ČD 290/2023 NEDĚLE 15. října 2023
ZAJÍMAVÁ KONFERENCE ŽIVÁ KRAJINA NA SKALCE Ve čtvrtek 12. října se v sále Střední školy technické a dopravní Gustava Habrmana konala dříve avizovaná konference "Živá krajina pro Pardubický kraj, určená po zástupce místních samospráv. Pořadatelem byl spolek Živá krajina a partnery akce město Česká Třebová, Pardubický kraj, ZD Sloupnice a Institut environmentálních výzkumů a aplikací, zapsaný ústav. Na programu konference bylo po úvodním slově českotřebovské místostarostky Petry Válkové a radního Pardubického kraje Miroslava Krčila přednesl první příspěvek Ing. Petr Šilar, kterého známe také jako senátora našeho obvodu nebo krajského radního a také starostu města Letohrad. Zastupoval právě Institut enviromentálních výzkumů. IEVA má úzké vazby na radního Pardubického kraje pro venkov, životní prostředí a zemědělství a na Odbor životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu.Tématem vystoupení Petra Šilara byla regionální strategie adaptačních opatření. Nejzajímavější částí jeho vystoupení byla ta část, ve které popisoval jednotlivé realizační projekty. Jejich popis zachytil Českotřebovský deník na videu, které připravujeme. Druhým, panelistou na konferenci byl Jiří Malík,. předseda spolku Živá voda, který přednesl příspěvek na téma adaptace krajiny na klimatickou změnu. Zde právě v úvodní části na graficky zpracovaných datech ukázal vliv klimatických změn na podnebí v globálním měřítku i vliv na zeměpisné regiony. Zde spolupůsobí vliv rostoucí průměrné teploty a dalších globálních civilizačních vlivů. Způsobují zvýšený odpar vody v krajině. Předložená data byla získána z globálních výzkumů a podpořena daty a konkrétními zkušenostmi z pilotních projektů Živé krajiny. Nebylo by technicky možné a ani příliš zajímavé předložit celý záznam konference, ale některé úseky stojí za uvedení. Bude z nich zřejmé, že globální vlivy způsobují také problémy zemědělcům v našem kraji a důležité je i zjištění, že se řeší, např. pv rámci grantových programů.Možnosti kraje v této oblasti jsou ovšem spíše omezené. Pro zástupce samospráv pak bylo důležité vystoupení Mgr. Josefa Bártla, koordinátora projektu Živá krajina, který se zabýval problematikou financování studií proveditelnosti model a popsal možné grantové příležitosti. Model živá krajina představuje komplexní přístup, který umožňuje řešit všechny akutní problémy současné české krajiny, kterými je sucho, bleskové povodně, vodní a větrná eroze a představuje tak nezbytný krok pro adaptaci české krajiny na klimatickou změnu. Kromě dopolední série přednášek se účastníci konference vydali také na odpolední exkurzi do ZD Sloupnice, kde byli seznámeni s modelem spolupráce hospodařících zemědělců na adaptaci krajiny. To byl právě příspěvek dalšího partnera konference, ZD Sloupnice, které je v našem regionu jedním z aktivních subjektů jak v oblasti rostlinné, tak živočišné výroby a zpracování výrobků obohacujících regionální trh. Škoda, že pozvánky nebyly zaslány také zastupitelům, možná by někoho z nich problém zaujal. Kladem bylo, že účast na konferenci potvrdila např. předsedkyně ZO ČSOP Podorlicko Paed.Dr. Hana Grundová. Z konference uvádíme několik fotografií, více bude možné zjistit s pomocí videa.