Rekonstrukce
sportovního areálu v České Třebové u parnické školy zadána s
podmínkou. Smlouva platí, jen když město získá dotaci
Rada
města rozhodla v říjnu o přidělení zakázky na rekonstrukci
sportovního areálu u ZŠ Parník společnosti Agile, s.r.o. Vysoké Mýto a na základě toho
byla uzavřena smlouva o dílo. Na tuto zakázku bylo vypsáno výběrové
řízení.
O
problematice sportovního areálu na Parníku bylo napsáno hodně. O
potřebě takové akce není nutné diskutovat, nakonec zoufalý současný
stav odstartoval ve školské radě parnické školy petici s 550 podpisy. Je
tedy jen dobře, když se rychle podnikly kroky, které mají situaci od
základu změnit.
Rozsah
plnění předmětu díla je stanoven zadávací dokumentací veřejné zakázky
a cenovou nabídkou zhotovitele ze dne 12.10.2023. Sportovní areál
obsahuje atletický ovál se třemi dráhami, běžeckou rovinku 100 m se
čtyřmi dráhami, sektor pro skok do dálky, multifunkční hřiště uvnitř
atletického oválu, hřiště pro volejbal a nohejbal, tribunu a venkovní
posilovna. (Nejsou zde tedy obsaženy venkovní WC, přistavené k budově
čp. 500, které se teprve projektují a budou tedy oceněny dodatečně).
Termín plnění je stanoven v délce 180 dní od předání staveniště.
Objednatel předá staveniště zhotoviteli do 30 dnů od vydání rozhodnutí
o poskytnutí dotace. Cena díla podle cenové nabídky
z výběrového řízení činí 14.011.792,74 Kč včetně DPH a může být měněna
pouze pomocí smluvně
potvrzených víceprací nebo méněprací.
Zhotovitel poskytuje objednateli na zhotovený předmět díla dle této
Smlouvy o dílo záruku po dobu 60 měsíců ode dne převzetí předmětu díla
bez vad a nedodělků objednatelem. Doba záruky se v případě uplatněné a
uznané reklamace prodlužuje o počet dní, které uplynou od jejího
prokazatelného ohlášení a uznání zhotovitelem do jejího úplného
odstranění.
A nyní
ta podmínka ve smlouvě:
Předmět plnění této Smlouvy o dílo bude částečně financován z programu
č. 162 52 Národní sportovní agentury – výzva 12/2023 Regiony ÚSC, SK/TJ
2023. V případě, že objednatel nezíská dotaci z výše uvedeného
programu, je oprávněn od této Smlouvy o dílo odstoupit. Zhotoviteli v
tomto případě nevzniká právo na žádné protiplnění, ani nárok na
náhradu újmy.
Rychlost postupu při snaze
zajistit sportoviště pro Parník je obdivuhodná a nezbývá než doufat, aby
to vyšlo, aby Česká Třebová dotaci získala. Ono to ale ani pomalu nešlo,
termíny vyhlášené výzvy jsou prostě dány a je třeba se jim přizpůsobit.
Konečně byla vyhlášena dotace i města naší velikosti a je třeba toho
využít. Proto se také např.
doplňuje projektová dokumentace tzv. "za pochodu". Na druhé straně je
třeba přiznat, že přidělením této dotace mohou být zase oddáleny další
sportovní záměry např. pro tolik potřebné rozšíření šaten pro
atletický a zimní stadion. Jenže o potřeba zajistit sportoviště na
Parníku s dobrou úrovní je přece přednostní. Navíc nebude sloužit jen
škole ale dalším sportovním oddílům tak, jak je nakonec v podmínkách
dotace uvedeno.
Akce u parnické školy je správná akce, kéž by to vyšlo. Akce byla koncem
února uvedena "pod čarou" v tzv. zásobníku projektů bez komentáře,
podmínky nebyly nijak stanoveny. Dne 19. září přišla petice rodičů, která
závazek města připomněla. Přesně ve správný čas. Právě 15/9 byl vyhlášen
vyhlášený dotační titul Národní sportovní agentury. Proto se místo
školního sportoviště projekt přejmenoval na Sportovní areál Česká
Třebová. Ukončení příjmu žádostí je právě teď dne 1. listopadu.To již dle
výše uvedeného textu máme vybraného dodavatele. Reakce tedy byla
správná, akční, zjistilo se, že dotační příležitost je na spadnutí a proto
ten spěch. Připomeňme si zmíněný zásobník projektů zveřejněný v únoru t.r.
