Českotřebovský deník 187/2022 (4/7)  
Nové video Českotřebovského deníku:
Vzpomínky na českotřebovského betlemáře a sběratele Františka Mareše

Nejzajímavějším  stavením starého Trávníka  byla Marešova chalupa čp. 332 ve Václavské ulici. Její majitel, železničář František Mareš, byl velkým sběratelem starožitností a majitelem čtyř místních betlémů. Každoročně, v čase vánočních svátků, ve svém stavení rád přivítal mnoho občanů našeho města,  kteří se přišli na kouzlo jesliček podívat. Letos v dubnu uplynulo  od úmrtí Františka Mareše 45 let. . František Mareš ve filmu již nemůže vystupovat "naživo", jen ve vzpomínkách. Jeho odkaz uchovává především Martin Šebela a také Ivan Stolín, vzpomínají i další pamětníci, Petr Turek, Milan a Jindřich Buchtovi, Jarmila Pluhařová. O betlému Františka Mareše uchovávaném a občas i vystavovaném v městském muzeu hovoří ředitelka muzea Mgr. Jana Voleská A to měl František Mareš 4 betlémy....
František Mareš byl pochován na městském hřbitově se všemi poctami. Neměl žádné pokračovatele rodiny , proto je místo, kde býval jeho hrob již dnes prázdné. V paměti bývalých trávnických sousedů i dalších Třebováků však zůstává.
Na jeho památku jsme zapálili svíčku..

Nové video Českotřebovského deníku: Stream koncertu ZUŠ ze 7. června

  II. závěrečný koncert ZUŠ se konal 7.6. 2022 ve velkém sále Kulturního centra Česká Třebová. Začátek koncertu byl věnován ocenění nejlepších žáků školy. V dalším jeden a půl hodinovém programu vystoupili sólisté a také soubory školy. Závěrečný koncert byl v tomto školním roce vlastně prvním vystoupením školního smyčcového orchestru v České Třebové, řízeném Bohuslavem Mimrou. dosavadní představená se konala na soutěžích mimo naše město Největším úspěchem orchestru je II. cena v ústředním kole, které se konalo 13.5. v Olomouci. Závěr koncertu patřil Tanečnímu orchestru ZUŠ pod vedením Milana Špičáka. Video obsahuje jen ta vystoupení, která nejsou přísně chráněna autorskými právy. nelze např. zařadit vystoupení nadějných malých bubeníků. Nejde tedy o záznam úplně celého koncertu.
 

Hledáme kolegu – kolegyni 

Základní škola Česká Třebová, Ústecká ulice hledá:
→ učitele/-ku I. stupně na částečný úvazek (dle dohody)
→ učitele/-ku I. stupně na výuku anglického jazyka v rozsahu 6 hodin týdně
→ asistenta/-ku pedagoga na úvazek 0,5
Nástup možný od září 2022
Podmínkou je splnění kvalifikačních předpokladů podle zákona č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících, výhodou je praxe.
Nabídky životopisů posílejte na e-mail reditel@zs-ustecka.cz nebo volejte na tel. 465 53105.


Severočeský hrad Grabštejn (u Hrádku nad Nisou):
17. července otevře výstava Afrika Karla Podstatského z Lichtenštejna

