Josef Gočár měl podle své prapravnučky k Pardubicku vřelý vztah, připomene
to i Gočárova galerie
Rekonstrukci hlavního objektu Automatických mlýnů pro potřeby
krajské galerie sleduje poslední dva roky také prapravnučka architekta
budovy Josefa Gočára, historička umění Marie Fiřtová. Naposledy si
stavbu prohlédla v dubnu roku 2021. V minulém roce pak spolu se Simonou
Binko připravily ve Východočeském muzeu úspěšnou výstavu o spolupráci
architekta a jeho podporovatele průmyslníka Josefa Binka s názvem
Přivedli svět domů. Ta byla jedním z výstupů mezinárodního projektu
Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Tento týden se Marie Fiřtová do
stavby svého prapradědečka na břehu řeky Chrudimky v Pardubicích na
pozvání Romana Línka vrátila.
„Spolupráce s rodinou Gočárových se zrodila v okamžiku, kdy jsme
začali uvažovat o přejmenování Východočeské galerie,“ říká náměstek
hejtmana Pardubického kraje pro kulturu Roman Línek a pokračuje: „Oslovili
jsme tenkrát vnučku Josefa Gočára, paní Lucii, ale ta brzy onemocněla a
předala své kompetence prapravnučce slavného architekta Marii Fiřtové.
 Získali jsme exkluzivní souhlas rodiny k použití názvu Gočárova galerie,
ale to není rozhodně vše. Naše galerie totiž plánuje s odkazem Josefa
Gočára nadále pracovat, a tak se nabízí i další spolupráce na různých
projektech pro děti i pro dospělé, samozřejmě na odborné bázi s kurátory
a edukátory galerie.“
Josef Gočár, který byl v rodinném kruhu nazýván Joža a v dopisech od
manželky Jožínek, žil do svých 11 let v nedalekém Semíně, kde byl jeho
otec sládkem v pivovaru. Poté si otec pronajal pivovar v Lázních
Bohdaneč, a tak je jeho mládí a školní vzdělávání spojeno s Pardubickem.
Tady také nalezl svou osudovou lásku. Marie Fiřtová popisuje v knize
Přivedli svět domů, jak se mladičká Marie Chladová, dcera sládka
z pardubického zámeckého pivovaru setkala poprvé s uhrančivým studentem
architektury v roce 1903 na pohřbu jeho otce Aloize Gočára v Bohdanči.
Podle svých vzpomínek byla mladíkem s černými vlasy a umělecky uvázanou
kravatou doslova okouzlena. Rodina Chladových se posléze přestěhovala do
Prahy a časem se Josef s Marií začali scházet. Vzhledem k tomu, že měl
Josef Gočár na počátku kariéry hluboko do kapsy, moc se do ženění
nehrnul a svatba se uskutečnila až v roce 1912. Shodou okolností se
další dvě dcery Chladovy vdaly za bratry Binkovy, blízké přátele Josefa
Gočára, a rodiny tak vytvořily společenství, které jim pomáhalo přežít i
horší časy.
„Je štěstí, že se nám zachovaly ručně psané vzpomínky Marie
Chladové/Gočárové a také bohatá rodinná korespondence. V jednom
z válečných dopisů Gočár například reaguje na Mariin stesk po domově,
kterým pro ni vždycky byly Pardubice. Zcela chápal, že po městě chodí
jako ve snách, to samé totiž pociťoval při návštěvě Semína,“
vysvětluje Marie Fiřtová. Ta ocenila i povedenou přestavbu budovy
mlýnice pro galerijní účely. „Myslím, že by byl náš předek potěšený
citlivou rekonstrukcí, která dbá původního charakteru stavby, a to
včetně dochovaných autentických prvků. V interiérech je tak stále
přítomný průmyslový ráz stavby, představený v esteticky čistých,
jednoduchých a elegantních formách,“ dodala paní Fiřtová.
Roman Línek pozval rodinné příslušníky
Gočárových na „Den
GG“ 23.
června 2023, kdy se otevře stavba
Gočárovy galerie ve zkušebním
provozu, i na celkové otevření Automatických mlýnů. Monumentální
komplex se v centru Pardubic veřejnosti otevře o víkendu 8. – 10.
září. Automatické mlýny budou sídlem pěti institucí: veřejně
prospěšné Nadace Automatické mlýny, krajské Gočárovy galerie, městské
galerie GAMPA a inovativního vzdělávacího centra s názvem Sféra.
Gočárovi
V současné době žijí v České republice jen dva nositelé jména
Gočár a jedna nositelka jména Gočárová, všichni jsou členy rodiny
potomků slavného architekta Josefa a jeho syna Jiřího. Jiří měl dvě
dcery, Lucii a Kláru. Starší dcera Lucie si ponechala rodové jméno,
stejně jako její dcera Klára, učitelka jazyků a spisovatelka, díky
jejímž synům pokračuje i celá rodová větev Gočárových. O rodinný odkaz
se nicméně stará dcera Kláry Gočárové, Marie Fiřtová.
|