(mm) Nepořádek kazí práci i odpočinek Foto z dnešní pošty: Je z parčíku u Billy, kam chodí sedat důchodci kteří tam bydlí, ale ten binec důchodci určitě neudělali. Jak problém je uveden pohled na krásné zátiší u kontejnerů Jinde je dřevěné oplocení. Tady to nějak nejde. za velké peníze park ne tak dávno upravili. Proto by se měly dotáhnout do konce i uvedené maličkosti. Mám zde svůj zážitek z roku 2020, kdy zde pod balkony dělal koncert v době covidu Michal Hrůza. Jeho tým dával přísné podmínky kde se může stát a kde nesmí, ale šeredné popelnice či kontejnery mu nevadily. Myslím, že by se to vyřešit dalo. (mm) Nepořádek u nádraží - a ve Třebové to není ! Jel jsem dnes do Olomouce a před tamním nádražím jsem se při příjezdu nestačil divit - přeplněné odpadkové koše ve větším počtu asi 8 kusů rozházené po zemi, odpadky všude kolem jejich dopravního terminálu, ostuda. jeden takový jsem vyfotil, ale bylo jich mnohem víc. (Když jsem jel večer zpátky, tak už byly zázračně vysypány), ovšem cigaretové nedopalky ve velkém množství nikdo nesebral.... Druhá fotka je z našeho terminálu. Byla pořízena asi před měsícem a nese stopy rozlitých zřejmě sladkých nápojů a tím vznikly problémy s čistotou. Když jsem šel dnes přes terminál, tak už tyto nepříliš vábné stopy zmizely - vychází to tedy pro Českou Třebovou na pochvalu. Také kolem košů čisto a rozházených cigaretových nedopalků opravdu málo. (mm) Houby bez zájmu ? Už je po výstavě, tedy po houbách. Výstava byla ovšem znamenitá, jubilejní, dvacátá. Navíc okořeněná návštěvou italských mykologů z organizace AMB. Přijeli k nám již po čtvrté a byli mezi nimi i znamenití odborníci. Letos to je s houbami dost špatné. Ale třeba se to ještě vylepší, konečně nastává podzim, takový opravdovský. Ten malý zájem vidím v souvislosti s publikovaným videem a to ve srovnání s těmi předchozími ročniky s velikou publůicitou. Nevím v čem je rozdíl, pro jistotu ještě uvádím odkazy na houbová videa z výstav v ekocentru Podorlicko letos i v posledních letech. Letos navíc přibyla další výstava "Na houby!" v městském muzeu, snad proto, že asi letos nějak "přehoubováno". A trak máme celkem pět houbařských videí, první tři jsou z výstav v ekocentru letos, loni a v roce 2020, poslední dvě vide byla natočena na muzejní výstavě. Ta je ještě otevřena do 12. listopadu... Krajský fotbalový přebor: Česká Třebová - Svitavy 3:1 V poločase už vedla Česká Třebová dvěma brankami Zdeňka Vaňouse ve 28. a 34. minutě a jednou brankou Matěje Poláška v 30. minutě. Těch 8 - 10 minut hry v 1. poločase bylo tedy pro domácí velmi dobrých. V 75. minutě pak soupeř snížil na 3:1, víc se už nestalo. Hru pokazil svitavský hráč Češka, který byl v 60. minutě hry vyloučen. Příští týden hraje Česká Třebová v Pardubičkách v neděli. Tabulka není úplná zatím je Česká Třebová na 8. místě. V neděli 15/10 v 15:30 se hraje v I.B. třídě derby Č. Třebová B - Semanín. Kuželkáři doma porazili ODRY - dali tři šestistovky ! (III. liga sk. C) Zemřel Jiří Fišer - byl posledním žijícím člověkem na světě, který přežil pseudovědecké pokusy Josefa Mengele BYL TO VLASTNĚ ČESKOTŘEBOVÁK... Smutná zpráva přišla z Mohelnice. Ve veku 87 let zemřel ve čtvrtek 12. října pan Jiří Fišer. Byl posledním žijícím člověkem na světě, na kterém prováděl v Osvětimi své morbidní, pseudovědecké pokusy Dr. Josef Mengele. Pan Jiří Fišer by 7. ledna 2024 oslavil 88. narozeniny. Narodil se v České Třebové v červeňáku v židovské rodině jako dvojče s bratrem Josefem.... Celý text najdete v nekrologu pana Vladimíra Hampla ZDE V Žampachu a Chvaleticích lépe hospodaří se srážkovou vodou Díky kraji a evropským fondům Energetická krize odstartovala řadu úsporných opatření ve veřejném sektoru. I ve školách, sociálních zařízeních a dalších budovách v majetku samospráv se dá ušetřit nejenom za elektřinu a teplo, ale i za vodu. Dobře to vědí v Domově pod hradem Žampach a Středním odborném učilišti zemědělském Chvaletice, kde se díky podpoře Pardubického kraje a Evropské unie podařilo na konci léta dokončit projekty na lepší využívání srážkové vody. Projekty v Žampachu a Chvaleticích jsou součástí dlouhodobé krajské koncepce na