- Mimořádně rozsáhlý mincovní poklad
objevený nedaleko Jevíčka krátkodobě vystavilo Regionální muzeum
v Litomyšli. Poté se mince vrátí k odbornému zpracování a expertízám.
Početně se jedná o jeden s největších pokladů nalezených na území Čech a
Moravy v tomto tisíciletí.
-
 „V
posledních letech se dostávají do krajských muzeí opravdu mimořádné
historické poklady,“ řekl náměstek hejtmana Pardubického kraje pro
kulturu Roman Línek a pokračoval: „Na pardubickém zámku byl nedávno
zpřístupněn takzvaný poklad století, objevený v roce 2015 u Chýště na
Pardubicku. Ten obsahuje 1669 mincí a mincovních zlomků přibližně z 10.
století, za které by se tehdy dala vyzbrojit armáda. Oproti tomu je
poklad z Jevíčska menší kupní hodnoty, ale co se týká počtu nalezených
mincí, je mnohem rozsáhlejší. Nálezce si zažádal o odměnu, takže k tomu
bylo zahájeno řízení na našem Odboru kultury, sportu a cestovního
ruchu.“
- Poklad byl objeven náhodně 8. července
2020. Nálezce na louce za obcí Vysoká u Jevíčka našel v zemině rozryté
divokou zvěří 227 mincí. Vše ještě téhož dne ohlásil archeologickému
oddělení Regionálního muzea v Litomyšli, které hned zahájilo záchranný
výzkum. Do toho se zapojili i spolupracovníci muzea s detektory, kteří
provedli průzkum plochy a identifikovali dvě místa s největší
koncentrací mincí. Na nich byly provedeny archeologické sondy a podařilo
se získat zbytky dvou nádob s velkým množstvím mincí. Následoval
důkladný průzkum celé plochy, na níž byly mince v minulosti roztahány
orbou. Nakonec se povedlo shromáždit 7099 mincí.
-
- Kromě mincí se podařilo objevit i prsten,
který byl s největší pravděpodobností součástí pokladu. Další předměty
součástí depotu být mohly, ale nemusely – žeton a růženec. Nalezeny byly
také zbytky pravěkých nástrojů a přívěsek z 19. století. Výzkum
komplikovaly nájezdy rabovačů, kteří chtěli lokalitu vykrást. Proto zde
musela hlídkovat i policie.
- Mince poté prošly konzervací v Litomyšli a
určením v Brně v Moravském zemském muzeu, které bude spolupracovat na
vydání katalogu všech mincí z pokladu.
- Poklad byl sice uložen ve dvou nádobách,
ale ty obsahují obdobné mince z historického i zeměpisného hlediska.
Jednalo se tedy bezpochyby jen o bezpečnostní opatření, proti náhodnému
nálezu – majitel se snažil zajistit, aby mu zbyla alespoň část
hotovosti.
- Nejstarší mincí je polský půlgroš
Vladislava II. Jagella z let 1431–1434. Drtivá většina mincí pochází
z konce 16. století až z 60. let 17. století. Nejmladší mince jsou
z roku 1671.
-
 Nález
obsahuje obchodní i běžné oběhové mince. Obchodní mince (dukáty a
tolary) měly velkou kupní sílu, obyčejný člověk s nimi přišel do styku
málokdy. Pocházejí většinou z ciziny – severní Itálie, Nizozemí, Německa
aj. Zlatých dukátů je 12, stříbrných tolarových mincí 36, půltolarových
12. Mezi nimi vyniká vzácný sedmihradský půltolar Gabriela Bethlena.
- Většinu pokladu tvoří drobné mince
používané k běžnému platebnímu styku. Pocházejí především z českých a
rakouských zemí. Nejčastějším nominálem je tříkrejcar (groš) dochovaný v
počtu 4474 kusů. Následují krejcary a jejich násobky. Skladba odpovídá
oběživu, které bylo na našem území běžné. Již nyní je jasné, že budou
objeveny nové neznámé varianty mincí, ale s těmi se seznámíme až
v katalogu.
- Kdo poklad u Vysoké zakopal, se nikdy
nedozvíme. Můžeme jen spekulovat na základě samotných mincí a způsobu
jejich uložení. Vlastníkem mohl být nějaký obchodník, který hledal
odlehlé místo pro ukrytí svého majetku (ves Vysoká byla založena až
v roce 1720, na jejím místě stál nejspíše jen dřevěný panský dvůr, kolem
kterého se táhly pastviny s ovcemi). Majitel pokladu byl z českých zemí
– pokud uložil poklad nadvakrát, tak žil nejspíš někde v okolí. První
část rodinného jmění mohl na Vysoké zakopat v roce 1669 nebo 1670. Část
drobných mincí si možná nechal na další potřebu, ale nakonec se v roce
1671 nebo 1672 rozhodl zakopat i zbytek – to už možná bylo ve spěchu. A
pak se muselo stát něco, co mu zabránilo se pro poklad vrátit.
-
- Dobovou hodnotu mincí je kvůli jejich
pestrosti těžké přesně spočítat. Přepočet je přibližně 25 000 krejcarů.
Havíř nebo tesař by si takovou sumu vydělali za 7,5 roku, nádeník za 9,5
roku, kantor za 17 let. Koupit by se za to dalo 25 tažných koní, nebo 70
krav, nebo 280 ovcí, nebo 1500 hus.
- Ve středu 11. května od 17 hodin se bude
konat přednáška o pokladu. Zajímavé informace spojené s nalezením
depotu a průběhem archeologického výzkumu představí archeoložka
Regionálního muzea v Litomyšli Mgr. Jana Němcová a o mincích samotných
promluví numizmatička Moravského zemského muzea Mgr. Dagmar
Grossmannová, Ph.D.
|