Jiří Janků: Chceme ukázat, že Pardubický kraj je dobrým místem pro inovace a rozvoj podnikání

Jak vůbec vznikla myšlenka vytvořit v Pardubicích podnikatelský inkubátor?

Myšlenka vznikla okolo roku 2010. V té době jsme začínali podnikat jako studenti Univerzity Pardubice a nebylo jednoduché najít si vlastní prostory. Na kolejích jsme si proto pronajímali studovny, který byly k dispozici. Tehdy se v Praze otevíraly první inkubátory. Říkali jsme si, že by bylo fajn, kdyby takový prostor vznikl i v Pardubicích. Zároveň jsme věděli o dalších spolužácích, kteří v té době zakládali firmy a také potřebovali podobný prostor.

Od původní myšlenky byla ještě poměrně dlouhá cesta k tomu, aby vznikl Pardubický podnikatelský inkubátor. Kdy odstartoval P-PINK tak, jak ho známe dnes?

První pokus o vytvoření technologického inovačního centra byl v kraji už někdy okolo roku 2008 v Čivicích. Poté od roku 2013 do roku 2015 fungoval za podpory města projekt Go Up, kde se ověřilo, že zájem o takový prostor a službu je. V roce 2018 za podpory kraje a pana hejtmana Netolického ve spolupráci s městem už vzniká Pardubický podnikatelský inkubátor jako ústav, který je zřizovaný Regionální rozvojovou agenturou Pardubického kraje.

Co v tuto chvíli podnikatelský inkubátor nabízí svým klientům?

Nejjednodušší služba je mít možnost jít si někam sednout a pracovat tam. Máme v kraji spoustu lidí, kteří pracují na home office nebo dělají služby typu webových stránek. Jezdí po republice, nechtějí pracovat z domu a jsou rádi, že si mohou jít sednout k někomu dalšímu. Máme tady i malé kanceláře, které slouží více rozjetým projektům. Myslím si, že zde začínající firmy mají vše, co potřebují. Ve chvílí kdy vyrostou, maximálně po dvou letech, je odsud posouváme dál a jejich místo v inkubátoru nabízíme dalším začínajícím firmám. Nejdůležitější věc, kterou poskytuje tým inkubátoru, jsou služby. Úplně na začátku se jedná o prvotní konzultace s lidmi, kteří teprve uvažují o tom, že by podnikali a mají nápady. Konzultace se ale také týkají firem nebo živnostníků, kteří podnikají i 15 let a chtějí něco změnit. Týká se to hlavně potravinářského průmyslu a rapidního nárůstu cen. Potravináři nyní potřebují vědět, jestli mají vzít levnější surovinu nebo zdražit. První konzultace je z naší strany zdarma. Dalších 5 hodin za 2 000 korun, to znamená 400 korun za hodinu. Mluvím o té ceně, protože je důležité dokázat, že nejsme organizace pouze závislá na dotacích a finanční podpoře kraje a města.

Pojďme zkusit vzít vzorový příklad. Jsem začínající podnikatel. Dozvěděl jsem se o Pardubickém podnikatelském inkubátoru a mám geniální myšlenku, ale nemám finanční prostředky ani téměř žádnou znalost z hlediska marketingu. Jak mi můžete pomoct?

Takových projektů tady máme více. Jsou to středoškoláci, vysokoškoláci i lidi z firem, kde pracují 15 let a celou dobu sledují, co by vylepšili. My s nimi dokážeme nastavit jejich plán tak, aby dělali to, co je v dané chvíli potřeba, aby posouvali svůj produkt, službu nebo myšlenku k realizaci. Někdy jejich myšlenku dotvoříme nebo identifikujeme, co ta služba opravdu je. Úzce to souvisí s tím, kdo je jejich zákazníkem. Potom počítáme, za kolik by se dal tento projekt zhruba prodat a jak ho marketingově prodat. V případě, že se jedná o zajímavou inovaci, nabízíme inkubaci, intenzivní 6 až 15 měsíční program. Na konci patnáctiměsíčního programu jim nabízíme možnost poskytnutí finanční podpory přímo od nás formou tzv. seedové investice. To znamená startovací peníze za malý podíl v jejich projektu. Věříme, že projekty, kterým pomáháme, budou úspěšné a jednou, když budou podíl prodávat nebo bude chtít nějaký velký investor podíl malých investorů vykupovat, tak my z toho budeme mít přínos do dalšího provozování a rozvoje služeb inkubátoru.

