci večera i exkurzi, při které byly představeny zajímavé historické housle italských mistrů houslařů. A vlastně nejen na koncertu, ale i po něm, kdy se našla početná skupina obdivovatelů a poslouchala další zajímavosti. O mistrovské housle byl opravdu zájem.  Z úvodního festivalového večera připravil Českotřebovský deník videoreportáž, postupně se budou přidávat také videa z dalších festivalových akcí. Již zítra je na pořadu  druhý festivalový večer věnovaný violoncellu. Na koncertu vystoupí současně dokonce čtyři violoncellisté.....
Trápení s přeplněnými kontejnery 
Tak, jak to je na snímku to přece nemělo dopadnout. Už několik dní sleduji stav kontejnerů a okolo kontejnerů v blízkosti mého bydliště. Je mi líto, ale vyvážení kontejnerů jednou za 14 dní nebude asi nejlepším řešením. Chápu, že odvoz odpadků se díky svátkům mírně opozdil, ale jak píši výše, tento stav trvá již několik dní. Chápu i to, že v dnešní době se musí všude šetřit. Pokud se počet odvozů odpadků za rok zredukuje na polovic, jistě se ušetří nemalé peníze, ale za jakou cenu? Nejen, že kupy odpadků lezoucích z kontejnerů a zdobících jejich okolí, působí odpudivě, ale v době letních teplot budou velmi nepříjemně páchnout a to nemluvím o množství hlodavců, kteří tuto formu snadné obživy jistě uvítají. Možná by bylo řešením přidat nějaký kontejner navíc, ale vejde se na stanoviště?  Jak jsem se dozvěděla v brožurce "Kam s odpadem v České Třebové v roce 2022", mělo být řešením třídění odpadu. Věřte mi, že doma odpad i bez návodné brožurky svědomitě třídíme, ale když šel manžel vytříděné plasty a papír vyhodit do patřičných kontejnerů, nebylo prostě kam. Vím, že jde o první čtrnáctidenní pauzu mezi odvozy, jedná se tedy víceméně o pauzu zkušební, jestli to bude pokračovat ale takhle dál, bude se s tím muset určitě něco udělat. Alespoň s kontejnery u bytových domů, z vlastní zkušenosti vím, že jsme popelnici, která nám sloužila jedna pro 2 lidi, nikdy plnou za týden neměli. Marko III
Co k problému dodat
Uvedená fotografie není pěkná a svědčí o problémech. Kontaktoval jsem odpovědné osoby a zjistil, že řešení je připraveno. Udělal jsem také osobní průzkum, tedy projel jsem celé město, protože byly i hlasy, že se dělá "velbloud z komára" a že to je výjimka a jinde je vlastně všechno v pořádku. Vše jsem si zaznamenal a zjistil, že dnes 20.4. v dopoledních hodinách byly problémy se svozem komunálního odpadu především na sídlišti Trávník, zejména v okolí  domů čp. 1893 - 1896 v Habrmanově ulici. Zde ukládáním odpadu mimo kontejnery vlastně vznikaly "černé skládky". Odtud je také výše uvedená fotografie. Velké množství odpadu se v kontejnerech navršilo díky 14tidennímu cyklu svozu komunálního směsného odpadu a dnes 20.4. měly být podle  zveřejněného svozového kalendáře odvezeny. Proto jsem provedl ještě druhou odpolední kontrolu stanovišť. Vše už bylo odvezeno.
Zatímco ve čtvrtích s rodinnými domky žádné problémy s množstvím komunálního odpadu při novém cyklu svozu nejsou, tak na sídlištích mohou vznikat problémy z několika důvodů. Především jde zřejmě o nedokonalé třídění, kde problémy dělá zejména odkládání bioodpadu, který se z pohodlnosti stále ponechává v netříděné složce. Je to také o anonymním  ukládání odpadu. Za netřídění  zjištěné v kontejneru na směsný odpad lze jen těžko někoho postihnout. Kolektivní vina neexistuje. Zatímco doma mám pro odpad vlastní nebo na jméno vypůjčené nádoby, na sídlištích takový vztah chybí.  Budeme-li však více třídit, budou i kontejnery na směsný odpad naplněny později a méně. To je smysl třídění. O to méně zavezeme na skládku, kde jsou pro letošek ostré limity ve výši 190 kg na obyvatele. Loni jsme tento novým odpadovým zákonem stanovený limit překročili dvojnásobně a platili proto vysoké poplatky (Tyto kontejnery  jsou ve vlastnictví bytových družstev nebo SVJ, město je neposkytuje).
