ČD říjen

ČD 307/2023 středa 1. listopadu 2023
Rekonstrukce sportovního areálu v České Třebové u parnické školy zadána s podmínkou. Smlouva platí, jen když město získá dotaci Rada města rozhodla v říjnu o přidělení zakázky na rekonstrukci sportovního areálu u ZŠ Parník společnosti Agile, s.r.o. Vysoké Mýto a na základě toho byla uzavřena smlouva o dílo. Na tuto zakázku bylo vypsáno výběrové řízení. O problematice sportovního areálu na Parníku bylo napsáno hodně. O potřebě takové akce není nutné diskutovat, nakonec zoufalý současný stav odstartoval ve školské radě parnické školy petici s 550 podpisy. Je tedy jen dobře, když se rychle podnikly kroky, které mají situaci od základu změnit. Rozsah plnění předmětu díla je stanoven zadávací dokumentací veřejné zakázky a cenovou nabídkou zhotovitele ze dne 12.10.2023. Sportovní areál obsahuje atletický ovál se třemi dráhami, běžeckou rovinku 100 m se čtyřmi dráhami, sektor pro skok do dálky, multifunkční hřiště uvnitř atletického oválu, hřiště pro volejbal a nohejbal, tribunu a venkovní posilovna. (Nejsou zde tedy obsaženy venkovní WC, přistavené k budově čp. 500, které se teprve projektují a budou tedy oceněny dodatečně). Termín plnění je stanoven v délce 180 dní od předání staveniště. Objednatel předá staveniště zhotoviteli do 30 dnů od vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace. Cena díla podle cenové nabídky z výběrového řízení činí 14.011.792,74 Kč včetně DPH a může být měněna pouze pomocí smluvně potvrzených víceprací nebo méněprací. Zhotovitel poskytuje objednateli na zhotovený předmět díla dle této Smlouvy o dílo záruku po dobu 60 měsíců ode dne převzetí předmětu díla bez vad a nedodělků objednatelem. Doba záruky se v případě uplatněné a uznané reklamace prodlužuje o počet dní, které uplynou od jejího prokazatelného ohlášení a uznání zhotovitelem do jejího úplného odstranění. A nyní ta podmínka ve smlouvě: Předmět plnění této Smlouvy o dílo bude částečně financován z programu č. 162 52 Národní sportovní agentury – výzva 12/2023 Regiony ÚSC, SK/TJ 2023. V případě, že objednatel nezíská dotaci z výše uvedeného programu, je oprávněn od této Smlouvy o dílo odstoupit. Zhotoviteli v tomto případě nevzniká právo na žádné protiplnění, ani nárok na náhradu újmy. Rychlost postupu při snaze zajistit sportoviště pro Parník je obdivuhodná a nezbývá než doufat, aby to vyšlo, aby Česká Třebová dotaci získala. Ono to ale ani pomalu nešlo, termíny vyhlášené výzvy jsou prostě dány a je třeba se jim přizpůsobit. Konečně byla vyhlášena dotace i města naší velikosti a je třeba toho využít. Proto se také např. doplňuje projektová dokumentace tzv. "za pochodu". Na druhé straně je třeba přiznat, že přidělením této dotace mohou být zase oddáleny další sportovní záměry např. pro tolik potřebné rozšíření šaten pro atletický a zimní stadion. Jenže o potřeba zajistit sportoviště na Parníku s dobrou úrovní je přece přednostní. Navíc nebude sloužit jen škole ale dalším sportovním oddílům tak, jak je nakonec v podmínkách dotace uvedeno. Akce u parnické školy je správná akce, kéž by to vyšlo. Akce byla koncem února uvedena "pod čarou" v tzv. zásobníku projektů bez komentáře, podmínky nebyly nijak stanoveny. Dne 19. září přišla petice rodičů, která závazek města připomněla. Přesně ve správný čas. Právě 15/9 byl vyhlášen vyhlášený dotační titul Národní sportovní agentury. Proto se místo školního sportoviště projekt přejmenoval na Sportovní areál Česká Třebová. Ukončení příjmu žádostí je právě teď dne 1. listopadu.To již dle výše uvedeného textu máme vybraného dodavatele. Reakce tedy byla