Českotřebovský deník 223

Českotřebovský deník 223/2022 (11.8.)

Máme nové kontejnery
Deska Boženy Němcové na Horách devadesátiletá
Projekt Ta Božena připomíná, že Bopžena Němcová v době před cca 160 - 170 lety navštěvovala Litomyšl i Českou Třebovou a některá místa jsou s jejím pobytem bytostně spojena. Jedním takovým místem je předchůdce současného hostince na Horách a lázmně, které zde bývaly. Tento pobyt Boženy Němcové se připomíná např. v Zedínkově opěře Obrázky z Hor, která měla premiéru v roce 1960, tedy před 62 lety. Také v některých pořadech České televize nebo v dokumentu Českotřebovského deníku k 250. výročí hostince na Horách, který byl natočen a publikován skutečně ve výročním roce 2020 a dodnes má před 4,5 tisíce shlédnutí.
Dva pořady si můžeme připomenout i dnes na dále uvedených odkazech. (Letošní letní oslava 250 let hostince na Horách byla tedy o dva roky odložena, jistě vlivem covidu.
Vraťme se k nadpisu: V letošním roce dne 10 července uplynulo právě 90 let co byla na budově hostince na Horách umístěna pamětní deska Boženy Němcové. Z této události je výše uvedená fotografie (z archivu Martina Šebely), na které je zachycen při projevu purkmistr města Litomyšl a českotřebovský rodák Josef Lašek. Toto kulaté devadesátileté výročí letos však bohužel nikdo nezaznamenal. Díky Slávkovi Vosykovi se podařilo najít novinový text z roku 1932, který uvádíme: Nová deska Boženy Němcové byla v neděli dne 10. t. m. odhalena za velké účasti obecenstva a hostí "na Horách" u Č. Třebové, kde se Němcová v září 1851 léčila se svými dětmi. Slavnost uspořádaly okresní osvětové sbory v Litomyšli a Čes. Třebové pod protektorátem obou měst. rad. Slavnostní řeč promluvil univ. prof. Zdeněk Nejedlý, šťastně vylíčiv pobyt Boženy Němcové na idylických "Horách" ve společnosti českotřebovského filosofa F. Matouše Klácela. Byly to v životě jejím chvíle krásné, na něž s láskou vzpomínala.
Projevy při slavnosti učinili starosta Č. Třebové Dytrt, starosta Litomyšle Dr. Lašek, uč. Vavřínová za Klub ženské nár. rady v České Třebové a ředitel Dr. O. Košťál za Osvětový sbor. Stud. Zahrádková přednesla báseň, kterou k této slavnosti napsala pí Rollerová z Ústí n. O. Českotřebovský pěvecký sbor "Bendl" zazpíval velmi pěkně Pravečkův sbor "Láska k vlasti" a státní hymny, jimiž byla srdečná slavnost ukončena.
Text z Nezávislých listů zaslaný Slávkem Vosykou doplníme dalšími informacemi získanými z Českotřebovského městského muzea, které pro Českotřebovský deník připravuje Mgr. Jitka Peková. Základem budou informace z listu Náš kraj, který vycházel v České Třebové. (mm)
Cyklistická časovka pro Mistrovství ČR a SR bude na nové dálnici D35
Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický jednal s předsedou Cyklistického klubu Pardubice Josefem Říhou. Tématem bylo nejen nedávné Mistrovství České republiky a Slovenské republiky cyklistů do 23 let v České Třebové, ale také další plánované závody na území Pardubického kraje. Jedním z nich bude divácky velmi atraktivní časovka na novém úseku dálnice D35 z Časů směrem na Ostrov, která se uskuteční v sobotu 10. září.
„Ještě před oficiálním otevřením nového úseku dálnice D35 z Časů do Ostrova si ji vyzkouší silniční cyklisté. Pro ně bude připraven 11 kilometrů dlouhý úsek, na kterém se uskuteční pohár mládeže a žen Techniserv Cup a také Extraliga Masters, což je nejvyšší amatérská silniční liga v České republice. Osobně považuji nápad využít dokončovanou dálnici jako velmi dobrý z hlediska diváckého zájmu, ale i zážitku samotných cyklistů,“ řekl hejtman Martin Netolický, který s Josefem Říhou hovořil také o podpoře cyklistiky v Pardubickém kraji a nedávném Mistrovství České republiky a Slovenské republiky cyklistů do 23 let, které se uskutečnilo v České Třebové. „Závod byl velmi kladně hodnocen nejen samotnými závodníky, ale i jejich kluby a organizátory, a proto doufám, že se vrcholné závody do našeho kraje brzy vrátí. Ostatně zajímavých cyklistických závodů je v regionu vícero. Jedná se například o závody Regionem Orlicka, Závod míru nejmladších v okolí Jevíčka, Pardubické kritérium či závody horských kol na Dolní Moravě,“ sdělil Martin Netolický.
Dětský psycholog Matějček by oslavil sté narozeniny...
Motto: "Používejte jako odměnu a trest to, co by za odměnu a trest považovalo vaše dítě,
nikoli to, co za odměnu a trest považujete vy"

