Českotřebovský deník 123/2023 (2/5) 
Nové video Českotřebovského deníku:
Cestopis Honzy Šimůnka - Šalamounovy ostrovy 2023

Video bylo připraveno na besedu Honzy Šimůnka v Ekocentru Podorlicko Česká Třebová dne 15. 3. 2023. Jde o cestopis z letošní návštěvy Šalamounových ostrovů, která se uskutečnila v lednu a v únoru 2023. Po přednášce bylo video ještě opatřeno vysvětlujícím autorským komentářem. Na téma "Šalamounovy ostrovy" již Českotřebovský deník  připravil více videí, můžete usoudit, že se vzájemně doplňují. První  videodokument shrnula pět výprav do této destinace v letech 2013 - 2018, další video bylo pořízeno letos v únoru ještě v době, než se Honza Šimůnek stačil vrátit pomocí materiálu umístěných na facebook.
S cestopisy Honzy Šimůnka Českotřebovský deník nekončí. Máme ještě nedokončený dokument o loňské podzimní výpravě na Madagaskar a další připravovaný materiál se týká  cestování po Africe. Ten bude mít premiéru na podzimní přednášce v ekocentru Podorlicko, tak jak bylo slíbeno.  Mezitím si ovšem Honza Šimůnek ještě odskočí v září na další cestu za Atlantský oceán. 

Před rokem zemřel "bunkrolog" Oldřich Gregar


Před rokem v dubnu zemřel ve svých 82 letech českotřebovský projektant, stavbyvedoucí, vojenský historik, pamětník a patriot našeho města, pan Oldřich Gregar.  V roce 1939 se do začínající II. světové války na Farářství narodil  a zájem o tehdejší válku a vojenskou techniku jej celý život neopustil. V Českotřebovském zpravodaji dohledal jsem 25 původních textů, které pomohly osvětlit hodně z historie města a regionu. Byl i projektantem.  Každý, kdo měl někdy v rukou plány namalované jeho rukou mi potvrdí, že na výkresu nikdy nechyběl instalovaný černý kocour, obvykle na střeše nebo na komíně. Také na jeho úmrtním oznámení  tento kocour nechybí. 

Sepsal také své Paměti z mládí, ve kterých se zejména věnuje závěrečné fáze II. světové války a z doby po ní, ze které měl tolik vzpomínek. Publikovány byly jen z malé části. Oldřichu Gregarovi se ne náhodou také říkalo "bunkrolog", protože stavba opevnění jej skutečně fascinovala a věděl k tomu tolik podrobností, jako  nikdo jiný. Také jej fascinovaly osobnosti tehdejší doby, vlastně hrdinové. Uveďme např. osobnost českotřebovského učitele Františka Vrbického, o kterém jsme se hodně dozvěděli právě až od Oldřicha Gregara. Vím, že je dnes více lidí, kteří oceňují přínos Oldřicha Gregara pro historii  města i doby kterou popisoval. Nevyhýbal se žádným ožehavým tématům zejména z oblasti železničního stavitelství v naší oblasti. Na řadě staveb také spolupracoval. Naposledy např. obhajoval potřebu instalace protihlukových stěn při chystané rekonstrukci uzlu.

Jeho rozvážné vyprávění si budu trvale pamatovat, je dobře, že je mám zachyceno i na videu. Byl to člověk, který dokázal mnohého potěšit a nikdy nikomu neublížil. Milan Mikolecký


Za přihlášení k trvalému pobytu finanční dar

Počet obyvatel Žamberka v posledních letech klesá, proto zastupitelé na svém posledním zasedání rozhodli o nové pobídce – daru 5 tisíc Kč pro ty, kteří se nově přihlásí k trvalému pobytu v Žamberku.  
Dar může každý získat pouze jednou a žadatel musí splnit několik podmínek, např. nesmí městu dlužit a nesmí mít adresu pobytu na ohlašovně. Dar se neposkytuje dětem do jednoho roku věku – pro ty je určen dar pro nově narozené děti ve stejné výši. Přesná pravidla, kterými se poskytování nové odměny řídí, najdete na webu města.
A proč je dobré mít trvalý pobyt v Žamberku? Kromě pozitiv plynoucích městu je to výhodné i pro vás – pouze člověk s trvalým pobytem v Žamberku má možnost se ucházet např. o bydlení v městském bytě, děti žamberských občanů mají výhodu při přijetí do škol a školek, senioři zase při umisťování do Centra sociální péče a pro poskytování dalších služeb. Zároveň získáte možnost ovlivnit dění ve městě – budete moci volit v komunálních volbách v Žamberku nebo být sami aktivní v místní politice. A to už přece stojí za výměnu osobních dokladů!

