100 let prodejny potravin v Sadové ulici                             

V roce 2012 si připomněla 90. výročí své existence prodejna potravin v Sadové ulici.  V roce 1922  byla v domě čp. 1072 v Sadové ulici otevřena prodejna „Konsumního družstva železničních zřízenců, zaps. spol. s r.o.  na Masarykově nádraží v Praze“. Její název byl v pozdější době změněn na „Železniční konsum Praha (ŽKP), zapsané společenstvo s ručením obmezeným“. Prodejna v Sadové ulici nesla číslo 17.
Plány k výstavbě domu čp. 1072 vypracovala firma Rössler & Kudlík, která také stavbu na parcele č.  594/2 realizovala. V přízemí vznikla prodejna, v její přepažené části kancelář. Z chodby za krámem byl vpravo vchod do skladu petroleje, vlevo do skladu sáčků. Zcela vzadu se nacházelo skladiště, vzniklé adaptací stodoly hotelu  Paděvět. Stodola, vystavěná v roce 1872, původně uzavírala čtvercový dvůr hotelu, lemovaný ze tří stran hospodářskými objekty. Do skladu byla směrem k původní cestě ke starému nádraží zřízena klenutá zasouvací vrata. V zadní části skladu vedlo dvaadvacet dřevěných schodů do podkroví. Sklad měl dřevěný strop s viditelnými trámy s podpěrnými sloupy na kamenné patě. Podlaha skladu byla prkenná.
Novostavba čp. 1072 se pyšnila ozdobnou členitou fasádou s bílým lemováním oken, dveří i vrat. Na boční straně domu byla instalována klenutá okna, dveře a  zmíněná vrata do skladu prodejny. Vjezd do dvora umožnovala zdobená kovová brána mezi dvěma cihlovými sloupy  s žulovou hlavicí, obdobně jako u sousední budovy bývalé Traťové distance ČSD.
Při ŽKP byl zřízen Dobrovolný pohřební fond, jehož členem „se může státi každý řádný člen Železničního konsumu v Praze, který je alespoň jeden rok členem družstva a plní řádně své členské povinnosti, t. j. obstarává nákupy v prodejnách ŽKP alespoň za Kč 1 500,- ročně”. , jak bylo uvedeno v tehdejších dokladech.
Z dodavatelů konzumu v letech 1939 – 1941 je možno jmenovat např. firmy:  Vinecký mlýn (mouka), ŽKP Praha (mouka, kroupy, krupice, rýže, těstoviny, čaj, káva, kávoviny, cukr, masové konzervy, jedlé tuky, mýdla prací prášky, holící mýdla, luštěniny, dětské moučky, ječná mouka),  Tato firma byla hlavním dodavatelem. Dále potom  Družstevní závody v Dražicích (mouka), družstevní mlýny Kladno (krupice, žitná mouka), Jindřicha Francka synové, Pardubice (obilná káva), cukrovar Cerekvice (cukr), Oskar Bondy, České Meziříčí (cukr), Němčická mlékárna (mléko, máslo, vejce), Konsumní jednota, Čes. Třebová (pečivo, chléb), místní pekaři Duspiva, Langer (chléb).

 

 

Mezi zaměstnanci konzumu bychom v minulosti nalezli např. Růženu Jindrovou, provd. Jarešovou, Marii Plockovou, provd. Marešovou, známé třebovské prodavačky, Marii Zajíčkovou, provd. Hamplovou, pozdější populární hostinskou z hospody U Mařenky v Moravské ulici, nebo Františka Kapouna, syna ze zdejšího mlýna čp. 89 v Podbranské ulici. Zařízení  „konzumu” částečně připomínalo staré kupecké obchody. Nescházely zde plechové červené kávoměry, ležaté sklenice na kandyty (bonbony) či porcelánový soudek na tvaroh.

