Tento text byl zveřejněn na webu Českotřebovského deníku v únoru 2013

V budově městské knihovny je pro čtenáře k dispozici k okamžitému vypůjčení max. 30% knihovního fondu městské knihovny. Ostatní knihy, které se již půjčují méně často jsou deponovány ve skladu, který leží mimo budovu městské knihovny v prostorách krytu CO v Alešově ulici. Budova knihovny je malá, je menší než byla na Starém náměstí před více než 20 lety.

Městská knihovna si zaslouží větší dům, zaslouží si být v centru, zaslouží si, aby se do ní nechodilo zadním vchodem, jak to u nás máme již od roku 1990. Pro městskou knihovnu měly být určeny prostory v dostavbě Kulturního centra na Hrdličáku, společně s muzeem, městskou galerií a společenským sálem, také s restaurací, atriem. První návrh řešení připravily pro Českou Třebovou italské architektky z Agrate Brianza již před třemi lety. Žel se ukázal jako drahý a také nerealizovatelný, pro městské muzeum také příliš nevyhovující. Za cca 200 milionů bychom získali celek složený z několika částí, které sice patří do oblasti zvané kultura, ale které spolu příliš nespolupracují. Bylo to vidět i při požadavcích na projekt tohoto velkého centra. Ač měly být všechny složky pod jednou střechou a mohly spolupracovat, každá si nárokovala vlastní sál....

Díky dotačnímu programu ROP cestovní ruch se podařilo zafinancovat rekonstrukci a dostavbu městského muzea. Byl to husarský kousek, událost, dárek k letošnímu 125. výročí založení městského muzea. Českotřebovské městské muzeum získalo svou expozici v okrese sice jako poslední, ale stojí za to, snese ta nejpřísnější kritéria.

Nyní je na řadě městská knihovna. Její požadavek na získání nových prostor nikdo nezpochybňuje, má pro sebe méně místa než malá knihovna v Jablonném nad Orlicí. Stavba nové budovy "na zelené louce" znamená investici více než 30 - 40 milionů korun, a město si ji asi bez dotace dovolit nemůže. A zdroj dotací vyschl. Potíž je i s hledáním vhodné lokality, bylo by potřeba vykoupit pozemek, provést i demolici. Naštěstí se právě nyní rýsují jiné možnosti.

První možnost - rekonstrukce a rozšíření budovy dislokovaného pracoviště Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice ve Slovanské ulici.

