km
(Čím vyšší percentil, tím lépe)
Tato dimenze mapuje stav populace v obci a její reprodukční změny. Poskytuje tak základní údaje o osídlení jako je porodnost, úmrtnost, migrační saldo, nebo průměrný věk a jeho vývoj. Jako pozitivní je při tom vnímán demografický vývoj, při kterém nedochází k větším demografickým změnám – obec zejména není zatížena stěhováním obyvatel pryč. Rovněž nedochází ke stárnutí populace, podíl starobní závislosti není nezvykle vysoký a populace není zatížena vysokou úmrtností. V českém kontextu ke stabilitě populace přispívá vyšší než průměrná porodnost a na ní navázaná vyšší míra dětské závislosti.
Oblast bezpečnosti se zabývá faktory, které ohrožují život, zdraví a majetek občanů, ať již jako důsledek záměrné aktivity, nebo jako důsledek přírodních vlivů. Dimenze zahrnuje ukazatele, které hodnotí nehodovost, výši kriminality, četnost výjezdů hasičského záchranného sboru, nebo riziko povodní. Vyšší hodnoty uvedených proměnných značí vyšší riziko v dané oblasti, a tedy i jev, který může kvalitu života výrazně snížit. Tyto ukazatele pak doplňuje ukazatel bezpečnostních výdajů, který pomáhá určit, do jaké míry obec na situaci (v oblasti kriminality) dokáže reagovat. V tomto případě naopak hodnotíme vyšší podíl výdajů na bezpečnost jako faktor, který je z hlediska kvality života příznivý, neboť uvedená rizika snižuje.
Oblast bydlení se zaměřuje na kvalitu bytového fondu i vybavení bytů v obci, dále se zabývá problematikou dosažitelnosti bydlení pro obyvatele. Proměnné v této dimenzi rozdělujeme do dvou skupin. V rámci (1) ekonomické dostupnosti nabízeného bydlení se zaměřujeme na ceny bytů, domů, stavebních parcel a nájemního bydlení a na celkovou nabídku nemovitostí určených k bydlení. Ve druhé skupině (2) kvalita současného bydlení se soustředíme na podmínky, za nichž lidé bydlí, jako je velikost existujících bytů, vlastnická struktura, počet osob v bytě, přítomnost sítí, a rovněž na kvalitu, typ a stáří zástavby. Z hlediska obecného hodnocení kvality života považujeme nižší cenu bydlení za faktor, který zlepšuje jeho dostupnost, a tudíž přispívá k vyšší kvalitě života. Kvalitu života rovněž zvyšují podmínky, kdy lidé rozhodují o nemovitosti, kterou obývají (jsou jejími vlastníky), nežijí stísněně (viz byt vs. rodinný dům, rozloha bytu a/nebo počet osob v bytě), bydlí v zástavbě, která je kvalitní a vznikala organicky v souladu s dosavadním vývojem a rázem obce.
Oblast infrastruktury hodnotí dostupnost služeb ať již v oblasti státních služeb, občanského života nebo volnočasového vyžití. Data v této sekci vycházejí zejména z datových podkladů mapy.cz a idos.cz, berou tedy v potaz zájmové mapové body, které byly zanesené v těchto zdrojích v okamžiku zpracování dat (2020). Proměnné zde je možné rozdělit do dvou skupin. (1) Do první skupiny jsme zahrnuly proměnné, které se týkají dopravní dostupnosti pomocí veřejné dopravy a vzdálenosti (prostorové i časové) do nejbližšího ORP a příslušného krajského města. Dostupnost sídel vyšších správních celků, a tedy i nižší dojezdové časy, je pro občany menších obcí důležitá kvůli pohodlnému zajištění úředních úkonů. (2) Ve druhé skupině jsou indikátory, které souvisí s dostupností občanských služeb. Zde jsou zahrnuty jednak klíčové urgentní služby jako je dostupnost nemocnice, polikliniky, nebo obvodního oddělení policie. Dále pak služby základní obslužnosti jako jsou pošty, bankomaty, nebo obchody s potravinami. V neposlední řadě pak služby, které poskytují příležitosti k volnočasovým aktivitám (bazény, restaurace) nebo kulturnímu vyžití (divadla, knihovny). Vyšší dostupnost těchto služeb občanské vybavenosti je při tom zvláště důležitá pro mladší obyvatele.
