- Součástí dlouho očekávané perštejnské
expozice na pardubickém zámku, kterou projektoval architekt Petr
Všetečka se svým týmem TRANSAT architekti, bude i model tehdejšího
města. Na jeho podobě se spolupodíleli historici Bohdan Šeda a Radek
František Václavík. Než nově vybraná firma dokončí instalační mobiliář,
je model prozatímně uložený v jednom ze sálů zámku.
- „Věřím, že pokud už letos
vše půjde bez problémů, otevřeme expozici s názvem „Pernštejnská
rezidence – nejstarší renesance v Čechách“ někdy v druhé polovině léta.
Model pak bude k vidění hned vedle rytířských sálů ve druhém nadzemním
podlaží,“ uvádí náměstek hejtmana Pardubického kraje pro kulturu
Roman Línek.
- Co model ukáže?
- Zadáním bylo na modelu ukázat, k jakým
změnám došlo na pardubickém zámku, ve městě a v kulturní krajině okolo
za vlády Viléma z Pernštejna a jeho synů. Zobrazená situace je z roku
1560.
- „Nejprve jsme museli dle historických
podkladů vytvořit projekt modelu, podle kterého je vyroben. Model města
je dřevěný a celý je natřený bílou barvou. Jednotlivé stavby, které
vyžadují větší podrobnost, jsou vytištěny na 3D tiskárně. Umístěn bude v
zatemněné místnosti. Přímo na model bude směřovat videoprojekce,
doplněná komentářem, která na bílé ploše postupně vykreslí popisované
plochy, linie a objekty. Ukáže vývoj města Pardubic od 14. století,
topografii pernštejnské pevnosti a také související soustavu vodních
děl," popsal Petr Všetečka.
-
-
Velkolepý obranný vodní systém
- Model zachycuje i výsek říční krajiny,
která prošla za Pernštejnů mnoha úpravami, aby mohl vzniknout velkolepý
obranný vodní systém. „Největší plochu na modelu zabírá zámek a velký
vodní příkop, který je vymezen dodnes částečně zachovanými hrázemi
v podobě ulic Labská, U stadionu a část Sukovy Třídy. Velmi hezky to
ukazuje ten obrovský rozměr opevnění zámku včetně dnešních Tyršových
sadů, které už nejsme zvyklí vnímat jako součást opevnění,“ říká
Bohdan Šeda.
- Vodní příkopy bylo možné v případě potřeby
poměrně rychle napustit vodou. V průběhu 16. a 17. století byl příkop
alespoň část roku částečně napuštěn a víme třeba, že v ulici U Stadionu
voda z příkopu poháněla panskou papírnu.
- Městská řeka, což bylo upravené rameno řeky
Chrudimky, obtékala hradby města, byla upravena v rámci velké přestavby
za Viléma z Pernštejna po roce 1507 tak, aby tvořila spolu s přítoky a
umělými kanály systém, který umožnil vodní příkopy rychle napustit. „Počítal
s rozdíly hladin vody od 5 do 60 cm, aby voda různými strouhami protekla
a měla stále spád. To byl úkol stavitelů a rybníkářů. Nejprve bylo
potřeba zvýšit hladinu vody v Chrudimce a ještě ji posílit další vodou
z Loučné kanálem Halda. Byl postaven nový jez u dnešních automatických
mlýnů, aby bylo možné napouštět vodu jak do městského opevnění, tak do
zámeckého příkopu i do strouhy protékající skrze jádro města,“
vysvětluje Šeda.
- Kanál Halda začal Vilém stavět záhy po
zakoupení města a byl dokončen v roce 1497. Je dlouhý 6 km a vede od
jezu na řece Loučná, míjí Labe, kde je o 6 metrů výše, a vodu po říční
terase dovádí až do intravilánu města a vlévá se do zvýšené hladiny
Chrudimky u dnešních Automatických mlýnů. Do městského příkopu tekla
voda stavidlem z Chrudimky v místě dnešního Prokopova mostu, pokračovala
kolem starého města dnešní Sukovou třídou k mlýnu Halda (na konci dnešní
Pernerovy ulice) a potom se vlévala do Labe za dnešní telekomunikační
ústřednou.