na webu města a v Českotřebovském deníku. Zde můžeme zkontrolovat, jak co
bylo a co nebylo ze zveřejněného zásobníku řešeno. (mm)
Stanislav Vosyka v rozhlase o
Smetanově Litomyšli (také o České Třebové)
Celý
svůj život bydlí v České Třebové a pracuje v Litomyšli. Historik a
archivář Stanislav Vosyka je českotřebovský patriot a přední odborník na
dějiny kultury Litomyšle. Na svém kontě má i několik významných objevů.
„Nemůžu
říct, že jsem rodák z České Třebové, i když tam celý život žiji. Narodil
jsem se v Ústí nad Orlicí, protože v České Třebové není porodnice,“ říká
Stanislav Vosyka a připomíná tím konkurenční boj mezi těmito dvěma
města, který tu byl prý odpradávna.
Srdce má
historik, archivář a autor řady knih a odborných článků nejen ve svém
bydlišti, ale také v Litomyšli, kde strávil celý svůj profesní život.
Tam nastoupil hned po ukončení studií na Karlově univerzitě v Praze do
archivu, kde působil několik desítek let. Posledních pět roků pak
Stanislav Vosyka pracuje v Městské galerii v Litomyšli.
Smetanova nebo Mařákova Litomyšl?
Rozhovor není jen o Smetanově Litomyšli, ale především o Stanislavu
Vosykovi a jeho cestě životem, ve které se míjel s kilometry
archiválií, ve kterých nalezl také velké zajímavosti. Jako celoživotní
milovník hudby a výtvarného umění se propracoval až do Městské galerie
v Litomyšli, kde pracuje posledních pět roků.Během života publikoval v
ředě periodik, a knih, věnovaných regionální historii a osobnostem
Litomyšle. Snaží se uvést do života některé své objevy, ale zřejmě se to
nepodaří Tedy např. přejmenovat Smetanovu výtvarnou Litomyšl na
Mařákovu (na což nechce nikdo slyšet, není odvaha), nebo udělat
pořádek s procesem vzniku hudebních festivalů Smetanova Litomyšl, která
má své kořeny nikoliv v roce 1949, jak se píše, ale již v roce 1946.
To byla ovšem spojena s Rafaelem Kubelíkem a na to se muselo po jeho
emigraci v roce 1948 zapomenout.
Ze
Třebové by se Stanislav Vosyka nikdy neodstěhoval...
Stanislav Vosyka mluví také o České Třebové a svých studiích na
gymnáziu v době normalizace, vzpomíná na profesorku Hanu Habrmanovou,
která mu určila jeho obzor zájmu. Přiznává, že srdcem je stále v České
Třebové, odkud by se nikdy (na rozdíl od jeho otce) nepřestěhoval. Celý
rozhovor není krátký - má přes 27 minut a je užitečné si jej přehrát
celý.
ODKAZ NA ROZHOVOR NAJDETE ZDE.
Zdroj
Český rozhlas Pardubice, Šárka Rusnáková
Druhá Tráva + Tony Trischka:
Pohodový pátek 3. listopadu - vyprodáno
Ve velkém sále českotřebovského Kulturního centra se v pátek večer
3. listopadu od 19 hodin uskuteční poslední ze série koncertu
skupiny Druhá tráva s Robertem Křesťanem a americkým banjistou (s českým původem)
Tony Trischkou.
Série začala v Plzni, pokračovala v
Praze, Jihlavě a v
brněnském Mahenově divadle. Končí u nás v České Třebové. To svědčí o
tom Česká Třebová má u kapely Druhá Tráva výborný zvuk.
Vždyť
mají na co vzpomínat: loni vystoupila s českotřebovským sborem Bendl a
pokřtila svoje CD Díl druhý a vzpomíná se také na také na mimořádný
koncert kapely s americkým harmonikářem (Charlie. McCoy) v
Národním domě (na druhé fotografii z dubna 2019.)
Kapela se na českotřebovský
koncert těší. Atmosféra bude jistě opět vynikající, je totiž
vyprodáno. (mm)
Připomeňme si
listopadová videa z loňského roku 2022
Další
pohybové programy v Taneční škole
Herna pro děti: středa 9:00
- 11:00
Herna je k dispozici široké veřejnosti každou středu 9:00 - 11:00h v
prostorách TŠ. Na děti čeká velký prostor plný hraček,
gymnastických pomůcek a zrcadel. Rodiče mají možnost využít malého
občerstvení a příjemného zázemí TŠ.
