Po absolvování Lesnické fakulty v Brně v roce 1960 (specializace stavební směr, hrazení bystřin a meliorace) společně s panem učitelem Fr. Vrbickým organizovali ochranu přírody v 60. letech minulého století (kroužkování ptáků, výskyt káňat, počty mravenišť v lese, spolupráce s Lesprojektem Hr. Králové na hospodářských plánech lesů v našem okrese, atd.). Zákon 40/1956 Sb. ze dne 1. srpna 1956 o státní ochraně přírody byl docela dobrý právní rámec. Určil a definoval chráněná území. Pro nás ochranáře z přesvědčení to znamenalo pomoc při stanovení, vytyčení hranic přírodních rezervací (máme jich v okrese 11), chráněných parků. Vyhláškou č. 131 z 9. července 1957 pak byl určen institut dobrovolných pracovníků státní ochrany přírody – konzervátorů. Takový pracovník měl velké množství úkolů (sledovat dění v přírodě ve svém okrsku, nevhodnou činnost, tvorbu černých skládek, nepovolené kácení stromů, keřů apod.). Podstatnou součástí jeho činnosti bylo vyřizování žádostí o skácení stromů na nelesní půdě. A to vše v terénu a zadarmo! Zprávy se podávaly odboru kultury ONV a tam je řešily také případné pokuty. V této okresní komisi kultury a ŽP jsme také připravili okresní studii regulérních velkých skládek komunálního odpadu. Ta určila 7 lokalit v okrese a později se začala realizovat naše třebovská skládka v Třebovici. Při tomto rozhodování o umístění první veliké skládky v okrese pomohl i ředitel z hudební školy p. Šimeček, Třebovák, který měl veliké slovo především v kulturně-hudební sféře. V čase „kolektivizace“ zemědělství p. Dostálek pracoval v Agrostavu Ústí nad Orlicí např. s Ing. Bohuslavem Langem, který byl později ústeckým starostou. Agrostav byl jeden z největších v republice, neboť náš okres byl navíc „experimentální“. Založili VTS (vědecko-technickou společnost), podávali zlepšováky, aby dopady zejména scelovat co nejvíce zmírnily a dokonce i něco zlepšili. S odstupem času můžeme říci, že to krajina z velké části přežila. Miroslav Dostálek k tomuto problému říká: "Nástup těžké mechanizace jak v lese, tak na poli, je na celém světě stejný a citlivou agrotechnikou a odborným pěstěním lesa lze zmírnit degradaci sorpčního půdního profilu a především předejít erozi půdy apod. V rámci meliorací jsme z dotací např. vysazovali doslova tisíce stromků k břehovým porostům upravovaných vodotečí, na hranicích honů, u elektrických sloupů, u nových polních cest apod. Připomínkami k ekologizaci krajiny jsme přispěli k vyplácení dotací na obnovu odbahňování a výstavbu nových rybníků. Osobně jsem 5 nových vyprojektoval a 7 starých rybníků obnovil a rekonstruoval. V nové době jsem také autorem projektu naučné stezky „Smyslově naučná stezka údolím Skuhrovského potoka (pochopitelně s odbornými vstupy ostatních spoluautorů). Při znovu založení ČSOP v 80. letech jsme také organizovali na našem okrese dobře pracující Sdružení základních organizací ČSOP, které do dnešních dní pracuje." V 90. letech před odchodem do důchodu pracoval Ing. Dostálek na Městském úřadě v České Třebové jako městský stavitel a pokračoval v rámci daných možností v realizaci ekologických staveb (rekultivace skládky po sovětské armádě, rekultivací 8-9 černých skládek, byla dokončena skládka v Třebovici, částečně realizována dekontaminace areálu kasáren po sovětské armádě). Mirek Dostálek vzpomíná na některé ekologické stavby: „Vodohospodářské“ stavby, na jejichž realizaci jsem se částečně podílel, jsem také popsal v Třebovském zpravodaji. Za největší „ekologickou“ stavbu, ke které jsem snad trochu přispěl, považuji realizaci protipovodňových opatření na Třebovce a především opravu 500let staré hráze rybníka Hvězdy. Ve všech organizacích, komisích a ve svém zaměstnání a v časopisech, do kterých jsem přispíval nebo je i částečně tvořil, jsem se vždy snažil naší krajině nějak pomoci. Ona (naše krásná) krajina to má totiž nepředstavitelně těžké. My chceme, aby byla krásná, plnila celou řadu funkcí (estetickou, vodohospodářskou, produkční, dopravní atd.). Územní plány se mohou lehce změnit. Soukromé vlastnictví pozemků nemá výjimku v zákonu ani pro liniové stavby." Ing. Miroslav Dostálek je členem ZO ČSOP Zlatá studánka,a ochranu přírody i v současnosti stále sleduje, hledá cesty, nyní již v podobě rad ze svých zkušeností, jak dále vylepšit krajinu v krásném okolí našeho města. Raduje se například z nyní zrušené dunajsko - labské plavební cesty, která nám mohla v naší lokalitě hodně uškodit. Miroslava Dostálka zpovídal za přispění ZO ČSOP Zlatá studánka Milan Mikolecký |
Při
této příležitosti pan Dostálek zavzpomínal na svoji práci v ochraně
přírody. Za 60 let práce ochránce přírody bylo aktivit dost. A tak se
zmínil telegraficky jen o těch podstatných: