100
let prodejny potravin v Sadové ulici
V roce
2012 si připomněla 90. výročí své existence prodejna potravin v Sadové
ulici. V roce 1922 byla v domě čp.
1072 v Sadové ulici otevřena prodejna „Konsumního družstva
železničních zřízenců, zaps. spol. s r.o. na
Masarykově nádraží v Praze“. Její název byl v pozdější době změněn na
„Železniční konsum Praha (ŽKP), zapsané společenstvo s ručením
obmezeným“. Prodejna v Sadové ulici nesla číslo 17.
Plány k výstavbě domu čp. 1072 vypracovala firma
Rössler & Kudlík,
která také stavbu na parcele č. 594/2
realizovala. V přízemí vznikla prodejna, v její
přepažené části kancelář. Z chodby za krámem byl vpravo vchod do skladu
petroleje, vlevo do skladu sáčků. Zcela vzadu se nacházelo skladiště,
vzniklé adaptací stodoly hotelu Paděvět. Stodola, vystavěná v roce
1872, původně uzavírala čtvercový dvůr hotelu, lemovaný ze tří stran
hospodářskými objekty. Do skladu byla směrem k původní cestě ke starému
nádraží zřízena klenutá zasouvací vrata. V zadní části skladu vedlo
dvaadvacet dřevěných schodů do podkroví. Sklad měl dřevěný strop s
viditelnými trámy s podpěrnými sloupy na kamenné patě. Podlaha skladu
byla prkenná.
Novostavba čp. 1072 se pyšnila ozdobnou členitou
fasádou s bílým lemováním oken, dveří i vrat. Na boční straně domu byla
instalována klenutá okna, dveře a zmíněná vrata do skladu prodejny.
Vjezd do dvora umožnovala zdobená kovová brána mezi dvěma cihlovými
sloupy s žulovou hlavicí, obdobně jako u sousední budovy bývalé Traťové
distance ČSD.
Při ŽKP byl zřízen Dobrovolný pohřební fond,
jehož členem „se může státi každý řádný člen Železničního konsumu v
Praze, který je alespoň jeden rok členem družstva a plní řádně své
členské povinnosti, t. j. obstarává nákupy v prodejnách ŽKP
alespoň za Kč 1 500,- ročně”. , jak bylo uvedeno v tehdejších
dokladech.
Z dodavatelů konzumu v letech 1939 – 1941 je
možno jmenovat např. firmy: Vinecký mlýn (mouka), ŽKP Praha (mouka,
kroupy, krupice, rýže, těstoviny, čaj, káva, kávoviny, cukr, masové
konzervy, jedlé tuky, mýdla prací prášky, holící mýdla, luštěniny,
dětské moučky, ječná mouka), Tato firma byla hlavním dodavatelem. Dále
potom Družstevní závody v Dražicích (mouka), družstevní mlýny Kladno (krupice,
žitná mouka), Jindřicha Francka synové, Pardubice (obilná káva),
cukrovar Cerekvice (cukr), Oskar Bondy, České Meziříčí (cukr), Němčická
mlékárna (mléko, máslo, vejce), Konsumní jednota, Čes. Třebová (pečivo,
chléb), místní pekaři Duspiva, Langer (chléb).
Mezi zaměstnanci konzumu bychom v minulosti
nalezli např. Růženu Jindrovou, provd. Jarešovou, Marii Plockovou, provd.
Marešovou, známé třebovské prodavačky, Marii Zajíčkovou, provd.
Hamplovou, pozdější populární hostinskou z hospody U Mařenky v Moravské
ulici, nebo Františka Kapouna, syna ze zdejšího mlýna čp. 89 v
Podbranské ulici. Zařízení „konzumu” částečně připomínalo staré kupecké
obchody. Nescházely zde plechové červené kávoměry, ležaté sklenice na
kandyty (bonbony) či porcelánový soudek na tvaroh.
