Zajištění transparentnosti se vykládá různě.Třeba tak, že transparentnost je zajištěna účetním auditem, který proběhne bez závad. To je ovšem mimo realitu. Lze uvést příklad, že audit hospodaření města Česká Třebová za rok 2018 proběhl také bez  závad, aby pak nově vytvořený finanční výbor inicioval na základě upozornění zastupitelů nové prošetření situace odborem vnitřního auditu a kupodivu se nedostatky našly: Např. investice do cizího majetku T.J. Sokol Lhotka nebo  řada neplatných smluv na různé činnosti, které byly ovšem vyfakturovány a zaplaceny. To jen proto, že smlouvy nebyly včas zapsány v registru smluv. A tak se vše muselo napravovat novými  správnými usneseními a správnými smlouvami. Plnění dle těch původních bylo neoprávněným obohacováním. Nebyla také dodržena smlouva o dílo na stavbu atletického stadionu, kdy v rozporu se smlouvou o dílo byly vícepráce zadávány jiným subjektům. Byla snaha vše napravit a podařilo se. Úplnou správnost a transparentnost pak může zajistit jen forenzní audit, který však stojí poměrně velkou sumu.  Byl realizován např. ve společnosti TEZA v r. 2019 a problémy se zde nenašly. 

Financování provozní ztráty sportovišť (zejména krytého plaveckého bazénu) ve správě a majetku Eko Bi probíhalo křížovým financováním, kde ztráta sportovišť byla sanována ziskem v oblasti skládkování.  Mělo to jasný ekonomický účel v podobě daňové optimalizace. Zisky ze skládky by bylo třeba zdanit, Eko Bi jej využilo ve ztrátových střediscích tak, že zaplacená daň byla minimální.. Tento systém navíc vedl  ke snaze zajistit na spravovaných sportovištích ztrátu co možná nejmenší, aby Eko Bi mohla také zajišťovat obnovu a  modernizaci techniky a provozů. Pohlídat to všechno mohla také dozorčí rada společnosti, volená zastupitelstvem.

Nyní víc než kdy jindy nabývá problém transparentnosti na aktuálnosti, protože tento dosavadní systém nepostačuje a postačovat nebude, musí být jiný a zřejmě složitější. V tom je nebezpečí té netransparentnosti. Jeho určení bude úkolem pro nové zastupitelstvo města. Naštěstí je samozřejmě možné využívat zkušeností z okolních měst (Litomyšl, Ústí nad Orlicí), kde jej mají zavedený léta. Možná by stálo za připomenutí, že z ústeckého rozpočtu je na dofinancování ztráty sportovišť určeno 17,5 milionu korun.  Zde je třeba vybrat takový systém, který bude současně motivovat provozovatele k plnému využití sportovišť a k co nejnižší provozní ztrátě. Máme však odkud "opisovat"...

Ztráty sportovišť letos rychle narůstají, již nyní ve srovnání s minulým rokem (kdy byly po část roku díky covidu uzavřeny) jde o milionové položky. Dosud byla ztrátovost řešena takto:

Krytý bazén   (v zákl. jmění Eko Bi) - město na provoz přispívalo jen nepřímo pomocí grantů pro sportovce

Zimní stadion (v majetku města). ZS má Eko Bi. pronajatý za symbolický nájem a zajišťuje jeho provoz s dotací města. Její výše byla stanovena podle loňské ztráty a schválena zastupitelstvem města. Další příspěvek pro ZS je poskytování v rámci dotačního programu pro mládežnický hokej a krasobruslení. Letos bude ztráta pro loňsku podstatně větší.

Ski/Bike areál Peklák (převážně v majetku města) Areály se provozují jinde pro zisk, proto je dotace města poskytována v režimu "de minimis". Tento  režim má maximální limit, který nelze dotací překročit. Je otázka zda nebude po zvýšení dotace překonán. Další prostředky, které se zavázalo město hradit, jdou na údržbu tratí pro bikery. Její výše měla být stanovena podle letošních zkušeností.

Atletický stadion:  (v majetku města). Podle dotačních pravidel veškerý provoz financuje město, provozní řád umožňuje vstup veřejnosti.

Tenisová hala:  Je pronajata společnosti Tenis, s.r.o., která platí dohodnutý nájem a zajišťuje si využití. Byla postavena bez dotace.

Budoucí model financování ztráty sportovišť je jedna věc, druhá věc je pak dořešení rostoucích ztrát v roce letošním. Dotace na letošní rok již byly uděleny a během roku nebudeme mít žádný výsledek finanční uzávěrky. Zde budou muset radit ekonomové a právníci, aby dodatečná dotace proběhla správně a současně aby odpovídala finanční situaci provozovatele sportovišť.  Jednou z možností je poskytnutí zálohové platby, která bude vyúčtována až po roční  finanční uzávěrce.

Poznámka: tento text se zabývá pouze problematikou financování provozní ztráty sportovišť, nikoliv jejich rozvojem, údržbou a rekonstrukcemi.  To jsou pak další otázky, které je třeba řešit odděleně.  (mm)