V Ústí začíná Kocianova houslová soutěž

Dnes začíná 18. ročník hudebního festivalu Kocianovo Ústí, který Ústí nad Orlicí hostí souběžně s Kocianovou houslovou soutěží (KHS). V pořadí 65. ročník KHS pro talentovanou mládež do 16 let se uskuteční od 2. do 6. května.
Přihlášeno je 48 mladých houslistů z České republiky a dalších 15 zemí z celého světa, například Belgie, Izraele, Mongolska, Japonska, Kanady či USA.

Nový park v Litomyšli má jméno po astrofyzikovi Zdeňku Kopalovi

Na Prvního máje byla vedením města slavnostně přestřižena páska k novému zelenému prostranství naproti Litomyšlské nemocnici. Oficiálně tak byl úderem 15. hodiny otevřen park pojmenovaný po litomyšlském rodákovi, astronomovi a astrofyzikovi Zdeňku Kopalovi. K němu se také vztahovala část přichystaného doprovodného programu pro rodiny. Účastníci totiž přes optiku nejednoho dalekohledu mohli pozorovat Slunce, a to pod dohledem vedoucího astronomického kroužku místního Střediska volného času. To nachystalo i zbylé body programu, děti všech věkových skupin tak mohly projít několik procházkových tras s vědomostními úkoly různé obtížnosti. Dospělým pak bylo umožněno projít nový prostor v doprovodu paní architektky Evy Wagnerové, autorky návrhu.
„Celý prostor je spočítán na dvacetiletou vodu, ve výpočtu ale nebylo počítáno s těmi drobnými vlnami v horní a spodní části parku. Tím by se množství vody, které terasovité boldery pojmou, mohlo ještě o něco zvýšit. V prostoru parku jsme se snažili eliminovat nejčastější zdroje alergenů a skutečně jsme pracovali výhradně s druhy, které jsou tu doma. Tady tu polní cestu směrem k oseckému údolí například rámuje alej babyk. Ty na podzim září jasně žlutými listy ve větvoví, které by se v budoucnu mohlo spojit v jednu klenbu,“ se zapálením v průběhu jedné z prohlídek popsala část cesty napříč parkem paní architekta.
Cílem obou aktivit bylo nabídnou spoluobčanům pohled na urbanistický koncept nového prostoru, osvětlit jeho specifika a ukázat různé formy využití, které tento rozsáhlý prostor nabízí. Park je osázen atypickými, Litomyšli na míru vytvořenými herními prvky, kukátky, lavičkami a křesly z akátového masivu. Co se vegetace a úprav terénu týče, jsou části parku upraveny do podoby, jakou lidé zdejší krajinu v polovině 20. století běžně znali. I proto jsou všechny stromy a dřeviny vysázené v rámci parku původní odrůdy, které v minulém století na Litomyšlsku skutečně rostly. Park byl vybudován s dotací poskytnutou Operačním programem Životního prostředí ve výši 4,62 mil. Kč a jeho hlavní funkcí je zádrž vody při přívalových deštích a její přirozené zasakování v terénu. V parku  bylo vysázeno okolo tří stovek stromů, pětiset keřů a 5,5 tisíce cibulovin. Na okraji města tak vznikl další zelený prostor, který by do budoucna měl být součástí pomyslného zeleného pásu kolem města.
„Rád bych, aby to v parku žilo. Aby sem směřovaly rodiny s dětmi nejen za odpočinkem, pořádaly se zde sousedské pikniky, děti zde našly další zelený prostor na hraní a až přijde podzim, nebály si zde natrhat jablka nebo jiné plody. Rád bych ale také, aby si spoluobčané uvědomili, nakolik výjimečný tento prostor je z pohledu zádrže vody v krajině. Za to bych chtěl poděkovat paní architektce Evě Wagnerové a kolegům z městského úřadu, kteří se na tvorbě tohoto díla podíleli,“ zhodnotil starosta Daniel Brýdl ve své úvodní řeči před samotným přestřižením pásky. Anna Doubravová

