Českotřebovský hokej má na co navazovat 

Slavnostní zprovoznění I. etapy výstavby zimního stadionu v České Třebové je nesporně velikou událostí pro celé město, ale především pro místní hokejisty. Hokejový oddíl byl nyní několik let udržován spíše v klidu, neúčastnil se žádné mistrovské soutěže.  Na začátku sezóny 2005/2006 však vystoupil  ze stínu a přijal určité opatření, družstvo TJ Lokomotiva se zúčastnilo alespoň dlouhodobého turnaje Computershopcup na malém ZS v Ústí nad Orlicí.

Českotřebovský  hokej, který se hraje nyní v několika oddílech, podle dochovaných záznamů slaví letos 80. výročí od svého vzniku. Sousední fotografie však ukazuje, že má možná ještě i další léta navíc. V soukromém archivu Mgr. Jana Šebely  se našla fotografie z roku 1932, která zachycuje Začátek hokeje na ledě v České Třebové "Na Skále" s poznámkou "Bandyhokej", což byla tehdy rozšířená alternativa ledního hokeje.  Fotografie se zachovala díky sběratelskému talentu Ing. Bartáka. Jak je vidět žádné dresy nebyly, ve výzbroji je kravata i motýlek. Významné je, že jsou na ní přímo odleva jednotliví hokejisté: Havel Fratišek, Vinkler Vladimír, Hájek, Štarman Karel, Hašek Stanislav, Šedivý Oldřich, Kratochvíl, Hejzlar, Štusák a  Hřebíček.

První hokejová etapa byla samozřejmě "průkopnická". Pomineme-li hokej na Skále tak se traduje, že první městské hokejové kluziště (prý jen s deseticentimetrovým "hrazením") vzniklo v zimě na přelomu let 1936 a 1937, na zahradě  za hostincem Adolfa Rybky Průkopníky hokeje tehdy byli: Havránek, Šulc, Rybka, Frýd, Fiala a další. První zápas sehrály mezi sebou celky SK Parník - RG Česká Třebová. Ve 40. letech byla v České Třebové a na Parníku již čtyři družstva, každé mělo své kluziště: SK Parník měl kluziště na tehdejším fotbalovém hřišti, Sokol Parník u řeky za školou, AFK Česká Třebová na škváře na Farářství a RG Česká Třebová na školním cvičišti u gymnázia. To byla ovšem úplně jiná doba. V tomto období přijeli do města i soupeři velkých jmen jako Slavia Praha, LTC Praha s legendárním Bóžou Modrým,  Sparta Praha a ČLTK Praha. Na tento zápas se přišlo v roce 1947 podívat dokonce přes 2000 lidí a jako tribuny prý tehdy sloužily plošinové vozy. Českotřebovský oddíl hrál v 50. letech dokonce třetí nejvyšší soutěž a několikrát měl blízko k postupu do ještě vyšší kategorie. Tehdy se hrálo například s Brnem, Slovanem Bratislava, Popradem nebo Pardubicemi. V té době se měnily názvy jednotlivých klubů, některé se sloučily, některé zanikly, a tak se ze Sokola Parník stal později Utex Parník, Sokol Perla Česká Třebová, Jiskra Česká Třebová a nakonec Lokomotiva Česká Třebová. Tento název je zachován doposud. Díky manažerovi Mgr. Vladimíru Vaňkovi vznikl však nový samostatný klub HC Kohouti Česká Třebová. Tým však nemá svou juniorku.

V padesátých letech bylo Za Vodou vytvořeno přírodní kluziště, napomohla tomu připravovaná výstavba teplárny Primony. Hokej byl v té době na Parníku sportem číslo jedna, se musel stěhovat.  Na zahradě u hostince pana Rybky se začalo s navážením kamene a štěrku a posléze i vrchní škvárové plochy. Když bylo rozhodnuto, že bude navíc vytvořen antukový povrch a plocha bude sloužit v letním období tenisu, zapojili se do výstavby kluziště i členové tenisového oddílu.  Hlavním organizátorem všech prací při výstavbě byl tehdejší předseda TJ Jiskra Česká Třebová - Parník Ladislav Beran. Podle zápisů, které tehdy pečlivě vedl organizační pracovník oddílu Bohuslav Víša, odpracoval Ladislav Beran v roce 1954  na 700 brigádnických hodin..... V té době za klub nastupovali hokejisté : J. Vencl, S. Fišar, dr. Řehák, L. Fryauf, K. Borek, B. Ráb, R. Mokrý, R. Jasanský, O. Tomeš, V. Bimbo Stejskal, J. Krása, J. Hylák, Chmelík, J. Janata. První útlum zdejšího hokeje nastal v 60. letech, kdy tým sestoupil do krajském přeboru.

V 70. letech navíc klub postihly nepříjemné rány: v okolí začaly vyrůstat umělé ledové plochy (1974 Choceň, 1976 Litomyšl, 1978 Moravská Třebová, 1980 Svitavy...), byly mírné zimy bez přírodního  ledu, tři roky po sobě se Za Vodou hokej nehrál (Českotřebovští našli útočiště v Litomyšli). Chybějící umělá ledová plocha v České Třebové byla velkým handicapem a v podstatě byla hlavním důvodem problémů  hokejového oddílu ve městě. 

