Českotřebovské kalendárium na leden 2022                         

Nedožitých 85 let prof. Hany HABRMANOVÉ – FOJTOVÉ (19.1. 1937 – 11.6. 2004), dlouholeté členky pedagogického sboru českotřebovského gymnázia 

Narodila se v Praze. Výpravčí a dispečer ČSD, známý loutkář a betlemář Václav Fojt byl jejím otcem. V České Třebové absolvovala Jedenáctiletou střední školu (maturovala v roce 1955) a v Praze Vysokou školu pedagogickou s aprobací dějepis, čeština. Aprobaci si ještě později rozšířila dálkovým studiem španělštiny na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.
Na českotřebovském gymnáziu působila více než 40 let a patřila k nejuznávanějším a nejoblíbenějším učitelům této školy. Na školu (tehdy se jmenovala Střední všeobecně vzdělávací škola) přišla v září 1963 a působila zde téměř do posledních hodin svého života. Jejím oblíbeným předmětem byl dějepis, ale měla ráda i další předměty, které učila. Ať to byla čeština, španělština, latina nebo hudební výchova. Hudba, jako celoživotní koníček ji doprovázela celým životem. Pravidelně navštěvovala koncerty vážné hudby, byla členkou pěveckého sboru Bendl, vedla pěvecký sbor gymnázia, hrou na klavír doprovázela divadelní hry českotřebovských loutkářů, dlouhá léta hrála na harmonium při bohoslužbách Církve československé husitské.
 
140 let od narození Rudolfa VEJRYCHA mladšího (18.1. 1882 – 18.2. 1939), akademického malíře a výtvarného pedagoga

Jeho matkou byla literárně nadaná Josefa Vejrychová. Otec Rudolf pracoval jako vozmistr Společnosti rakousko – uherské státní dráhy. Zprvu se rodina často stěhovala z jedné železniční stanice na další, jak byl otec překládán. Na jedné ze štací, v Podmoklech nad Labem, se také Rudolf mladší narodil. Měl ještě dva starší sourozence. Nejstarší Karel byl uznávaným pianistou a pedagogem, sestra Ela byla první ženou Maxe Švabinského. Ten také přivedl mladého Rudolfa k malování. Když otec povýšil, mohla se rodina trvale usadit v Praze.
Po ukončení nižšího gymnázia v pražské Truhlářské ulici, odešel mladý Rudolf na Uměleckoprůmyslovou školu, kterou nedokončil. Ze třetího ročníku přestoupil do speciálky M. Pirnera na Akademii výtvarných umění.
Byl mistrem barev a světla. Maloval krajiny, zátiší, portréty, městské veduty a interiéry. Práce vystavované od roku 1905 na výstavách Krasoumné jednoty v Rudolfinu vynesly autorovi Hlávkovo stipendium na pobyt v Paříži. Poučení francouzskou malbou je ale patrné až v pozdějším období jeho tvorby. Nějakou dobu pracoval jako výtvarný redaktor časopisu Topičův sborník, v roce 1918 se stal členem SVU Mánes a také převzal po zesnulém malíři Karlu Raškovi ateliér v Mánesově ulici čp. 30 i se soukromou kreslířskou a malířskou školou. Jeho náročnou průpravou zde prošli mj. Ludmila Jiřincová, Emil Kotrba, Jan Kodet, Josef Kadeřábek, Jaroslav Novák, bratři Wenigové a také Božena Solarová, pozdější jeho druhá manželka.
Ve dvacátých letech se objevují na jeho obrazech sociální motivy, které reagují na tíživé poměry tehdejší doby. Sociální cítění ho také přivedlo do řad tzv. Levé fronty. Mezi díla tohoto období patří např. Chudá večeře (1928), Dřevorubec (1921), Chudý chlapec (1928), Dívka se sněženkami (1922), Pradleny (1926).
Na svých cestách za uměním a krásnou přírodou procestoval téměř celé Čechy a Slovensko a byl i v řadě cizích zemí. Nejraději se ale vracel do Kozlova, vesničky u České Třebové. Zajížděl sem od roku 1891, plných 48 let. Namaloval zde mnoho obrazů a kreseb. O místě vzniku výtvarných děl vypovídají názvy : U nás v Kozlově, Bílý pokoj v Kozlově, Chalupa v Kozlově …Vejrychovy malířské stopy najdeme i na kozlovské architektuře. Na nové části Vejrychova statku provedl sgrafito Sadařící děti a podílel se také na obraze sv. Václav na dřevěném štítě Vejrychovy chaloupky. Zemřel nečekaně v den zahájení výstavy svých kreseb ve Feiglově galerii. Pochován je na malém hřbitůvku v Kozlově.
 
