Pardubický kraj má připravených dalších 77 milionů korun pro lidi, kteří se chtějí zapojit do posledního kola Kotlíkových dotací a vyměnit starý či dosluhující kotel za nový. Na konci roku 2023 krajští radní odsouhlasili finanční příspěvek prvním 106 žadatelům. Veřejnost může žádat o finanční příspěvek do 31. srpna 2024.

Kdo může žádat o dotaci?

Ukázka vystoupení Smyčcového orchestru ZUŠ

Česko-polská spolupráce zjistí stav a kvalitu podzemní vody v pohraničí

Projekt Interreg Česko – Polsko: Průzkum vodního ekosystému v oblasti kladského prolomu usiluje o zjištění aktuálního stavu zásob podzemní vody a její jakosti v pramenných oblastech Tiché Orlice, Moravy a Kladské Nisy. Cílem je také identifikovat rizika, která množství a kvalitu vody ohrožují. To platí pro volnou krajinu i území obcí a měst.

Spolupráce je součástí přeshraničního programu INTERREG Česko – Polsko 2021-2027, který se snaží o ucelenější přístup k ochraně životního prostředí v oblasti česko-polského pohraničí. Vodní ekosystém v současné době ohrožuje nejen znečištění, ale i globální oteplování a s ním spojené klimatické sucho. Proto se projekt zaměří na průzkum oblasti kladského prolomu a zjištění aktuálního stavu pramenných oblastí Tiché Orlice, Moravy a Kladské Nisy. „Celkem budou do hloubky 100 a 150 metrů vybudovány dohromady čtyři průzkumné vrty, které nám napomohou získat detailnější informace. Na základě odběrů vzorků vody budeme schopni zjistit celkové množství a kvalitu podzemní vody. To nám pomůže i ve vytvoření jasných pravidel, jak se v blízkosti podzemních a povrchových vod chovat, tak aby nebyl narušen zdejší ekosystém. Projekt je pro nás investicí do budoucna, jelikož budeme znát velmi důkladně informace o stavu zásob vody. Budeme tak schopni zjistit, zda bude možné podzemní vodu využít i pro zásobování obyvatel,“ řekl k projektu krajský radní pro zemědělství, venkov a životní prostředí Miroslav Krčil.

Je důležitý počet nebo struktura úředníků?

---

Většinový názor společnosti, novinářů (a veřejně, nikoliv fakticky) i politiků je, že musíme snížit počet úředníků. Ve vášni diskuze se pomíjí, o kom je vlastně řeč. Úředníků je kolem 80 000. Jsou to lidé na státních úřadech pod státní službou. Dalších 40 000 jsou jejich kolegové, co mají „pouze“ pracovní smlouvu. Stát zaměstnává celkem 450 000 lidí, kromě 120 000 úředníků to je zejména 185 000 učitelů, 68 000 dalších pracovníků ve školství, 65 000 policistů a celníků, 26 600 vojáků a skoro 10 000 soudců a soudních úředníků. Soustřeďme se primárně skupinu 120 000 „klasických“ úředníků na úřadech a podřízených organizacích. Jejich kvalifikace a nahraditelnost je velmi rozdílná.

Vezměme si příklad z Úřadů práce (na Finančních úřadech je situace obdobná, viz moderni-stat.cz). Ze 12 000 zaměstnanců Úřadů práce podstatná část provádí formální/formalistické kroky a úkony snadno nahraditelné automatizací. Snížení 10 % tohoto počtu lidí přinese úsporu nejméně 680 mil. Kč ročně za jejich platy. Jednorázová investice ve stejné výši do digitální transformace (s následnými provozními náklady do 200 mil. Kč) znamená návratnost během 18-24 měsíců.

Projekt digi transformace ÚP vyžaduje několik desítek natrvalo přijatých lidí s IT kvalifikací (vedení, projektové vedení, vývoj, analytici, …) a krátkodobě malé stovky externistů. Cca 1 200 nízko kvalifikovaných pracovníků s (pod)průměrným platem nahradí 60 vysoce kvalifikovaných a s nadprůměrným platem, kteří každý přinesou trvalou úsporu ve výši desítek mil. Kč na osobu. A budou trvale zefektivňovat a zlevňovat dnes velmi složité agendy ÚP – a s interní znalostí agend, historickou pamětí a loajalitou k úřadu (což je rozdíl od podobných lidí najatých externě za 2-3 násobek nákladů). Díky transformaci se další tisíce pracovníků ÚP mohou věnovat klientům a jejich potřebám a neprovádět současnou mechanickou nezajímavou práci „posunovačů spisů“ v počítači, jak se děje dnes. Zvýší se tím kvalita sociální práce a efektu sociálních dávek. Výše zmínění analytici současně na tvrdých datech ze systémů budou schopni provádět benchmark jednotlivých poboček ÚP a předávat zkušenosti z těch nejlepších na ty slabší. A také navrhovat argumenty a čísly podepřené změny agend, struktury a parametrů sociálních dávek. Což přinese další přímou i nepřímou úsporu státního rozpočtu.

Toto je malý příklad – ale široce zobecnitelný – kdy je návratnost vysoce kvalifikovaných pracovníků obrovská. V oblasti IT a digitalizace stát zaměstnává 8x méně zaměstnanců než srovnatelné velké finanční soukromé firmy, které to pochopily už dávno. K tomu musíme opustit myšlení (nejen MF), že každý pracovník státu má mít plat ve výši průměru platu formálně stejných pozic a začít lidi hodnotit podle jejich skutečné (nikoliv formální) kvalifikace, kompetence, zkušenosti a přínosu pro organizaci. A relevantně k jejich ocenění na pracovním trhu.

Nesmíme ale diskuzi o úřednících státu zúžit na tupou diskuzi o jejich počtu, ale bavit se o struktuře lidí, které stát zaměstnává a proč. A jejich práci měřit, vyhodnocovat a měnit.  Michal Bláha, Hlídač státu

---

---