Českotřebovský deník 166/2022 (13/6)

Po dvou letech začal Týden sportu Počasí  to organizátorům úplně neusnadnilo, ale  mohlo to být daleko horší. První sportovní klání na Pekláku bylo spojeno s kapkami deště, také odpolední start do kulturního programu byl doslova "mokrý". Přeháňka ale přešla všechno se dostalo do starých kolejí. Nové moderní mobilní jeviště postavili pracovníci Kulturního centra už v pátek 10. června. Od 19 hodin bylo na programu vlastní zahájení akce a odměňování prvních sportovců. Z prvního zahajovacího dne Týdne sportu přinášíme fotoreportáž  ve zvláštním příspěvku, který najdete ZDE.    Ode dneška jezdí bílé autobusy společnosti BusLine, ovšem s potížemi  Poznáme je snadno. Žádné Mercedesy ICOM, ale nová bílá vozidla. Mají  světelný ukazatel s cílovou stanicí a číslem linky. Mohla by to být příjemná změna, pokud by nevznikly potíže s vynechanými spoji. Podle přehledu integrátora dopravy Oredo dnes společnost BusLine nevypravila téměř 100 spojů, které obstarává necelá desítka autobusů Společnosti BusLine na poslední chvíli vypadli řidiči, se kterými se již dříve domluvila. Potíže jsou pro cestující o to nepříjemnější, že o nevypravených spojích se nedozvědí včas, pokud se na webu společnosti Oredo nepodívají na aktuální informace. Jinde přehled zrušených spojů není. Ani na nádražích ani v aplikaci Iredo. Podle přehledu společnosti Oredo mezi zrušenými spoji figurují jen spoje, které měla vypravit společnost BusLine, tedy společnost, provozující spoje také na Českotřebovsku.  Nevyjely také např. spoje na lince Česká Třebová - Ústí n.O. Podle svědectví  necestujících pasažéreů nejel autovbus ani ráno v 6, ale ani další v 7 hodin  A to byl cíl v Ústá na testy, limitovaný časem. Pak už na testy nemělo cenu jezdit.... Na terminálu  bylo dle zdání cestujících autobusů méně než jindy,. může to ale být subjektivní dojem. Zkušenosti musí sdělit pravidelní pasažíři. Novým dopravcům chybí řidiči Od neděle 12. června platí na území Pardubického kraje nové jízdní řády v regionální autobusové dopravě. S touto změnou je spojen nástup nových autobusových dopravců. V některých případech dochází ke komplikacím, které jsou způsobeny obecným nedostatkem profesionálních řidičů v České republice. Pardubický kraj je s dopravci v intenzivním kontaktu tak, aby minimalizoval komplikace pro samotné cestující. „Situace se mění opravdu ze dne na den. Zatímco v pátek nám jeden z dopravců avizoval, že mu chybí sedm řidičů, tak v sobotu již bylo vše jinak, avšak stejný počet řidičů chyběl jinému dopravci. Je tak patrné, že dochází k tomu, že řidiči se rozhodují na poslední chvíli, ke kterému dopravci nakonec nastoupí. Je pro nás tak velmi složité predikovat, jaká bude situace zítra či za několik dní. Do středy budeme situaci vyhodnocovat, a poté bychom se chtěli domluvit s dopravcem, že bychom na některých linkách, které jsou málo vytížené, zavedli například prázdninový režim tak, aby cestující měli jistotu, že zda daný spoj pojede či nikoliv. Zároveň pracujeme na zajištění subdodávek od jiných dopravců, abychom co nejvíce vypadnuvších spojů nahradili. Uvědomujeme si, že není snadné sledovat všechny informace, když se mění i v průběhu dne. Děláme však maximum pro to, aby dopad na cestující byl co nejmenší,“ uvedl náměstek hejtmana Michal Kortyš. Ten také připomněl, že povinností dopravců je zajistit informační kanceláře. Ty však nově nemusí být přímo na nádražích, která jsou v některých případech majetkem jiného dopravce. „Povinností dopravce je tuto kancelář zařídit v blízkosti autobusového nádraží. Obecně jsou to například pokladny Českých drah či informační centra jednotlivých měst,“ řekl Kortyš. Tisková zpráva pardubického kraje Fotografie pro pamětníky: Maturanti III.A SVVŠ 1966 Nevím co to bylo za nápad, ale při společném focení na tablo třídy ve fotoateliéru J. Tomka v Litomyšlské (Tkalcovské) ulici č.110 se před studiový fotoaparát narovnali pouze chlapci z této třídy  - a to jich bylo. Byla to totiž třída matematicko-fyzikální a tam se holky moc nehrnuly.  