Nedožitých 90 let spisovatele, prozaika a dramatika Jana ŽÁČKA (31.1. 1932 – 13.6. 2008)

Nebyl českotřebovským rodákem (narodil se v Pardubicích), ale v našem městě prožil řadu let. Žil po boku známé taneční mistrové paní Boženy Čihákové. Nejprve v jejím domku čp. 935 v Kozlovské ulici, později, po jeho prodeji v činžovním domě čp. 1142 v Masarykově ulici. Zde bydlel i po jejím úmrtí. Od mládí jej přitahovalo divadlo. Nejprve byl scénáristou a dramaturgem v pražském divadle Rokoko. Po jeho zrušení se stal hercem, režisérem a také autorem řady estrád a kabaretních vystoupení. V letech 1991 až 1992 přesídlil pracovně do Brna, kde se stal dramaturgem a scénáristou Divadla u Jakuba.
Z jeho prozaické tvorby je třeba uvést novely O KNĚZI A RYCHTÁŘOVI (jeho první knížka z roku 1978) a MYKOLOGICKÝ KROUŽEK, nebo román o Janu Sarkandrovi A ODDĚLIL SVĚTLO OD TMY, který vyšel v roce 1995 v předvečer svatořečení moravského kněze. O dva roky později vyšly jeho čtyři studie o Jakubu Demlovi pod názvem DEMLOVIANA. Řadu dalších svých prací uvedl do života pod pseudonymem Jiří Sup. Za celoživotní literární dílo převzal Jan Žáček v roce 2007 od České biskupské konference Řád sv. Cyrila a Metoděje. Zemřel ve věku 76 let v Olomouci, kde je také pochován.
                                                                                                                                                                          Jan Skalický

Některá českotřebovská výročí v roce 2022                          

Před 730 lety roku 1292 daroval Václav II. zbraslavskému klášteru rozsáhlé území  na Orlickoústecku, mj. i Českou Třebovou. Tato listina je pro mnohé obce první písemnou zprávou o jejich existenci.
Před 570 lety roku 1452 byl založen v našem městě tkalcovský cech. Cechovní artikule získal cech ale až roku 1722, tedy púrávě před 300 lety.
Před 475 lety roku 1547 byla postavena renesanční radnice, mnohokrát přestavovaná, se štítem, hodinami a věžičkou.
Před 455 lety roku 1567 uděluje Vratislav z Pernštejna městu právo odúmrtí a právo várečné. O rok později tuto výsadu potvrzuje i král Rudolf II..
Před 260 lety roku 1762 udělila Marie Terezie městu na žádost purkmistra a rady privilegium na dva výroční trhy. První trh na přízi, plátno, len a vlnu se měl konat každoročně 6. srpna, druhý dobytčí trh, na den svatého Mikuláše (6. prosince). Navíc měšťanům povolila konání týdenního trhu každý čtvrtek.
Před 235 lety roku 1787 vyhořela první dřevěná kaple na Horách.
Před 170 lety (10. srpna 1852) projíždí Českou Třebovou do slovenského Sliače a za manželem do Ďarmot Božena Němcová.
Před 160 lety roku 1862 byl zvolen starostou města synovec MUDr. Rybičky, velkopláteník z domu na náměstí čp. 22 Hynek Rybička.
Před 155 lety roku 1867 bylo zrušeno na náměstí  dvanáct masných krámů a náměstí bylo vydlážděno. V témže roce nechal postavit Jan Rybička na Horách nynější hostinec s lázněmi za vyhořelý dřevěný.
Před 150 lety roku 1872 přerušila činnost tělocvičná jednota Sokol. Z této organizace vznikl Sbor dobrovolných hasičů. Jednota Sokol byla obnovena až v roce 1885.
150 let od vzniku Sboru dobrovolných hasičů
Před 145 lety roku 1887 věnovalo místní občanstvo hasičskému sboru prapor, který byl posvěcen 21. srpna téhož roku.
Před 130 lety (16. října 1892) byla otevřena Na Skále tělocvična místní tělocvičné jednoty Sokol a na Vinohradech byla založena Josefem Vavřínem firma na výrobu harmonik a heligonek.
Před 120 lety roku 1902 byl zřízen městský vodovod s požárními hydranty a začala přestavba českotřebovského nádraží, kdy došlo k jeho rozšíření a prodloužení. Také byly zrušeny dva přejezdy nedaleko parku Javorka.
Před 115 lety roku 1907 bylo založeno první orchestrální sdružení Filharmonická jednota, která byla v roce 1912 přejmenována na Pěvecko – hudební sdružení Smetana. Na Horách poblíž hostince postavilo město kramářské boudy.
Před 110 lety roku 1912 byla založena pila firmy Krbec a Přibyl. Došlo také k otevření budovy dnešního Gymnázia.
Před 90 lety roku 1932 bylo postaveno severní křídlo měšťanské školy na Farářství.
Před 70 lety roku 1952 začala výstavba vojenských kasáren v Borku.
Před 65 lety roku 1957 byla zahájena stavba nového mostu přes řeku Třebovku na silnici ke Skuhrovu.
Před 60 lety roku 1962 byla dokončena přestavba kina Jas ve čtvrti Parník na širokoúhlé kino. Téhož roku vznikl Ústav pro zpracování chemických vláken (ÚZCHV).
Před 50 lety roku 1972 byla zprovozněna výšková budova VKDI Orlík.
V tomto roce opustila Dílny pro opravu vozidel ČSD poslední opravená parní lokomotiva.
Před 45 lety roku 1977 se konal první ročník pochodu Putování za českotřebovským kohoutem.
Před 35 lety roku 1987 bylo dobudováno panelové sídliště Lhotka.
Před 30 lety roku 1992 byla zřízena Městská policie a bylo otevřeno rehabilitační středisko VKDI Orlík.
Před 25 lety (1. května 1997) zrušeno Obchodně – provozní ředitelství ČD. V červenci téhož roku postihla město velká povodeň, o dva měsíce později ( 2. září ) byl slavnostně otevřen stacionář ( A – Centrum v městské čtvrti Lhotka).