Českotřebovský deník 210/2022 (29/7)

Předpověď počasí je totiž opravdu špatná a nejde jen o naši lokalitu. Obvykle přilétají utltalighty z velkých dálek a počasí by tedy počet strojů u nás k vidění podstatně snížilo. Také ukázky parašutistů za mizerného počasí nemají smysl. Celá práce organizátorů by neměla smysl. A tak byl zatím stanoven náhradní termín - sobota 10. září 2022. Věřím, že počasí bude tento den na jedničku.
Nabízíme zatím možnost pokochat se videoreportážemi, které byly pořízeny na Setkání přátel létání v České Třebové v plynulých dvou letech 2020 a 2021.  Navíc přidáme ještě dvě videa z loňského a předloňského českotřebovského výcvikového soustředění  vojenských parašutistů.

Mladí hokejbalisté přinesli ukázat bronzový pohár

Jedním z úspěšných sportů v našem kraji je i hokejbal.  Od příštího roku budou v extralize mezi dvanácti účastníky dokonce tři týmy z regionu – z Pardubic, Svítkova a Letohradu. A o tom, že dospělým dorůstá i kvalitní mládežnická základna, přesvědčili radního pro sport a volnočasové aktivity Pardubického kraje Alexandra Krejčíře mladší žáci HBC Pardubice, kteří se přišli pochlubit bronzovým pohárem z přeboru České republiky.
„Je vidět, že hokejbal kluky i holky opravdu baví. Tento tým mladších žáků má dívku brankářku a velmi si ji pochvaluje. Líbí se mi, že trenéři netlačí na pilu, rozvíjejí pohybové schopnosti dětí celkově, podporují týmového ducha a věnují se všem, kteří o to mají zájem, bez ohledu na jejich talent. To je pro děti důležité a čas strávený v mládežnickém sportu jim hodně dá i pro další život, i když třeba nebudou mistry světa. Na druhou stranu se v dospělosti někdo z nich může prosadit i mezi nejlepšími a dostat se i do reprezentace,“ uvedl Alexandr Krejčíř.
Kluby nabírají zájemce už od pěti let, v mládežnických kategoriích hrají kluci i holky. V samostatné  Lize žen jsou mezi devíti ženskými týmy tři z Pardubického kraje - kromě HBC Pardubice a HBC Svítkov Stars Pardubice také hokejbalistky z TJ Sršni Svitavy. A nezapomeňme, že ženy Lokomotivy Česká Třebová obhájily titul mistryň České republiky! Škoda že o tom již krajská tisková zpráva nepíše.

Hasiči v Knapovci mají nové vozidlo 
Poslední červencový pátek 29. 7. se v  Knapovci uskutečnilo slavnostní předání nového dopravního automobilu jednotce Sboru dobrovolných hasičů Knapovec. Slavnostního předání do užívání se účastnili zástupci okolích sborů, zástupce Hasičského záchranného sboru a orlickoústecký starosta města Petr Hájek, který vyzdvihl práci hasičům pro město a poděkoval bývalému veliteli Miloslavu Kubátovi za jeho dlouholetou práci. Žehnání nového vozidla se ujal farář Vladislav Brokeš. 

Nové vozidlo bylo pořízeno k zajištění akceschopnosti místní jednotky, kdy nahradilo původní 18 let staré dopravní auto. Z celkových nákladů na pořízení ve výši téměř 1,2 milionu korun se podařilo získat státní a krajské dotace ve výši 750 tisíc korun. Za 60 tisíc se ještě podařilo prodat staré vozidlo, které i nadále slouží dobrovolným hasičům SDH Zruč – Senec okres Plzeň. 


Cyklostezka na Choceň uzavřena na dvou místech

V rámci stavby „Ústí n. O. – Brandýs n. O. – původní stopa, BC“ je úplná uzavírka cyklostezky v úseku od Panského rybníku na Perné po Bezpráví „U Pildy“ a to v období 17.01.2022 až 17.01.2023.
Objízdné trasy jsou označeny dle stanovení přechodné úpravy provozu .  Objízdná trasa  je na mapě vedena po silnici Perná - Rviště - Dobrá  voda - Klopoty
Z důvodu provádění stavebních úprav v místě železničního přejezdu upozorňujeme na uzavření cyklostezky na Mítkově v době od 27.7.2022 do 31.7.2022

Domov pro seniory Sloupnice nabízí pobytové odlehčovací služby

Pobytová odlehčovací služba je určena seniorům a osobám s chronickým onemocněním, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku nebo zdravotního stavu, o které je jinak pečováno v jejich domácím prostředí.

