Z Nekořského zpravodaje č. 1/2022 vyšlo v pátečním ČT deníku pojednání o možném původu hradu Vejrov. Už profesor František Musil vyslovil zajímavou domněnku, že zmíněné sídlo je identické se skromnými pozůstatky neznámého, patrně nedokončeného hradu na skalnatém ostrohu řečeném Vejrov v Nekoři, ležícím jen 4 km vzdušnou čarou od místa, kde na stejném břehu stál klášter Orlicz. Pokládá ho za předchůdce Žampachu, který byl vybudován až poté, co na základě stížnosti řeholníků biskup stavbu Vejrova překazil.

Jenže v této souvislosti se nedá přehlédnout přibližně do stejné doby náležející vznik hradu Geiersberk (Kyšperk, nyní Letohrad) na návrší dnes zvaném Hradisko, jehož zakladatel patrně patřil do okruhu příbuzenstva žampašských pánů. Zatímco až dosud je název překládán jako Supí Hora a František Musil jej ve své práci označuje za tehdy módní německý název, Marie Štěpánová se domnívá, že vhodnějším překladem „Geier“ není „sup“, nýbrž v německých nářečích užívaný „výr“. Takto vysvětlené pojmenování by bylo důkazem, že onen nejmenovaný šlechtic nezačal jako protiváhu za opuštěný Vejrov stavět Žampach, nýbrž hrad, jemuž dal stejný název – Geiersberg. Žampašský hrad tak patrně vznikl zcela nezávisle na popsaných událostech.

K tomu dodejme, že stejné vysvětlení uvádí i Dobrava Moldanová ve své knize „Naše příjmení“, Mladá fronta Praha 1983, str. 72 (z něm. Geier = sup, též něm. nář. = výr).

Bezesporu patrně museli být dva šlechtici, z nichž jeden chtěl kolonizovat území na pravém břehu Divoké Orlice okolo Vejrova, a když musel z biskupova rozhodnutí tuto končinu opustit, stáhl se na levou stranu řeky, kde již působil druhý z nich, příbuzný, protože jinak by se o teritorium těžko podělili.

Kdo by se chtěl dozvědět více, může si přečíst:

Musil, František: Neznámý hrad v katastrálním území Nekoř, okres Ústí nad Orlicí. In: Castellologica bohemica 2/1991, str. 101-106. Týž: Hrady, tvrze a zámky okresu Ústí nad Orlicí, GRANTIS Ústí nad Orlicí 1995, str. 70/71 (Nekoř-Vejrov), str. 55 (Kyšperk hrad); Týž: Osídlování Poorlicka v době předhusitské (Kraj na Tiché Orlici, v povodí Třebovky a Moravské Sázavy), OFTIS Ústí nad Orlicí 2002, str. 171-172.

Kolektiv: Město Kyšperk / Letohrad 1308 – 2008, Letohrad 2008, str. 9: Odlišnou hypotézu k osídlení našeho okolí, související s klášterem Křižovníků, předkládá badatelka paní Marie Štěpánová, která se domnívá, že kolonizace tohoto prostoru mohla mít také jiný průběh. Vychází z faktu, že německé pojmenování Kyšperk – Geiersberg (Supí hora) lze vykládat podle německého nářečí také jako Geier – výr. Takto vysvětlené pojmenování by mohlo být důkazem, že onen nejmenovaný šlechtic, který dostal zákaz stavět hrad na Vejrově, nezačal jako protiváhu zakázaného Vejrova u Nekoře stavět Žampach, ale postavil jiný Vejrov – Geiersberg – Kyšperk. Žampach by potom vznikl zcela nezávisle na uvedených událostech.

Miloslav Renčín