Z velikonočního archivu Martina Šebely                                                         

Velikonoce. Čas, kdy se chystáme na koledu, čas, kdy děvčata doma očekávají pravidelné zástupy koledníků. Já sám chodím na "šmekustr" od prvního stupně základní školy. Později, v dospělejším věku, jsme měli naši velikonoční partu. Tu nejprve tvořili spolužáci, pak se "omladila" o další členy. Tvořili jí kluci z Křibu a Riegrovy ulice. Vycházelo se ráno před osmou a navraceli jsme se, vždy po svých, i když někdy s menšími problémy, třeba i o půl druhé odpoledne. Šlo se z Křibu, následoval Bezděkov, okolí hřbitova, rotundy sv. Kateřiny, Vinohrady, Staré náměstí, Trávník, šlo se i do spořitelny!! (jedna tam bydlela) a přes Parník na sídliště Lhotka, kde jsme končili. A Benátkami potom domů. Však by děvčata jako Kačenka, Dáša, Markéta, Helenka, Olinka, Vendulka a mnoho dalších mohla vyprávět. Vynechal jsem pouze jeden rok, kdy se naše parta rozpadla a mě se samotnému nechtělo. Když mi pak po svátcích, Petruška, sousedka z Křibu, vyčítavě řekla, že moc kluků nechodilo a že ani Martin nepřišel!, zamyslel jsem se a příští rok šel znovu. A od té doby už nevynechal, až v době covidové, kdy to nešlo. Také sbírám na koledě mašle. V posledních letech pěkně podepsané a s letopočtem. Aby pak člověk mohl vzpomínat, kde kterou získal. Už plním čtvrtý karabáč! Od roku 1988 mám seznamy, u koho jsme byli, v jaké sestavě jsme chodili, jakou barvu mašle jsem dostal a dokonce jakou kořalku jsme kde pili.  Na našich cestách jsem také občas fotil a fotím dodnes. Dnes bych ukázal několik mých prvních velikonočních snímků z roku 1990. Jsou černobílé, v kvalitě nic moc. Ale jsem rád, že je mám. V Jiráskově ulici jsem zachytil i kamarády, dva Jardy, jdoucí na koledu, a jak sami vidíte, ochotně zapózovali. Chytali jsme i "pouliční" děvčata. Tím myslím, holky, jdoucí po ulici, tedy nic hanlivého! Snad mi to všichni fotografovaní odpustí, že snímky zveřejňuji, ale je to už tak dávno, že se tím vlastně můžeme chlubit! A zajímavé je, že v některých případech chodím dodnes na děvčata, za nimiž jsme chodili, když nám bylo ...náct a mezitím dorostly už jejich dcery, které jsou dnes starší, než jejich maminky tenkrát. A tak to člověk bere jednu po druhé, někdy i s babičkou, pokud je přítomna, jak se říká, "aby to některé nebylo líto". A tak mám hezkou velikonoční tradici. Ať počítám, jak počítám, na "šmekustr" chodím už více než čtyřicet let!! Moje vzpomínka připomíná i další velikonoční snímky, z dob pozdějších, tedy již barevné. ty méně kvalitní jsou z let 1995 a 1996, ty barevné a kvalitnější pak z roku 2009.

 Martin Šebela