správná, akční, zjistilo se, že dotační příležitost je na spadnutí a proto ten spěch. Připomeňme si zmíněný zásobník projektů zveřejněný v únoru t.r. na webu města a v Českotřebovském deníku. Zde můžeme zkontrolovat, jak co bylo a co nebylo ze zveřejněného zásobníku řešeno. (mm) Stanislav Vosyka v rozhlase o Smetanově Litomyšli (také o České Třebové) Celý svůj život bydlí v České Třebové a pracuje v Litomyšli. Historik a archivář Stanislav Vosyka je českotřebovský patriot a přední odborník na dějiny kultury Litomyšle. Na svém kontě má i několik významných objevů. „Nemůžu říct, že jsem rodák z České Třebové, i když tam celý život žiji. Narodil jsem se v Ústí nad Orlicí, protože v České Třebové není porodnice,“ říká Stanislav Vosyka a připomíná tím konkurenční boj mezi těmito dvěma města, který tu byl prý odpradávna. Srdce má historik, archivář a autor řady knih a odborných článků nejen ve svém bydlišti, ale také v Litomyšli, kde strávil celý svůj profesní život. Tam nastoupil hned po ukončení studií na Karlově univerzitě v Praze do archivu, kde působil několik desítek let. Posledních pět roků pak Stanislav Vosyka pracuje v Městské galerii v Litomyšli. Smetanova nebo Mařákova Litomyšl? Rozhovor není jen o Smetanově Litomyšli, ale především o Stanislavu Vosykovi a jeho cestě životem, ve které se míjel s kilometry archiválií, ve kterých nalezl také velké zajímavosti. Jako celoživotní milovník hudby a výtvarného umění se propracoval až do Městské galerie v Litomyšli, kde pracuje posledních pět roků.Během života publikoval v ředě periodik, a knih, věnovaných regionální historii a osobnostem Litomyšle. Snaží se uvést do života některé své objevy, ale zřejmě se to nepodaří Tedy např. přejmenovat Smetanovu výtvarnou Litomyšl na Mařákovu (na což nechce nikdo slyšet, není odvaha), nebo udělat pořádek s procesem vzniku hudebních festivalů Smetanova Litomyšl, která má své kořeny nikoliv v roce 1949, jak se píše, ale již v roce 1946. To byla ovšem spojena s Rafaelem Kubelíkem a na to se muselo po jeho emigraci v roce 1948 zapomenout. Ze Třebové by se Stanislav Vosyka nikdy neodstěhoval... Stanislav Vosyka mluví také o České Třebové a svých studiích na gymnáziu v době normalizace, vzpomíná na profesorku Hanu Habrmanovou, která mu určila jeho obzor zájmu. Přiznává, že srdcem je stále v České Třebové, odkud by se nikdy (na rozdíl od jeho otce) nepřestěhoval. Celý rozhovor není krátký - má přes 27 minut a je užitečné si jej přehrát celý. ODKAZ NA ROZHOVOR NAJDETE ZDE. Zdroj Český rozhlas Pardubice, Šárka Rusnáková Druhá Tráva + Tony Trischka: Pohodový pátek 3. listopadu - vyprodáno Ve velkém sále českotřebovského Kulturního centra se v pátek večer 3. listopadu od 19 hodin uskuteční poslední ze série koncertu skupiny Druhá tráva s Robertem Křesťanem a americkým banjistou (s českým původem) Tony Trischkou. Série začala v Plzni, pokračovala v Praze, Jihlavě a v brněnském Mahenově divadle. Končí u nás v České Třebové. To svědčí o tom Česká Třebová má u kapely Druhá Tráva výborný zvuk. Vždyť mají na co vzpomínat: loni vystoupila s českotřebovským sborem Bendl a pokřtila svoje CD Díl druhý a vzpomíná se také na také na mimořádný koncert kapely s americkým harmonikářem (Charlie. McCoy) v Národním domě (na druhé fotografii z dubna 2019.) Kapela se na českotřebovský koncert těší. Atmosféra bude jistě opět vynikající, je totiž vyprodáno. (mm) Připomeňme si listopadová videa z loňského roku 2022 Další pohybové programy v Taneční škole Herna pro děti: středa 9:00 - 11:00 Herna je k dispozici široké veřejnosti každou středu 9:00 - 11:00h v prostorách TŠ. Na