Do roku 1991, kdy zde prodejnu provozoval podnik
Pramen, později Potraviny, se v prodejně vystřídala řada vedoucích, z
nichž si připomeňme ty, jejichž jména zůstala uchována ve vzpomínkách
pamětníků. Jedná se o Františka Kapouna, Josefa Ďoubala, Ludmilu
Lorencovou, Emílii Machačovou, Annu Hrdinovou, Zdeňka Rybku, Drážu
Gritzbauchovou, Luboše Kocmana, Hanu Hlávkovou a Jarmilu Dlouhou.
Rozdělovnu zboží a filiální prodejnu družstva bychom do roku 1941
nalezli v Řehákově domě čp. 1375 v Chelčického ulici.
Jako všechny ostatní obchody v 50. letech 20.
století konzumní prodejna podlehla znárodnění a od roku 1950 ji
provozovalo pod svým číslem 92 Východočeské konsumní a výrobní družstvo
v Ústí nad Orlicí – Jednota. Od roku 1954 se stala se prodejnou n. p.
Pramen číslo 7, později n. p. Potraviny s číslem 005 - 11. V té době zde
vznikla jedna ze dvou prvních samobslužných prodejen ve Třebové (druhá
byla otevřena na Farářství). Tenkrát se do prodejny vcházelo ještě
původním vchodem na pravé straně budovy. Hned za těmito původními dveřmi
stávaly dva pokladní boxy. Zde ve své době „kraloval” vedoucí František
Kapoun v typické kšiltovce. Za pokladnami se nalézal rohový regál, v
němž byly vystaveny prací prášky, drogerie, vína a sirupy. Hned vedle do
prodejny ústily dveře, v nichž byl zajišťován výkup vratných lahví.
Následovaly další regály na zboží a na zadní straně prodejny stávala
chaldicí vitrína na mléčné výrobky. Hned vedle, u komína, bývala velká
plechová kamna, sloužící k vytápění prodejny. V zimním období se do nich
denně vrchem sypaly kbelíky uhlí. Druhá taková kamna vytápěla zázemí
prodejny. V krámě, vedle kamen, býval obslužný pult, sloužící k prodeji
sýrů, masných výrobků a lahůdek. V roce 1980 došlo k celkové
rekonstrukci prodejny, kdy byly vyměněny výkladní skříně, přestavěn
interier, zrušen dosavadní vchod a vybudován nový, dosavadní vstupní
chodbou, vedoucí k obytné části budovy, došlo take k přemístění pultu k
protilehlé stěně a přestavbě zázemí prodejny Po řadě dalších let zde
nastala likvidace samoobsluhy a byl znovuzaveden pultový prodej. Tehdy
došlo k přečíslování na prodejnu 105 – 11.
Přibližně od roku 1988, kdy se vedoucím v
prodejně stal Luboš Kocman, dosavadní vedoucí prodejny Ryby – drůbež (U
Lašků) v Hýblově ulici, byl zde zaveden pravidelný prodej levných vajec,
tzv. „křapek”. Podávala se ve vratech vjezdu, přímo z kontejnerů. Na
vajíčka se zde stálo dlouho předem ve frontě. V roce 1991 prodejnu
převzala od dosavadní vedoucí Hany Hlávkové dlouholetá vedoucí podejny
lahůdek v Hýblově ulici (U Kobliců), Jarmila Dlouhá. V témže roce, po
zprivatizování prodejny, zde obchodní činnost zahájila firma Potraviny
DAS, Jarmila Dlouhá. Tato firma se zde věnuje prodeji po dobu vice než
dvaceti let. Kromě prodeje všech druhů potravin zajišťuje take prodej
ovoce – zeleniny, drogerie, velkého počtu druhů lahvového i sudového
piva a stáčených vín. Po roce 1991 zde byl take jednorázově uskutečněn
prodej vánočních stromků a živých kaprů. Tehdy bylo též v prodejně k
dostání plastové nádobí a potřeby pro domácnost.
Prodejna v Sadové ulici, jedna z posledních
malých prodejen tohoto druhu ve městě, je současně nejstarším obchodem v
České Třebové, v němž je pod dobu vice než devadesáti let provozován
nepřetržitě na jednom místě prodej potravin. Popřejme prodejně do
dalších let mnoho spokojených zákazníků.
Martin Šebela
|