Přijďte strávit příjemný čas s vašimi dětmi k nám do Taneční školy.
Cvičení pro
Muže: úterý 19:15 - 20:15 Pořádáme každé úterý 19:15 - 20:15
otevřené cvičení pro muže. Aktivní protažení, posilování, zlepšení
fyzické kondice. To vše s individuálním přístupem, humorem a
nadhledem.
Vhodné pro rekreační sportovce, ale i jako kompenzace k sedavému
zaměstnání.
Informace na tel: 604 972 458 (Šárka Prossová)
Přivaděč na D35 Časy - Holice v trase I/36 ode dneška kompletní
Ředitelství silnic a dálnic ČR krátce po úterní 13té hodině oznámilo,
že zprovoznilo druhou část přeložky silnice I/36 v úseku Časy –
Holice. Nová komunikace bude plnit nejen funkci silnice I. třídy, ale
také dálničního přivaděče z dálnice D35 ve směru na Holice.Nová přeložka umožňuje díky vylepšeným
směrovým a výškovým parametrům trasy plynulejší a bezpečnější jízdu.
Problematické byly zejména zatáčky v blízkosti kostela v Horních
Ředicích, které byly přestavbou silnice do nové trasy odstraněny. Díky
oddálení přeložky od stávající obytné zástavby došlo také ke snížení
imisní a hlukové zátěže v obci.
V Pardubické
nemocnici vyšetří více vzorků
Oddělení
klinické biochemie a diagnostiky Pardubické nemocnice má nový
automatický a robotický systém, který navýší kapacitu vyšetřovaných
vzorků a zrychlí analýzu. S novým zařízením se přímo v nemocnici
seznámila náměstkyně hejtmana pro oblast zdravotnictví Michaela
Matoušková.
Jedná se
o laboratorní roboty, respektive kompletní systém několika na sebe
navazujících přístrojů. Ty dokáží velmi rychle zpracovat a připravit
testované vzorky. Tato sestava přístrojů umožní podstatně snížit
manuální kroky při zpracování vzorků a při správně nastavené logistice
procesů navýšit kapacitu laboratoře.
Právě
úspora času je jednou z hlavních výhod nových přístrojů. Řadu úkonů,
kterou museli pracovníci laboratoří při vyšetřování vzorků dělat doposud
ručně nebo na poloautomatických přístrojích, převezme automat. Nové
přístroje přinesou benefit nejen v podobě navýšení kapacity testování,
ale také pomohou vytíženým pracovníkům laboratoří ušetřit čas a mnoho
ruční práce. Samozřejmostí je dvoustupňová kontrola. „Nyní
přístroj diagnostikuje okolo 500 vzorků denně. S novým laboratorním
robotem, který bude od prosince letošního roku v plném provozu, se počty
vyhodnocených vzorků mohou navýšit až o 10 procent za rok. Nejnáročnější
a nejvíc vypjatý čas je ráno, kdy naráz dorazí 200 až 250 vzorků a je
potřeba je zpracovat v co nejkratší možné době,“ zhodnotila využití
nového přístroje náměstkyně hejtmana pro oblast zdravotnictví Michaela
Matoušková.
Oddělení
klinické biochemie a diagnostiky Pardubické nemocnice zajišťuje
diagnostickou a léčebnou péči (kontrolu nastavené léčby) pro všechna
oddělení nemocnice včetně vzorků z dalších ordinací mimo nemocnici.
Oddělení zajišťuje odběry biologického materiálu v odběrové místnosti
přímo v budově, kam je možné si také zajít osobně.
Letohradský železniční klub opravuje parní lokomotivu 328.011
I díky
podpoře kraje
Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický jednal s předsedou
Letohradského železničního klubu Pavlem Mudruňkem o pokračování
oprav parní lokomotivy 328.011. Klub provozuje také Železniční
muzeum v Rokytnici v Orlických horách v sousedním
Královéhradeckém kraji. Pardubický kraj prozatím na opravy
lokomotivy přispěl v posledních letech jedním milionem korun.