děti čeká velký prostor plný hraček, gymnastických pomůcek a zrcadel. Rodiče mají možnost využít malého občerstvení a příjemného zázemí TŠ. Přijďte strávit příjemný čas s vašimi dětmi k nám do Taneční školy. Cvičení pro Muže: úterý 19:15 - 20:15 Pořádáme každé úterý 19:15 - 20:15 otevřené cvičení pro muže. Aktivní protažení, posilování, zlepšení fyzické kondice. To vše s individuálním přístupem, humorem a nadhledem. Vhodné pro rekreační sportovce, ale i jako kompenzace k sedavému zaměstnání. Informace na tel: 604 972 458 (Šárka Prossová) Přivaděč na D35 Časy - Holice v trase I/36 ode dneška kompletní Ředitelství silnic a dálnic ČR krátce po úterní 13té hodině oznámilo, že zprovoznilo druhou část přeložky silnice I/36 v úseku Časy – Holice. Nová komunikace bude plnit nejen funkci silnice I. třídy, ale také dálničního přivaděče z dálnice D35 ve směru na Holice.Nová přeložka umožňuje díky vylepšeným směrovým a výškovým parametrům trasy plynulejší a bezpečnější jízdu. Problematické byly zejména zatáčky v blízkosti kostela v Horních Ředicích, které byly přestavbou silnice do nové trasy odstraněny. Díky oddálení přeložky od stávající obytné zástavby došlo také ke snížení imisní a hlukové zátěže v obci. V Pardubické nemocnici vyšetří více vzorků Oddělení klinické biochemie a diagnostiky Pardubické nemocnice má nový automatický a robotický systém, který navýší kapacitu vyšetřovaných vzorků a zrychlí analýzu. S novým zařízením se přímo v nemocnici seznámila náměstkyně hejtmana pro oblast zdravotnictví Michaela Matoušková. Jedná se o laboratorní roboty, respektive kompletní systém několika na sebe navazujících přístrojů. Ty dokáží velmi rychle zpracovat a připravit testované vzorky. Tato sestava přístrojů umožní podstatně snížit manuální kroky při zpracování vzorků a při správně nastavené logistice procesů navýšit kapacitu laboratoře. Právě úspora času je jednou z hlavních výhod nových přístrojů. Řadu úkonů, kterou museli pracovníci laboratoří při vyšetřování vzorků dělat doposud ručně nebo na poloautomatických přístrojích, převezme automat. Nové přístroje přinesou benefit nejen v podobě navýšení kapacity testování, ale také pomohou vytíženým pracovníkům laboratoří ušetřit čas a mnoho ruční práce. Samozřejmostí je dvoustupňová kontrola. „Nyní přístroj diagnostikuje okolo 500 vzorků denně. S novým laboratorním robotem, který bude od prosince letošního roku v plném provozu, se počty vyhodnocených vzorků mohou navýšit až o 10 procent za rok. Nejnáročnější a nejvíc vypjatý čas je ráno, kdy naráz dorazí 200 až 250 vzorků a je potřeba je zpracovat v co nejkratší možné době,“ zhodnotila využití nového přístroje náměstkyně hejtmana pro oblast zdravotnictví Michaela Matoušková. Oddělení klinické biochemie a diagnostiky Pardubické nemocnice zajišťuje diagnostickou a léčebnou péči (kontrolu nastavené léčby) pro všechna oddělení nemocnice včetně vzorků z dalších ordinací mimo nemocnici. Oddělení zajišťuje odběry biologického materiálu v odběrové místnosti přímo v budově, kam je možné si také zajít osobně. Letohradský železniční klub opravuje parní lokomotivu 328.011 I díky podpoře kraje Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický jednal s předsedou Letohradského železničního klubu Pavlem Mudruňkem o pokračování oprav parní lokomotivy 328.011. Klub provozuje také Železniční muzeum v Rokytnici v Orlických horách v sousedním Královéhradeckém kraji. Pardubický kraj prozatím na opravy lokomotivy přispěl v posledních letech jedním milionem korun. „Letohradský železniční klub patří mezi velmi aktivní spolky, které se snaží udržovat