Co pro nás znamená 28. říjen?
Dnes slavíme státní svátek České republiky, 105. výročí vzniku samostatného
Československa v roce 1918. Prezident republiky bude ve Vladislavském sále Pražského hradu předávat státní
vyznamenání. Státní a městské instituce vyvěšují českou vlajku a lidé
nemusí do práce (i když je sobota). Ale co tento svátek opravdu reprezentuje?
1)
Československé legie během První světové války, tedy boj za
samostatnost země, za stát explicitně česko-slovenský (přesněji česko-moravsko-slovenský),
a tak trochu i boj proti bolševismu v Rusku, na Sibiři.
2)
Masarykovu republiku založenou na masarykovské demokracii.
Stát na danou dobu výrazně slušný (byť ani zdaleka dokonalý); a v
určitém aspektu i skutečně – jak legenda praví – ostrov svobody a
demokracie ve střední Evropě po dobu dvaceti let. To ve všeobecnosti
platí, ale ne doslova. Největším problémem první republiky byl zároveň
největší problém starého mocnářství, proti němuž se republika
vymezila, ale jehož byla vlastně dědicem: nevyřešená, či lépe řečeno
špatně řešená národní, národnostní otázka. To byl problém, na kterém
monarchie ztroskotala; a taky problém, na kterém zanikla i republika.
3)
28. říjen symbolizuje stát Čechů a Slováků; jejich vzájemnost.
V daném momentu představoval doslova záchranu slovenského národa;
později strnulost českých politiků a jejich neochota přistoupit na
naprosto oprávněný požadavek alespoň autonomie (když už ne plně
federace) pro Slováky (máme-li být poctiví, tak ale i pro sudetské
Němce…) vedly či alespoň přispěly k jeho zániku. Přesto je 28. říjen
společný pro Čechy i Slováky; je symbolem jejich vzájemnosti a toho
dobrého ve vzájemných vztazích.
4)
28. říjen symbolizuje i boj za obnovení Masarykovy republiky,
tj. tzv. druhý odboj, neboli demokratický odboj během Druhé
světové války. Například naše letce v RAF - jeden z nejheroičtějších a
nejspravedlivějších zápasů našich dějin.
Je ale také
pravda, že 28. říjen je nejen státním svátkem České republiky, ale i
symbolem státu, který už neexistuje: Československa.... (mm)
Ještě poznámku k zobrazené české (a také československé) vlajce.
Připomeňme si, že v pondělí 30. října 2023 uplyne přesně
123 a půl roku
ode dne, kdy 30. března 1920 schválil tehdejší československý parlament
podobu státní vlajky.
Ta se během let ani jednou nezměnila, na rozdíl od ostatních státních
symbolů....
Literáti na trati letos
již po desáté !
Ve
středu 25.10.2023 se uskutečnil v prezidentském salónku na pražském
hlavním nádraží křest jubilejních knih „Literáti na trati“. Na křest se
sešla zhruba stovka autorů prózy i poezie, jejichž tvorba byla otištěna
v obou částech antologie, kteří zcela zaplnili prezidentský salónek.
K poslechu hrála kapela Jedeto, složená rovněž z přispívatelů do knih
Literáti na trati. Úvodního slova se ujal František Tylšar, který
zhodnotil nejen letošní ročník Literátů, ale uvedl zajímavou statistiku
na celých deset let, kdy tento projekt probíhal. Celkem se již psaní do
projektu zúčastnilo již více jak 900 autorů a příštím ročníku tak
překročí počet 1000 autorů a to už bude na zápis do Knihy rekordů. Mezi
autory, které se účastní projekt patří opakovaně také Pavel Stejskal,
který se také slavnostního křtu jubilejních literátů v
prezidentském salónu ba pražském hlavním nádraží zúčastnil.
Celý jeho text a fotoreportáž je ZDE
EKOCENTRUM PODORLICKO V LISTOPADU 2023 PRO VEŘEJNOST
STUDÁNKY 2
7.11. 2023 Úterý 18,00 Ekocentrum Podorlicko, Podbranská 959
Přednáška o studánkách
v okruhu do 10 km od České Třebové s jejich fotografiemi, doplněná
mapovými podklady. Přednášející Petr Vomáčka je neúnavný
hledač studánek, fotí je, dokumentuje jejich historii. Přednáška
navazuje na jarní úspěšnou akci.
S OBJEKTIVEM PO STOPÁCH VOLNĚ ŽIJÍCÍCH ZVÍŘAT
23.11. 2023 Čtvrtek 18,00 Ekocentrum Podorlicko, Podbranská 959
Přednáška fotografa
Rostislava Bartoně, který je známý svými záběry krajiny
Orlických hor. Fotografie jsou k vidění v restauraci
Eva .
Pořiďme poesiomat k rotundě
sv. Kateřiny !!!
Podle dále
uvedeného textu se poesiomaty umísťují na významná, ale klidná
místa místa s turistickým ruchem vyzývajícím k meditaci, ale umožňují
také např. historický výklad a tím nahrazují průvodce. Národní památkový
ústav nyní také poesiomaty instaluje na některých (celoročně)
navštívených lokalitách. Jsou ale i jinde, např. u Dómu v Olomouci, v
Kersku, v Hradci Králové nebo v Brně či v Praze na hřbitově v
Malvazinkách či třeba na Šumavě a jsou s nimi dobré zkušenosti.
V našem kraji připravuje Národní památkový ústav instalaci poeziomatu na
Kunětické hoře.