zajištění úspor při provozu budov. Pardubický kraj postupně investuje do opatření, která přináší ekonomické i ekologické výhody. Na zahájení příprav se začalo pracovat již v roce 2020. „Snaha o úspory při správě našich budov samozřejmě byla i před vypuknutím energetické krize, ta nás však motivovala dělat více projektů a zrychlit naše snahy v této oblasti. Srážkovou vodu lze využívat při správě areálů na zalévání zeleně či díky svodům jako zdroj pro tůně a retenční nádrže, které podporují biodiverzitu a zadržují vodu v krajině. Kromě těchto projektů samozřejmě dlouhodobě pracujeme na zateplování škol, nemocnic a dalších budov v krajském majetku. Dochází k výměnám oken, kotlů a dalším opatřením, která mají ve výsledku velký podíl na úsporách. Každá takto investovaná koruna se nám jednou vrátí, proto to považuji za rozumné a dobré investice, na které se nám daří čerpat finanční podporu z Evropské unie. Projekty v Žampachu a Chvaleticích stály dohromady 16 milionů korun a pokračujeme v přípravě a realizaci dalších,“ uvedl radní pro regionální rozvoj Ladislav Valtr. Dešťovka míří do rybníčku i podzemních nádrží V Domově pod hradem Žampach nechal Pardubický kraj realizovat hned dvě opatření, která mají pomoci s úsporami. „Díky úpravám nově svádíme dešťovou vodu do rybníčku, kde se budou moci v budoucnu vysázet mokřadní rostliny. Dále jsme nechali v areálu instalovat retenční nádrž o objemu 210 metrů krychlových. Ta je začleněna do terénu, aby nerušila ráz parku, voda z ní se bude využívat při zalévání. Celkové náklady činí 8 milionů korun, z toho téměř pět milionů je dotace z Evropské unie,“ vysvětluje radní pro sociální oblast Pavel Šotola s tím, že park je oblíbeným místem pro klienty domova i širokou veřejnost, kteří tam chodí za hezkého počasí relaxovat nebo na procházky. I u druhého krajského záměru se podařilo získat dotaci z evropských fondů, konkrétně z Národního programu Životní prostředí. Díky tomu také na Středním odborném učilišti zemědělském Chvaletice mohou využívat dešťovou vodu a šetřit na provozních nákladech. „V areálu školy jsou nově umístěny dvě retenční nádrže s čerpadly, do kterých je svedena dešťová voda z budov. Tu budou využívat na závlahu stromořadí, trávníků, keřů a další zeleně. Celkové náklady dosáhly výše 8,2 milionů korun a téměř 6 milionů pokryje dotace,“ dodává radní pro školství Josef Kozel. Kromě umístění nádrží díky tomuto projektu došlo i k úpravě chodníku a doplnění zeleně. Další úspory se chystají v Lanškrouně Kromě dvou dokončených projektů v Žampachu a Chvaleticích se aktuálně chystají další. Zlepšení hospodaření se srážkovou vodou se plánuje například na Střední škole zemědělské a veterinární Lanškroun. V areálu tam budou nově umístěny tři retenční nádrže s čerpadly, do kterých bude stékat dešťová voda ze střech. Ta se následně použije nejenom na zalévání, ale i například mytí kravína či skrápění jízdáren. „Podle aktuálních informací z rady kraje jsou náklady v současné době odhadované na více než 18 milionů korun a máme informaci o tom, že jsme byli úspěšní a získali 14 milionovou dotaci ze Státního fondu životního prostředí,“ dodává radní Valtr. CHYSTAJÍ SE MARTINSKÉ BLEŠÍ TRHY Opět bude možnost navštívit místo, kde nepotřebné věci jednoho člověka se můžou stát pokladem pro druhého.... 19. BLEŠÍ TRHY „U MALÍŘŮ“ uskuteční se v ulici Na Splavě, v areálu firmy Malířství a natěračství Kohoutek, ve dnech 10. 11. - 11. 11.2023 (v pátek 9:00-17:00 hodin a v sobotu 9:00-15:00 hodin) Přijďte si nakoupit, vyměnit a nebo nabídnout starožitnosti, keramiku, sklo, pohlednice, hračky, ale i obrazy, knihy a mnoho dalšího. Těšíme se na Vás. Kontaktní osoba: Pavel Kohoutek, tel. č. 603 503 421.