železniční nostalgii v celých východních Čechách. Proto jsme v minulosti podpořili nejprve nákup parní lokomotivy 328.011 a následně její obnovu. Nyní řešíme také užší spolupráci v rámci připravovaného železničního muzea v Dolní Lipce a při obnově 310.922, kterou jsme v letošním roce získali do majetku od Českých drah,“ uvedl hejtman Martin Netolický s tím, že další podporu by kraj mohl poskytnout v příštím roce. „Provozuschopných exponátů bohužel dlouhodobě ubývá a vedle Českých drah, Národního technického muzea či spolků chceme v rámci našeho kraje sehrát úlohu subjektu, který napomůže tomu, aby se železniční nostalgie v regionu udržela a samozřejmě pokud možno prezentovala přímo v provozu. Proto budeme i pro příští rok pokračovat v pravidelných letních jízdách, kde bychom rádi vyzkoušeli také další možné tratě, protože v rámci oslav v Dolní Lipce se ukázalo, že zájemců o železniční nostalgii je v regionu velmi mnoho,“ řekl hejtman Martin Netolický. Parní lokomotiva 328.011 byla vyrobena závodem ČKD Sokolovo v roce 1956 pod výrobním číslem 3704. Určena byla původně pro Severočeské doly výtopna Komořany. Po roce 1985 sloužila zemědělcům ze Slatiny nad Zdobnicí jako zdroj páry pro svou pařírnu a sušárnu brambor. Díky tomu se podařilo udržet lokomotivu v dobrém stavu. Později se o lokomotivu začala zajímat skupina zaměstnanců lokomotivního depa v Letohradu, pozdější zakládající členové Letohradského železničního klubu. Následně v letech 1996 až 2000 najezdila na různých akcích přes devět tisíc kilometrů. Po poslední jízdě, předčasně ukončené závadou na kotli byla lokomotiva uschována v Dolní Lipce a zakonzervována. Po vzniku projektu regionálního muzea v Rokytnici v Orlických horách byla lokomotiva v roce 2008 přemístěna do prostor výtopny a dlouhodobě zapůjčena jako exponát od Českých drah. Po ukončení nájmu se podařilo Letohradskému železničnímu klubu lokomotivu na konci roku 2019 odkoupit. Město Ústí nad Orlicí se chystá na zvýšení poplatku za likvidaci odpadu? Poplatky za ukládání odpadu na skládky se razantně zvyšují, vyplývá to z nového zákona o obcích, který postupně prodražuje skládkování až do jeho konce v roce 2030. Město bude muset přistoupit k nepopulárnímu, ale nutnému kroku a navýšit poplatek za komunální odpad. V současné době se připravuje nová vyhláška, kterou bude schvalovat zastupitelstvo města. Náklady za svoz komunálního odpadu zvy[1]šuje také vysoká inflace. Zatímco za rok 2021 činily výdaje za likvidaci odpadu 16,3 milionu korun, v loňském roce již 18,2 milionu. Rozdíly mezi výdaji a příjmy pokrývá rozpočet města a jde o stále vyšší částku. Za rok 2021 město doplácelo na odpadové hospodářství 4,3 milionu korun, za loňský rok to bylo již víc než pět milionů. I když si při třídění obyvatelé města nevedou špatně a meziročně stoupá množství využitelných složek odpadů (v roce 2022 to bylo 47,6 %), stále se neblíží procentu, které má město podle zákona splnit do roku 2025 (60 % využitelných složek). Značné mezery ukázala fyzická analýza komunálního odpadu, kterou vloni na podzim pro město provedla odborná společnost. Město se vydalo cestou pozvolného zvyšování poplatku. Naposledy byl v roce 2020 po několika letech navýšen o stokorunu na současných 690 korun za poplatníka a rok. S růstem nákladů za provoz odpadového hospodářství se musí popasovat i další města, ke zvýšení poplatků v posledních dvou letech přistoupilo Vysoké Mýto, Česká Třebová nebo Žamberk. Trend zvyšování poplatku bude napříč republikou pokračovat. Jak to bude řešeno v Ústí n.O. není v textu ani naznačeno. (Úryvek z textu v Ústeckých listech)