Tatra do škol se letos vrací rovnou do dvou škol v Pardubickém kraji. 

Do projektu se zapojí Střední škola automobilní Ústí nad Orlicí a Střední škola automobilní Holice, do obou škol už byly od společnosti Tatra Trucks dodány soubory dílů, ze kterých budou žáci vozidla Tatra Phoenix kompletovat.
Daří se nám plnit vize, když jsme se rozhodli, že každý rok zakoupíme dvě vozidla, jež složí každá z našich dvou automobilek. V loňském roce si jedno vozidlo od holické školy převzala Správa a údržba silnic Pardubického kraje, v letošním roce od našich žáků převezmou vozidla dvě, z čehož mám velkou radost. Myslím, že v tomto oboru se žákům nemůže dostat lepší praxe, než je právě sestavení vozidla, které bude sloužit v reálném provozu,“ uvedl radní pro oblast školství Josef Kozel.
Že se jedná o ideální propojení odborného vzdělávání s činností v praxi, potvrzují i ředitelé automobilních škol v Holicích a Ústí nad Orlicí. „Nejen, že se jedná o ideální propojení výuky s praxí žáků, kdy na skutečných náhradních dílech sestaví pojízdné auto, které potom slouží pro práci v Pardubickém kraji. Ale navíc projdou žáci před zahájením projektu týdenním školením ve školicím středisku v Kopřivnici. Školení probíhá pod dohledem zkušených odborníků a učitele odborného výcviku z naší školy. Pro všechny zúčastněné se jedná o jejich další profesní rozvoj. Případné problémy při sestavování automobilu mohou naši žáci konzultovat s pracovníky NAPA Trucs. Po jednotlivých částech sestavování vozidla dochází ke kontrole a předávce výrobnímu závodu a poté k homologaci a závěrečné kontrole celého automobilu v Tatře Kopřivnice. Tato závěrečná kontrola probíhá za účasti žáků a jejich učitele. Celého projektu se účastní 10 žáků z oborů Autotronik, Automechanik a Autoelektrikář. Doufáme, že i v letošním roce dopadne vše na jedničku a automobil bude jezdit a pomáhat udržovat silnice v Pardubickém kraji,“ uvedl ředitel Střední školy automobilní v Holicích Michal Šedivka. Podobně se k projektu vyjadřuje také ředitel orlickoústecké automobilky Petr Vojtěch: „Po zkušenosti z již proběhlé kompletace vozidla Tatra v roce 2020 lze výše uvedené jen potvrdit. Z hlediska motivace žáků a získání odborných zkušeností se po všech stránkách jedná o naprosto jedinečnou akci. A z tohoto důvodu patří firmě Tatra a zřizovateli školy velké poděkování.“
Tatrovky zamíří do Hlinska a Žamberka
Musím ocenit tuto spolupráci, která je po všech stranách výhodná. Správě a údržbě silnic letos přibudou do vozového parku dvě nové Tatrovky, sloužit by pak měly na cestmistrovstvích v Hlinsku a Žamberku. První Tatra Phoenix z tohoto projektu putovala do Lanškrouna, ta vloni sestavená zase do Poličky. Vozidla Tatra jsou nasazována do těžkých podmínek během zimní údržby silnic, proto se jedná většinou o tyto oblasti,“ sdělil náměstek hejtmana pro dopravu Michal Kortyš.

