Sněmovna schválila valorizaci odměn obecních a krajských zastupitelů


 Novelu zákona nyní projednává Senát ČR
 
Novela má zavést pouze horní hranici odměn zastupitelů, konkrétní výši by stejně jako nyní stanovovala zastupitelstva. Novelu nyní dostane k projednání Senát.
Odměnu uvolněného člena zastupitelstva vládní novela určuje jako součin základny pro výpočet odměny a koeficientu podle zastávané funkce a velikosti obce či kraje. Základnou bude průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažená za první pololetí předchozího roku. Stejný mechanismus výpočtu by platil i pro neuvolněné zastupitele. Ze zákona by ale vyplývala pouze horní hranice jejich odměn, konkrétní výši by jako nyní stanovovala zastupitelstva.
Dosud o odměnách rozhodovala vláda, což zrušil na jaře z podnětu senátorů Ústavní soud. Přesnější pravidla odměňování by podle soudu měly přímo stanovovat zákony, nikoliv až navazující nařízení vlády. Politikům dali ústavní soudci čas na nápravu do konce letošního roku.
Dolní komora v porovnání s vládním návrhem o něco zvýšila odměny zastupitelů v obcích, v nichž bydlí 601 až 3000 obyvatel, jak to požadovala poslankyně STAN Eliška Olšáková. Zdůvodnila to tím, že tyto menší obce vykonávají i státní správu, ale často nemají tajemníka. Navýšení by činilo 3,2 procenta v porovnání s vládním návrhem.
Vládní novela rovněž zakotví institut společenství obcí jako zvláštní formu jejich dobrovolného svazku. Cílem má být zejména koordinace veřejných služeb na území členských obcí a strategického rozvoje jejich společného území a také sdílení personálních a administrativních kapacit potřebných k zajištění kvalitního a efektivního výkonu veřejné správy prostřednictvím takzvaného létajícího úředníka. Sněmovna zjednodušila postup při vzniku společenství obcí, zpřesnila role jeho orgánů a umožnila dobrovolným svazkům obcí zakládat například kapitálové obchodní společnosti.
Vládní předloha upravuje možnost distanční účasti na jednání zastupitelstev a rad a rozšiřuje pravomoci starostů při mimořádných událostech typu živelních pohrom. Starostové dostanou právo operativně rozhodovat ve věcech, které jinak příslušejí obecní radě. Budou mít také možnost v krizových situacích svolat zastupitelstva obce do dvou dnů místo obvyklých sedmi dnů. Podobně krajské zastupitelstvo by se mohlo sejít ve dvoudenní lhůtě místo deseti dnů.
Novela také zvyšuje na pětinásobek limitní částky, o nichž bude moci rozhodovat obecní či krajská rada nebo zastupitelstvo v případě poskytnutí daru či dotace nebo prominutí dluhu. Například krajská rada by nově mohla rozhodovat o dotacích a darech v ceně do jednoho milionu korun, o hodnotnějších darech a dotacích by nadále rozhodovalo zastupitelstvo.

Část matričních poplatků zřejmě vzroste, Sněmovna zvýšení v novele schválila

Některé matriční poplatky zřejmě vzrostou od ledna až trojnásobně a platba za ověření podpisu nebo otisku razítka na listině ze 30 korun na 50 korun. Zvýšení poplatků podle pozměňovacího návrhu skupiny poslanců Poslanecká sněmovna schválila ve vládní matriční novele. Přinese zejména elektronizaci matrik prostřednictvím jednotného informačního systému, jehož zavedení se předpokládá od roku 2027. Předloha, kterou teď čeká posouzení v Senátu, zahrnuje i další novinky. Jednou z nich je to, že stejnopohlavní páry budou moci vstoupit do registrovaného partnerství na jakémkoli matričním úřadu, nejen na 14 z nich jako nyní.
Například poplatek za svatbu mimo úředně stanovenou místnost má vzrůst z 1000 korun na 3000 korun. Přibudou podle předlohy dva další poplatky Patří k nim úhrada 500 korun za vydání osvědčení, že snoubenci splnili všechny požadavky pro uzavření církevního sňatku.
Elektronizace matrik má být dalším krokem v digitalizaci státní správy. Matriční knihy v listinné podobě zůstanou zachovány. Navíc budou i v centralizovaném informačním systému, což má usnadnit přístup lidí k matrice. Rodný list, oddací list nebo úmrtní list bude vydávat kterýkoli matriční úřad bez ohledu na místní příslušnost, a také vybrané zastupitelské úřady. Systém umožní podle důvodové zprávy vydávání matričních dokladů i v elektronické podobě s dálkovým ověřením jejich platnosti, přičemž se počítá i s jejich dálkovou verifikací.

Sněmovna přidala do vládní novely i další poslanecké úpravy. Patří k ním:

- uzákonění práva oddávání snoubenců i pro poslance a senátory. Nyní mají toto právo zástupci obcí,
- občanské sňatky se patrně budou moci konat při splnění zákonných podmínek i bez přítomnosti matrikáře,
- právo nahlížet do matričních knih by měli mít už lidé starší 12 let,
- pokud by si lidé měnili nebo změnili pohlaví, mohli by žádat o změnu jména a příjmení na neutrální jen prohlášením na matrice místo správního řízení, a to na kterékoli matrice, nejen v místě trvalého bydliště,
-  novela by měla sněmovními úpravami zpřesnit postup obnovy zničeného zápisu v matriční knize tak, aby se už nemusela přepisovat celá,
- vládní předloha dále umožní určení otcovství takzvanou trojdohodou, tedy souhlasným prohlášením matky, jejího manžela, který není otcem, a skutečného otce dítěte po zahájení rozvodového řízení,
- do matriční knihy by mělo být možné nově zapsat domácí či zdrobnělá jména, čehož se podle zdůvodnění dosud rodiče v mnoha případech domohli soudně,
- z nynějších 15 na 12 let snižuje novela věkovou hranici, od které je pro změnu jména či příjmení dítěte vyžadován jeho souhlas,
- neslyšícím, němým a hluchoslepým lidem bude muset matriční úřad bezplatně zajistit tlumočníka či prostředníka pro úkony, pro něž to zákon vyžaduje,
- snazší má být oddávání snoubenců - novela ruší podmínku trvalého pobytu alespoň jednoho ze snoubenců v obci bez matriky pro možnost uzavření manželství před oddávajícím z této obce,
- za zákonem stanovených podmínek navíc bude možné uzavřít manželství v jazyku národnostní menšiny.