ČD 307/2023 středa 1. listopadu 2023

Rekonstrukce sportovního areálu v České Třebové u parnické školy zadána s podmínkou. Smlouva platí, jen když město získá dotaci

Rada města rozhodla v říjnu o přidělení zakázky na rekonstrukci sportovního areálu u ZŠ Parník společnosti Agile, s.r.o. Vysoké Mýto a na základě toho byla uzavřena smlouva o dílo. Na tuto zakázku bylo vypsáno výběrové řízení.

O problematice sportovního areálu na Parníku bylo napsáno hodně. O potřebě takové akce není nutné diskutovat, nakonec zoufalý současný stav odstartoval ve školské radě parnické školy petici s 550 podpisy. Je tedy jen dobře, když se rychle podnikly kroky, které mají situaci od základu změnit.

Rozsah plnění předmětu díla je stanoven zadávací dokumentací veřejné zakázky a cenovou nabídkou zhotovitele ze dne 12.10.2023. Sportovní areál obsahuje atletický ovál se třemi dráhami, běžeckou rovinku 100 m se čtyřmi dráhami, sektor pro skok do dálky, multifunkční hřiště uvnitř atletického oválu, hřiště pro volejbal a nohejbal, tribunu a venkovní posilovna. (Nejsou zde tedy obsaženy venkovní WC, přistavené k budově čp. 500, které se teprve projektují a budou tedy oceněny dodatečně). Termín plnění je stanoven v délce 180 dní od předání staveniště. Objednatel předá staveniště zhotoviteli do 30 dnů od vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace. Cena díla podle cenové nabídky z výběrového řízení činí 14.011.792,74 Kč včetně DPH a může být měněna pouze pomocí smluvně

potvrzených víceprací nebo méněprací.

Zhotovitel poskytuje objednateli na zhotovený předmět díla dle této Smlouvy o dílo záruku po dobu 60 měsíců ode dne převzetí předmětu díla bez vad a nedodělků objednatelem. Doba záruky se v případě uplatněné a uznané reklamace prodlužuje o počet dní, které uplynou od jejího prokazatelného ohlášení a uznání zhotovitelem do jejího úplného odstranění.

A nyní ta podmínka ve smlouvě:

Předmět plnění této Smlouvy o dílo bude částečně financován z programu č. 162 52 Národní sportovní agentury – výzva 12/2023 Regiony ÚSC, SK/TJ 2023. V případě, že objednatel nezíská dotaci z výše uvedeného programu, je oprávněn od této Smlouvy o dílo odstoupit. Zhotoviteli v tomto případě nevzniká právo na žádné protiplnění, ani nárok na náhradu újmy.

Rychlost postupu při snaze zajistit sportoviště pro Parník je obdivuhodná a nezbývá než doufat, aby to vyšlo, aby Česká Třebová dotaci získala. Ono to ale ani pomalu nešlo, termíny vyhlášené výzvy jsou prostě dány a je třeba se jim přizpůsobit. Konečně byla vyhlášena dotace i města naší velikosti a je třeba toho využít. Proto se také např. doplňuje projektová dokumentace tzv. "za pochodu". Na druhé straně je třeba přiznat, že přidělením této dotace mohou být zase oddáleny další sportovní záměry např. pro tolik potřebné rozšíření šaten pro atletický a zimní stadion. Jenže o potřeba zajistit sportoviště na Parníku s dobrou úrovní je přece přednostní. Navíc nebude sloužit jen škole ale dalším sportovním oddílům tak, jak je nakonec v podmínkách dotace uvedeno.

Akce u parnické školy je správná akce, kéž by to vyšlo. Akce byla koncem února uvedena "pod čarou" v tzv. zásobníku projektů bez komentáře, podmínky nebyly nijak stanoveny. Dne 19. září přišla petice rodičů, která závazek města připomněla. Přesně ve správný čas. Právě 15/9 byl vyhlášen vyhlášený dotační titul Národní sportovní agentury. Proto se místo školního sportoviště projekt přejmenoval na Sportovní areál Česká Třebová. Ukončení příjmu žádostí je právě teď dne 1. listopadu.To již dle výše uvedeného textu máme vybraného dodavatele. Reakce tedy byla správná, akční, zjistilo se, že dotační příležitost je na spadnutí a proto ten spěch. Připomeňme si zmíněný zásobník projektů zveřejněný v únoru t.r. na webu města a v Českotřebovském deníku. Zde můžeme zkontrolovat, jak co bylo a co nebylo ze zveřejněného zásobníku řešeno. (mm)

Stanislav Vosyka v rozhlase o Smetanově Litomyšli (také o České Třebové)

Celý svůj život bydlí v České Třebové a pracuje v Litomyšli. Historik a archivář Stanislav Vosyka je českotřebovský patriot a přední odborník na dějiny kultury Litomyšle. Na svém kontě má i několik významných objevů.