Mobiliární fond hradu Grabštejn obsahuje mnoho dobových fotografií z pozůstalosti rodiny poslední majitelky hradu Marie Clam-Gallasové. Kromě rodinných snímků se jedná také o značné množství fotografií z východní a severní Afriky. Tyto fotky pořídil manžel Marie Clam-Gallasové Karl Podstatský z Lichtenštejna při svých loveckých výpravách do Afriky. Správa hradu se tak v návaznosti na výše zmíněný projekt rozhodla tyto unikátní fotografie představit veřejnosti.
„Výstava Afrika Karla Podstaského z Lichtenštejna nemá být jen pouhou výstavkou historických fotografií. S kolegy jsme si dali opravdu záležet na tom, abychom pro návštěvníky připravili co možná nejvěrnější obraz toho, jak taková výprava do Afriky na počátku 20. století vypadala. V tom nám pomohly nejen dobové fotografie, ale především Karlův cestopis, který po návratu domů napsal. Díky spolupráci s kolegy napříč Národním památkovým ústavem se tak veřejnosti představí i suvenýry a jiné zajímavosti, které se k těmto výpravám vztahují“, popisuje obsah výstavy jedna z hlavních autorek a také kastelánka hradu Věra Ozogánová. 
Výstava kombinuje jak typickou zámeckou interiérovou instalaci, tak i muzejnické výstavní panely a vitrínky. Návštěvník bude mít možnost se usadit přímo v hraběcí pracovně a prolistovat si album s rodinnými fotkami. To mu umožní seznámit se s osobou Karla Podstatského z Lichtenštejna – dozví se o jeho rodinném zázemí a také to, jak se vlastně dostal na Grabštejn. Další část výstavy je již věnovaná přímo africkému putování z let 1903-1914. Karl Podstatský se do Afriky podíval celkem pět krát a každá z jeho výprav si nese své vlastní příběhy. Nejde jen o lovecké historky, ale také o líčení příhod z cesty jako takové. Patřičnou atmosféru doplní i model stanu, ve kterém Karl Podstatský v divočině nocoval. Uvnitř stanu najdou návštěvníci fotografie ukazující technické a organizační zázemí výprav.
Dvanáctý ročník projektu Po stopách šlechtických rodů – Rok šlechtických slavností poukazuje na volný čas šlechty, tedy lovy, hony, slavnosti a zábavu, ale také na osobní záliby a koníčky. Grabštejnská výstava představí veřejnosti šlechtice jako cestovatele a objevitele, na Sychrově proběhne 13. srpna komponovaný večer zaměřený na barokní hudbu, na Hrádku u Nechanic jsou naplánovány Zámecké slavnosti, hned dvoje slavnosti se během prázdnin uspořádají na náchodském zámku, noční prohlídky chystají na Opočně, v litomyšlském zámeckém divadle proběhne barokní slavnost a tak bych mohl pokračovat – věřím, že si každý z návštěvníků přijde na své“, dodává k letitému projektu, který je realizován napříč NPÚ, Miloš Kadlec, ředitel NPÚ, územní památkové správy na Sychrově.


 

Plzeňští přivezli do Litomyšle emocemi nabitou Boženu Němcovou

JOSEF KRATOCHVÍL 
Na festivalu Smetanova Litomyšl zazněla ve středu 29. června 2022 premiéra soudobé opery Jsem kněžna bláznů Lenky Noty a Olgy Sommerové s podtitulem dokumentární opera. Nastudování operního souboru Divadla J. K. Tyla mělo tah a napětí. Rušivým prvkem byly občasné střety mluvených a zpívaných textů.
Krátký operní útvar (lehce přes hodinu) nabízí pohled na Boženu Němcovou jako ženu, buditelku a rebelku proti útlaku c. a k. monarchie. Opera nemapuje Němcovou z historického hlediska, prochází však všemi nejdůležitějšími momenty jejího života, počínaje svatbou v sedmnácti letech až po úmrtí. Celý příběh protkávají spisovatelčiny milostné eskapády, která zmítána krátkými epizodami s muži, v nich hledá to, co její věcný a přímočarý manžel nenabízí – nebezpečí a dobrodružství. Tyto motivy zpracovává libreto Olgy Sommerové bez snahy o povrchní explicitnost a pro autorku charakteristickým feministickým pohledem.
Hudba opery je uspořádána do kontrastních čísel s využitím jak tradičních, tak například sónických technik, ale obsahuje také několik líbivých melodií, téměř jako v populární hudbě. Skladatelka Lenka Nota často vychází z folklórních inspirací, které kombinuje s minimalistickými prvky.
Jednalo se o druhé nastudování díla. Světovou premiéru provedla Opera Diversa v Brně v roce 2017 v hudebním nastudování Gabriely Tardonové a v režii Kristiany Belcredi, videozáznam na YouTube ukazuje inscenaci, která se odehrává v socialistické panelákové kuchyni.
Hudebně připravila skladatelka Lenka Nota hlavní představitelce Boženy Němcové (Jana Piorecká) intonačně i deklamačně velmi obtížný part, který Piorecká zvládla s přehledem a doplnila ho intenzivním hereckým výkonem. Zároveň mě zaujala i dotažená podoba s nám známým dobovým vyobrazením Boženy Němcové.
Dirigent Jan Bubák prokázal cit pro práci s komplikovanými instrumentačními plochami, kde se orchestr a sólisté navzájem doplňují a vytvářejí komorní sazbu. Situaci mu neulehčilo umístění orchestru za jevištěm. Vzhledem k akustickým poměrům litomyšlského Smetanova domu byli proto všichni aktéři lehce dozvučeni. Na rozdíl od brněnského nastudování, kde se hudba celou dobu valila bez oddechu, vycítil Bubák klíčové hudební okamžiky, kdy nechal diváka vydechnout a docílil tím dramatičtějšího vyznění díla. Interpretačně tak toto soudobé dílo jednoznačně posunul.
Je nicméně znát, že každé další uvedení soudobého díla může vést k jeho růstu. Za opravdový úspěch považuji standing ovation gymnazistů, kterým bylo v Litomyšli určeno předpremiérové uvedení. Premiérové uvedení zároveň snímala Česká televize.