Vydařená návštěva u AKELY

Třebovák Jaroslav Lom - AKELA (*1939), nyní bydlící v kouzelném místě u Divoké Orlice v Líšnici,  má skautské hnutí jako svou prioritu. Ve skautu prožil jak poválečné roky 1946-47, tak skautský návrat v letech 1968, aby se pak v roce 1990 dal opět znovu do práce jako vedoucí 2. skautského oddílu vlčat. Zde vydržel do přelomu století a pak se odtud odstěhoval na své "pohádkové panství" na roubence v Líšnici.  Od skautů ale neodešel, skauti jej i tady navštěvují pravidelně, má pro ně dokonce v podkroví připraveno ubytování. Dodnes je dokonce stále členem 5. skautského oddílu vodních skautů, vedených Oldřichem Pešinou. Když jsem se o jeho působišti dozvěděl,  hned jsem se osmělil a přijel, protože takové skautské vzpomínky jako on má dnes málokdo. Byl jsem skutečně mile přijat, prošli jsme spoustu fotografií. Dohodli jsme se , že tyto vzpomínky znovu probereme a učešeme třeba společně s Oldou Pešinou, který za AKELOU pravidelně jednou měsíčně dojede, aby z toho vzniklo zajímavé vzpomínkové video. Už bez přípravy jsme dali dohromady tolik podrobností o českotřebovském skautském hnutí, které jsem opravdu nečekal.  A tak už se zase těším na den, kdy se za AKELOU znovu vypravím. Zatím pár vzpomínkových fotek.... (mm)

Stavba nadchodu v Litomyšli se komplikuje

Výstavba letošní nejnákladnější investice města se potýká s problémy. Nový bezbariérový nadchod, který povede přes silnici I/35 u polikliniky, měli dělníci dostavět na konci léta. Kvůli nedostatku materiálu i pracovníků ve stavebním průmyslu způsobenému válečným konfliktem na Ukrajině se termín dokončení posouvá o tři měsíce.
„Nás komplikace a zdržení výstavby samozřejmě mrzí, ale s tímto konfliktem a s jeho šíří globálních důsledků nikdo nemohl počítat. Prosíme proto veřejnost o pochopení a strpení, chceme všem co nejdříve usnadnit cestu, hlavně starším spoluobčanům, rodičům s kočárky nebo nemocným. Teď pevně doufáme, že nadchod i s výtahem a s vyhlídkou na historické jádro města úspěšně do konce listopadu dostavíme," sdělil místostarosta Radomil Kašpar.
I přes zdržení výstavby a zdražování materiálů by se celková částka za nadchod měla pohybovat kolem původně plánovaných 45 milionů korun. Na zhotovení má město ze Státního fondu dopravní infrastruktury přislíbenou 32milionovou dotaci.
A jak výstavba aktuálně pokračuje? „Nadchod má vybetonovaný pilíř číslo dva - vpravo u silnice I/35 směrem na Vysoké Mýto. Na tento pilíř se betonuje deska pro schodiště na cestu ke Smetanovu domu. Dělníci také betonují poslední etáž pilíře, který se nachází u řeky, a opěru u polikliniky. Kromě toho pracovníci v dílně dodavatele firmy svařují ocelovou konstrukci lávky, která bude na stavbu dodána ve dvou kusech," uvedl Pavel Kubeš, vedoucí Oddělení investic MěÚ Litomyšl. Ten také dodal, že zásadním důvodem pro zdržení prací byl problém s dodávkou oceli právě kvůli válce na Ukrajině.
(Orlicky.net)