Předpokládám, že na toto je ještě brzy vzhledem k životnímu cyklu podnikatelského inkubátoru?

Na toto je brzy, nicméně už letos máme vybrané tři projekty, do kterých bychom chtěli tímto způsobem vstoupit. U seedových investic, zvláště u technologických startupů, to může být někdy běh na dlouhou trať. Na druhou stranu může přijít velký hráč, kterému se komponenta, software nebo inovace hodí a pak to může být relativně rychlý a velký výskok.

Hodně se hovoří o tom, že podnikatelská gramotnost žáků na středních školách není vysoká, že neví, jak začít podnikat. Pracujete s nimi, aby věděli, jak začít s podnikáním, na koho se obrátit nebo jakým chybám se vyvarovat?

My jsme letos intenzivně pracovali na tom, abychom se jako inkubátor věnovali primárně konzultacím a inkubaci konkrétních podnikatelských záměrů. Na druhou stranu vnímáme podporu podnikavosti už od základních škol jako extrémně důležité téma. Proto jsme zpracovali přesný program pro střední školy, který už existoval. Upravili jsme ho i pro základní školy a ve spolupráci s krajem pro příští rok budeme pro deset vybraných středních škol pořádat akademii podnikání.

Co jsou dnes hlavní překážky pro začínajícího podnikatele u nás? Co by se mělo do budoucna změnit, abychom je více podpořili?

Neřeknu nic nového. Naše legislativa je náročná a zároveň se velmi turbulentně mění. Další věc je určitě sebedůvěra mezi spolupracovníky. V neposlední řadě jsou to peníze. Tady musím zmínit, že Pardubický kraj má každoročně k dispozici projekt startovacích a technologických voucherů v v hodnotě 100 až 200 tisíc korun. Pro začátek je to skvělá podpora, navíc jednoduchá dotace bez složité administrativy. Pardubický inkubátor v podstatě předkládá a doporučuje projekty kraji a kraj je finančně podporuje. Když jste maminka na mateřské a máte pěkný projekt, tak se vám 100 tisíc korun na dva šicí stroje a webovky určitě hodí.

Spousta lidí má představu, že podnikatelský inkubátor je určen primárně pro technologické projekty. Zmínil jste i podporu maminky, která si chce pořídit dva šicí stroje. Škála podpory podnikání prostřednictvím P-PINKu je tedy opravdu široká?

Je opravdu široká. Od restaurace, po čokoládovnu, přes malou šicí dílnu, po technologie a aplikace. P-PINK má také k dispozici řadu kvalitních mentorů. Získali jsme zpátky pro kraj lidi, kteří působili několik let v zahraničí na špičkových pozicích v USA nebo vedli 10 let vývoj velkých firem.  Pardubicích, protože nemáme dílenský provoz, se jedná zejména o služby a technologické projekty. Jsme rádi, že nový pan primátor inkubátor stále podporuje, protože krajské město by rozhodně ve svém vybavení služeb pro své obyvatele mělo takovouto instituci na špičkové úrovni mít.

Nedávno jste se stěhovali do budovy. V budoucnu by mělo na místě dnešního Dětského domova Pardubice vzniknout Pardubické inovační centrum. Co by to pro Vás znamenalo z hlediska dalšího rozvoje inkubátoru?

Stavba má dvě roviny. Budeme mít větší květináč pro více semínek, kterým můžeme dát prostor vyrůst. Zároveň máme připravený projekt na přeměnu inkubátoru v inovační centrum. V silných oblastech Pardubického kraje – dopravě, chemii, elektrotechnice a textilu chceme dávat příležitost inovacím, i ve spolupráci s Univerzitou Pardubice nebo velkými firmami. Na to potřebujeme kvalitní prostředí. Ve většině velkých krajských měst toto zvládli už dříve. My tak dnes doháníme města typu Liberec, Olomouc a Zlín. Věřím, že tato aktivita bude mít širokou politickou podporu a zároveň podporu veřejné odborné veřejnosti nejenom z organizací typu CzechInvest, CzechTrade, Univerzity Pardubice, ale i z podnikatelské sféry. Také pilotujeme dílenský provoz v České Třebové.

K čemu bude sloužit Českotřebovský podnikatelský inkubátor, který byl otevřen v areálu Střední školy technické a dopravní v České Třebové?