ČD 290/2023 NEDĚLE 15. října 2023

ZAJÍMAVÁ KONFERENCE ŽIVÁ KRAJINA NA SKALCE

Ve čtvrtek 12. října se v sále Střední školy technické a dopravní Gustava Habrmana konala dříve avizovaná konference "Živá krajina pro Pardubický kraj, určená po zástupce místních samospráv. Pořadatelem byl spolek Živá krajina a partnery akce město Česká Třebová, Pardubický kraj, ZD Sloupnice a Institut environmentálních výzkumů a aplikací, zapsaný ústav. Na programu konference bylo po úvodním slově českotřebovské místostarostky Petry Válkové a radního Pardubického kraje Miroslava Krčila přednesl první příspěvek Ing. Petr Šilar, kterého známe také jako senátora našeho obvodu nebo krajského radního a také starostu města Letohrad. Zastupoval právě Institut enviromentálních výzkumů. IEVA má úzké vazby na radního Pardubického kraje pro venkov, životní prostředí a zemědělství a na Odbor životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu.Tématem vystoupení Petra Šilara byla regionální strategie adaptačních opatření. Nejzajímavější částí jeho vystoupení byla ta část, ve které popisoval jednotlivé realizační projekty. Jejich popis zachytil Českotřebovský deník na videu, které připravujeme.

Druhým, panelistou na konferenci byl Jiří Malík,. předseda spolku Živá voda, který přednesl příspěvek na téma adaptace krajiny na klimatickou změnu. Zde právě v úvodní části na graficky zpracovaných datech ukázal vliv klimatických změn na podnebí v globálním měřítku i vliv na zeměpisné regiony. Zde spolupůsobí vliv rostoucí průměrné teploty a dalších globálních civilizačních vlivů. Způsobují zvýšený odpar vody v krajině. Předložená data byla získána z globálních výzkumů a podpořena daty a konkrétními zkušenostmi z pilotních projektů Živé krajiny. Nebylo by technicky možné a ani příliš zajímavé předložit celý záznam konference, ale některé úseky stojí za uvedení. Bude z nich zřejmé, že globální vlivy způsobují také problémy zemědělcům v našem kraji a důležité je i zjištění, že se řeší, např. pv rámci grantových programů.Možnosti kraje v této oblasti jsou ovšem spíše omezené. Pro zástupce samospráv pak bylo důležité vystoupení Mgr. Josefa Bártla, koordinátora projektu Živá krajina, který se zabýval problematikou financování studií proveditelnosti model a popsal možné grantové příležitosti.

Model živá krajina představuje komplexní přístup, který umožňuje řešit všechny akutní problémy současné české krajiny, kterými je sucho, bleskové povodně, vodní a větrná eroze a představuje tak nezbytný krok pro adaptaci české krajiny na klimatickou změnu.

Kromě dopolední série přednášek se účastníci konference vydali také na odpolední exkurzi do ZD Sloupnice, kde byli seznámeni s modelem spolupráce hospodařících zemědělců na adaptaci krajiny. To byl právě příspěvek dalšího partnera konference, ZD Sloupnice, které je v našem regionu jedním z aktivních subjektů jak v oblasti rostlinné, tak živočišné výroby a zpracování výrobků obohacujících regionální trh. Škoda, že pozvánky nebyly zaslány také zastupitelům, možná by někoho z nich problém zaujal. Kladem bylo, že účast na konferenci potvrdila např. předsedkyně ZO ČSOP Podorlicko Paed.Dr. Hana Grundová. Z konference uvádíme několik fotografií, více bude možné zjistit s pomocí videa.(mm)

Nepořádek kazí práci i odpočinek

Foto z dnešní pošty: Je z parčíku u Billy, kam chodí sedat důchodci kteří tam bydlí, ale ten binec důchodci určitě neudělali. Jak problém je uveden pohled na krásné zátiší u kontejnerů Jinde je dřevěné oplocení. Tady to nějak nejde. za velké peníze park ne tak dávno upravili. Proto by se měly dotáhnout do konce i uvedené maličkosti. Mám zde svůj zážitek z roku 2020, kdy zde pod balkony dělal koncert v době covidu Michal Hrůza. Jeho tým dával přísné podmínky kde se může stát a kde nesmí, ale šeredné popelnice či kontejnery mu nevadily. Myslím, že by se to vyřešit dalo. (mm)

Nepořádek u nádraží - a ve Třebové to není !

