ANKETA Národní dům 1999                  


V r. 1999 město mělo přijít o Národní dům, který tehdy patřil Správě dráhy a měl se prodat v dražbě.
Byl z toho velký problém - město železničářů zde po desetiletí  mělo svou základnu kultury a žádná další nebyla v záloze. Tehdy se  ještě  nevědělo, že město získá Malou scénu zdarma, neboť tehdejší správce Lokomotivní depu ČSD nemělo v pořádku papíry, neudělalo např. řádnou kolaudaci
Českotřebovský zpravodaj vyhlásil v létě r. 1999 anketu, kterou jsem vylovil v archivu:
Málo ohlasů a ještě nepříliš konzistentních, zdá se, že to je všem téměř jedno. Přesto by bylo nesolidní došlé ohlasy neuvést. K těm zveřejněným je třeba přidat především doporučující stanovisko DS Hýbl a zájem před lety obnoveného Spolku Národní dům. Podle některých zpráv se chystá pro prosazení názoru koupit Národní dům městem (na září) petiční akce.
 
První kupte budovu pro muzeum
V našem okrese je 10 měst, z toho v osmi z nich jsou zřízena muzea. Z uvedených osmi muzeí mají všechny možnost stálých výstavních prostor, pouze ne v jediném městě - bohužel právě v České Třebové. Věřím proto, že se nenecháme zahanbit a tento jasný handicap co nejdříve doženeme. Uvědomíme-li si to, tak nebudeme požadovat, aby město nejdříve koupilo Národní dům, ale především objekt pro Městské muzeum. Obsahuje v názvu přece přívlastek "Městské" a proto je povinností města usilovat o budovu pro něho. Zvlášť, když bylo zřízeno našimi předky před více než 110 lety jako jedno z nejstarších v okolí. Před deseti lety byl dům pro městské muzeum před dokončením a byl dokonce připraven ke kolaudaci, zařizovalo se jeho vybavení. Dnes po deseti letech jsme nepokročili ani o kousek. Právě těchto deset let byl termín pro povinné ponechání domu na původní účel. Brzo uplynou. Polovina domu je stále ve vlastnictví města a majitelé druhé poloviny jsou ochotni k dohodě. Na starém usnesení zastupitelstva sedá prach… Dnes by to někteří zastupitelé možná radši neviděli. Daleko důležitější je pro ně možná nyní zakoupení Národního domu. Může se stát, že ho opravdu bude potřeba koupit, avšak počkejme. Už dříve jsme mohli k Českým drahám natahovat ruce a říkat dejte (prodejte) nám ho! Leč neudělali jsme. Budovu Národního domu nám ze města nikdo neodstěhuje. A myslím, že ani nehrozí, že zde bude třeba velkosklad nebo pražírna kávy. SPM.
 
Společnost Národní dům to zachrání
Slyšel jsem, že pro další využití Národního domu již vznikla stejnojmenná společnost s ručením omezením, která nepřipustí, aby se jeho prostory využily jinak než pro společenskou a kulturní činnost. Snad najde pochopení i u zastupitelů. Pak by vlastně bylo vystaráno, město by nemuselo nic kupovat…Vancl
 
Město bez Nároďáku bude hůř než vesnice, ale…
Je těžké, nemožné přimět alespoň někoho ze spoluzaměstnanců napsat Vám svůj názor. Jsou otráveni rozpočtem města, dálnicí atd. Přesto se pokusím spisovně některé názory napsat do ankety Nároďák…
ČT bez Nároďáku na tom bude hůž než většina vesnic, ona již vlastně vesnicí je, co jsme si nechali vzít! I když na okresním hejtmanství za totality seděli Třebováci. Co s Nároďákem vesnice ČT udělá? Zaplatí desítky milionů korun a bude muset do nemožnosti zvyšovat poplatky. Buď bude pořádat akce se vstupným ve stovkách Kč, nebo to dá k dispozici na diskotéky. Prostě zase jen pro někoho. Decibelů máme už dost z letních koncertů v Javorce.     Někteří pak navrhují Nároďák koupit a vybudovat nevěstinec, unavení pánové nebudou cestou domů určitě tak řádit jak výrostci (namazaní jak nákladní vlak) cestou z diskoték. S ohledem na železniční uzel a mohutnou reklamu by to mohlo přinést i zisk (využitelný pak na veřejně prospěšné věci, opravy silnic a chodníků).
Všichni teď čekají, zda to zveřejníte bez zkrácení. Rádi mne prohlásí za hlupáka, který si myslí, že může do něčeho mluvit… Pepa
 
