Českotřebovští
Kohouti skončili při své jubilejní desáté sezoně ve společné krajské
hokejové lize Pardubického a královéhradeckého kraje na čtvrtém místě.
Obhájce titulu se musel spokojit s umístěním těsně pod medailovými stupni.
S odstupem dvou týdnů jsme k rozhovoru pozvali předsedu a manažera klubu
Vladimíra VAŇKA.
Vloni
první, letos čtvrtí. Je to úspěch nebo neúspěch?
„Čekal jsem víc, alespoň třetí místo. Mužstvo však souboj o
bronz nezvládlo. O neúspěchu bych nemluvil, velký důvod k jásotu nevidím.
Soutěž se vyrovnává a zkvalitňuje, jiní favorité dopadli hůř. Například
loňský finalista z Chocně nebo nedávno druholigová Nová Paka, která
kralovala základní části na Hradecku.“
Kohouti vyhráli
základní část soutěže na Pardubicku, potom začal jejich motor vynechávat.
Co se stalo?
„Na Hradecku se několik týmů posílilo o kvalitní hráče, kteří přišli z
druholigového Dvora Králové nad Labem (klub ukončil činnost). Po spanilé
jízdě základní částí jsme v nadstavbě narazili na kvalitnější soupeře.
Přestalo se dařit herně i výsledkově.“
Proto
došlo k výměně na postu trenéra?
„Jistě. K mužstvu se po několika letech vrátil Jaromír
Jindřich, naopak Martin Filip se vrátil do hráčského kádru. Nebyla to
jednoduchá situace, ale společnými silami jsme ji zvládli.“
Do klíčové části
sezony vstupovalo mužstvo ze čtvrtého místa, v dané chvíli to zřejmě bylo
maximum. Nebo máte jiný názor?
„Asi ano. Můžeme polemizovat o neodehraném a v náš neprospěch kontumovaném
utkání s Novým Bydžovem. Kdybychom tohoto soupeře, který neměl zájem
odložený zápas odehrát, porazili, mohlo být naše postavení lepší. A to
nemluvím o tom, kdyby nad Bydžovem v dalším odloženém duelu vyhrálo Nové
Město nad Metují. Tabulka by měla jinou podobu, jiné by bylo nasazení
jednotlivých týmů do play off. Krajský hokejový svaz měl bohužel jiný
názor, Nový Bydžov dostal darem šest bodů. Tohle rozhodnutí závěr
nadstavbové části znehodnotilo.“
Bylo
možné jiné řešení?
„Samozřejmě. Za prvé. Oba zápasy měly být řádně odehrány v pátečních
náhradních termínech. Za druhé. Body neměly být uděleny nikomu.“
Jak se
ohlížíte za učinkováním Kohoutů v play off?
„Odehráli jsme skvělé série s Hlinskem a Jaroměří, o
postupu jsme dvakrát rozhodli doma, navíc až v pátém rozhodujícím
střetnutí. Tuto výhodu jsme bohužel neměli v semifinálové sérii s Novým
Bydžovem, i proto jsme prohráli 2:3 na zápasy.“
Mužstvo odehrálo
celkem 44 zápasů. Řekl bych při poněkud divokém skóre 198:166. Co vy na
to?
„To je realita. Dost se mluvilo o brankářích, ale nebylo to jen o nich.
Ano, v kontextu celé sezony zůstali za očekáváním. Otázkou je, do jaké
míry jim pomáhalo mužstvo, jakým způsobem bránilo. Náš tým byl často
příliš ofenzívní. Někteří hráči měli s bráněním problémy, nejraději by jen
útočili a stříleli góly, nejlépe do prázdné branky. Kdoví, někteří možná
mají jihoamerický původ. Proto jsme někdy hráli podobně bezstarostným
stylem jakým hrají Brazilci fotbal…“
Co čeká klub v
nejbližší době?
„V pátek 31. března se potkáme a střídmě oslavíme čtvrté místo (směje se).
Je jisté, že přijde nový trenér. Nevyhnutelné jsou změny v hráčském
kádru.“
Ptal se: Kamil Houska
|