Kvalita života v oblasti občanské angažovanosti se zaměřuje na míru zapojení obyvatel do veřejného, zejména politického života obce. Zjišťuje kvalitu i aktivitu v činnosti místních zastupitelstev a hodnotí na lokální úrovni míru demokratické soutěže v obecních zastupitelstvech, šířeji se pak zabývá celkovým postojem obyvatel ke státním institucím a podpoře demokratického státního zřízení ČR jako celku. Tyto aspekty je možné rozdělit do třech skupin – volební chování, volební soutěž a aktivita zastupitelstva spojená s transparencí v hospodaření obce. Volební chování je klíčovým ukazatelem zájmu o politické dění a ochoty participovat na chodu státu. Vyjadřuje zároveň podporu státu jako instituci i jejímu ukotvení v demokratických hodnotách. V této kategorii hodnotíme volební účast, míru podpory extrémistických stran, nebo míru podpory KSČM. Oblast volební soutěže se zaměřuje na šířku nabídky kandidátů v místních volbách, míru konkurence, váhu voličského hlasu i dlouhodobé změny v obsazení zastupitelstva. V oblasti transparence pak představujeme ukazatele, které hodnotí kvalitu a transparenci při správě veřejných financí ze strany místního zastupitelstva, i aktivitu zastupitelstva při získávání prostředků pro obecní rozpočet skrze granty.
Dimenze zaměstnanosti a práce se zabývá strukturou lokální ekonomiky dle sektoru, zastoupením podnikatelských subjektů v různých velikostních skupinách, nezaměstnaností a nabídkou pracovních míst a v neposlední řadě pak problematikou exekucí. První skupina ukazatelů, které se zaměřují na strukturu lokální ekonomiky, ukazuje, do kterých sektorů je v jednotlivých obcích soustředěna hlavní ekonomická činnost a jakou část podniků v obci registrovaných, tvoří aktivní podniky. Zastoupení podnikatelských subjektů mapuje četnost podnikatelské aktivity v obci, zaměřuje se jednak na drobní podnikání – OSVČ a mikro podniky, jejichž přítomnost je klíčová pro rozvoj lokálních vazeb i diverzitu pracovní nabídky a poskytovaných služeb. Rovněž mapuje přítomnost největších zaměstnavatelů, kteří jsou klíčovou ekonomickou oporou pro rozvoj středně velkých obcí a představují často klíčový komponent pro politiku zaměstnanosti. Další skupina ukazatelů se zaměřuje na problematiku nezaměstnanosti a zejména na analýzu míry s jakou nezaměstnanost ovlivňuje zvláště citlivé skupiny jako jsou mladí lidé a lidé v předdůchodovém věku. V návaznosti na tuto problematiku je pak rovněž mapována nabídka pracovních míst a její struktura dle požadovaného vzdělání. Poslední skupinu pak tvoří indikátory zaměřující se na problematiku exekucí, zejména na strukturu věřitelů a charakteristiku dlužního chování. V souvislosti s ekonomickou strukturou považujeme z hlediska kvality života za pozitivní vyšší podíl aktivních podniků a vyšší podíl zpracovatelského průmyslu a zejména služeb. Nižší nezaměstnanost, respektive vyšší nabídku pracovních místo považujeme za pozitivní jev pro kvalitu života. Stejně tak hodnotíme pozitivně vyšší počet zaměstnavatelů, a to bez ohledu na velikost podniku.
Detailní pohled na ekonomickou situaci obce přináší dimenze příjmů, ta analyzuje jednak dostupné finanční prostředky obce a jejich zdroje, jednak schopnost obce je účelně vynaložit, zároveň ukazuje i ekonomickou aktivitu obyvatel. Dimenze tak mapuje zdroje a výši obecních příjmů i schopnost obcí na základě dostupných prostředků realizovat investice do rozvoje obce. Zdroje příjmů a stav majetku obce zároveň vypovídají o možnostech obce získávat další prostředky pro provoz a rozvoj. Analýza daňových příjmů obce pak slouží jako nepřímý ukazatel ekonomických aktivit občanů ať již v oblasti drobného podnikání, nebo v závislé činnosti. V neposlední řadě dimenze mapuje platební bilanci obce a míru zadlužení. Vyšší příjmy bez ohledu na jejich zdroj považujeme obecně za pozitivní jev pro kvalitu života v obci. Pozitivně hodnotíme i vyšší míru investic, neboť svědčí o snaze obce o další rozvoj. Vysoká hladina běžných výdajů pak může svědčit o vysoké míře poskytovaných služeb (např. mateřská škola zvyšuje výdaje obce, znamená však výhodu pro obyvatele s dětmi), ale může být rovněž projevem nehospodárnosti. Příjmy i výdaje je nicméně třeba posuzovat v kontextu toho, z čeho příjmy pocházejí (např. rozprodávání obecního majetku zvyšuje sice příjmy, ale do budoucna nemusí být ekonomicky nejvýhodnější) a i v kontextu účelnosti výdajů. Přestože půjčka může představovat efektivní nástroj pro rozvoj obce, vysokou míru zadlužení a z ní vycházející vysoké náklady na obhospodařování dluhu považujeme za negativní jev.