Pracoviště DFJP UP je samozřejmě nedotknutelné, město, které o jeho zřízení před lety bojovalo a které jej finančně podporuje by bylo jistě poslední institucí, která by jej měl likvidovat. Jenže počet studentů studujících obor Kolejová vozidle neroste a prostory, které má DFJP UP u nás k dispozici jsou příliš veliké. Univerzita objekt před lety koupila od Českých drah, objekt potřebuje omladit, revitalizovat a nelze očekávat, že do toho fakulta půjde, když jej celý pro svou práci nepotřebuje. Tak vznikla nabídka na odkoupení objektu městem, které by se postaralo o jeho využití a také rekonstrukci tak, aby to byl prostor více reprezentativní a byl lépe využit. Při hledání subjektu, který by nové prostory potřeboval, padla jednoznačně volba na městskou knihovnu, která je ve velké prostorové tísni. Zde by mohla obsadit po úpravách přízemí a první podlaží objektu. To však není příliš velká plocha, objekt by bylo třeba rozšířit. Vysoká škola potřebuje pro svou práci bývalou dílnu svářečské školy, po její nástavbě o jedno podlaží by pak městská knihovna mohla získat konečně kýžené větší prostory. Došlo by k zástavbě stávající dvora a k zateplení budovy podpořené dotačním titulem "Zelená úsporám". I tak by to nebyla jednoduchá stavební akce a bylo by jí třeba valstěn realizovat za provozu vysoké školy.
Také by nebyla zadarmo, netroufnu si napsat žádný odhad. Odkoupení budovy by však nemuselo být finančně náročné. Vzhledem k tomu, že by šlo o akci, vyvolanou z iniciativy Dopravní fakulty, město by jistě s akcí neotálelo a alespoň I. etapa rekonstrukce stávajícího objektu by byla reálná během krátké lhůty. Pokud měla být provedena i nástavba dílen, nyní laboratoří, tak půjde o složitější stavební problém. Těžko si představit, že by stávající stavba unesla další patro pro knihovnu, kde je třeba počítat s vyšším zatížením stropní konstrukce.
Klady. Jde o objekt vhodný např. pro vzdělávací zařízení nebo sídlo jiné veřejné instituce. Školy mají prostorů dostatek, naopak městské knihovně chybí. Společenství vysoká škola - městská knihovna by mohlo být vzájemně velmi inspirující a na úrovni. Zastavěním dosud nevyužitého dvora by se prostory pro veřejnou knihovnu zvětšily, další podstatné zvětšení prostor by však bylo možné při realizací nástavby nad současnou přízemní částí laboratoří (laboratoře v dosavadní rozloze pro svou práci vysoká škola potřebuje).
Zápory. Umístění budovy je na půdorysu města poněkud asymetrické, docházková vzdálenost do knihovny v této lokalitě např, z Jelenice, Trubů či Javorky je větší než dosud (na Parníku je samostatná pobočka). U knihovny není dostatek místa k parkování, ovšem z parkoviště na Hrdličáku nebo u ZŠ Nádražní sem není daleko. Bylo by těžké provádět věští přestavbu a modernizaci objektu za provozu, během studia na Dislokovaném pracovišti vysoké školy. Právě takovou větší modernizaci však objekt potřebuje.
Klady převyšují. Náklady na rekonstrukci a možnosti financování nedokážu posoudit. Zatím taková akce v žádných finančních výhledech není uvedena.
Je třeba ještě zodpovědět i další otázku: máme i nějaké jiné další využití těchto prostor , které by nebylo tak finančně náročné?
Zde není odpověď jednoduchá. Městské instituce jsou nyní v podstatě umístěny v objektech v majetku města a mají dostatečnou plochu (právě mimo knihovny), Přesto uvedu možnost do tohoto objektu sestěhovat odbor sociálních věcí a odbor dopravy, jistě by se sem vešly oba dva. Za umístění sociálního odboru platíme TEZE nájem, je umístěn v přízemním domě v bytové zóně v Habrmanově ulici a bylo by možné jej upravit na bezbariérové sociální byty. Objekt nyní využívaný odborem dopravy v areálu služeb v Podbranské ulici by bylo možné prodat. Městský úřad by pak byl lokalizován jen na dvou blízkých místech. Dopravní odbor potřebuje dobré internetové připojení optickým kabelem, které je ovšem právě v této budově vysoké školy zajištěno. Při využití uvolněných prostor budovy Dislokovaného pracoviště VŠ pro odbory MěÚ by tedy mohlo město ušetřit na provozních výdajích.
Existuje ještě další alternativa kam umístit (a rozšířit) městskou knihovnu?