- Co se
nedochovalo
- Na modelu je vidět, jak vypadalo také
městské opevnění a je tu i několik staveb, které časem zanikly. Je to
například Bílá brána v dnešní ulici Anežky České nebo velká věž za
kostelem Zvěstování Panny Marie, kterou postavil Vojtěch z Pernštejna ve
30. letech 16. století. Uvidíte tu také původní zvonici u kostela sv.
Bartoloměje, nebo tehdejší radnici na rohu Pernštýnského náměstí a
Pernštýnské ulice s vysokou stanovou střechou. Městem tekla městská
strouha, která poháněla tehdy městský, poté císařský mlýn, jehož velký
objekt na modelu vidíme, stejně tak jako městská jatka poblíž. Podívat
se můžete také, jak vypadalo tehdejší Zelené předměstí, tedy dnešní
třída Míru, a Bílé předměstí směrem ke Kostelíčku.
-
-
Pozůstatky opevnění města u Krajského úřadu
- Opevnění tehdejšího města je podobné jako
opevnění zámku. Například v rozích starého města v místech bývalého
okresního úřadu a za reálkou byly zemní rondely, na kterých stála nahoře
ještě hradba s ochozem. Podobný rondel byl před Zelenou bránou a také
před kostelem sv. Bartoloměje. „Části tohoto vnějšího opevnění města
jsou viditelné v suterénu Krajského úřadu, kde bylo odkryto původní
zdivo. Další části kamenných zdí z městských hradeb jsou vidět z chodby
našeho úřadu směrem k zadním traktům domů na Pernštýnském náměstí,“
konstatuje Roman Línek.
-
- Jak
vypadal zámek za Pernštejnů
- Zámecké valy se dochovaly do dnešních dnů
téměř beze změny, stojí i Labská brána jako hlavní vchod do nádvoří.
Směrem od Příhrádku k zámku tehdy ale nevedl dnešní násep, stál tam
dlouhý dřevěný most, v jehož prostředku byly dva altánky. „Samotný
palác doznal od Pernštejnů více změn. Vidíte, že tu chybí ta nejvyšší
věž zvaná hláska. Vznikla totiž až ve druhé polovině 16. století za
královské komory, stejně jako podklenutý most, který spojuje zámek a
valy,“ poznamenává ředitel Východočeského muzea Tomáš Libánek a
pokračuje: „Všimněte si také terasy nad vstupem do paláce, která byla
postavená za Jana z Pernštejna. Navazovala na velký slavnostní sál
(později zvaný císařský) a byla takovou vyhlídkou pro panstvo. Jenže
způsobovala velké problémy, do dlažby zatékalo, takže byla za královské
komory zastřešena a vytvořila jakýsi nástavec původního rizalitu.“
-
- Nová
cesta na sever vydržela do poloviny 20. století
- Při promítání na model uvidíte také, jak
vypadalo město za Arnošta z Pardubic. „Tenkrát tu bylo menší
čtvercové náměstí, chyběl Příhrádek a původní panské sídlo byl menší
gotický palác. Kolem něj vedla z náměstí cesta k brodu a později mostu
přes Labe, která procházela dnešním Příhrádkem, současným zámeckým
nádvořím a protínala později vystavěný severní rondel. Vilém zámek
přestavěl. Zbořil gotický palác a postavil tříkřídlou dispozici, kterou
jeho synové doplnili o východní křídlo. Nejprve ho obklopil menším
opevněním se čtyřmi válcovými baštami, z nichž je dnes dochována jediná,
kterou vidíme hned při vstupu na nádvoří, poté se hradby rozrostly do
celého valu s rondely. Tím pádem musel cestu k mostu na Labi vést
jinudy, a to dnešní Labskou ulicí. To byla hlavní komunikace z Pardubic
směrem na Hradec Králové až do poloviny 20. století, než byl postaven
Wonkův most,“ doplnil Bohdan Šeda.
|