V městském rozpočtu by byly jen další položky na opravy
Kdo si neplete dnešek s první republikou, nemůže souhlasit s koupením Nároďáku. Vše co pro město zbudovali a pořídili naši dědové a otcové je vniveč. Nemáme koupaliště ani pivovar, maso dovážíme z okolí (jatka), kde jsou pily a třeba i sběrna ovoce. Co když město Nároďák koupí? Co z toho budou mít lidé? V městském rozpočtu novou položku na jeho opravy a provoz, nic víc. Vlastně tam ještě bude volební místnost a občas si tam bohatí udělají nějakou šou. Obyčejný občan by si na ni musel vzít půjčku, ale z čeho by ji splácel? Ať si páni Nároďák koupí sami, budou moci ukázat, co vše si mohou dovolit. Vytlačil
               
Zaslané příspěvky nijak nechci komentovat. Myslím však, že se k této problematice hodí pročíst si další článek "Zlatý věk českotřebovského divadla". Před 20 lety vydal Jaroslav Hosnedl stejnojmennou brožurku jako soukromý tisk k 25. výročí vzniku "Hlasu osvětové besedy" a 100. výročí založení spolku Hýbl. Když v něm nyní listuji, zdá se mi dobré právě nyní upozornit na některé zde uvedené skutečnosti právě nyní, kdy se jedná o budoucnosti Národního domu a především mezi členy DS Hýbl se hovoří o nutnosti zakoupit Národní dům městem jako o jediné možnosti přežití českotřebovského amatérského divadla a divadla vůbec v České Třebové.
 

Jaroslav Hosnedl:  Co v almanachu DS Hýbl nebylo  - aneb
Když jsme byli mladí - aneb - Zlatý věk českotřebovského divadla (vybráno z 30 stránek textu)

Připomeňme ovšem že to byla tehdy úplně jiná doba...
 
Úvodem: V letech 1955 - 58 mělo divadlo vynikající repertoár, nepřeberné množství herců a režisérů, vynikající vedení, dobré pracovní a technické kolektivy, široký okruh diváků. Bylo organicky propojeno s celým kulturním životem města a jemu především sloužilo. Nepřehlíželo pro jednotlivé výboje celek, spolupracovalo s profesionálním divadlem, mělo svůj soustavný odraz v tisku, mělo veřejnou kritiku. Nikdy nebylo v České Třebové komplexnější kulturní akce jako "Českotřebovské divadelní a hudební jaro 1958" Divadlo nezabředalo do předválečných únikových frašek, ani nepodléhalo poválečné dogmatické strnulosti. Hronov byl pobídkou pro Českou Třebovou.
 
V roce 1957: Ve Třebové se hrála tato divadla: Sluneční paseka a Skapinova šibalství (ZK Perla), Šťastnou cestu! (jedenáctiletka), Lhář, Muzikanstská Liduška (hostující DS Polička) , dalších šest premiér (!) sehrál DS Hýbl: Čokoládový hrdina, Veselé paničky windsorské, Jak přišla basa do nebe, Příběh jedné lásky, Palackého třída 27, Zbožná Marta. V témž roce ještě sehrála 1. osmiletka Stříbrnou studánku, jedenáctiletka Českou Sněhurku a ZK Perla Kašpárka mezi loupežníky! ..Celkem 14 amatérských divadelních premiér…!
 
O dvacet let později v roce 1977:
"V r. 1977 jsme žádnou premiéru neuskutečnili" - zpráva z výroční schůze DS Hýbl.
To se Vám to hrálo !?
 
Ani v r. 1957 nebylo divadlo bez potíží. Vždyť tehdejší Hlas OB píše:
Povzdech milovníka divadla:
Patnáct tisíc obyvatel
Má kulturu za pakatel,
V jednom sále za Javorkou
Šije akce jehlou horkou,
Thalie tu nudou zmírá,
Opona se uzavírá
Jednou pro ples, jindy pro bál,
Kdopak by tu nesakroval ,
Výstavy a konference,
Skladiště a uschlé věnce
Zašlé slávy dramatické
Pojďme raděj na mělnické ! -jho-
 