Jde o projekt kavárníka a kulturního aktivisty Ondřeje Kobzy. Po
zatočení klikou a stisknutím tlačítka se z výduchu začne linout nejen
poezie, ale zkazky a tóny událostí spjatých s daným městem, může to být
i v cizím jazyce. Už
vzhledem k rozšíření tohoto zařízení stojí za to uvažovat také o
poesiomatu v České Třebové. A kde jinde než v parkovém prostoru starého
hřbitova u rotundy svaté Kateřiny! Projekt je jistě množné přihlásit do
participativního rozpočtu na příští rok, ale možná by vzhledem k
umístění v nemovité kulturní památky 1. kategorie stálo za to usilovat
také o poskytnutí dotace.
Celosvětově první poesiomat se zjevil na začátku března roku 2015 na
náměstí Míru v Praze. V současné době jich je po celé zemi
více než 3 desítky. Autor myšlenky říká:
„Pokud mě nepřejede auto, tak chci, aby jich byly tisíce. A to nejen
v Čechách, ale po celém světě.“ Ondřej Kobza si neklade malé cíle.
Je to muž, který kromě
pian přivedl do českých měst i pouliční šachy. Ve světě pak kromě New Yorku zní poezie
z roury v Berlíně či Paříži. „Chci předefinovat veřejný prostor a více
jej opět začlenit do myslí lidí coby prostor pro setkávání. A to
hlavně ve městech. I když mám v hlavě spoustu nápadů, tak právě poesiomaty jsou můj životní projekt,“ dodal Kobza.
Foto: Kersko, Hradec Králové
Poesiomat není napojený na elektrickou síť. Poesiomat se rozmluví a rozezpívá poté, co zatočíte (ideálně čtyřikrát
až pětkrát) klikou. Tlačítkem poté vyberete skladbu podle svého přání.
Na jedno natočení zvládne Poesiomat hravě celou báseň. V případě
některých písniček (či básně ) je dobré v průběhu přehrávání lehce a
plynule dvakrát třikrát zatočit, abyste měli jistotu, že se skladba
přehraje celá. Cena jednoho přijde cca na 200 tisíc korun.... (mm)
Vybrané hrady
a zámky zůstávají otevřené i v listopadu.
Řada hradů
a zámků ve správě Národního památkového ústavu zůstává otevřená i
v listopadu, a to přesto, že oficiální turistická sezona končí památkám
tento víkend.
Už tradičně zůstane otevřený
zámek Sychrov na Liberecku,
který má, až na dva dny v roce, otevřeno stále. „Na druhý
listopadový víkend připravujeme pohádkové prohlídky, konec měsíce bude
patřit vyhlášeným Adventním trhům a populárním Čertovským prohlídkám.
Druhým celoročně zpřístupněným
objektem jsou na severu Čech Zákupy na Českolipsku, kde
nabízíme tzv. Zimní trasu. A protože nám počasí přeje, tak dokud
nenapadne sníh, umožníme předem objednaným zájezdům i prohlídku
Bezdězu,“ vyjmenovává možnosti výletů za památkami Miloš Kadlec, ředitel
ÚPS Sychrov.
Na Pardubicku je celoročně
přístupný zámek Slatiňany. Otevřeno bude mít vždy od čtvrtka
do soboty a turisté mohou navštívit Zimní okruh. Uzavřena zůstává
zámecká zahrada. O listopadových víkendech a státním svátku 17. 11. bude
otevřený také Kuks na Královéhradecku, kromě prohlídek hospitálu se zde
konají oblíbené Vánoční trhy.
Poesiomaty,
neboli poetická mluvítka
Přibližují
nově historii i současnost vybraných památek NPÚ. Na Pardubicku bude
Poesiomat na rondelu Kunětické hory u studny. Návštěvníci si ho mohou
poslechnout od pátku 27. října. „Kunětická hora je fenomén. Východočeský
Říp. Vidíte odtud do celého kraje. Je to místo s bohatou historií,
zároveň měl hrad v minulosti už kolikrát namále,” říká autor projektu
Ondřej Kobza ze spolku Piána na ulici. „Poesiomat je tak zároveň i
symbolickým poděkováním všem, kteří se zasloužili o jeho záchranu,”
dodává. Poesiomat na Kunětické hoře vedle zajímavostí o významném
středověkém hradě nabídne i básně o kuňkách od Ivana “Magora” Jirouse,
recept na kunětické preclíčky od Magdaleny Dobromily Rettigové nebo
píseň ze seriálu Arabela, který se zde natáčel. „Kunětická hora je cílem
výletníků během celého roku. Potkáte tu všechny věkové kategorie – od
maminek s kočárky po seniory. Věřím, že pro všechny bude zpestřením
zastavit se a poslechnout si nachystané úryvky, které náš hrad představí
v historických, kulturních a vlastně i kulinářských souvislostech,“
doplnil Miloš Jiroušek, kastelán Kunětické hory. V severních Čechách
bude Poesiomat u hradu a zámku Frýdlant
ÚPS na
Sychrově
Národní
památkový ústav, územní památková správa na Sychrově je jedním ze čtyř
pracovišť zabývajících se správou objektů v péči Národního památkového
ústavu. NPÚ je největší příspěvková organizace Ministerstva kultury ČR
a z pověření státu spravuje a veřejnosti zpřístupňuje více než sto
nemovitých památek. V rámci zpřístupněných objektů pečuje také o
přibližně tři čtvrtě milionu sbírkových předmětů a též o typické
součásti zámeckých i hradních areálů: historické zahrady a parky. Z
konvolutu památek přímo ve správě NPÚ je sedm zapsáno v Seznamu
světového dědictví UNESCO. NPÚ, územní památková správa na Sychrově se
stará o sedmnáct památek na území Libereckého, Pardubického a
Královéhradeckého kraje.
Bleší trh na
Splavě zase bude. Podívejme jaký byl v roce 2021
|