Ovšem i  ve Třebové vznikaly v osmdesátých letech snahy o výstavbu umělého kluziště, nejdále došly záměry v tehdy připojeném Semaníně. Podle svědectví Semanínských to tehdy nechtěla Česká Třebová dopustit a tak nakonec ze zimního stadionu sešlo, zůstalo jen přírodní kluziště Za Vodou.  Začátkem 90. let narůstaly problémy i mezi hokejisty a tenisty, společné užívání jednoho sportoviště Za Vodou dostávalo trhliny. Přispěl k tomu spor o vlastnictví sportoviště Za Vodou s doc. Rybkou,  který získal v restituci hostinec s tělocvičnou a požadoval i celý areál. (Nakonec vše skončilo díky účasti města dohodou spojenou s výměnou pozemků za účastí města až v roce 2000) Výbor tenisového oddílu díky sporu v roce 1992 pozastavil plány dalšího rozvoje areálu, hokejový oddíl tehdy poslal výboru TJ Lokomotiva dopis, napadající činnost tenistů a cítil se i diskriminován výborem jednoty, dožadoval se většího podílu na využívání areálu, i když se na jeho rozvoji téměř nepodílel. Hokejisté si prý také nikdy nedělali velké starosti s pořádkem a organizací bruslení, proto jim bylo doporučeno trénovat jinde na umělém kluzišti. Spor hokejistů a tenistů se pak objevil ještě jednou v roce 1996, kdy se tenisový oddíl shodl na zákazu postavené mantinelů pro vymezení hokejového hřiště. Bylo konstatováno, že díky ledování byly na jaře tenisové kurty podmočené a vyžadovaly daleko složitější a dražší jarní údržbu. 

Od osmdesátých let pak již Lokomotiva nastupovala v okresním přeboru, který se ovšem hrál většinou mimo Českou Třebovou.

Poslední zápas na domácím přírodním ledě ledě byl sehrán  21. ledna 1997, kdy Lokomotiva prohrála v derby se Semanínem 2:4 (0:1, 2:2, 0:1). Zápas řídil Radko Jasanský.

Na další českotřebovský, tentokrát přátelský zápas  se tedy muselo čekat  devět let do 10. března 2006, kdy došlo k otevření zimního stadionu ( I. etapy) .  V zápase s družstvem Žamberka sice opět zaznamenala prohru 4 : 8, ale lze věřit, že to byl jen začátek, který opět přinesl do nové českotřebovské hokejové arény mnoho zajímavých zápasů s dobrou sportovní úrovní.

Ještě se vraťme k otevření českotřebovského zimáku a připomeňme  

aktéry historicky prvního utkání na ZS na Skalce:

---

 Stará garda Česká Třebová: Václav Lepša (brankář), Bohuslav Dobroucký, Stanislav Šimek, Radko Jasanský, Roman Mareš, Ladislav Hýbl, Ladislav Čapek, Miroslav Hübl, Josef Halbrštát, Petr Kovář, Pavel Drobný, Vojtech Bindks, Jaroslav Hamerník, Jiří Kunst, Jan Špais, Stanislav Juráček, Borek (podle soupisky mužstva).

"Podnikatelé Česká Třebová": Jaroslav Novák (kapitán), Roman Cindr, Jiří Svěrák, Radim Kolář, Petr Schwarzbach, Zbyněk Slavík, Petr Habrman, Martin Hassler, Ivan Adámek, Vlastimil Bílý, Pavel Rybka, Karel Bartoš, Jaroslav Zedník, Kamil Švec (brankář).

V přestávce mezi hokejovými zápasy  byli oceněni pamětníci českotřebovského (spíše parnického) hokeje, kteří převzali z rukou předsedy hokejového oddílu TJ Lokomotiva Břetislava Zemana pamětní puk s emblémem českotřebovského hokeje. Pozváni byli Bedřich Broulík, Miloslav Cindr, Rudolf Cindr, Bohuslav Fiedler, Stanislav Fišar, Jaroslav Hamerník, Josef Hýbl, Bohouš Jasanský, Stanislav Kapoun, Stanislav Kolář, Zdeněk Kvapil, Jan Maixner, Ledislav Maixner, Arnošt Novotný, Jiří Pirkl, Bořivoj Ráb, Zdeněk Řehák, Líba Řehořová, Jiří Stach, Josef Špatenka, Miroslav Špatenka, Zdeněk Špatenka, Oldřich Tomeš a p. Vencl

O významu postavení zimního stadionu  se můžeme přesvědčit z jeho současného využití i z početných návštěv na zápasech  nového třebovského klubu HC Kohouti Česká Třebová, který se dokázal prosadit v rámci Pardubického kraje a dokonce i v rámci celé Východočeské oblasti. Mimo něj ještě působil několik sezón v oblastní lize tým IHC Česká Třebová, složený z opravdových Třebováků, další týmy sponzorované různými firmami či podnikateli z širokého regionu hraji městskou hokejovou ligu a to nejen na ZS v České Třebové, ale třeba v Lanškrouně či v Litomyšli.  Radost příznivcům hokeje může dělat také rozmach činnosti mládežnického hokejového oddílu TJ. Lokomotiva, který nalezl pro svou činnost na novém ZS dobré podmínky.  Je to dobrá zpráva pro sport milující rodiče dětí. Hokej je však drahý sport, nejvíce by řekli rodiče  hokejových žáků a objektivně o tom vypovídá i výše členských příspěvků hokejového klubu.  Přesto se hokeji v České Třebové daří a zásluhu na tom  má celý trenérský a manažerský tým ale také ti, kteří zimák do České Třebové prosadili, byť se jednalo o stomilionovou investici a následně také každoroční přípěvky města na provozní náklady. Zimní stadion získala do pronájmu městská společnost Eko Bi.

S využitím materiálů Miroslavy Jasanské a fotografií z archivu Mgr. Jana Šebely