„Nemůžu říct, že jsem rodák z České Třebové, i když tam celý život žiji. Narodil jsem se v Ústí nad Orlicí, protože v České Třebové není porodnice,“ říká Stanislav Vosyka a připomíná tím konkurenční boj mezi těmito dvěma města, který tu byl prý odpradávna.

Srdce má historik, archivář a autor řady knih a odborných článků nejen ve svém bydlišti, ale také v Litomyšli, kde strávil celý svůj profesní život. Tam nastoupil hned po ukončení studií na Karlově univerzitě v Praze do archivu, kde působil několik desítek let. Posledních pět roků pak Stanislav Vosyka pracuje v Městské galerii v Litomyšli.

Smetanova nebo Mařákova Litomyšl?

Rozhovor není jen o Smetanově Litomyšli, ale především o Stanislavu Vosykovi a jeho cestě životem, ve které se míjel s kilometry archiválií, ve kterých nalezl také velké zajímavosti. Jako celoživotní milovník hudby a výtvarného umění se propracoval až do Městské galerie v Litomyšli, kde pracuje posledních pět roků.Během života publikoval v ředě periodik, a knih, věnovaných regionální historii a osobnostem Litomyšle. Snaží se uvést do života některé své objevy, ale zřejmě se to nepodaří Tedy např. přejmenovat Smetanovu výtvarnou Litomyšl na Mařákovu (na což nechce nikdo slyšet, není odvaha), nebo udělat pořádek s procesem vzniku hudebních festivalů Smetanova Litomyšl, která má své kořeny nikoliv v roce 1949, jak se píše, ale již v roce 1946. To byla ovšem spojena s Rafaelem Kubelíkem a na to se muselo po jeho emigraci v roce 1948 zapomenout.

Ze Třebové by se Stanislav Vosyka nikdy neodstěhoval...

Stanislav Vosyka mluví také o České Třebové a svých studiích na gymnáziu v době normalizace, vzpomíná na profesorku Hanu Habrmanovou, která mu určila jeho obzor zájmu. Přiznává, že srdcem je stále v České Třebové, odkud by se nikdy (na rozdíl od jeho otce) nepřestěhoval. Celý rozhovor není krátký - má přes 27 minut a je užitečné si jej přehrát celý.

ODKAZ NA ROZHOVOR NAJDETE ZDE. Zdroj Český rozhlas Pardubice, Šárka Rusnáková

Druhá Tráva + Tony Trischka: Pohodový pátek 3. listopadu - vyprodáno

Ve velkém sále českotřebovského Kulturního centra se v pátek večer 3. listopadu od 19 hodin uskuteční poslední ze série koncertu skupiny Druhá tráva s Robertem Křesťanem a americkým banjistou (s českým původem) Tony Trischkou.

Série začala v Plzni, pokračovala v Praze, Jihlavě a v brněnském Mahenově divadle. Končí u nás v České Třebové. To svědčí o tom Česká Třebová má u kapely Druhá Tráva výborný zvuk.

Vždyť mají na co vzpomínat: loni vystoupila s českotřebovským sborem Bendl a pokřtila svoje CD Díl druhý a vzpomíná se také na také na mimořádný koncert kapely s americkým harmonikářem (Charlie. McCoy) v Národním domě (na druhé fotografii z dubna 2019.)