Dimenze vzdělání se zabývá současným vzděláním obyvatel, dostupnou nabídkou vzdělání v různých stupních i jeho kvalitou. Vzdělání má velký význam pro všestranný rozvoj regionu, pro zachování základních demografických ukazatelů, pro ekonomickou konkurenceschopnost obce i pro rozvoj kvalitních místních vazeb. Ukazatele se zaměřují na čtyři oblasti vzdělávání: první se věnujeme složení obyvatelstva obce dle dosaženého vzdělání, druhá se soustředí na nabídku středoškolského vzdělání a jeho dostupnost, třetí se zaměřujeme na kvalitu středních škol a poslední, čtvrtá skupina se zabývá kapacitou mateřských a základních škol. Obecně považujeme pro kvalitu života za prospěšné vyšší úroveň vzdělání. Z různých výzkumů vyplývá, že lidé s vyšším vzděláním zpravidla patří k aktivnějším obyvatelům, což představuje výhodu pro ekonomický i komunitní život obce. Úroveň vzdělání rovněž ovlivňuje zájem o věci veřejné a politický život v obci a s tím související míru veřejné kontroly jejích obecních zastupitelů. Vzhledem k pozitivním dopadům vzdělání na kvalitu života hodnotíme pozitivně rovněž větší nabídku studijních oborů. Vysoká místní nabídka středního vzdělávání může rovněž napomáhat ve snižování odchodu mladých obyvatel z obce pryč. Kvalita škol pak zvyšuje šance na pokračování v dalším vzdělávání a napomáhá tak rozvoji obce. Lepší dostupnost ZŠ a MŠ není důležitá jen z hlediska vzdělávání, ale rovněž pro pohodlí obyvatel (např. ušetří čas dojížděním apod.). Zároveň může motivovat mladé rodiny k setrvání v obci. Dostatečná kapacita MŠ pak může přispívat k rovným pracovním příležitostem i k vyššímu ekonomickému výkonu obyvatel. Vyšší kapacity ZŠ a MŠ v okolí bydliště proto hodnotíme v souvislosti s kvalitou života pozitivně.
Oblast zdraví hodnotí jednak současný zdravotní stav populace, tedy naději dožití a zastoupení jednotlivých příčin úmrtí na celkové úmrtnosti a incidenci diagnóz vzhledem k celkové populaci, jednak se věnuje dostupnosti zdravotní péče. Data v této dimenzi nejsou ve většině dostupná pro jednotlivé obce. Nižší dostupnost údajů v oblasti zdraví pro úroveň jednotlivých obcí vychází z jejich velké potenciální sociální citlivosti. Tato data jsou nahrazována nejdetailnějšími dostupnými informacemi, které jsou poskytovány buď pro úroveň ORP, nebo okresů. Získané údaje stále poskytují možnost celorepublikového srovnání situace a utvoření základní představy o situaci. Ukazatele jsou rozděleny do skupin, které reflektují jak obsahovou složku dat, tak územní detail, pro který byly údaje získány. V první skupině (1) jsou obsaženy informace o dostupnosti služeb v oblasti zdravotnictví. (2) Druhou skupinu pak tvoří ukazatele naděje dožití. Poslední segment (3) se zaměřuje na příčiny úmrtí s přihlédnutím jak k podílu jednotlivých příčin na celkové úmrtnosti, tak k incidenci diagnóz vzhledem k celkové populaci. Vzhledem k tomu, že cílem zdravotní péče je zajištění dlouhého a kvalitního života, považuje v oblasti zdraví za klíčovou zejména očekávanou délku dožití. Ta představuje zároveň vhodný ukazatel zdravotní kvality života populace. Jejími předpoklady jsou dostupná a kvalitní zdravotní péče, vhodný životní styl a odpovídající prostředí. Jak ukázaly zahraniční výzkumy, zdravý životní styl a kvalitní lékařská péče má větší vliv na délku dožití mužů. Rozdíl mezi dožitím mužů a žen proto představuje zajímavou možnost, jak