Právě naopak to bylo v paralelní "humanitní L" třídě, kde bylo naopak chlapců jako šafránu.  Jména jsou odvoditelná z podpisů na fotografii.  Několik  spolužáků už nyní působí v "gymnaziálním nebi". Vyjmenujme si je:  Emil Petržálek, Jan Klas, Josef Částka, Ladislav Houser, Milan Alešík, Stanislav Pirkl. Koupaliště Žamberk - ohlas.  Opět jsem zamáčkla slzu v oku. Každé město i menší obce mají koupaliště, jen největší město v okrese ne. Máme sice bajkpárk pro cizí lidi /která úspěšně zásobuje nemocnici v ÚO/ a sjezdovku v zimě na 14 dní, ale koupaliště, které by využila většina obyvatel, prostě není. Po revoluci v anketě sice koupaliště vyhrálo, ale zvítězil zájem jednotlivců a vybudovala se sjezdovka. Dnes je už koupaliště zřejmě totálně zasklené, když tam budou stát RD. Je to smutné, ale na potřeby většiny občanů se tu moc nehledí. VV   Nesouhlasím, je to tendenční a nespravedlivé Koupaliště v Křivolíku sloužilo 42 let, aby dalších 32 let pouze pustlo. 32 let je jeden a půl generace Třebováků. V té předchozí provozní době byly ovšem nároky na provoz s těmi dnešními nesrovnatelné. Připomeňme si také druhou polovinu 80. let, kdy zde byl na koupališti a tamní diskotéce která jediná prosperovala, jeden problém za druhým. Ekonomicky to je naprostý nesmysl.  Sjezdovka v zimě opravdu slouží jen v době čím dál kratší zimy, stejně tak krátce by sloužilo i koupaliště, o které bychom se museli celou zbylou část roku jen starat a bránit jej před vandaly. Také v Žamberku mají koupaliště pro cizí lidi. Nelíbí se mi ani  rádoby vtipné, ve skutečnosti jizlivé, připomenutí, že "bajkpárk" zásobuje ústeckou  nemocnici. Já vím např. o jednom opravdu potřebném přistání záchranářské helikoptéry při závodech ve sjezdu, kdy mladík přecenil své síly a musel s poraněnou páteří odletět do královéhradecké nemocnice. Byly snad i další případy přivolání pomoci, většinou však to byly plané poplachy spojené s voláním na číslo 112. A dokonce z toho byly (jako třeba letos) "zaručené zprávy" o "smrťáku" na Pekláku. Ve skutečnosti si sportovec natrhl ucho a volal 112. Přiletěla helikoptéra.  Nezdá se mi, že jde o zájem jednotlivců. Bikepark zajišťuje na Pekláku celoroční provoz  a přispívá k jeho ekonomické rovnováze.  Mimo té zpravidla krátké zimní sezóny je třeba připočítat šestiměsíční sezónu letní. Jen v loňském roce 2021 navštívilo Bikepark Peklák celkem 13 575 platících návštěvníků, průměrný denní počet je 121 platících návštěvníků, celkem se uskutečnilo 116132 jízd.  Takovou návštěvnost nemá žádný jiný cíl v našem městě. Vraťme se ke koupališti. V současné době by jeho obnovení, resp. nové vybudování bylo naprostým nesmyslem. Lokalitu Křivolíku můžeme využít i jinak a velmi dobře. V blízké době několika dnů budeme právě taký projekt prezentovat, je připraven.  Naším úkolem - připusťme si  to -  je UDRŽET V CHODU KRYTÝ PLAVECKÝ BAZÉN.   Opravdu jde především o tento základní cíl.  A bude to stát opravdu hodně peněz.  Každoročně se provádí opravy a úpravy. každý rok náročnější. Již jen provoz bazénu je ztrátový a tato ztráta je vyšší než 5 milionů korun.  