|
Prezident podepsal novelu energetického zákona Novela zavádí úsporný tarif jako opatření na pomoc domácnostem s vysokými cenami energií. Předběžně se vláda zavázala poskytnout na tuto pomoc až 27 miliard, s odpuštěním poplatku za obnovitelné zdroje to může přinést domácnostem příspěvek až 16 tisíc korun. Zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení, s výjimkou čl. I bodu 4, který nabývá účinnosti dnem 1. července 2023. "Úsporný tarif dá Vládě ČR možnost pružně reagovat na vývoj situace a podle něj pomoc domácnostem navyšovat. Vláda navíc díky tomuto nástroji získá možnost naprosto flexibilně rozhodnout, jak domácnostem s energiemi pomůže, a na základě svého nařízení jim přispět takovou částkou, jakou uzná za vhodnou,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a dodává: „Úsporný tarif je takový nákladní vozík. Dá se do něj naložit pomoc a rozvést mezi domácnosti." Vše bude administrativně jednoduché – nikdo nebude muset o nic žádat, nikdo nebude muset nikam chodit. Stát slevu prostřednictvím OTE a obchodníků převede na odběratele automaticky a ti ji uvidí na svém vyúčtování za energie. Na příspěvek plynoucí z úsporného tarifu dosáhnou i domácnosti, které mají vytápění nebo společný ohřev vody zajištěn z domovních kotelen na plyn nebo elektřinu. Tento příspěvek bude určen pro subjekty, které mají uzavřeny smlouvy na dodávky energií do těchto kotelen, to znamená společenství vlastníků jednotek nebo bytová družstva, případně jiné subjekty. Tyto subjekty budou pro získání příspěvku z tarifu muset předat provozovateli distribuční soustavy, k jehož soustavě jsou jejich odběrná zařízení připojena, informaci o počtu bytů využívaných k bydlení. Distributor pak předává tento údaj operátorovi trhu a ten obchodníkům. Příspěvek bude započítán uživatelům bytů jako mimořádná záloha na služby do jejich vyúčtování za služby tak, jako by tuto částku uživatelé bytů sami zaplatili. Konkrétní výši částky určí nařízení vlády. Na pomoc domácnostem s vytápěním prostřednictvím domovních kotelen vláda předběžně alokovala 3,6 miliardy korun. „U centrálních tepláren se detaily i způsob pomoci budou odvíjet od dalšího rozhodnutí vlády,“ dodává ministr Síkela. Podle první varianty vláda poskytne až 10 miliard na modernizaci tepláren. Teplárny výměnou za to avizovaly, že tuto pomoc zohlední v konečných cenách pro odběratele. Tento postup však podléhá notifikaci ze strany Evropské komise. Druhá varianta dá možnost pomoc odběratelům tepla z centrálních tepláren přímo prostřednictvím úsporného tarifu, který bude fungovat analogicky jako u domovních kotelen. Finanční příspěvek zohlední do vyúčtování dodávky tepla majitelům domů dodavatelé tepla. Majitelé domu ho posléze promítnou do vyúčtování služeb uživatelům bytů jako mimořádnou zálohu. Tuto možnost zajistí pozměňovací návrh upravující problematiku teplárenství. Na úsporný tarif by vláda mohla vyčlenit celkem 30,6 miliardy korun Z této sumy rozdělí 3,6 miliardy korun mezi domácnosti s domovními kotelnami, které původně v programu podpory nebyly zahrnuty. Někteří odborníci na sociální problematiku soudí,
že plošné dotování cen energií nedává příliš smysl. Obávají se toho, že k
úsporám nepřispěje, naopak může spotřebu ještě zvednout. Například podle
sociologa a člena Národní ekonomické rady vlády Daniela Prokopa by byl
lepší sociální tarif pro část společnosti nebo regulace ceny. Zdroj: Svaz měst va obcí ČT Jak je zajištěno skladování zemního plynu V rámci krizového opatření se obchodníci s plynem za určitý finanční příspěvek od státu zavázali za přesně stanovenou dobu naplnit vysoutěženou uskladňovací kapacitu a souhlasit s určitým omezením nakládání s tímto plynem, jehož účelem je ponechání přesně stanovených objemů v zásobnících plynu i v průběhu zimních měsíců. Začátkem července také Správa státních hmotných rezerv od dodavatele obdržela veškeré množství plynu, který za stát nakoupila. Jde přibližně o 240 milionů metrů krychlových plynu. V kombinaci s plynem naskladněným pomocí aukcí tak stát získal přímý vliv další nakládání s plynem o objemu přibližně 675 milionů metrů krychlových. Pro srovnání: Tento objem plynu by v roce 2021 dokázal pokrýt téměř celou spotřebu domácností během dvou měsíců topné sezóny. Za únor a březen loňského roku české domácnosti spotřebovaly 698 milionů metrů krychlových plynu. Naplněnost tuzemsých zásobníků plyn patří k nejvyšším v Evropě. Jarní růst zásob v českých zásobnících patřil k nejrychlejším od roku 2015, od kdy máme data o naplněnosti zásobníků. Naplněnost zásobníků k 11. červenci 2022 pro srovnání: Česká republika 73 % kapacity, Německo 65 %, Rakousko 49 %, Slovensko 65 %, Polsko 98 %, Francie 68 %, Itálie 65 %, Nizozemsko 57 %, Maďarsko 44 % a EU jako celek 64 % kapacity. Omezení nakládání je potvrzeno smluvně, a to:
|