Mimořádné zasedání zastupitelstva města 8. 12. 1999
Hlavní téma: Privatizace Národního domu

Bylo to tehdy velmi živé téma....  Uvádím text z archivu Českotřebovského deníku. Připomeňme si, že jsme náhradu na Národní dům žádnou neměli, pouze Dělnický dům kde  se však pouze konala filmová představení.

Dne 8. prosince se uskutečnilo mimořádné zasedání městského zastupitelstva, jehož hlavním, ale ne jediným tématem byla problematika privatizace Národního domu. Důvodem zařazení tohoto bodu byla skutečnost, že v průběhu listopadu s.o. České dráhy oficiálně vyhlásila výběrové řízení na prodej tohoto objektu v dražbě, avizovanou již na začátku tohoto roku.

Zastupitelé měli na tomto zasedání rozhodnout, zda se Město Česká Třebová bude ucházet v dražbě o vlastnictví tohoto objektu, který byl a stále je významným místem pro pořádání kulturních a společenských akcí ve městě. Historii i současnosti Národního domu jsme věnovali tolik místa, že by další připomínání bylo jen nošením dříví do lesa. Proto se omezím jen na několik důležitých připomenutí. Uvádím je proto, že se v uplynulých týdnech našlo několik informačních zdrojů hrubě zkreslujících situaci a přepisujících jeho historii.

Předně byli občané, např. rodiče na rychlo svolané schůzce ZUŠ informováni o tom, že město může o Národní dům přijít, podobně ve stanovisku přečteném za zastupitele ODS. Město ale nikdy nebylo vlastníkem Národního domu. V novodobé poválečné historii byl vlastníkem Spolek Národní dům, kterému byla nejdříve Akčním výborem NF po roce 1948 pozastavena činnost, aby pak mu byl pro "nečinnost" majetek odebrán a díky prosbám tehdejšího MNV výkonných jednotek ČD předán do správy "ČSD - Pražská oblast" Toto rozhodnutí ONV z 30.8.1954 bylo pak v r. 1955 zaknihováno Lidovým soudem v Ústí nad Orlicí.

V posledních 45 letech je tedy majitelem a správcem tohoto domu i parcel v okolí ČSD, nyní s.o. ČD. Přes několik investic, díky kterým byl vylepšen sál a jeviště Národního domu je ve srovnání s kulturními stánky v okolních městech - Litomyšli, Ústí nad Orlicí, Svitavách, Letohradě, Lanškrouně jistě nejhorší. Vlastnictví ČD a nedaleké kolejiště se podepsalo i na stavu "zahrady" Národního domu, jejíž část byla vylepšena až v posledních letech díky nájemci restaurace Národní dům. I tak je dnes Národní dům pro město nezastupitelný, pro pořádání větších společenských akcí, koncertů větších těles a divadel situovaných do "normálního" prostředí prostě nemáme nic lepšího.

Národní dům, objekt s nulovou účetní hodnotou, však městu nikdo nenabízí ani zadarmo, ani za nízkou cenu rovnající se poplatkům za převod nemovitosti. Taková možnost nikdy nebyly nikým nabídnuta a podle stávajících regulí to tak ani není možné. O prodeji majetku rozhodla Správní rada ČD a ta také určila podmínky na základě zpracovaného znaleckého posudku. 

V diskuzi vystoupil k tomuto bodu za zastupitele ODS RNDr. Hruška a přečetl třístránkové stanovisko MS ODS, ve kterém mimo jiné sdělil, že ODS má informace o tom, že možnost bezplatného převodu Národního domu na město starosta Jiří Pásek při jednání s nejmenovaným "zástupcem státní správy" odmítl! Podle vyjádření starosty Jiřího Páska jde o nehoráznou lež, která ani nemůže být pravdivá, neboť ve věci majetku nemůže rozhodovat v žádném případě sám starosta, vždy - i v případě daru - je nutné schválení zastupitelstvem. Podle vyjádření starosty začínala formulace tohoto vyjádření naštěstí slovy "Domníváme se", takže ve skutečnosti byla tato "kachna" na veřejném jednání zastupitelstva vypuštěna jen pro "nezávazné" očernění starosty a zpochybnění všech jednání, která vedení města vedlo v úsilí zajistit i nadále působení Kulturního klubu v prostorách Národního domu.

Je jistě také dobré si položit otázku, proč MS ODS nevystoupilo s touto "teorií" o odmítnuté možnosti získat Národní dům zadarmo již dříve, vždyť např. Českotřebovský zpravodaj se všemožně snažil získat všechna stanoviska, která by posunula řešen í problému vpřed. Prostě proto, že by tato "kachna" byla velmi snadno vyvrácena, a předkladatelé zřejmě počítali "s efektem pozdního odhalení" jako důležitým. Osobně se domnívám, že pokud kdy byla možnost získat Národní dům bezúplatně, tak v době starosty L. Hýbla, který však tuto možnost nevyužil a nijak o ni nebojoval, ale naopak se snažil, aby tento problém ležel zarovnán ve spisech co nejhlouběji. Důkazem mé víry v možnost bezplatného převodu Národního majetku na město v té době je např. článek o "Kulturním mlýně" v ČtZ 1995, kdy jsem se zasazoval pro převod ND na město a zavrhoval možný prodej objektu soukromníkovi v domnění, že to dopadne jako s prodejem rozestavěného objektu na Trávníku IV, městu "vyfouknutém" českou, později panamskou (!) firmou "MONOS". Jenže o bezplatný převod se vedení města tehdy nijak nesnažilo, zřejmě to nebylo průchodné. Přesto dnes Luboši Hýblovi nevadí, že jako předseda komise MS ODS pro privatizaci Národní ho domu falešně obviňuje současného starostu z něčeho, o čem sám ví, že je nemožné. Já sám jsem osobně doslova "prolezl archivy", abych našel skulinku, umožňující převod bezplatný převod ND na město či spolek Národní dům, věřil jsem, ale marně. Všechna zjištění jsem publikoval, nic jsem nezatajil. proto mě takovýto postup, metoda "nejmenovaného zástupce státní správy" velmi mrzí.