Obecně se říká: "My všichni třídíme."  Určitě je takových rodin stále více. Bude dobré se o tom přesvědčit. Připravujeme "brigádu", takovou dobrovolnou akci, na které se chceme přesvědčit na jaké úrovni je třídění právě v těch lokalitách, kde kapacita kontejnerů  nejvíc nedostačuje (a dosud při týdenním svozu dostačovala). Možná by bylo dobře, abychom dostali tip, kde máme takovou kontrolu třídění provést. Prostě dobrovolníci vysypou kontejner na velkou plachtu a budou  provádět dodatečné třídění shromážděného směsného odpadu, který byl vystaven k odvozu na skládku.  Dobrovolníci se již hlásí např. z řad zastupitelů města nebo i radních, kteří sami mají zájem na tom zjistit, jak to je s tříděním ve skutečnosti. Všechno zaznamenáme na videozáznam, abychom o výsledku přesvědčili veřejnost. Teprve tak se zjistí, nakolik si obyvatelé na sídlištích vzali třídění odpadu za své. Tato demonstrace jistě nemusí změnit chování domácností, ale může být významná. Ne proto, aby se dávaly pokuty za špatné třídění, ale abychom si uvědomili, že zlepšení situace je na nás. Neboť každý z nás denně s odpadem manipuluje. Zlepšení třídění je nutností, je to cesta ke snížení finanční náročnosti na likvidaci odpadu v městském rozpočtu.  (mm)
Další úsek čtrnáctky se frézoval v obchodní zóně
Je to frekventovaný úsek a proto měli zákazníci obchodních řetězců ztížený přístup při vjezdu a výjezdu .  Úsek bude nyní v opravě v dalších dalších dnech. Kdo nemusí ať tudy nejezdí zvláště v dopravních špičkách.
 
Obchod Hruška na Moravské zavírá
Podle sdělení na vchodových dveřích prodejna končí. Vlastně prodej skončil již včera 19. dubna a dnes se již prodavačky uklízely regály a zboží na nich.  Další osud prodeje není známý. Doufejme, že Křib a okolí nezůstane bez prodejny.
 
Nejlepší sportovci města za rok 2021 budou vyhodnoceni 
Každý rok se provádí setkání starostky města s nejlepšími sportovci podle návrhu sportovní komise města.  Kritéria pro hodnocení jsou dány dosaženými výkony a také i tím o které sportovní odvětví se jedná, někde je konkurence velká, jinde o něco menší. Někdy se mluví např. o "Mistrovství světa" a ve skutečnosti jde o soutěž takto nazvanou pro poměrně úzkou  skupinu sportovců. Tomu všemu nejlépe rozumí ve sportovní komisi a tam právě vzniká návrh na toto ocenění.  nebereme také žádné ohledy na to, zda sportovec závodí za českotřebovský oddíl, nebo třeba za Duklu Praha apod. Máme tedy zcela jiná kritéria než např. v anketě o nejlepšího sportovce okresu.  Vyhodnocení nejlepších sportovců města se uskuteční příští středu 27. dubna v obřadní síni radnice.
 
Novinky pro děti ve sportovním areálu Litomyšl  
Pokud rádi trávíte s dětmi čas venku, určitě by vám neměly uniknout novinky v areálu atletického stadionu. Pro větší návštěvníky tam vzniklo nedaleko restaurace Na výsluní nové parkourové hřiště pro kreativní zdolávání překážek. O kus dále pak u plochy s umělou trávou najdete lanový park pro malé děti. Investovalo se i v areálu plovárny, kde novinkou letošní sezony bude velkoplošná nafukovací trampolína. Na rozšíření volnočasového vyžití město investovalo přes milion korun.
Současně pokračují práce na vybudování nového odhodiště na atletickém stadionu.
 
SPOLU po Pardubickém kraji  
Jeden den poslaneckého týdne jsme si opět vyhradili s kolegy David Šimek Karel Haas i Pavel Svoboda, poslanec za Pardubický kraj na společný program#SPOLU Pardubickýkraj v našem kraji.
