-
Nové video
Českotřebovského deníku:
-
Šest stovek
závodníků v orientačním běhu na Pekláku
-
 Areál
Peklák byl v sobotu 9. dubna v obležení více než 600 závodníků. Na 5.
závod Východočeského poháru přijeli snad všichni orientační běžci z
východních Čech, dospělí i mládež.
- Centrum závodu bylo sice na dojezdu sjezdovky, ale mapa s
vyznačenými kontrolními stanovišti dovedla závodníky v lesnatém a
kopcovitém terénu od sjezdovky poměrně daleko. Závod byl vypsaný ve
velkém počtu kategorií, jejich trasy se lišily délkou i náročností.
Pro mládež měly délku např. 3 kilometry, pro dospělé i deset.
Záleželo na dobré orientaci v terénu. Také na start závodu se museli
všichni závodníci vydat pěšky poměrně daleko, až za chatovou oblast
Habeš.
- Závody byly velkou propagací českotřebovského areálu Peklák,
ukázaly, že může dobře sloužit nejen lyžařům, bikerům nebo atletům,
ale díky přilehlému náročnému lesnatému terénu také velmi dobře i
orientačním běžcům. Díky závodům přijely na Peklák stovky lidí, kteří
by se sem jinak nepodívaly. Je to velká zásluha malého
kolektivu členů oddílu orientačního běhu českotřebovské
Lokomotivy a především předsedy oddílu, který měl se zajištěním nejvíce
starostí. Všechno klapalo dobře do posledního detailu.
- Počasí bylo doslova aprílové, déšť a sníh možná i některé
závodníky z Krkonoš odradil. Na vlastní závod však pršet přestalo a
na vyhlášení vítězů, připravené jen pro dětské kategorie, svítilo
sluníčko. Další odpolední sněhové přeháňky už závod nezkazily.
Vyhlášení nejlepších z mládežnických kategorií se zúčastnil i
místostarosta města Josef Kopecký.
-
-
Krásný
koncert:
-
Martina
Mikulecká - Magdaléna Špičáková - Martina Plocková
-
Orchestr
bývalých žáků ZUŠ
-
- Zcela zaplněná Malá scéna, tedy návštěva, kterou by se pyšnil
přední český houslový virtuóz. Ozdoba celé koncertní sezóny.
Kultura hodně pošramocená covidovými zákazy a stálými přesuny termínů
koncertů se vzpamatovává a důkazem toho byl páteční koncert 8.
dubna 2022. Opět se potvrdilo, že Třebováci chodí na představení
Třebováků s nadšením a v případě zmíněného koncertu to byl navíc koncert
vysoké úrovně. Těžko popsat všechno slovy, proto Českotřebovský deník
koncert zaznamenal a uvede jej v nejbližších dnech ze záznamu.
Každý ze tří sólistek vystoupila na koncertu dvakrát a opravdu to bylo
jen na chválu. Vynikající dramaturgie koncertu dokázala posluchače
udržet v pozornosti. Martina Mikulecká zahájila hudební večer
Wieniawského koncertem a sklidila velké ovace, které pokračovaly i po
vystoupení Magdalény Špičákové, která přednesla 1. a 2. větu ze Sonáty
Bohuslava Martinů pro flétnu a klavír. Martina Plocková do třetice
zahrála (zpaměti jako všechna svá vystoupení) Baladu e-moll V. Nováka.
Nutno ještě zmínit výborné výkony Radima Pančochy, při zajištění
klavírního doprovodu houslí i flétny. Stejně výborné zážitky přineslo i
"druhé koncertní kolo" umělkyň, které mají společný původ na
 českotřebovské
ZUŠ, kterou absolvovaly právě před pěti lety. Tehdy také vystoupily na
společném koncertu. Právě na to vzpomínala ve svém úvodním vystoupení
ředitelka ZUŠ Jarmila Holcová. Při tomto vystoupení jsme si jako
"domácí" uvědomili, že taková vystoupení chceme někdy zase zopakovat,
třeba s dalším obohacením, protože nástrojová skladba sólistek je
opravdu vhodně se doplňující. I to je důvod pro to, že si dojmy z
koncertu budeme moci zopakovat při shlédnutí koncertního záznamu.
- Druhá část koncert patřila orchestru bývalých žáků zušky, vedeného
Jitkou Novákovou. Je to orchestr bez dirigenta, ale přísně vedený jeho
první houslistkou. Na Programu bylo deset (ale nakonec dvanáct)
hudebních bonbónků, které určitě musely nadchnout každého posluchače.
Přesně zahrané s zajímavě aranžované skladby potěšily. Při poslechu jsem
si uvědomoval, o co všechno nás obrala covidová přestávka a vzpomínal na
poslední koncerty tohoto znamenitého orchestru, kdy třeba ani velký
semanínský kostel prostě kapacitou nestačil. Výběr skladeb vynikající,
provedení vynikající, celkový dojem vynikající. Při zařazení prvního
přídavku Jitka Nováková prozradila, že orchestr již byl přihlášen na
přehlídku amatérských orchestrů na Slovensku v roce 2020, ale opět
zasáhl covid. A tak jsme měli možnost skladbu, nacvičenou původně právě
pro slovenský zájezd vyslechnout "doma" v Malé scéně. A k tomu
ještě pak na závěr: "Tenkrát na západě..."
-
-
-
-
-
-
-
Neštěstí
nechodí po horách, ale po lidech a v případě úmrtí mladého člověka to
určitě platí několikanásobně.
-
 Naposledy
jsem se s Janem Šimůnkem mladším (40 let) setkal při úvodním březnovém
závodu Iscarex poháru 2022, na 10 jarních kilometrech. Letos po svém
otci Janu Šimůnkovi převzal vedení tohoto poháru. Shodou okolností přede
mnou zaparkoval auto, tak jsme prohodili pár slov v duchu jak nám to
neběhá.
- Na kamaráda na iscarexových stránkách
vzpomíná Aleš Stránský : „Honza má ve statistikách neuvěřitelné množství
absolvovaných závodů. V Iscarex poháru a v Českém poháru běhu do vrchu
absolvoval 679 závodů. To vše stihl do svých 40 let. Zapojoval se také
aktivně do organizace závodů a pořádal se svojí ženou Pavlou oblíbený
Pekelný kilometr. V letošním roce převzal po otci organizaci Iscarex
poháru a stal se jeho hlavním garantem. Zdědil i podnikatelské vlohy a
založil si vlastní firmu zaměřenou na kovoobrábění. Pustil se také do
opravy rodinného domu. Již neměl tolik volného času na běhání, ale
sportu nezanechal. Stále jsme ho mohli vídat mezi běžci na závodech.
Přivedl ke sportu i svého syna (také Jana), který je dnes velmi úspěšným
juniorským atletem na republikové úrovni. Kromě běhání sdílel s Pavlou
lásku k horám. Často spolu podnikali výlety do Alp. Našel si i zalíbení
v motorkách a jízdě v terénu. S partou motokrosových kamarádů několikrát
absolvoval tripy do exotických destinací. Letos se rozhodl vyzkoušet si
Olympia rallye v Řecku, která je součástí evropského seriálu v cross
country. Láska k motorkám se mu však v prologu tohoto závodu stala
osudnou. Tragickou nehodu na motorce nepřežil. Honzu už na závodech
bohužel potkávat nebudeme, ale v našich srdcích s námi bude běhat dál.“
Čest jeho památce!
|