hodnotit kvalitu lékařské péče a zdravotní návyky v populaci. Nižší rozdíl znamená vyšší kvalitu. Dále je přímo sledována dostupnost péče jako hustota různých typů zdravotních služeb, které jsou poskytovány obyvatelům obce, ať se již jedná o dostatečné pokrytí sítí praktických lékařů, lékařů pro děti a dorost, specialistů, zubních lékařů, nebo alespoň základních potřeb poskytovaných lékárnou. Význam těchto proměnných spočívá nejen v tom, že přispívají ke zdravotní prevenci a léčbě populace, ale rovněž představují klíčové služby pro bezprostřední život v obci, a to zejména pro specifické demografické skupiny obyvatel (děti, staří). Vysoká úmrtnost na diagnózy, kterým je možné vhodnou životosprávou předcházet, nebo je lze s dostatečně včasnou diagnostikou léčit a zamezit úmrtí, je naopak hodnocena z hlediska dimenze zdraví jako negativní. Problematickou složku zde však tvoří choroby oběhového systému, které v českém prostředí představují častou příčinu úmrtí a jejich vyšší podíl je v regionech, kde je naopak nižší incidence novotvarů. Z tohoto důvodu nejsou tato úmrtí hodnocena negativně.
Dimenze životního prostředí se zaměřuje na vztah člověka a životního prostředí, ať již jako nezbytného prostoru, ve kterém se každý den pohybujeme a který tak utváří naši náladu i každodenní zvyklosti, tak rovněž jako prostředí, které významně ovlivňuje populační zdraví. První z aspektů se do navržené metriky promítá skrze hodnocení dostupnosti zeleně, ať již přímo v obci nebo v dojezdové vzdálenosti, zároveň je hodnocena i environmentální kvalita těchto prostor ve vztahu k rozšíření a diverzitě živočišných druhů. Druhý z aspektů je pak pokryt zejména kvalitou ovzduší, a to jak skrze sledování hodnot imisních, tak i emisních limitů. Ukazatele je tak možné shrnout do dvou skupin. První skupina zahrnuje proměnné, které se týkají kvality životního prostředí, druhá skupina péči o kvalitu životního prostředí jsme zařadily indikátory, které může obec ovlivnit. Z hlediska kvality života hodnotíme vyšší koncentrace škodlivin jako jev, který snižuje kvalitu života. U ostatních proměnných považujeme vyšší hodnoty daných ukazatelů naopak za pozitivní znak pro kvalitu života.
Dimenze mezilidských vztahů se zaměřuje na oblast spolkové činnosti a vztahů v rodině. Rodinné vztahy představují klíčovou komponentu života obyvatel, která ovlivňuje celkovou spokojenost. Stejně tak aktivní a dobré vztahy v místní komunitě jsou významné pro rozvoj místních vazeb v obci, ale rovněž i pro spokojenost jednotlivých obyvatel. Tato dimenze je na základě dat dostupných pro obce relativně těžko měřitelná, přesto je možné zaměřit se na některé existující ukazatele. Navržené ukazatele se zaměřují na tři dvě oblasti: Jednak na volnočasovou aktivitu obyvatel a přítomnost organizací, které podporují jejich setkávání a společnou činnost. Tedy na problematiku členství v zapsaných spolcích, participaci na organizovaných sportovních aktivitách, nebo členství v tradičních místních sdružení typu Sokol nebo ve sdruženích charitativních. Jednak na zásadní události v životě obyvatel, které souvisí s kvalitou vztahů v nejbližším (rodinném) okolí – zejména rozvodovost a její vztah ke sňatečnosti. Z hlediska kvality života považujeme za pozitivní vyšší hodnoty sportovců a sdružení. Za faktory, které kvalitu života naopak zhoršují, považujeme vyšší hodnoty rozvodovosti.