V úterý jsme navštívili Národní hřebčín Kladruby nad Labem, kde jsme nemohli minout nejen ustájení starokladrubských běloušů, ale také debatu s ředitelem Jiřím Machkem a rozvoji nejnovější památky UNESCO v ČR, připravenosti na turistickou sezónu po covidových omezeních, spolupráci s místní SŠ jezdectví a samozřejmě jsme se dotkli i probíhající rekonstrukce historického objektu hřebčína knížat Kinských u nás v Heřmanově Městci.
Pokračovali jsme návštěvou rodinné firmy KUSÝ, s.r.o. ve Lhotě pod Přeloučí. Rozhovor s otcem a synem Pospíšilovými, majiteli firmy byl o tom, s čím se současní střední podnikatelé (mají 22 zaměstnanců) u nás potýkají. Vyrábějí zakázkově hlavně kovová brlení pro živočišnou zemědělskou výrobu, ale třeba i septiky pro rodinné domy.
A tím hlavním bylo setkání se starosty ORP Přelouč. Již čtvrté v pořadí v našem kraji. A opět plné aktuálních témat. Od covidu a jeho dopadu na kapacity školských zařízení, přes chystané změny stavebního zákona, odměňování zastupitelů, fungování NSA až převody bytů vybudovaných se státní dotací před 20 lety do osobního vlastnictví. Díky za zpětnou vazbu! Tohle je pro nás důležité. A leccos máme poznamenáno a budeme se snažit také změnit či prosadit.
Na fotografii si také můžeme připomenout návštěvu poslance Marka Výborného v České Třebové při příležitosti premiéry udílení Cen Gustava Habrmana pro Učitele Pardubického krajkem, které se konalo  minulou středu 13. dubna 2022. I zde si Marek Výborný našel dostatek času na diskuzi k aktuálním tématům se starostkou města Magdalénou Peterkovou (viz fotografie) 
 
Mincovní poklad z Vysoké u Jevíčka
Unikátní nález a zároveň o jeden z nejrozsáhlejších mincovních pokladů objevených v ČR v posledních desetiletích.
V roce 2020 náhodný nálezce posbíral v rozryté zemině na louce v obci Vysoká u Jevíčka přes 200 mincí. Archeologické oddělení Regionálního muzea v Litomyšli okamžitě zahájilo rozsáhlý výzkum, který nakonec odkryl přes 7 000 mincí z 16.–17. století, pocházejících z mnoha zemí Evropy. Poklad byl konzervován a následně jednotlivé mince určeny a oceněny pracovníky numismatického oddělení Moravského zemského muzea v Brně.
„V posledních letech se dostávají do krajských muzeí opravdu mimořádné historické poklady,“ říká náměstek hejtmana Pardubického kraje pro kulturu Roman Línek a pokračuje: „Na pardubickém zámku byl nedávno zpřístupněn takzvaný poklad století, objevený v roce 2015 u Chýště na Pardubicku. Ten obsahuje 1669 mincí a mincovních zlomků přibližně z 10. století, za které by se tehdy dala vyzbrojit armáda. Oproti tomu je poklad z Jevíčska menší kupní hodnoty, ale co se týká počtu nalezených mincí, je mnohem rozsáhlejší. V podstatě můžeme říci, že je to nejpočetnější mincovní nález v našem kraji v tomto tisíciletí. Nálezce si zažádal o odměnu, takže k tomu bylo zahájeno řízení na našem Odboru kultury, sportu a cestovního ruchu.“ P"oklad bude představen v Litomyšli 29. dubna a Českotřebovský deník bude přítomen.
Vzpomínka na Jaroslavu Víšovou - dnes by měla 94 let
Byla uznávaným odborníkem přes jazyky, pomáhala svým žákům vytvořit si co možná  nejobjektivnější názor na svět, když technologie tehdejší moci  měla za úkol vychovávat každého jen jednostranně. Přátelství mezi námi jejími studenty a naší třžídní profesorkou vydrželo až za hrob. Za významný považujeme její trvale pozitivní vztahu k životu a to i v dobách, které jsme my již neprožili.  Viděla hrůzy nacistického teroru hodně z blízka v rodinách sousedů a přátel židovského původu, ze kterých se z koncentračních táborů a vězení nikdo nevrátil. Měla  i lepší vzpomínky na seznámení s budoucím manželem Stanislavem (díky hospitalizaci na chirurgii na Bulovce), na skromnou svatbu na Libeňském zámku, na  začátek svého pedagogického působení v Čakovicích v roce 1950, na stěhování do České Třebové, kde Stanislav i Jarka dostali práci.