Kyselina hyaluronová - ani zdaleka to není jen o kosmetice 

Celosvětové výnosy za prodej výrobků s kyselinou hyaluronovou vzrostly za poslední dva roky o více než půl miliardy amerických dolarů a překročily tak hranici deseti miliard. Výrazný podíl na úspěchu této suroviny mají nové možnosti jejího využití. Kyselina hyaluronová, která je často vnímána jako nedílná součást kosmetického průmyslu, se v současnosti prosazuje především ve farmacii.
Od první poloviny 20. století se kyselina hyaluronová uplatnila už ve více než dvou tisících patentů. Svůj potenciál ale neztrácí ani po desetiletích využívání. Nejnovější průzkumy na mezinárodním poli ukazují, že i přes koronavirovou pandemii trh s výrobky na bázi kyseliny hyaluronové roste. Navíc, podle analýzy od Grand View Search se tempo růstu popularity této suroviny nezastaví a do roku 2027 se výnosy za prodej výrobků, které obsahují kyselinu HA, zvýší až na 16,6 miliard dolarů ročně.
Elixír mládí, jak je kyselina hyaluronová často označována, však není jen jedním z prvků v kosmetických přípravcích. Analýza sice ukazuje, že téměř polovina produkce se využije v kosmetickém průmyslu, ale z dlouhodobého hlediska je užitečná i ve farmacii, kde zažívá velký boom. Za nárůstem zájmu odborníci vidí stárnutí populace a s ním spojené zdravotní problémy, a také preferování minimálně invazivních léčebných postupů.
Největším odbytištěm pro kyselinu hyaluronovou je  Severní Amerika, Evropa a Asie. Na tyto trhy vyváží i česká farmaceutická a kosmetická společnost Contipro, která je jedním z největších producentů kyseliny hyaluronové na světě a vyváží tuto surovinu do sedmdesáti zemí světa. A zatímco v roce 2020 Contipro zaznamenalo vlivem pandemie pokles odbytu kyseliny hyaluronové v rámci kosmetiky téměř o třetinu, zájem v oblasti farmaceutického průmyslu naopak roste.
„Kyselina hyaluronová dokáže přes receptory ovlivnit celou řadu procesů, které probíhají v buňkách. To je způsob, jakým se může využívat například v regenerativní medicíně,“ vysvětluje Vladimír Velebný, zakladatel Contipra.
Léčba kloubů, snížení tvorby jizev a mnoho dalšího
Za každým úspěšným výzkumem a následným patentem se skrývají roky práce odborníků a neustálého zdokonalování technologií. Český výrobce získává kyselinu hyaluronovou ze stěn buněk bakterií druhu Streptoccocus zooepidemicus. Ty jsou zbavené všech patogenních projevů a nepředstavují žádné riziko pro člověka či přírodu.
Díky Contipru se Česko může pochlubit také první nanofarmaceutickou výrobní linkou na světě a týmem výzkumníků, kteří se zaměřují na různé možnosti využití kyseliny hyaluronové v medicíně. „Dnes naši surovinu využívají například při oftalmologických problémech, při hojení ran a popálenin, v přípravcích na léčbu chrupavek a kloubů. V kombinaci s jinými léčivy se hyaluronát sodný využívá v přípravcích na snížení tvorby jizev, slouží k regeneraci jater,“ doplňuje Velebný.
Jsou umělé orgány blízká budoucnost?
Díky mnoha možnostem využití je kyselina hyaluronová už nyní v medicíně doslova nezbytným pomocníkem. A přestože vývoj probíhá už téměř sto let, stále se posouvají hranice možného. Od výzkumu v oblasti regenerace kloubů se vědci posunuli k možnosti využití kyseliny hyaluronové v tkáňovém inženýrství.
Důležitou úlohu při rozvoji trhu bude i nadále sehrávat česká věda. Contipro Dolní Dobrouč  se totiž zaměřuje i na oblasti, které prochází rychlými změnami. Pozornost je nyní v laboratořích upřena na umělé orgány, kam by vývoj kolem kyseliny hyaluronové měl v budoucnosti směřovat. „Myslíme si, že budeme moci zásadně přispět k rozvoji umělých tkání, které by mohly například opravit kůži, šlachy, chrupavky či periferní nervy. Věřím, že se naučíme vyrábět i celé umělé orgány, které bude možné ovládat elektronikou a budou fungovat jako plnohodnotný orgán. Nyní se to řeší transplantací, ale vhodných dárců bude vždycky málo a umělé orgány budou navíc pro pacienta vždycky výhodnější,“ uzavírá Vladimír Velebný.