Zdeněk Matějček (16.8. 1922 - 26. 10. 2004)
Nejvíce vychováváme, když nevychováváme. To říkával své vnučce uznávaný profesor a reformátor péče o děti Zdeněk Matějček, který by 16. srpna oslavil sté narozeniny. Vždy vyzdvihoval rodinu jako nejlepší prostředí, ve kterém může dítě vyrůstat. Matějčkův odkaz se promítá i do současných zákonů o rodině a náhradní rodinné péči.
Psycholog Zdeněk Matějček se zabýval studiem podmínek vývoje dětí v ústavech se zaměřením na psychické strádání a deprivaci. Byl inspirací i oporou vzniku Sdružení pěstounských rodin, u jehož zrodu stál také psycholog Miloslav Kotek, který na práci Matějčka vzpomíná. „S panem profesorem jsme velmi intenzivně spolupracovali. Mnoho jeho myšlenek se podařilo vetknout do rodícího se nového systému náhradní rodinné péče,“ vysvětluje Kotek. Sdružení pěstounských rodin letos v říjnu k příležitosti stého výročí narozenin profesora Matějčka uspořádá konferenci. Předmětem bude diskuse a rovněž vyjasnění toho, co je „zájem dítěte“ a jak se v oblasti náhradní rodinné péče tímto zájmem řídit v praxi.
Vychováváme, když nevychováváme
Sdružení pěstounských rodin dodnes ctí inspirativní myšlenky profesora Matějčka, které vyzdvihují vyrůstání v rodině: Je to právě rodina a její jedinečnost, která dítěti umožňuje zažívat, co je to doma, jak pestré mohou být mezilidské vztahy, co je důvěra a spolupráce, zodpovědnost za druhého, ale také blízkost a bezpodmínečné přijetí a pravé hodnoty v životě. „Často říkal, že nejvíce vychováváme, když nevychováváme. Také věřil, že ke svým dětem bychom se měli chovat tak, aby nám jednou byly schopné odpustit,“ vzpomíná jeho vnučka Alžběta Candia Muñoz.
Zdeněk Matějček se v dětství potýkal s potížemi s kyčlí a musel podstoupit operaci. Poté nastoupil do internátní školy a domů nejezdil příliš často. „Domnívám se, že zkušenost, jak se cítí dítě bez rodiny, mohl mít děda právě z internátní školy a z toho pramenila ta jeho potřeba věnovat se dětem, které nemají šanci se obhájit, jsou někde opuštěné a je jim smutno,“ doplňuje Candia Muñoz.
Matějčkovy hodnoty v současné legislativě
Profesor Matějček se zabýval zejména náhradní rodinnou péčí. V rámci svého působení v Sociodiagnostickém ústavu nejdříve zkoumal děti z dětských domovů a děti vyrůstající v méně příznivém sociálním prostředí s cílem nalézt způsoby, jak těmto dětem poskytnout pomoc. V té době, přesněji v roce 1950, byla z ideologických důvodů v tehdejším Československu zrušena pěstounská péče a všechny ohrožené děti se dostávaly do dětských domovů a zařízení kolektivní výchovy. „Profesor Matějček se proto začal věnovat dětem vyrůstajícím v zařízeních kolektivní výchovy a již na začátku šedesátých let sledoval přes 600 dětí z tohoto prostředí,“ přibližuje Julija Prejsová, koordinátorka PR aktivit Sdružení pěstounských rodin, které osobnosti profesora Matějčka věnuje též nový díl podcastové série Náhradka.
Matějčkovy hodnoty je možné vysledovat i v aktuální legislativě. Do roku 2023 by měl být vytvořen zákon o rodině i náhradní rodinné péči. Umisťování dětí do tří let v kojeneckých ústavech by mělo v České republice skončit do roku 2024. Mnozí v této souvislosti zdůrazňují odkaz profesora Matějčka, že je to právě rodina, která vytváří ideální prostředí, kde může dítě vyrůstat a lidsky dozrát.
Sofistikovaný vědec i srozumitelný popularizátor
Zdeněk Matějček spolupracoval i s profesorem Josefem Langmeierem, se kterým publikoval několik děl, jimiž prakticky definoval nový psychologický pojem psychická deprivace. „Byl to člověk mimořádně laskavý, pozorný a citlivý k druhým, nikdy své názory nevnucoval, ale dovedl je říct velmi jasně a obyčejnými slovy tak, aby jim mohl rozumět každý. Byl velmi sofistikovaný vědec i srozumitelný popularizátor,“ dodává Kotek. Matějčkova práce ovlivnila i režiséra Kurta Goldbergera, jenž s profesorem spolupracoval na vzniku filmu Děti bez lásky. Film byl alarmující zprávou o citové deprivaci dětí vyrůstajících v jeslích i dalších kolektivních zařízeních. Pomohl ke vzniku koncepce psychických potřeb dítěte, které nelze naplnit v ústavním zařízení. Jsou jimi potřeba náležitého přívodu podnětů, potřeba styčnosti, potřeba životní jistoty i pozitivní identity a potřeba otevřené budoucnosti.