Jaroslava Víšová učila od roku 1956 dalších 45 let na českotřebovském gymnáziu. Její aprobace byla čeština - ruština, během své praxe si ji rozšířila ještě na němčinu i angličtinu.  Souběžně učila také ve  českotřebovské "večerní průmyslovce", průmyslové škole železniční i na učilišti na Skalce, nějakou dobu i v Litomyšli. Ve své pedagogické práci měla velké úspěchy, byla velmi oblíbenou učitelkou, věnovala se studentům v řadě mimoškolních aktivit - zájmových kroužků i soutěží. Zde se potkávali studenti různých ročníků koly a dokonce i s absolventy. V posledním almanachu vydaném ke 100 letům gymnázia v roce 2009 si o tom můžeme hodně přečíst. Zemřela v  září  2018 přesně 5 měsíců po své devadesátce, kterou ještě dokázala v dobrém stavu i kolektivu oslavit. (mm)
Dvě křižovatky v Litomyšli se změní 
Dopravní situace je pro obyvatele Litomyšle velkým tématem, stejně jako pro ty, kteří městem jen projíždějí. Nyní se mají změnit dvě křižovatky, což pomůže bezpečnosti i plynulosti provozu.
První z důležitých křižovatek je na výjezdu z města na Svitavy a propojuje silnici I/35 a Průmyslovou ulici. Přestavbu současného křížení ve tvaru písmene T projednala Centrální komise Ministerstva dopravy bez podmínek a jednohlasně ji schválila. Bude se tedy pokračovat v přípravě stavby.
„Tato křižovatka je místem, kudy projíždí téměř 30 tisíc aut denně. Už v minulosti na mnoha místech pomohly kruhové křižovatky s plynulostí a bezpečností provozu. Proto jsem rád, že v tomto frekventovaném místě vznikne. A to i vzhledem k tomu, že v Průmyslové ulici Pardubický kraj připravuje výstavbu nové základny Zdravotnické záchranné služby,“ uvedl náměstek hejtmana a krajský radní zodpovědný za dopravu Michal Kortyš.
Dokumentaci Ministerstvo dopravy zhotoví podle výběru litomyšlské radnice, která preferovala výstavbu okružní křižovatky se třemi rameny a dvěma jízdními pruhy na vjezdu i výjezdu v hlavním směru silnice I/35. Do budoucna bude možné zrealizovat i čtvrté rameno.
Pokud vše půjde podle plánu, řidiči by novém kruhovém objezdu měli jezdit od roku 2025.
Naplánovaná je taky kruhová křižovatka na příjezdu do Litomyšle od Vysokého Mýta. „V současné době je připravená projektová dokumentace a doufáme, že i zde dojde k přestavbě. Rozhodně by to prospělo plynulosti a bezpečnosti provozu. V této chvíli je v plánu alespoň stavba odbočovacích pruhů pro bezpečný vjezd a výjezd pro Auto Hlaváček a obyvatele žijících v této části Nedošína. Realizace by měla proběhnout v letošním roce,“ řekl Michal Kortyš.
O lepší plynulost provozu usiluje Litomyšl celou řadu let, nyní se konečně dočká. „Už jako starosta města Litomyšl jsem usiloval o to, aby se obě křižovatky změnily a nyní se obyvatelé města i ti, kteří jen projíždějí, dočkají. Věřím, že to přispěje i větší bezpečnosti provozu,“ dodal Kortyš.
Poznámka: Výsledky celostátního sčítání dopravy v roce 2020 ve formě mapy se zvětšením najdete na odkaze ZDE. Rozhodně se zde neuvádí intenzita 30tisíc vozidel za 24 hodin, jak je uvedeno výše v článku. Poloviční číslo by bylo přesnější. Navíc se počítá, že v nejbližších letech  většinu dopravy odvede dálnice D 35 a tak stavět kruhový obchvat může být z tohoto pohledu zbytečné vyhazování peněz. Naopak to vypadá jako rychlá snaha urvat ještě pro dopravní řešení Litomyšle další státní peníze, i když by byly možná více zapotřebí jinde. Připomenu např. stále odkládaný kruhový objezd u Korada v České Třebové nebo zahájení prací na přípravě obchvatu města.