Kapela se na českotřebovský koncert těší. Atmosféra bude jistě opět vynikající, je totiž vyprodáno. (mm)

Připomeňme si listopadová videa z loňského roku 2022

Další pohybové programy v Taneční škole

Herna pro děti: středa 9:00 - 11:00
Herna je k dispozici široké veřejnosti každou středu 9:00 - 11:00h v prostorách TŠ. Na děti čeká velký prostor plný hraček,
gymnastických pomůcek a zrcadel. Rodiče mají možnost využít malého občerstvení a příjemného zázemí TŠ.
Přijďte strávit příjemný čas s vašimi dětmi k nám do Taneční školy.

Cvičení pro Muže: úterý 19:15 - 20:15 Pořádáme každé úterý 19:15 - 20:15 otevřené cvičení pro muže. Aktivní protažení, posilování, zlepšení fyzické kondice. To vše s individuálním přístupem, humorem a nadhledem. Vhodné pro rekreační sportovce, ale i jako kompenzace k sedavému zaměstnání. Informace na tel: 604 972 458 (Šárka Prossová)

Přivaděč na D35 Časy - Holice v trase I/36 ode dneška kompletní

Ředitelství silnic a dálnic ČR krátce po úterní 13té hodině oznámilo, že zprovoznilo druhou část přeložky silnice I/36 v úseku Časy – Holice. Nová komunikace bude plnit nejen funkci silnice I. třídy, ale také dálničního přivaděče z dálnice D35 ve směru na Holice.Nová přeložka umožňuje díky vylepšeným směrovým a výškovým parametrům trasy plynulejší a bezpečnější jízdu. Problematické byly zejména zatáčky v blízkosti kostela v Horních Ředicích, které byly přestavbou silnice do nové trasy odstraněny. Díky oddálení přeložky od stávající obytné zástavby došlo také ke snížení imisní a hlukové zátěže v obci.

V Pardubické nemocnici vyšetří více vzorků

Oddělení klinické biochemie a diagnostiky Pardubické nemocnice má nový automatický a robotický systém, který navýší kapacitu vyšetřovaných vzorků a zrychlí analýzu. S novým zařízením se přímo v nemocnici seznámila náměstkyně hejtmana pro oblast zdravotnictví Michaela Matoušková.

Jedná se o laboratorní roboty, respektive kompletní systém několika na sebe navazujících přístrojů. Ty dokáží velmi rychle zpracovat a připravit testované vzorky. Tato sestava přístrojů umožní podstatně snížit manuální kroky při zpracování vzorků a při správně nastavené logistice procesů navýšit kapacitu laboratoře.

Právě úspora času je jednou z hlavních výhod nových přístrojů. Řadu úkonů, kterou museli pracovníci laboratoří při vyšetřování vzorků dělat doposud ručně nebo na poloautomatických přístrojích, převezme automat. Nové přístroje přinesou benefit nejen v podobě navýšení kapacity testování, ale také pomohou vytíženým pracovníkům laboratoří ušetřit čas a mnoho ruční práce. Samozřejmostí je dvoustupňová kontrola. „Nyní přístroj diagnostikuje okolo 500 vzorků denně. S novým laboratorním robotem, který bude od prosince letošního roku v plném provozu, se počty vyhodnocených vzorků mohou navýšit až o 10 procent za rok. Nejnáročnější a nejvíc vypjatý čas je ráno, kdy naráz dorazí 200 až 250 vzorků a je potřeba je zpracovat v co nejkratší možné době,“ zhodnotila využití nového přístroje náměstkyně hejtmana pro oblast zdravotnictví Michaela Matoušková.

Oddělení klinické biochemie a diagnostiky Pardubické nemocnice zajišťuje diagnostickou a léčebnou péči (kontrolu nastavené léčby) pro všechna oddělení nemocnice včetně vzorků z dalších ordinací mimo nemocnici. Oddělení zajišťuje odběry biologického materiálu v odběrové místnosti přímo v budově, kam je možné si také zajít osobně.

Letohradský železniční klub opravuje parní lokomotivu 328.011

I díky podpoře kraje

Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický jednal s předsedou Letohradského železničního klubu Pavlem Mudruňkem o pokračování oprav parní lokomotivy 328.011. Klub provozuje také Železniční muzeum v Rokytnici v Orlických horách v sousedním Královéhradeckém kraji. Pardubický kraj prozatím na opravy lokomotivy přispěl v posledních letech jedním milionem korun.

