K životnímu jubileu a výstavě Marty Demelové

Čas plyne a počítá nám to všem stejně, v tom je velká spravedlnost.  Přišel duben, ve kterém jsme si na Bílou sobotu impozantně výstavou připomněli významné jubileum Marty Demelové, povoláním především učitelky. Také výtvarnice: mnoho výstav, vedení výtvarné skupiny Maxmilián.  Udělený Zlatý odznak J.K. Tyla (v r. 2008)  za dlouholetou úspěšnou scénografickou činnost v oblasti amatérského divadla pak napovídá další obor, ve kterém jubilantka přesáhla rozměry našeho regionu.

Díky svým aktivitám byla Marta Demelová již opakovaně zpovídána v nejrůznějším tisku. Je tak těžké najít něco, co ještě nebylo řečeno. Zůstaňme u školního působení.

Jako učitelka s aprobací český jazyk - výtvarná výchova začala své pedagogické působení v roce 1964 na tehdejší základní devítileté škole v Nádražní ulici od roku 1990 na českotřebovském gymnáziu a ještě i na ústecké střední škole umělecko průmyslové.

Aprobace jasně určovala i výtvarné působení mimo školu. Zde si Marta Demelová oblíbila scénografii. To není tak jednoduché, jak by se zdálo. Vytvořit scénu pro divadlo nebo třeba i hudební vystoupení (připomeňme např. celý seriál pořadů se skupinou Medvědi) dá spoustu práce, moc si to nedokážu představit.

Ve sbírce Marty Demelové jsou dvě Ceny města, které dostala za roky 1998 a 2005, obecně řečeno za přínos pro výtvarné umění a kulturu v našem městě.

Marta Demeloví k tomu řekla: "Záleží na tom, jakou kulturu vyhledáváte. Já jsem spokojená, je z čeho si vybírat a mnohdy je nabídek víc, než se dá stihnout. Fantastické koncerty vážné hudby, vynikající ochotnické divadlo, kvalitní předplatné profesionálních divadel, výborné přednášky Městského muzea, setkání se spisovateli v Městské knihovně a nějaké ty výstavy výtvarné, fotografické, rukodělné, atd.  Samozřejmě se vždycky dá něco zlepšovat i v této oblasti, nevymlouvat se na finance, ale přiložit i nezištně ruku k dílu. Naštěstí je v České Třebové ještě takových" rukou" dost."

Marta Demelová je vnímána veřejností jako výtvarník vysoké kvality. V důchodu by bylo možné složit ruce, zamknout štětce a nařídit si jen odpočinkový program. Pro Martu Demelovou to neplatí. Koníček se stal pravidelnou součástí života. Byl jsem přítomen přípravě letošní jubilejní výstavy  Mohu si připomenout i poslední jubilejní výstavu před pěti lety, samostatné výstavy, která se konala pod názvem   "MARCIALONGA MARTY DEMELOVÉ" což by mělo znamenat něco jako dlouhý pochod, sousloví známé z historie i dálkových lyžařských běhů. Byla to tehdy samostatná výstava Marty Demelové po dvaceti letech.  

Nyní jsme všichni pod dojmy dobře navštívené sobotní vernisáže letošní výstavy "PRIMAVERA 80", ale možná bude velmi dobrým vzpomínáním současně uvést také pár obrázků z té minulé vernisáže, co byla  před pěti lety. V celém tom shonu jsem zapomněl na mé blahopřání, tedy aspoň dodatečně: zdraví a štěstí! 

Milan Mikolecký