Další díl podcastu  s Miroslavem Krčilem, krajským radním  pro oblast venkova a životního prostředí

Ve středu 3. května v 16 hodin bude zveřejněn další díl krajského podcastu Zaostřeno na…
Hostem tohoto dílu je krajský radní zodpovědný za oblasti venkova, životního prostředí a zemědělství Miroslav Krčil. Mezi diskutovaná témata patří krajská podpora na udržení venkovských prodejen a podpora regionálních výrobců potravin, těžba manganu ve Chvaleticích, společná zemědělská politika či krajské projekty na boj proti suchu a povodním.
Celý rozhovor je vám plně k dispozici na níže uvedeném odkazu: https://we.tl/t-dueAVjy6zG
Všechny zatím zveřejněné rozhovory jsou k dispozici na: https://podcasters.spotify.com/pod/show/zaostreno-na

V květnu kraj otevře modernizovaný úsek silnice z Litomyšle do Sloupnice. 

Pokračování na Řetůvku se připravuje. Postup stavby jednotlivých přivaděčů k dálnici D35 byl  předmětem dalšího kontrolního dne za účasti vedení Pardubického kraje a Správy a údržby silnic Pardubického kraje. Hlavním cílem kraje je v tuto chvíli dosáhnout rozvolnění čerpání prostředků garantovaných memorandem se státem a zároveň navýšení celkové částky na stavbu přivaděčů, jelikož memorandum vycházelo z cen stavebních prací roku 2017 a nezohledňuje vyvolané změny v jednotlivých projektech.
„Na počátku dubna jsme zahájili modernizaci prvního úseku silnice II/312 v úseku České Libchavy – Rozsocha a v červnu chceme zahájit práce na úseku Choceň - Mostek. Celá silnice z Chocně do Českých Libchav je dlouhodobě velmi intenzivně zatížená, což dokazuje sčítání dopravy z roku 2020, kdy zde denně jezdilo přibližně 1800 vozidel v obou směrech, a to včetně nákladních aut. Zároveň chceme na počátku května uvést do předčasného užívání silnici II/360 z Ústí nad Orlicí do Litomyšle s tím, že jsme vzhledem ke stanovenému limitu memorandem prozatím vyjmuli z projektu úsek Sloupnice – Řetůvka, který bychom však v návaznosti na jednání se státem chtěli realizovat jako samostatnou stavbu později,“ sdělil hejtman Martin Netolický.
Podle náměstka hejtmana pro oblast dopravy Michala Kortyše je rozvolnění čerpání prostředků garantovaných memorandem se státem pro další postup důležité. „Limity jednotlivých staveb zahrnutých do memoranda vychází z odhadovaných cen roku 2017, což samozřejmě neodpovídá realitě roku 2023. Proto chceme po státu rozvolnit jednotlivé stavby, abychom mohli prostředky přelévat na stavby, které jsou nyní v realizaci,“ řekl náměstek Kortyš.
Na počátku stavební sezony se opět rozběhly stavby zahájené v loňském roce. „Rozpracované stavby pokračují bez komplikací s vlivem na délku realizace. Jedná se o napojení silnice II/322 na D35 u Dašic, kde v tuto chvílí probíhá stavba opěrné stěny a mostu přes Kostěnický potok. Druhou stavbou je propojení dálnice D35 a I/35 v oblasti Rokytna a Býště, kde byly po vybudování základní vytyčovací sítě stavby zahájeny stavební práce na vlastní komunikaci. V této lokalitě probíhá v souběhu i rekonstrukce průtahu Rokytnem, kterou bychom chtěli dokončit ještě v letošním roce,“ uvedl náměstek hejtmana pro oblast investic Roman Línek.
Memorandem z roku 2017 stát kraji garantoval částku 2,7 miliardy korun s rozdělením částky na jednotlivé přivaděče. Z důvodu nárůstu cen a upřesňování projektů je však jasné, že tyto prostředky stačit nebudou. „Zatímco memorandum počítá s částkou 2,7 miliardy korun, tak v případě obchvatu Vysokého Mýta a Chocně nyní předpokládáme náklady dosahující 2,5 miliardy korun. V součtu všech staveb bychom nyní potřebovali dvojnásob oproti memorandu, tedy částku dosahující 5,5 miliardy korun,“ upřesnil hejtman.