Ústecký
starosta Petr Hájek vystavuje v Kulturním centru
 Vernisáž
výstavy Koláží Petra Hájka v českotřebovské výstavní síni byla
velmi vydařená, stejně jako na předešlých vernisážích zde vládla pohoda
a dobrá nálada, mezi návštěvníky se míchali Třebováci i Oušťáci.
Mezi hosty vernisáže byl také českotřebovský starosta Zdeněk Řehák a
hejtman Pardubického kraje Martin Netolický, Petr Hájek si dovezl na
vernisáž také hudebníky a vybral dobře. Ukázalo se, že Petr Hájek
není jen výborný správce sousedního města, kde ve funkci starosty
"vládne" už čtvrté funkční období, ale také tíhne k múzám několika
druhů. Jeho "slabost" pro amatérské divadlo byla dobře známa v
širém kraji, nyní vešla i v České Třebové ve známost i jeho další záliba
v kolážích, ve které výtvarno spojuje se svými vzpomínkami, fantaziemi.
Výstava obsahuje úctyhodný počet obrazů, jejichž společným výtvarným
řešením je kruh. Výstava teprve začala a tak je třeba pozvat veřejnost,
aby poodkryla zdroje inspirace Petra Hájka a posoudila řešení. Je zde
opravdu co prohlížet.
Českotřebovský deník na výstavě natočil vše potřebné k tomu, abychom v
krátké době prezentovali zajímavý video dokument o výstavě. K
výstavě se vrátím ještě zítra důkladnou fotoreportáží. (mm)
 
Zemřel Mgr. Stanislav Beneš,
dlouholetý ředitel školy, sportovec, radní
Nekrolog
připravujeme.
Standa Beneš byl významnou osobností města a
zaslouží si, aby jeho působení ve škole, ve sportu i ve veřejném
prostoru bylo sepsáno pečlivě a úplně. Od roku 2002 do r. 2018 byl
např. zastupitelem města a radním. Čest jeho památce !
Připravuje se
pasport veřejného osvětlení
 Je to skutečně potřebné. Veřejné osvětlené není jen nové, ale
některé trasy byly postaveny třeba i v v 70. a 80. letech. Nyní už
nikdo neví, kudy přesně vedou. Máme desítky druhů svítidel různého
stáří, často už hodně přesluhujících a méně účinných. Navíc existují
dotace na modernizaci VO, ale bez existujícího pasportu na ně není
nárok.
Ve městě je přes 1600 světelných bodů. Část sítě VO byla
modernizována odhadem možná 25 - 30% Majitelem sítě je
Město, EkoBi zajišťuje provoz a údržbu a opravy
Zaměření kabelů si provádí EkoBi samo, pasport je třeba zapracovat
do digitálních mapových podkladů. Hlavním úkolem je úspora, neboť
postupnou modernizací nevýkonných světelných bodů a vedení by se dalo
ušetřit cca 40% současné spotřeby. Některé trasy však potřebují zásadní
modernizaci. připomeňme si, že po dokončení nového osvětlení na
hlavním průtahu města, v Podbranské a Lidické ulici měla být na
řadě modernizace veřejného osvětlení v ulici Litomyšlské. Jako první
krok by měla být příprava projektové dokumentace.....
Nová silnice a snadnější
dojíždění pro zaměstnance z Polska.
Kraj přichází s kombinací
přeshraničních projektů
Dalším postupem příprav na modernizaci
silnice II/311 z Mladkova do Jablonného nad Orlicí se v pondělí zabývali
krajští radní. V případě této komunikace se předpokládá podání žádosti o
dotaci v rámci programu Interreg Česká republika – Polsko 2021-2027.
Náklady celého projektu jsou v tuto chvíli odhadovány na 110 milionů
korun s tím, že evropská dotace by mohla přinést až 80 milionů korun.
 „Již v minulosti jsme v rámci silnice
II/311, která vede z Lanškrouna až do Deštného v Orlických horách
opravili úsek Nepomuky-Horní Čermná a plánujeme také modernizaci dalšího
úseku z Horní Čermné do Mistrovic. Paralelně s tím řešíme také úsek
z Jablonného nad Orlicí až do Mladkova, na který bychom chtěli získat
finanční prostředky z programu přeshraniční spolupráce Interreg Česká
republika – Polsko 2021-2027. Předpokládané náklady projektu činí 110
milionů korun a realizace by mohla začít koncem roku 2024,“
uvedl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.
Výzva k podání žádosti o dotaci bude
dvoukolová. Ještě v únoru musí být podán zjednodušený projektový záměr,
a poté do tří měsíců kompletní žádost se všemi přílohami dle podmínek
výzvy. „Evropská dotace by ideálně mohla dosáhnout až 80 milionů
korun. Pro zvýšení bodového ohodnocení žádosti a úspěšnou obhajobu
maximální výše dotace proto hledáme další kladné přeshraniční efekty, od
nalezení partnera s podobným silničním úsekem na polské straně až po
koordinaci významných zaměstnavatelů v Jablonném a okolí pro společnou
organizaci přeshraničních autobusových spojů pro hromadnější dojíždění
jejich zaměstnanců. Pokud by se takovéto unikátní dopravní spojení
podařilo, pak by se zároveň výrazně ulevilo obcím v příhraničí, které
trápí vysoká intenzita individuální osobní automobilové dopravy
související s „pendlováním“ polských pracovníků do českých firem,“
sdělil krajský radní pro regionální rozvoj a evropské fondy Ladislav
Valtr.