České předsednictví zahajuje v Bruselu řadou akcí s partnerskou účastí Pardubického kraje

Oficiální oslavy k zahájení českého předsednictví v Radě EU hostila na počátku července Litomyšl, společensky živo bylo také v Bruselu. Na programu byla například série výstav českých výtvarníků, Běh přátelství s poctou Emilu Zátopkovi či promítání českých filmů.
Brusel je městem, kde mají sídlo důležité instituce Evropské unie, jako je Rada či Evropská komise. A i tam je v posledních dnech výrazně cítit české stopa. U příležitosti českého předsednictví se tam konala a koná celá řada zajímavých setkání a akcí. Jednou z nich je společná „street“ výstava českých umělců a grafických designerů a jejich evropských kolegů. Zatímco tvůrci z Česka zpodobnili téma české vlajky a toho, co pro ně dnes tento symbol znamená, umělci z ostatních evropských zemí „napsali“ skrze svá díla vzkaz pro Brusel v době českého předsednictví v Radě EU.
Unikátní velkoformátové prapory budou do 31. července vlát v bruselských ulicích Rue Archimède, Rue Franklin a Rue Stevin v těsné blízkosti sídla Evropské komise Berlaymont.
V sobotu se konal Běh přátelství Emila Zátopka. Šlo o symbolické předání štafety od francouzského předsednictví tomu českému za účasti české velvyslankyně při EU paní Edity Hrdé. „Byl to skutečný závod, za Pardubický kraj běželi kolega z odboru rozvoje a právník krajského úřadu. Obsadili skvělé deváté místo v konkurenci 201 týmů. Bylo mi ctí fandit a ocenit běžce z různých regionů Evropy. Podpora mnoha sportovních akcí, byť už vesměs jen z ochozů, je pravidelnou součástí většiny mých víkendů. Tato událost však byla mimořádná. Jednalo se o běh na 5 kilometrů se startem i cílem na bruselském stadionu Trois Tilleuls, kde v roce 1954 překonal Emil Zátopek světový rekord na 10 kilometrů. Na tomto místě v sobotu také symbolicky startovalo české předsednictví v Radě EU,“ řekl Valtr.
Takzvaný Běh přátelství byl současně poctou přátelství dvou velkých rivalů a běžeckých legend – Čecha Emila Zátopka a Francouze Alaina Mimouna. Emil Zátopek za Československo a Alain Mimoun za Francii sice na běžecké dráze soupeřili, v životě je ale spojovalo pevné přátelské pouto. „A podobný životní náboj je myslím potřeba stejně ve sportu, jako i jinde. K hlubšímu prožitku pak velmi přispělo také mé setkání s nejlepší českou běžkyní všech dob - paní Jarmilou Kratochvílovou,“ sdělil Valtr.
Po běhu se v bruselském kulturním centru Bozar promítal film Davida Ondříčka „Zátopek“ a proběhlo setkání regionálních zástupců. „Ještě v hodinách před vlastním závodem  se uskutečnilo oficiální pracovní setkání s paní velvyslankyní Editou Hrdou, stálou představitelkou České republiky při Evropské unii.V Bruselu jsme se setkali také s kolegy ze samospráv některých dalších krajů, takže byla ideální příležitost ke vzájemné výměně zkušeností právě z problematiky EU,“ dodal Valtr.