Rumunský Banát byl osídlen Čechy před 200 lety

Nejdříve je třeba zodpovědět otázku, proč se objevuje rumunský Banát na webu Českotřebovského deníku.

Jeho poslední vývoj je totiž spojen s dvacetiletým působením a zkoumáním  "exčeskotřebováka" žijícího a působícího v Praze na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy) Prof. RNDr. Pavla Kováře, který byl součástí týmu, pracujícího v této destinaci tak osobně, až mu tato lokalita doslova přirostla k srdci. V Banátu má řadu známých a tento kraj má prochozený, jak na akcích při řešení projektů, tak i na rodinných výletech. O Banátu napsal publikaci, titulní stranu uvádím. Tím jeho zájem o region  nekončí a sbírá dál poznatky, dojmy i informace. Je třeba přiznat, že působení Pavla Kováře na fakultě, v řadě projektů doma i v zahraničí neušlo pozornosti Českotřebovského deníku a dříve i Českotřebovského zpravodaje, kde publikoval desítky textů. Nakonec je můžeme ve výčtu později připomenout.

Čas běží, počítá všem stejně a tak již v loňském roce si Pavel Kovář v životopise připsal další desítku. Bylo to uprostřed práce a tak jsme to ani nestihli nijak zhodnotit. Děláme na tom až v letošním roce. Pokouším se společně s Pavlem ukrást jeho čas na jeho pravidelných  "vracečkách" domů za maminkou do České Třebové nebo i na chatu do Malého Přívratu a natočit s ním  k opožděnému jubileu filmový medailonek, ve kterém sám vypráví o některých aktivitách. Museli jsme dobře vybírat, protože aktivit má velkou spoustu a mluví často k nezastavení. Jen těch publikací, co během života napsal! I pro něho je letošní 200. výročí českého osídlení Banátu velkou příležitostí se na Banát zase vrátit třeba svým vypravováním nebo komentováním videí zde natočených. Nespěcháme, filmový medailonek tak dokončíme třeba zase o něco později, ale už se začalo a prostě proto určitě bude.

 

Jenže 200. výročí českého osídlení rumunského Banátu nepočká a tak se k němu vracíme aspoň tímto příspěvkem. Využiji k tomu právě knížku "Dvě století Svaté Heleny", která vyšla v nakladatelství Citadela s finanční podporou MZV ČR, velvyslanectví ČR v Bukurešti, Plzeňského kraje, Josefa Kuny a také Pavla Kováře.

Pro uživatele internetu je pak výhodné využít odkaz na on-line verzi Naučné stezky Svatá Helena - Banát, který najdete ZDE: <https://banat.cz/poznejte-banat/svata-helena/stezka-svata-helena>. Stojí za prozkoumání!

Karpatská šestka

Z původního českého osídlení se do dnešní doby zachovalo v rumunském Banátu 6 vesnic. Žijí v nich krajané, jejichž předci se sem přistěhovali po roce 1823. Každá vesnice je v něčem jiná, jedinečná. Každou založili kolonisté z různých oblastí, kteří si z české kotliny přivezli zvyky, kroje, nářečí. Jejich různorodost je sama o sobě turistickou atrakcí, je to šest různobarevných perel na jednom krásném karpatském náhrdelníku.
První  r. 1823 přišli v roce 1823 aneb historie Banátu
Impuls k první vlně českého osídlení v rumunském Banátu dal jistý Magyarly, podnikatel se dřevem z Oravice. Svými sliby nalákal do této oblasti několik desítek českých rodin. Ty založily roku 1823 první českou vesnici – Svatou Alžbětu (Elisabethfeld), která později zanikla kvůli nedostatku vody. Další vesnice, Svatá Helena, vznikla s největší pravděpodobností v letech 1824–1825. Obě vesnice údajně dostaly svá jména podle Magyarlyho dcer. Magyarly však své sliby nesplnil a čeští osadníci v nouzi požádali o přijetí do svazku vojenských pohraničníků. Druhou vlnu českých kolonistů přicházející mezi léty 1827–1828 tak již organizovaly vojenské úřady, které si tímto způsobem chytře zajišťovaly pohraničníky do neobydleného území…
Krajanské vesnice v Banátu
Od roku 2016 najdete podrobné mapy všech vesnic na webu mapy.cz

Svatá Helena  Nejstarší česká vesnice se rozkládá v sedle krasových kopců nad místem, kde Dunaj proráží Karpaty. Typické okolní závrty a krasovou krajinu s půvabnými políčky a švestkovými sady si zamilujete.

Gernik  Vesnice nejbohatších sedláků proslavená chovem koní a fortelem místních kovářů. Dnes se pyšní českým muzeem, kapelou s výřečným názvem Bohemia a českou hospodou šenkující české pivo Všerad.

Rovensko  Nejvýše položená česká vesnice se rozkládá na několika hřebenech s dechberoucími výhledy na Dunaj a údolí řeky Nery. Rovensko připomíná horskou osadu s drsnými, leč laskavými horaly.

Bígr  Vklíněn doprostřed pralesů s medvědy má jako jediná banátská vesnice půdorys ve tvaru kříže. Vesnice drvoštěpů a bývalých horníků, kteří kutali v okolních dolech.

Eibenthal  Jediná ryze hornická vesnice názvem i architekturou připomínající vliv německého elementu v oblasti. Život rodin byl více ovlivněn městskou kulturou než v jiných vesnicích, místní muži po desetiletí pracovali v antracitovém dole.

Šumice  Z českých vesnic nejvíc vzdálená od turisticky frekventovaných tras. Natolik, že zde zažijete pocit opravdového osamění uprostřed kulturní krajiny obhospodařované šetrnou rukou hospodáře.

Banát byl pro mě něco jako dostat se do Matrixu. Po několika dnech putování s bágly na zádech jsme se najednou ocitli jak v kulisách nějakého filmu. Všude dobytek, krávy a kozy si vykračují po ulici... K tomu úžasní lidé, krásná čeština, pohostili nás v peci upečeným chlebem a domácím sýrem… Chci se sem vrátit a ukázat to dětem! Jezdím do Banátu přes dvacet let a pořád se nemohu nasytit pocitu domova, který se mě tam vždycky zmocní. Stejně to mají mnozí další turisté. Ale to není turistika, krajané nás adoptovali a my jsme součástí jejich rodin.......
Svatá Helena a okolní obdělávaná krajina na výřezu mapy druhého vojenského mapování z poloviny 19. století. (Zdroj: Arcanum.)