FOTOGRAFIE PRO
PAMĚTNÍKY
Javorka, jakou neznáte....
Obnova pardubického zámku pod
dohledem významných architektů
Národní kulturní památka Zámek
v Pardubicích, která je v majetku Pardubického kraje, představuje pro
region symbolicky něco jako Hradčany pro Českou republiku. Pro její
postupnou rekonstrukci a co nejlepší funkčnost proto ustavil náměstek
hejtmana Roman Línek před časem poradní sbor architektů. Vedle autora
generelu zámku Petra Všetečky do něj patří emeritní děkan Fakulty
architektury ČVUT Ladislav Lábus a také další uznávaný architekt Josef
Pleskot. Všichni se nyní sešli na zámku, aby posoudili hotové části a
debatovali nad dalšími etapami rozvoje.
 „Poprvé jsem je pozval do Pardubic v roce
2017 a od té doby konzultujeme naše postupy pravidelně. Stáli jsme hlavně
o to, aby se tito špičkoví odborníci se zkušenostmi z rekonstrukcí
památek, podívali na to, co řešíme, zvenčí a nezaujatě. To se podařilo a
získali jsme mnoho cenných podnětů, díky kterým se na zámku otevřely ty
nejcennější prostory pro veřejnost. Pro muzejní výstavy a provoz vznikly a
ještě budou vznikat prostory nové. Vedlejším efektem těchto schůzek byl i
plán vystěhovat ze zámku galerii a zakoupit pro ni hlavní budovu
v Automatických mlýnech,“ uvedl Roman Línek.
Spokojenost nad tím, co se na pardubickém
zámku od první návštěvy architektů změnilo, vyjádřil po prohlídce Ladislav
Lábus: „Je to velice citlivě udělaná rekonstrukce, která je kvalitní
nejen ve vazbě na stavbu historického zámku, ale i formou svých expozic a
vybraných materiálů. Před pěti lety zde byly některé expozice trochu
přeplněné a jiné zase nebyly příliš vhodné do reprezentačních prostor
zámku. Například přírodě, která má nyní výstavu v hospodářských budovách,
sluší nové sály mnohem více. Zámek a jeho výstavy dostaly také určitou
provázanost jako celek, což je dobře. Je to provedeno s velkorysostí,
která je adekvátní významu tohoto sídla.“
 Zámek má být jako šperk, ale také
k dennímu užívání
V procesu těsně před zahájením jsou nyní na
pardubickém zámku dva velké projekty - návštěvnické centrum podle návrhu
architekta Všetečky a nový společenský sál, jehož návrhu včetně ikonického
skleněného schodiště se ujala Eva Jiřičná. Tím bude dokončena hlavní osa
rekonstrukce, ale stále je zde mnoho dalších míst, která je možné
vylepšit. Jedním z nich je třeba opuštěná terasa vedle zbrojnice, kde by
mohl vzniknout reálný skleník, volně přístupné lapidárium v podzemí,
rekonstrukci budou potřebovat další prostory po galerii a jejích
kancelářích a ve výhledu jsou i zahradnické úpravy valů a jejich případné
zprůchodnění z Podzámeckého parku.
"Chceme na zámku vyzdvihnout několik
výjimečných záležitostí, takových šperků a taháků pro návštěvníky. Jednak
to bude klenotnice s nejcennějšími archeologickými nálezy z historie,
jejíž podobu navrhla Eva Jiřičná. Dalším šperkem bude jistě i skleněné
schodiště v sále od stejné autorky a nakonec také renesanční zasedací sál
ve 3. podlaží. O jeho finální podobě se zatím radíme. Zároveň tu chceme
mít také dobré zázemí pro provoz muzea, pro návštěvníky zámku, ale i pro
ty, co sem přijdou jen na procházku,“ okomentoval nové projekty Roman
Línek.
Hlavně nepřeleštit
Sály paláce ve třetím patře, které jsou nyní
bez dveří a vytváří průchozí enfiládu, si prošli i přítomní architekti.
Řeč byla hlavně o tom nejzachovalejším, s nádherným kazetovým stropem
s motivy mořských božstev. V nástěnných malbách je tu naznačeno i
originální rozmístění lavic a motivy maleb vytvářejí dojem trojrozměrné
architektury. „Máme z posledních let dostatek historických výzkumů na
to, abychom mohli zrekonstruovat nejpravděpodobnější původní podobu této
místnosti,“ řekl ředitel Východočeského muzea Tomáš Libánek a
pokračoval: „To znamená, že bychom v této místnosti nástěnné malby
nechali domalovat na celou plochu a vybavili ji historicky přesnými
replikami stolu a sedacího nábytku, případně i dveří.“. Na to navázal
Josef Pleskot: „Pokud bude mít zasedací sál v této podobě svou užitnou
reprezentativní funkci v rámci kraje a města a zároveň i vědecky
podloženou funkci edukativní a historickou, rozhodně bych se toho nebál,“
uvedl architekt, který zároveň varoval před zbytečnou nablýskaností
některých opravených památek. „Když mají nějaký svůj pel a omšelost
danou časem, ne zanedbáváním, je na místě jim takovou autenticitu
ponechat, hlavně nepřeleštit,“ dodal na závěr.
 
|