Jel jsem dnes do Olomouce a před tamním nádražím jsem se při příjezdu nestačil divit - přeplněné odpadkové koše ve větším počtu asi 8 kusů rozházené po zemi, odpadky všude kolem jejich dopravního terminálu, ostuda. jeden takový jsem vyfotil, ale bylo jich mnohem víc. (Když jsem jel večer zpátky, tak už byly zázračně vysypány), ovšem cigaretové nedopalky ve velkém množství nikdo nesebral.... Druhá fotka je z našeho terminálu. Byla pořízena asi před měsícem a nese stopy rozlitých zřejmě sladkých nápojů a tím vznikly problémy s čistotou. Když jsem šel dnes přes terminál, tak už tyto nepříliš vábné stopy zmizely - vychází to tedy pro Českou Třebovou na pochvalu. Také kolem košů čisto a rozházených cigaretových nedopalků opravdu málo. (mm)

Houby bez zájmu ?

Už je po výstavě, tedy po houbách. Výstava byla ovšem znamenitá, jubilejní, dvacátá. Navíc okořeněná návštěvou italských mykologů z organizace AMB. Přijeli k nám již po čtvrté a byli mezi nimi i znamenití odborníci. Letos to je s houbami dost špatné. Ale třeba se to ještě vylepší, konečně nastává podzim, takový opravdovský. Ten malý zájem vidím v souvislosti s publikovaným videem a to ve srovnání s těmi předchozími ročniky s velikou publůicitou.

Nevím v čem je rozdíl, pro jistotu ještě uvádím odkazy na houbová videa z výstav v ekocentru Podorlicko letos i v posledních letech. Letos navíc přibyla další výstava "Na houby!" v městském muzeu, snad proto, že asi letos nějak "přehoubováno". A trak máme celkem pět houbařských videí, první tři jsou z výstav v ekocentru letos, loni a v roce 2020, poslední dvě vide byla natočena na muzejní výstavě. Ta je ještě otevřena do 12. listopadu...

Krajský fotbalový přebor: Česká Třebová - Svitavy 3:1

V poločase už vedla Česká Třebová dvěma brankami Zdeňka Vaňouse ve 28. a 34. minutě a jednou brankou Matěje Poláška v 30. minutě. Těch 8 - 10 minut hry v 1. poločase bylo tedy pro domácí velmi dobrých. V 75. minutě pak soupeř snížil na 3:1, víc se už nestalo. Hru pokazil svitavský hráč Češka, který byl v 60. minutě hry vyloučen. Příští týden hraje Česká Třebová v Pardubičkách v neděli. Tabulka není úplná zatím je Česká Třebová na 8. místě. V neděli 15/10 v 15:30 se hraje v I.B. třídě derby Č. Třebová B - Semanín.

Kuželkáři doma porazili ODRY - dali tři šestistovky !

(III. liga sk. C)

Zemřel Jiří Fišer -

byl posledním žijícím člověkem na světě,

který přežil pseudovědecké pokusy Josefa Mengele

BYL TO VLASTNĚ ČESKOTŘEBOVÁK...

Smutná zpráva přišla z Mohelnice.

Ve veku 87 let zemřel ve čtvrtek 12. října pan Jiří Fišer. Byl posledním žijícím člověkem na světě, na kterém prováděl v Osvětimi své morbidní, pseudovědecké pokusy Dr. Josef Mengele.

Pan Jiří Fišer by 7. ledna 2024 oslavil 88. narozeniny. Narodil se v České Třebové v červeňáku v židovské rodině jako dvojče s bratrem Josefem....

Celý text najdete v nekrologu pana Vladimíra Hampla ZDE

V Žampachu a Chvaleticích lépe hospodaří se srážkovou vodou

Díky kraji a evropským fondům

Energetická krize odstartovala řadu úsporných opatření ve veřejném sektoru. I ve školách, sociálních zařízeních a dalších budovách v majetku samospráv se dá ušetřit nejenom za elektřinu a teplo, ale i za vodu. Dobře to vědí v Domově pod hradem Žampach a Středním odborném učilišti zemědělském Chvaletice, kde se díky podpoře Pardubického kraje a Evropské unie podařilo na konci léta dokončit projekty na lepší využívání srážkové vody.