Jsem rád, že se podařilo tuto myšlenku ve velmi krátkém čase zrealizovat. Velmi často zasahujeme do Hradce Králové a do východní části Středočeského kraje. Jezdí k nám konzultovat z Kolína, ale dojet do Moravské Třebové nebo Svitav je pro nás náročné. Neměli jsme tam žádný opěrný bod. Jakmile v České Třebové skončila v areálu vlastněném krajem firma Mika, zabývali jsme se s panem hejtmanem, jak prostor využít. Pro nás to byla úžasná příležitost. Prostor se nachází na hlavní trati, v areálu odborné střední školy, kde se žáci učí, jak obrábět a soustružit. Prostory ponesou jméno Českotřebovský inkubátor, ČT-PINK. Česká Třebová má výhodu, že bývalý dílenský provoz jsme už dneska schopni poskytnout začínajícím projektům. Předpokládáme, že prostor i zrekonstruujeme.

Na hodnocení samozřejmě bude ještě spousta času. Určitě však víte, jak velký zájem o Českotřebovský podnikatelský inkubátor je?

Stačilo zmínit, že přímo v místě je velká střední škola, která má veliké dílny, které se také dají využít. Dneska zde máme deset zasídlených firem, kanceláře jsou v podstatě pronajaté. Do co-worku se nám hlásí jednotliví freelanceři. Česká Třebová je také vhodným místem pro studenty, kteří jsou původem z Pardubic, mají svůj start-up, ale dojíždí na vysokou školu do Brna.

Říká se, že příklady dobré praxe táhnou. Můžete zmínit pár projektů, kterým P-PINK pomohl a Vy jste na ně hrdý?

To je těžká otázka, protože bych jich klidně zmínil deset. Jsem však hrdý, když přijdou maminky, seberou odvahu díky spolupráci s námi a pustí se do něčeho, co pro ně dává smysl a volnost. Jsou tady projekty, které mají šanci stát se globálně úspěšnými, o kterých si myslím, že o nich určitě uslyšíme. Rád bych pozval na stránky P-PINKu, náš LinkedIn a Facebook, protože tam se o projektech dozví lidé více informací. Jsou to absolventi našich středních škol, jsou to absolventi naší Univerzity Pardubice ve spolupráci s úspěšnými firmami a úspěšnými mentory. Ty příběhy tam najdete, dojděte si pro ně.

Je jednou z motivací i to, aby nápady a mozky zůstávaly nejenom v Pardubicích, ale v celém region?

Přesně tak, to je cílem projektu Regionální rozvojové agentury Pardubického kraje s názvem Parádní kraj, na kterém intenzivně spolupracujeme s paní ředitelkou Klárou Štefančovou a manažerem tohoto projektu Ondřejem Tušlem. Chceme ukázat, že Pardubický kraj je parádním krajem, kde se sbíhají inovace, kde inovacím dáváme prostor, spojujeme je s úspěšnými firmami a poskytujeme jim prostor, aby se staly úspěšnými firmami. S pomocí našich železnic a mezinárodního letiště jim můžeme pomoci dostat se do světa.

Jaký je podle Vás ideální stav, kde by se podnikatelský inkubátor měl nacházet za pět nebo deset let?

Nemusím dlouho přemýšlet, protože plánujeme do roku 2029. Je to na úrovni vize, kterou naplňujeme malými krůčky. Vybrali jsme si jako hlavní téma dopravu, mobilitu, chemii, oblast IT, elektrotechniku a státní správa vybrala cirkulární ekonomiku. Cirkulární ekonomiku pro státní správu, samosprávu, mikroregiony a aglomerace, jako jsou Pardubice a Hradec Králové. Myslíme si, že to může být jedno velké a silné téma našeho kraje, kterým můžeme přispět nejenom v rámci České republiky, ale v rámci celého regionu, to znamená střední Evropy. Pokud se podaří postavit prostor inovačního centra jako opravdu reprezentativního pro Pardubice a Pardubický kraj, pokud se nám podaří rozšířit krajskou spolupráci díky Českotřebovskému inkubátoru a zapojení jednotlivých obcí tím, že budou mít své malé co-worky a malé prostory, tak budu spokojený. Doufám, že za pár let uvidíme, že se díky spolupráci s inkubátorem podařilo do světa vystřelit několik start-upových firem a budeme moci v každém městě od Poličky přes Moravskou Třebovou, Svitavy, Králíky až po Chrudim a Pardubice vidět spoustu malých firem a projektů, které díky spolupráci s P-PINK vznikly a přinesly zdejším lidem spokojenost, daně a rozvoj sociálního prostoru v jednotlivých obcích a městech. 

Celý rozhovor v audio verzi si můžete poslechnout na www.pardubickykraj.cz/podcast nebo přímo na síti Spotify.