Pisatelka výše uvedeného článku by k tomu chtěla přidat další obdobnou ztrátu z provozu letního koupaliště?  Zatím na to vyděláváme provozem, skládky TKO v Třebovici, ale skládkování jednak brzy skončí a jednak je díky třídění stále omezenější, naopak náklady spojené s tříděním odpadu rostou. K tomu rostou do astronomické výše ceny energií. Takže rada obnovit koupaliště "protože si to přeje většina občanů"   je rada  opravdu akademická.  Proč to "ta většina" nedokázala prosadit během posledních 32 let, kdy je koupaliště zavřeno a  také zničeno? Kde je ta většina? (Asi má na svých zahradách desítky relaxačních bazénů)  Chtit to může, ale když přijde na radnici tak rychle vystřízliví při pohledu na nutné provozní položky a mandatorní výdaje, výdaje spojené se splácením  úvěrů (ještě ze stavby dopravního terminálu v r. 2010)   A dnešní situace v oblasti cen stavebních investic i energií tady ještě nikdy nebyla.  A přece si dám ještě sám sobě jednu otázku: Koupaliště tedy mít Česká Třebová nikdy nebude?  Myslím že bude. Nebude to aquapark jako v nějakých centrech., ale šance na letní relaxační zónu s koupáním se tu rýsuje. Nebude to "zítra", ale záměr tu je a zatím na příslušných úřadech ověřujeme jeho reálnost, abychom neslibovali vzdušné zámky. Zatím více neprozdradím. Milan Mikolecký   Vesnicí roku Pardubického kraje se staly Biskupice u Jevíčka Do 26. ročníku soutěže Vesnice roku 2022 v Programu obnovy venkova se v Pardubickém kraji přihlásilo celkem deset obcí. Vítězem se staly a Zlatou stuhu získaly Biskupice, obec s necelými pěti sty obyvatel, která se nachází asi čtyři kilometry od Jevíčka. Zatím poslední ročník soutěže se konal v roce 2019, v dalších letech se soutěž z důvodu covidových opatření neuskutečnila. „Hodnotitelská komise na přelomu května a června všechny zúčastněné obce navštívila a podle jasně daných kritérií je následně hodnotila. O této návštěvě byli všichni starostové soutěžících obcí předem informováni. Základní informace a podklady pro hodnocení získala krajská hodnotitelská komise z prezentace obce, rozhovorů se zástupci obce, prohlídky obce a obsahu materiálů doložených jako součást přihlášky do soutěže. Biskupicím i dalším oceněným gratuluji a budu velmi rád, pokud se jejich přístupem budou inspirovat i další obce,“ sdělil radní pro venkov, životní prostředí a zemědělství Miroslav Krčil. Obce přihlášené do soutěže jsou hodnoceny v následujících oblastech: koncepční dokumenty, společenský život, aktivity občanů, podnikání, péče o stavební fond a obraz vesnice, občanská vybavenost, inženýrské sítě a úspory energií, péče o veřejná prostranství, přírodní prvky a zeleň v obci, péče o krajinu, připravované záměry a informační technologie obce. Na základě tohoto hodnocení komise udělila následující ocenění: Zlatá stuha – obec Biskupice, okr. Svitavy Modrá stuha – za společenský život – obec Studnice, okr. Chrudim Bílá stuha – za činnost mládeže – městys Choltice, okr. Pardubice Slavnostní předání stuh se uskuteční v Biskupicích 6. srpna 2022. Soutěž Vesnice roku v Programu obnovy venkova je každoročně vyhlašována již od roku 1995. Cílem této soutěže je snaha povzbudit obyvatele venkova k aktivní účasti na rozvoji svého domova, zveřejnit rozmanitost a pestrost uskutečňovaní programů obnovy vesnic a upozornit širokou veřejnost na význam venkova, ale také snaha vyzdvihnout aktivity obcí, jejich představitelů a občanů, kteří se snaží nejen zvelebovat svůj domov, ale rozvíjejí i místní tradice a zapojují se do společenského života v obci.