Za alternativu považuji možnost využití právě nyní odkoupené a téměř již prázdné budovy bývalých nocležen vlakových čet, tedy ubytovny na Novém náměstí čp. 1906. Je to devítipodlažní objekt se 48 byty a dalšími prostorami postavený začátkem 80. let, ovšem velmi slabě udržovaný. Zakoupila jej TEZA, s.r.o. za 21,5 milionu. Na zakoupení si půjčila 20 milionů a 1,5 milionu má získat z rozpočtu města jako příspěvek na zvýšení základního jmění této městské společnosti. Další peníze, které si netroufám odhadnout, budou potřeba na generální rekonstrukci budovy, tedy výměnu oken, opravu vnějšího pláště, stoupaček, sítí všeho druhu. Do konce srpna má být budova zcela uvolněna pak začne rekonstrukce. Na opravu bude potřeba další úvěr. Potom se budou jednotlivé byty prodávat budoucím vlastníkům. Zřejmě nebudou laciné a je otázka, jak se rychle je podaří prodat, protože poptávka po bydlení v bytových domech velká není a až 10% bytového fondu v České Třebové je v nabídce. Z prostředků získaných prodejem bytů bude moci TEZA splácet přijaté úvěry. Pokud se prodej bytů nezdaří, vznikne problém, který celou akci dále prodraží. A tak už se dopředu kalkuluje s tím, že se udělají i menší byty (o které je zvýšený zájem). Ty se budou pronajímat jako sociální nebo startovací a získaný nájem bude využit pro splácení půjček, půjde-li prodej bytů příliš pomalu.
Půdorys jednoho podlaží této budovy je cca 500 metrů čtverečních a věřím, že by po úpravách a odstranění některých vnitřních příček by propojený prostor mohl sloužit i jako městská knihovna. Pro městskou knihovnu navrhuji věnovat první dvě podlaží a pro sklady méně používaných knih (bez kterého se žádná knihovna neobejde) také i část technického podlaží v suterénu. Tím by knihovna získala více než 1000 - 1200 m2 plochy v centru města, což považuji za dostatečné. Knihovna by mohla mít zvláštní vchod z jižní strany, důstojný s překrytím vchodové přístavby (možno i s terasou na střeše) přístupný z Nového náměstí v proluce mezi domy čp 1906 a 1749. Knihovna by měla bezbariérový přístup, výtah i do druhého podlaží, který v devítipodlažní budově být musí. Na investici do úprav by se podílelo Město ze svého rozpočtu v letech 2014 a 2015. Věřím, že ve dvou, maximálně třech letech bychom byli schopni tyto úpravy provést a zaplatit bez nutnosti dalšího úvěru, neboť už jsme si napůjčovali dost a dost. Postupné zařizování rozsáhlého interiéru by nijak neomezovalo další bydlení ve vyšších podlažích domu, kde by i tak zůstalo 36 volných bytů stávající velikosti, nebo i více bytů měnších menších. Současně bychom ulehčili Teze její těžký úkol s rekonstrukcí a prodejem velkého počtu bytů a snížili výši úvěru, který potřebuje na úpravy objektu.
Klady:
Knihovna by získala dostatek prostor, nezmizela by z centra města, její umístění by prospělo i Novému náměstí, které potřebuje další cíle aby bylo jedním z center dění ve městě, aby zde bylo živo. Je zde dostatek možností i k parkování, připravuje se i revitalizace celého náměstí, do kterého by městská knihovna důstojně zapadla. Současně by tzv. "hotelový dům" neboli "nocležny" nebo později zase "ubytovna" získal status domu víceúčelového, nebo jak se dnes moderně říká "multifunkčního". Na náměstí patří především takovéto domy s veřejnými nebo obchodními prostory. I tak je třeba provést jeho rekolaudaci, protože Československé dráhy si před lety po dokončení domu (stavěného v akci Z) s kolaudací domu před lety velký problém nedělaly...
Zápory: Dům lze využít i jinak, tedy k bydlení, pro které byl určen, využití pro celý dům by se tedy jistě našlo. Bude-li se ve městě realizovat průmyslová zóna, je určitý předpoklad, že volné byty budou potřeba a že se tedy po nějaké době dům nakonec naplní. Jde o to, zda noví příchozí budou hned byty kupovat nebo jen pronajímat...

Městská knihovna má tedy dnes šanci získat nové větší prostory, aniž bychom museli stavět na zelené louce. Posuzujme obě popsané alternativy zvažujme jejich klady a zápory ale také i možnosti financování. Rozhodneme-li se pro jednu z alternativ tak vězme, že to je rozhodnutí na velmi dlouhou dobu, že bude těžko změnitelné... Kdybychom však nevyužili ani jednu z nabízených alternativ, byla by to velká škoda pro knihovnu, ukázka, že nemáme vůli prostory pro městskou knihovnu řešit. Získání prostor pro novou městskou knihovnu za současné situace vnímám jako test, zda to vůbec s knihovnou myslíme vážně. Sám nedávám přednost žádné variantě, budu velmi rád, když některá z nich dopadne a za pár let budeme "stříhat pásku" v nových prostorách pro městskou knihovnu. (mm)