„Letohradský železniční klub patří mezi velmi aktivní spolky, které se snaží udržovat železniční nostalgii v celých východních Čechách. Proto jsme v minulosti podpořili nejprve nákup parní lokomotivy 328.011 a následně její obnovu. Nyní řešíme také užší spolupráci v rámci připravovaného železničního muzea v Dolní Lipce a při obnově 310.922, kterou jsme v letošním roce získali do majetku od Českých drah,“ uvedl hejtman Martin Netolický s tím, že další podporu by kraj mohl poskytnout v příštím roce. „Provozuschopných exponátů bohužel dlouhodobě ubývá a vedle Českých drah, Národního technického muzea či spolků chceme v rámci našeho kraje sehrát úlohu subjektu, který napomůže tomu, aby se železniční nostalgie v regionu udržela a samozřejmě pokud možno prezentovala přímo v provozu. Proto budeme i pro příští rok pokračovat v pravidelných letních jízdách, kde bychom rádi vyzkoušeli také další možné tratě, protože v rámci oslav v Dolní Lipce se ukázalo, že zájemců o železniční nostalgii je v regionu velmi mnoho,“ řekl hejtman Martin Netolický.

Parní lokomotiva 328.011 byla vyrobena závodem ČKD Sokolovo v roce 1956 pod výrobním číslem 3704. Určena byla původně pro Severočeské doly výtopna Komořany. Po roce 1985 sloužila zemědělcům ze Slatiny nad Zdobnicí jako zdroj páry pro svou pařírnu a sušárnu brambor. Díky tomu se podařilo udržet lokomotivu v dobrém stavu. Později se o lokomotivu začala zajímat skupina zaměstnanců lokomotivního depa v Letohradu, pozdější zakládající členové Letohradského železničního klubu. Následně v letech 1996 až 2000 najezdila na různých akcích přes devět tisíc kilometrů. Po poslední jízdě, předčasně ukončené závadou na kotli byla lokomotiva uschována v Dolní Lipce a zakonzervována. Po vzniku projektu regionálního muzea v Rokytnici v Orlických horách byla lokomotiva v roce 2008 přemístěna do prostor výtopny a dlouhodobě zapůjčena jako exponát od Českých drah. Po ukončení nájmu se podařilo Letohradskému železničnímu klubu lokomotivu na konci roku 2019 odkoupit.

Město Ústí nad Orlicí se chystá na zvýšení poplatku za likvidaci odpadu?

Poplatky za ukládání odpadu na skládky se razantně zvyšují, vyplývá to z nového zákona o obcích, který postupně prodražuje skládkování až do jeho konce v roce 2030. Město bude muset přistoupit k nepopulárnímu, ale nutnému kroku a navýšit poplatek za komunální odpad. V současné době se připravuje nová vyhláška, kterou bude schvalovat zastupitelstvo města. Náklady za svoz komunálního odpadu zvy[1]šuje také vysoká inflace. Zatímco za rok 2021 činily výdaje za likvidaci odpadu 16,3 milionu korun, v loňském roce již 18,2 milionu. Rozdíly mezi výdaji a příjmy pokrývá rozpočet města a jde o stále vyšší částku. Za rok 2021 město doplácelo na odpadové hospodářství 4,3 milionu korun, za loňský rok to bylo již víc než pět milionů. I když si při třídění obyvatelé města nevedou špatně a meziročně stoupá množství využitelných složek odpadů (v roce 2022 to bylo 47,6 %), stále se neblíží procentu, které má město podle zákona splnit do roku 2025 (60 % využitelných složek). Značné mezery ukázala fyzická analýza komunálního odpadu, kterou vloni na podzim pro město provedla odborná společnost.

Město se vydalo cestou pozvolného zvyšování poplatku. Naposledy byl v roce 2020 po několika letech navýšen o stokorunu na současných 690 korun za poplatníka a rok. S růstem nákladů za provoz odpadového hospodářství se musí popasovat i další města, ke zvýšení poplatků v posledních dvou letech přistoupilo Vysoké Mýto, Česká Třebová nebo Žamberk. Trend zvyšování poplatku bude napříč republikou pokračovat.

Jak to bude řešeno v Ústí n.O. není v textu ani naznačeno. (Úryvek z textu v Ústeckých listech)