V roce 1955 zveřejňuje předseda MOB Stanislav Obdržálek výzvu:
KULTURNÍ DŮM PRO NAŠE MĚSTO ! V r. 1957 to Hlas OB trpce připomíná: Zůstalo při slibech
"V České Třebové jest naléhavě potřeba vybudovat kulturní dům, který by svou kapacitou a vybavením dovolil rozvinout kulturní život, na jaký má 14 tisíc občanů města právo. MNV ve spolupráci s OB již zahájil kroky k dosažení tohoto cíle. (říjen 1955)
A "kroky k dosažení tohoto cíle" stály nervy celou jednu generaci… Přece jsme se však něčeho dočkali - přišla náhradou televize ! Hlasu OB v březnu 1957 píše:
Co je to televize?
Televize je hračka v nádražním kulturním středisku, která slouží po 19. hodině večerní k volné zábavě školních dětí….
Byla to marná lásky snaha, když….
"Dík porozumění vedení Dílen pro opravu vozidel a jejich ZV zdokonaluje technický kroužek DS Hýbl světelné a technické vybavení jeviště. Hodlá rozšířit svoji šatnu (divadelní) a proto vypisuje sběr starých uniforem všeho druhu, pánských a dámských oděvů nebo jejich částí. Všechny tyto věci, které jsou ještě použitelné a mohly by sloužit jako divadelní kostýmy předávejte v trafice p. Šustra na náměstí nebo v kanceláři ZK ČSD… (Hlas OB květen/57)
Nyní prosíme…  
Zápis ze schůze DS Hýbl 5.10. 1979…. "Byli bychom rádi, kdyby pracovníci ZK společně s režisérem … mohli zjistit stav a počet použitelných praktikáblů. Je to nezbytně nutné pro uskutečnění nacvičované hry. PROSÍME ZK, aby určil datum…..
O kom to tenkrát byla řeč?
Za tuto skromnou budovatelskou práci projevují MNV a MOB své uznání diplomem těmto jednotlivcům a kolektivům:
Anděla Kučerová, režisérka úspěšných dětských divadel…
Dramatický odbor Hýbl… zvláštní dík za tuto práci patří režisérům M. Chudému a B. Routkovi, jejichž zásluhou dosáhla činnost tak vysoké úrovně" (Hlas OB Květen 1955)
Oni věděli, že
Ochotnické divadlo se nemůže izolovat na úzkou skupinu herců a diváků, nemůže se orientovat jen na soutěžní zájezdy, musí tvořit pevnou součást kulturního života města. Prosit nás nikdo nemusí a my také prosit nikoho nebudeme, vždyť také proč… 
Ze statistiky:     
Českotřebovští režiséři 1955 - 58:
M. Blodíková, O Bittl, J. Hájek, J. Hosnedl, M. Chudý, J. Kšírová, A. Kučerová, B. Lána, O. Marková, F. Pecháček, B. Routek, J. Šlemr, B. Štangler, K. Tomeš, J. Uvízl.
 
Nejznámější českotřebovští herci z let 1955 - 58
O. Bittl, J. Broulík, J. Cupák, O. Dobrovský, J. Hájek, L. Hýbl, M. Chudý, J. Klíma, A. Kučera, F. Pecháček, B. Routek, M. Schejbal, J. Šlemr, K. Tomeš, J. Uvízl. M. Blodíková, D. Brunová, M. Fenclová, M. Koukalová, A. Kšírová, K. Limberská, O. Marková, J. Skřivánková, L. Šlemrová, J. Vařečková a řada jiných…
 
Končeme s Hamletem:
"To řekni mu a vše ty vážnější i menší příhody, jež tady působily. Ostatní jest mlčení . . . "
                                                                                             Jaroslav Hosnedl 1980
 
V tomto místě před 20 lety (v r. 1979, poz, red) Jaroslav Hosnedl skončil. Můžeme uvažovat, co by asi dodal k dnešní situaci v ochotnickém divadle a v kulturním životě města, o který mu určitě velmi šlo, vůbec. Položme si také po přečtení otázku: může se tento "zlatý věk českotřebovského divadla" vrátit? (odpovězte si sami)
 
Co by asi Jaroslav Hosnedl poradil svému městu k prodeji Národního domu, o kterém si dnes po celém městě vrabci štěbetají? Koupit, nebo o to vehementněji prosazovat výše zmíněný kulturní dům, neboť… "MNV ve spolupráci s OB již zahájil kroky k dosažení tohoto cíle (v říjnu 1955)…"?
Tajenku nechť rozluští městské zastupitelstvo….

(Článek z roku 1999 !)