Projekty v Žampachu a Chvaleticích jsou součástí dlouhodobé krajské koncepce na zajištění úspor při provozu budov. Pardubický kraj postupně investuje do opatření, která přináší ekonomické i ekologické výhody. Na zahájení příprav se začalo pracovat již v roce 2020. „Snaha o úspory při správě našich budov samozřejmě byla i před vypuknutím energetické krize, ta nás však motivovala dělat více projektů a zrychlit naše snahy v této oblasti. Srážkovou vodu lze využívat při správě areálů na zalévání zeleně či díky svodům jako zdroj pro tůně a retenční nádrže, které podporují biodiverzitu a zadržují vodu v krajině. Kromě těchto projektů samozřejmě dlouhodobě pracujeme na zateplování škol, nemocnic a dalších budov v krajském majetku. Dochází k výměnám oken, kotlů a dalším opatřením, která mají ve výsledku velký podíl na úsporách. Každá takto investovaná koruna se nám jednou vrátí, proto to považuji za rozumné a dobré investice, na které se nám daří čerpat finanční podporu z Evropské unie. Projekty v Žampachu a Chvaleticích stály dohromady 16 milionů korun a pokračujeme v přípravě a realizaci dalších,“ uvedl radní pro regionální rozvoj Ladislav Valtr.

Dešťovka míří do rybníčku i podzemních nádrží

V Domově pod hradem Žampach nechal Pardubický kraj realizovat hned dvě opatření, která mají pomoci s úsporami. „Díky úpravám nově svádíme dešťovou vodu do rybníčku, kde se budou moci v budoucnu vysázet mokřadní rostliny. Dále jsme nechali v areálu instalovat retenční nádrž o objemu 210 metrů krychlových. Ta je začleněna do terénu, aby nerušila ráz parku, voda z ní se bude využívat při zalévání. Celkové náklady činí 8 milionů korun, z toho téměř pět milionů je dotace z Evropské unie,“ vysvětluje radní pro sociální oblast Pavel Šotola s tím, že park je oblíbeným místem pro klienty domova i širokou veřejnost, kteří tam chodí za hezkého počasí relaxovat nebo na procházky.

I u druhého krajského záměru se podařilo získat dotaci z evropských fondů, konkrétně z Národního programu Životní prostředí. Díky tomu také na Středním odborném učilišti zemědělském Chvaletice mohou využívat dešťovou vodu a šetřit na provozních nákladech. „V areálu školy jsou nově umístěny dvě retenční nádrže s čerpadly, do kterých je svedena dešťová voda z budov. Tu budou využívat na závlahu stromořadí, trávníků, keřů a další zeleně. Celkové náklady dosáhly výše 8,2 milionů korun a téměř 6 milionů pokryje dotace,“ dodává radní pro školství Josef Kozel. Kromě umístění nádrží díky tomuto projektu došlo i k úpravě chodníku a doplnění zeleně.

Další úspory se chystají v Lanškrouně

Kromě dvou dokončených projektů v Žampachu a Chvaleticích se aktuálně chystají další. Zlepšení hospodaření se srážkovou vodou se plánuje například na Střední škole zemědělské a veterinární Lanškroun. V areálu tam budou nově umístěny tři retenční nádrže s čerpadly, do kterých bude stékat dešťová voda ze střech. Ta se následně použije nejenom na zalévání, ale i například mytí kravína či skrápění jízdáren. „Podle aktuálních informací z rady kraje jsou náklady v současné době odhadované na více než 18 milionů korun a máme informaci o tom, že jsme byli úspěšní a získali 14 milionovou dotaci ze Státního fondu životního prostředí,“ dodává radní Valtr.

CHYSTAJÍ SE MARTINSKÉ BLEŠÍ TRHY

Opět bude možnost navštívit místo, kde nepotřebné věci jednoho člověka se můžou stát pokladem pro druhého....

19. BLEŠÍ TRHY „U MALÍŘŮ“

uskuteční se v ulici Na Splavě, v areálu firmy Malířství a natěračství Kohoutek,

ve dnech 10. 11. - 11. 11.2023

(v pátek 9:00-17:00 hodin a v sobotu 9:00-15:00 hodin)

Přijďte si nakoupit, vyměnit a nebo nabídnout starožitnosti, keramiku, sklo, pohlednice, hračky, ale i obrazy, knihy a mnoho dalšího. Těšíme se na Vás.

Kontaktní osoba: Pavel Kohoutek, tel. č. 603 503 421.