 

 

Do roku 1991, kdy zde prodejnu provozoval podnik Pramen, později Potraviny, se v prodejně vystřídala řada vedoucích, z nichž si připomeňme ty, jejichž jména zůstala uchována ve vzpomínkách pamětníků.  Jedná se o  Františka Kapouna, Josefa Ďoubala, Ludmilu Lorencovou, Emílii Machačovou, Annu Hrdinovou, Zdeňka Rybku, Drážu Gritzbauchovou, Luboše Kocmana, Hanu Hlávkovou a Jarmilu Dlouhou.
Rozdělovnu  zboží a filiální prodejnu družstva bychom do roku 1941 nalezli v Řehákově domě čp. 1375 v Chelčického ulici.
Jako všechny ostatní obchody v 50. letech 20. století konzumní prodejna podlehla znárodnění a od roku 1950 ji provozovalo pod svým číslem 92 Východočeské konsumní a výrobní družstvo v Ústí nad Orlicí – Jednota. Od roku 1954 se stala se prodejnou n. p. Pramen číslo 7, později n. p. Potraviny s číslem 005 - 11. V té době zde vznikla jedna ze dvou prvních samobslužných prodejen ve Třebové (druhá byla otevřena na Farářství). Tenkrát se do prodejny vcházelo ještě původním vchodem na pravé straně budovy. Hned za těmito původními dveřmi stávaly dva pokladní boxy. Zde ve své době  „kraloval” vedoucí František Kapoun v typické kšiltovce.  Za pokladnami se nalézal  rohový regál, v němž byly vystaveny prací prášky, drogerie, vína a sirupy. Hned vedle do prodejny ústily dveře, v nichž byl zajišťován výkup vratných lahví. Následovaly další regály na zboží a na zadní straně prodejny stávala chaldicí vitrína na mléčné výrobky. Hned vedle, u komína, bývala velká plechová kamna, sloužící k vytápění prodejny. V zimním období se do nich denně vrchem sypaly kbelíky uhlí.  Druhá taková kamna vytápěla zázemí prodejny. V krámě, vedle kamen, býval obslužný pult, sloužící k prodeji sýrů,  masných výrobků a lahůdek.   V roce 1980 došlo k celkové rekonstrukci  prodejny, kdy byly vyměněny výkladní skříně, přestavěn interier, zrušen dosavadní vchod a vybudován nový, dosavadní vstupní  chodbou, vedoucí k obytné části budovy, došlo take k přemístění pultu k protilehlé stěně a  přestavbě zázemí prodejny  Po řadě dalších let zde nastala  likvidace samoobsluhy a byl  znovuzaveden pultový prodej. Tehdy došlo  k přečíslování na prodejnu  105 – 11.

 

 

Přibližně od roku 1988, kdy se vedoucím v prodejně stal  Luboš Kocman, dosavadní vedoucí prodejny Ryby – drůbež (U Lašků) v Hýblově ulici, byl zde zaveden pravidelný prodej levných  vajec, tzv. „křapek”. Podávala se ve vratech vjezdu, přímo z kontejnerů. Na vajíčka se zde stálo dlouho předem ve frontě. V roce 1991  prodejnu převzala od dosavadní vedoucí Hany Hlávkové dlouholetá vedoucí podejny lahůdek v Hýblově ulici (U Kobliců), Jarmila Dlouhá. V témže  roce, po zprivatizování prodejny, zde obchodní činnost zahájila  firma Potraviny DAS, Jarmila Dlouhá. Tato firma se zde věnuje prodeji po dobu vice než dvaceti  let. Kromě prodeje všech druhů potravin zajišťuje  take prodej ovoce – zeleniny, drogerie, velkého počtu druhů lahvového i sudového piva a stáčených vín. Po roce 1991  zde byl take jednorázově uskutečněn prodej vánočních stromků a živých kaprů. Tehdy bylo též v prodejně k dostání plastové nádobí a potřeby pro domácnost.
Prodejna v Sadové ulici, jedna z posledních malých prodejen tohoto druhu ve městě, je současně nejstarším obchodem v České Třebové,  v němž je pod dobu vice než  devadesáti let provozován nepřetržitě na jednom místě prodej potravin.  Popřejme prodejně do dalších let mnoho  spokojených zákazníků.                                                                                                 Martin Šebela