S ministrem zemědělství o koních jako rodinném stříbru
Předseda rady památky UNESCO Krajiny pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem Roman Línek se tento týden sešel s ministrem zemědělství Zdeňkem Nekolou. Jednali o rozvoji této památky, kterou spravuje Ministerstvo zemědělství České republiky, i o další exkluzivní koňské akci – Velké pardubické.
„Seznámil jsem pana ministra s činností rady, ve které na úrovni náměstků ministrů spolupracují čtyři vládní rezorty – zemědělství, kultura, životní prostředí a místní rozvoj. Předal jsem mu nový management plán, který byl podmínkou pro zapsání na seznam UNESCO a je platný na léta 2022-26. Probrali jsme úkoly, které z něj vyplývají pro obnovu krajiny, památek chovu koní či udržitelnost cestovního ruchu a domluvili jsme se na společné návštěvě hřebčína v nejbližších měsících,“ uvedl Roman Línek.
Dalším tématem jednání byl ikonický dostih Velká pardubická steeplechase, který se v Pardubicích jezdí už od roku 1874. „V našem kraji považujeme jak kladrubský hřebčín, tak Velkou pardubickou za rodinné stříbro, které vytváří zdejší identitu. Proto budeme rádi, když Ministerstvo zemědělství ČR najde vhodnou formu, jak i tento nejtěžší dostih kontinentální Evropy s bohatou tradicí podpořit,“ dodal Línek.
Začala oprava fasády chrudimského muzea
Po velikonočních svátcích byla zahájena oprava fasády na hlavní budově Regionálního muzea v Chrudimi, kterou má Pardubický kraj v dlouhodobém pronájmu od města Chrudim.
„Investorem opravy vnějšího pláště budovy a kamenných prvků je Regionální muzeum v Chrudimi, které vysoutěžilo firmu DBC-AG z Pardubic. Na financování se rovným dílem složily Pardubický kraj a město Chrudim jako vlastník budovy, celkový rozpočet opravy je 7,228 milionu korun včetně DPH. Pokud do stavby nezasáhnou extrémně nepříznivé klimatické podmínky nebo další nečekané okolnosti, má být hotovo v polovině června,“ uvedl náměstek hejtmana Pardubického kraje pro investice a kulturu Roman Línek.
Oprava bude postupovat po jednotlivých fázích a v návaznosti na to bude nahrazována podchozí konstrukce lešením. „Začínáme u napojení s budovou Široká 85, poté přijde na řadu čelní strana budovy do ulice Široká a nakonec jižní strana budovy nad náhonem Chrudimky,“ informovala ředitelka muzea Klára Habartová.
Součástí opravy jsou restaurátorské práce na kamenných zdobených prvcích, které jsou v havarijním stavu, a hrozilo by jejich trvalé poškození. Provoz muzea nebude nikterak omezen.
Čápi se vracejí   
Na území ČR se vyskytují dva druhy čápů – čáp bílý a čáp černý. Oba druhy na zimní období od nás odlétají a na jaře se opět na svoje hnízdiště vracejí. Je rozdíl ve způsobu jejich tahu, i když cesty jsou stejné.
Čápi bílí létají společně ve velkých hejnech, naproti tomu čápi černí létají samostatně. Čápi neradi aktivně létají (mávají křídly), rádi plachtí a k tomu využívají stoupavé termální proudy. Proto k překonání Středozemního moře využívají ta nejužší místa, kde nemusí letět nad vodou. Létají proto přes Gibraltarský průliv, nebo přes Turecko a Blízký východ. Je to proto, že nad vodou nejsou stoupavé proudy, a tudíž by nemohli plachtit.
Na hnízdiště jako první dolétá samec a to z důvodu obrany hnízda proti jinému samci, který by ho případně mohl obsadit. Samice dolétá o něco později, většinou se jedná o týden až dva. Na Českotřebovsku  bývá čáp viuděn často. Hnízdí v Třebovici, také na Parníku na škole.  Zatím nemám letošní přílet zdokumentovaný, věřím, že se to podaří..(mm)