Situace se v průběhu roku měnila, ve městě existuje zájemce o koupi objektu, který s městem již uzavřel smlouvu o smlouvě budoucí na kulturní a společenské využití objektu, vyjde-li z dražby vítězně. Město naopak prosadilo do privatizačních podmínek to, že objekt musí i nadále sloužit pro kulturní a společenské účely. Vše co bylo potřeba bylo zastupitelům předloženo k rozhodování (včetně znaleckého posudku na stav budovy ND a na nutnost dalších investic od firmy BKN Vysoké Mýto). Po diskuzi, podle mnoha očitých svědků vedené na veřejném jednání ze strany některých zástupců ODS přinejmenším na hraně společenské únosnosti, předložil starosta zastupitelům návrh na usnesení, ve kterém navrhl účast města ve výběrovém řízení na zakoupení objektu Národní dům. Pro hlasovalo 5 zastupitelů ODS, proti usnesení bylo 15 zastupitelů, 6 se hlasování zdrželo (mezi nimi také 2 zastupitelé za ODS). Podle tohoto rozhodnutí tedy město do výběrového řízení nevstoupí. 

K problému dalšího využití prostor Národního domu pro činnost Kulturního klubu pan starosta Jiří Pásek řekl:

Vedení města je si vědomo, že prostory Národního domu budeme i nadále pro Kulturní činnost potřebovat. Uděláme všechno proto, abychom se s novým vlastníkem objektu dohodli na výhodných podmínkách pro pronájem všem potřebných prostor, kluboven, kanceláří a zajistíme pronájem sálu, jeviště i šaten na všechny akce, které bude Kulturní klub pořádat a které si zařadí do svého plánu činnosti, včetně zkoušek souborů a event. dlouhodobého nácviku na divadelní představení. Jsme si vědomi, že po převzetí Národního domu novým vlastníkem bude nutné v objektu provést rekonstrukce a může se stát, že nebude moci být po přechodnou dobu využíván. I pro toto období jsme připraveni hledat a nalézt řešení takové, aby podstatně neohrozilo kvalitu kulturního života města. S tímto obdobím rekonstrukce topení by bylo třeba počítat i v době, kdy by byl Národní dům v majetku města. Řešení, která pro toto období přicházejí v úvahu, jsou teprve ve stadiu jednání a zdá se mi velmi předčasné o nich konkrétně něco říkat."

Causa Národní dům měla ještě pokračování 15. prosince
Jednání o Národním domě pokračovala na dalším zastupitelstvu o týden později dne 15. prosince 1999, kde Dr. Hruška navrhl nové usnesení, ve kterém město požaduje změnu podmínek vyhlášeného výběrového řízení na prodej Národního domu tak, aby město nebylo proti soukromým subjektům v nevýhodě. Toto usnesení podpořilo pouze 7 zastupitelů - členů ODS. Následně pak bylo pak v dalším hlasování odsouhlaseno 18 hlasy to, že se město o ucházet o prodej Národního domu nebude.
Po tomto hlasování se 15. prosince znovu vrátil k celé (zpolitizované) kauze Národní dům starosta města Jiří Pásek, velmi se ohradil proti stanovisku ODS, ve kterém byly podle jeho vyjádření nejen urážlivé výroky, ale i lži a nepravdy. Požádal Dr. Hrušku, který toto stanovisko četl, aby je doložil důkazy, nebo se na dalším lednovém jednání zastupitelstva za svoje výroky omluvil.
K problému dalšího využití prostor Národního domu pro činnost Kulturního klubu nám pro Českotřebovský zpravodaj pan starosta Jiří Pásek řekl:
Vedení města je si vědomo, že prostory Národního domu budeme i nadále pro Kulturní činnost potřebovat. Uděláme všechno proto, abychom se s novým vlastníkem objektu dohodli na výhodných podmínkách pro pronájem všech potřebných prostor, kluboven, kanceláří a zajistíme pronájem sálu, jeviště i šaten na všechny akce, které bude Kulturní klub pořádat a které si zařadí do svého plánu činnosti, včetně zkoušek souborů a event. dlouhodobého nácviku na divadelní představení. Jsme si vědomi, že po převzetí Národního domu novým vlastníkem bude nutné v objektu provést rekonstrukce a může se stát, že nebude moci být po přechodnou dobu využíván. I pro toto období jsme připraveni hledat a nalézt řešení takové, aby podstatně neohrozilo kvalitu kulturního života města. S tímto obdobím rekonstrukce topení by bylo třeba počítat i v době, kdy by byl Národní dům v majetku města. Řešení, která pro toto období přicházejí v úvahu, jsou teprve ve stadiu jednání a zdá se mi velmi předčasné o nich konkrétně něco říkat."