„Letohradský železniční klub patří mezi velmi aktivní spolky,
které se snaží udržovat železniční nostalgii v celých východních
Čechách. Proto jsme v minulosti podpořili nejprve nákup parní
lokomotivy 328.011 a následně její obnovu. Nyní řešíme také užší
spolupráci v rámci připravovaného železničního muzea v Dolní
Lipce a při obnově 310.922, kterou jsme v letošním roce získali
do majetku od Českých drah,“ uvedl hejtman Martin Netolický
s tím, že další podporu by kraj mohl poskytnout v příštím roce.
„Provozuschopných exponátů bohužel dlouhodobě ubývá a vedle
Českých drah, Národního technického muzea či spolků chceme
v rámci našeho kraje sehrát úlohu subjektu, který napomůže tomu,
aby se železniční nostalgie v regionu udržela a samozřejmě pokud
možno prezentovala přímo v provozu. Proto budeme i pro příští
rok pokračovat v pravidelných letních jízdách, kde bychom rádi
vyzkoušeli také další možné tratě, protože v rámci oslav v Dolní
Lipce se ukázalo, že zájemců o železniční nostalgii je v regionu
velmi mnoho,“ řekl hejtman Martin Netolický.
Parní lokomotiva 328.011 byla vyrobena závodem ČKD Sokolovo v
roce 1956 pod výrobním číslem 3704. Určena byla původně pro
Severočeské doly výtopna Komořany. Po roce 1985 sloužila
zemědělcům ze Slatiny nad Zdobnicí jako zdroj páry pro svou
pařírnu a sušárnu brambor. Díky tomu se podařilo udržet
lokomotivu v dobrém stavu. Později se o lokomotivu začala
zajímat skupina zaměstnanců lokomotivního depa v Letohradu,
pozdější zakládající členové Letohradského železničního klubu.
Následně v letech 1996 až 2000 najezdila na různých akcích přes
devět tisíc kilometrů. Po poslední jízdě, předčasně ukončené
závadou na kotli byla lokomotiva uschována v Dolní Lipce a
zakonzervována. Po vzniku projektu regionálního muzea v
Rokytnici v Orlických horách byla lokomotiva v roce 2008
přemístěna do prostor výtopny a dlouhodobě zapůjčena jako
exponát od Českých drah. Po ukončení nájmu se podařilo
Letohradskému železničnímu klubu lokomotivu na konci roku 2019
odkoupit.
Město Ústí nad Orlicí se chystá na
zvýšení poplatku za likvidaci odpadu?
Poplatky za ukládání
odpadu na skládky se razantně zvyšují, vyplývá to z nového zákona o
obcích, který postupně prodražuje skládkování až do jeho konce v roce
2030. Město bude muset přistoupit k nepopulárnímu, ale nutnému kroku
a navýšit poplatek za komunální odpad. V současné době se připravuje
nová vyhláška, kterou bude schvalovat zastupitelstvo města. Náklady za
svoz komunálního odpadu zvy[1]šuje
také vysoká inflace. Zatímco za rok 2021 činily výdaje za likvidaci
odpadu 16,3 milionu korun, v loňském roce již 18,2 milionu. Rozdíly
mezi výdaji a příjmy pokrývá rozpočet města a jde o stále vyšší
částku. Za rok 2021 město doplácelo na odpadové hospodářství 4,3
milionu korun, za loňský rok to bylo již víc než pět milionů. I když
si při třídění obyvatelé města nevedou špatně a meziročně stoupá
množství využitelných složek odpadů (v roce 2022 to bylo 47,6 %),
stále se neblíží procentu, které má město podle zákona splnit do roku
2025 (60 % využitelných složek). Značné mezery ukázala fyzická analýza
komunálního odpadu, kterou vloni na podzim pro město provedla odborná
společnost.
Město se vydalo cestou
pozvolného zvyšování poplatku. Naposledy byl v roce 2020 po několika
letech navýšen o stokorunu na současných 690 korun za poplatníka
a rok. S růstem nákladů za provoz odpadového hospodářství se musí
popasovat i další města, ke zvýšení poplatků v posledních dvou letech
přistoupilo Vysoké Mýto, Česká Třebová nebo Žamberk. Trend zvyšování
poplatku bude napříč republikou pokračovat.
Jak to bude řešeno v
Ústí n.O. není v textu ani naznačeno. (Úryvek z textu v Ústeckých
listech)
|