Druhý názor je ovšem ten, že to s nabízením grantů, dotací a podpor přeháníme a že zde vynaložené prostředky se společnosti nikdy nevrátí. Že  nelze od sebe odlišovat městské, krajské či celostátní prostředky, že jsou získané od občanů z daní a je třeba je vynakládat na ty nejpalčivější problémy. A právě letos se nahlas mluví o škrtání dotací, protože vždycky nepomáhají, jen utvrzují podnikatele v tom, že budou žít jak v peřince.

„Stejně jako v mnoha jiných případech jsme se rozhodli dát prostor člověku, který s krajským úřadem spojil velkou část své profesní kariéry. Jan Slavík působil nejprve jako referent oddělení přezkumu, následně toto oddělení vedl do doby, než se stal vedoucím finančního odboru a po dobu nepřítomnosti Jaroslava Folprechta také jeho zástupcem. Zná tak dokonale krajský úřad, jeho pracovníky a jsem přesvědčený, že naváže na dlouholetou a kvalitní práci Jaroslava Folprechta, který stál v čele úřadu celých 23 let, a vděčíme mu za mnohé. V rámci výběrového řízení nebylo pochyb, že je Jan Slavík tím nejlepším kandidátem na tuto funkci. Pevně věřím, že budeme i do budoucna pokračovat v tradici, že ředitel úřadu je osobou, která velmi úzce spolupracuje se samosprávou, společně s úřadem zajišťuje potřebný servis a pomoc při rozvoji regionu. Zároveň je v našem kraji dobrou tradicí, že ředitel úřadu není osobou dosazovanou na základě politických vlivů, ale jen a pouze na základě odbornosti a zkušenosti. To je jednoznačně i příklad nového ředitele,“ uvedl hejtman Martin Netolický, který byl společně s 1. náměstkem hejtmana Michalem Kortyšem členem výběrové komise. Vedle zástupců samosprávy byli v komisi také tři vedoucí pracovníci úřadu.

Rodná čísla by měly úřady i nadále zapisovat do občanských průkazů. Počítá s tím návrh ministerstva vnitra, který dnes podle výsledků zasedání schválila vláda. Aktuální předpisy počítají s koncem zapisování rodných čísel do průkazů od roku 2025, nově nebude zapisování zákon časově omezovat. Změna, kterou se nyní budou zabývat poslanci, zahrnuje i úpravu insolvenčního zákona. 

Lidé zřejmě získají možnost prokazovat se digitálně místo fyzickými doklady

Lidé zřejmě získají možnost prokazovat se digitálně místo fyzickými doklady. Předpokládá to návrh zákona o právu na digitální služby, který dnes schválila vláda a který ještě čeká posouzení Parlamentem. Digitální stejnopisy dokladů by ale neměly fyzické průkazy nahradit a nebude možné je použít ani pro dálkové prokazování totožnosti, řekl dnes novinářům vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti). Spuštění projektu by podle předkládací zprávy k zákonu mělo státní správu vyjít zhruba na půl miliardy korun, roční provozní náklady odhaduje vláda na 50 milionů korun.

K prokazování digitálním dokladem bude podle Bartoše potřebná aplikace v mobilním telefonu, kterou vypracuje Digitální informační agentura (DIA). Lidé prostřednictvím aplikace pošlou požadavek na identifikaci, prokážou se přitom bankovní identitou nebo jiným způsobem elektronického ověření totožnosti. Aplikace vygeneruje kód, který si ověřující úřad, například policie nebo pošta, zkontroluje ve vlastní čtecí aplikaci.

Zákon předpokládá, že digitální stejnopis bude mít stejné právní účinky jako originální doklad. Nebude možné ho vystavit bez existence fyzického průkazu a nebudou v něm obsaženy žádné údaje nad rámec fyzického dokladu. Lidé si budou moct sami vybrat, zda se budou prokazovat běžným dokladem, nebo digitálně. Státní správa bude mít povinnost přijímat obě varianty průkazů. Bartoš upozornil, že digitální doklady nebude možné využívat k cestám do zahraničí, v takovém případě bude nadále nutný standardní občanský průkaz.

Zákon by měl nabýt účinnosti 1. ledna 2024, povinnost přijímat digitální verze průkazů bude podle Bartoše nabíhat postupně. Od začátku roku by je měly přijímat orgány ústřední státní správy, od července kraje. V roce 2025 by se povinnost rozšířila na všechny zbývající správní orgány, včetně ambasád.

Podle důvodové zprávy k návrhu zákona norma přispěje k digitalizaci veřejného sektoru. Dokument konstatuje, že digitální stejnopisy už se běžně užívají v soukromé sféře, zmiňuje jako příklad digitální verze fyzických platebních karet.

 Zdroj: Svaz měst a obcí