Českotřebovský deník 137/2023 (15.5.)
Nové video Českotřebovského deníku:
Putování za Třebovským kohoutem 2023
  Putování za Třebovským kohoutem se konalo již po čtyřicáté sedmé. Úplně první ročník se konal v roce 1977 se startem od sokolovny na Skále na byla to hned napoprvé masová záležitost – 870 účastníků. První medaile pro účastníky byly mosazné a razily se v Armaturce. U zrodu této akce stáli členové odboru Miloslav Neruda, ing. Miroslav Šášinka, ing. Šplíchal , Josef Stolín, Václav Borek, Václav Jeništa, Jaroslav Vytlačil, D. Husek, Zdeněk Beran, J. Kovář, Ladislav Stránský.

PODOBNĚ I V DALŠÍCH LETECH PATŘILO Putování za Třebovským kohoutem mezi nejoblíbenější pochody v regionu. Tradičně se pochodu účastnili i turisté z Horní Lhoty u Opavy, později i ze Svitu. To bylo ještě v době, kdy byl turistický odbor součástí T. J. Lokomotiva. V devadesátých letech se znovu obnovil Klub českých turistů jako samostatný spolek. Je zajímavé, že hne d od začátku v roce 1990 je předsedkyní výboru Iveta Trčková – celý 33 let ! V dalších letech si Třebováci zvykli na to, že start pochodu je na Tyršově náměstí u gymnázia. Nyní po covidu se start přestěhoval nahoru do budovy střední školy technické a dopravní na Skalku, kde pořadatelé získali solidní a přátelské zázemí, kterého si velmi váží. Čísla ročníku českotřebovského pochodu postupně narůstalas k letošnímu číslu 47, ale počty účastníků už někdy nedosáhly hodnot z počátku osmdesátých let. Během let by však celkové součty účastníků daly dohromady velmi slušné číslo. Putování Za Třebovským Kohoutem se stalo trvalou součástí kalendáře akcí Klubu českých turistů. To vše by nebylo možné bez postupně se obnovujícího početného štábu obětavých činovníků. Dlouhodobě nelze vynechat jistě jméno Rudolfa Fibigara, vynikajícího značkaře, který věnoval zdaru českotřebovského putování desítky let svého života.

Klub českých vedený předsedkyní Ivetou Trčkovou je dobře sehraný a mobilní tak, aby celá organizace pochodu byla bezproblémová. Podobně tomu bylo i v letošním roce. Obvykle se na pochodu vyhlašovali nejvzdálenější turisté. Letos byl vyhlášen nejstarší účastník Otakar Pucholt z České Třebové. Důležitou funkci na každém pochodu má také českotřebovský Kohout alias František Smejkal, zajišťuje tradici i osvětu, dokáže dobře jednat s dětmi i dospělými. Bylo tomu tak i v letošním roce.
 
Sobotní cíl turistů byl u chaty Nad Hrází v Srnově , kde provozovatelé zajistili všem dobré podmínky. Zde je cíl sobotních tras od roku 2002. V cíli byla nejen možnost řádného občerstvení po namáhavé túře, pro děti pak i místo pro odpočinek, a zábavu. Přispěli i pořadatelé a připravili pro děti možnost výroby plně funkčního barevného větrníčku. Medaile a diplomy byly připraveny jako v minulých letech. V neděli byl pak letos poprvé cíl pochodových i cyklistických tras v kozlovské hospůdce U SITAŘŮ, která nahradila letité působení turistů v Chatě na Kozlovském kopci, kterou turisté kdysi postavili. Také zde v Kozlově se turistům, ale i pořadatelům líbilo. Fotografie z neděle 14. 5. 2023.
Putování za Třebovským kohoutem: 547 účastníků 
Na nedělní trasy se tradičně vydalo méně turistů než v sobotu. Cesty vedly na "kozlovskou stranu" a všechny procházely kozlovskou hospůdkou u Sitařů. Chata Maxe Švabinského na Kozlovském kopci je již od  podzimu uzavřená a to ovlivňuje také akce českotřebovských turistů. Díky tomu je těžké obnovit např. tradiční zimní táboření na Kozlovském kopci,  táborníci potřebují nějaké zázemí. Na Nový rok již byl  také zaměněn novoroční cíl turistů , kteří se letos poprvé vydali za "novoročním čtyřlístkem" také do sálu u Sitařů a podobně dopadlo i Putování za Třebovským kohoutem.  Pohoda  byla ale v hostinci zajištěna, tekutiny, ale i teplé obědy, je zde opravdu útulno. Také zde byly v cíli tras pro děti připraveny nejen diplomy, medaile, ale také hry a atrakce.Došlo také na počítání turistů na jednotlivých trasách. Celkový součet je 547, tedy podstatně méně než v loňském roce, kdy se číslo vyšplhalo pes tisícovku.
Na počasí si nelze moc stěžovat (i když mohlo být lepší), snad byla konkurence.  Jednak mnoho rodin má již své aktivity zaměřeny jinak a třeba i jinam, to dříve nebývalo, jednak byl v sobotu v Ústí nad Orlicí u Malinů odstartován obdobný pochod Orlickým podhůřím, který měl dle tiskové zprávy 380 účastníků. Tento pochod běžně ústečtí turisté organizovali začátkem června, nyní "vlezli do zelí", spíše do termínu  našemu Kohoutovi. V neděli odpoledne se pak v Javorce konal "Den rodin", ovšem tato akce má svůj termín pevně určen  na druhou neděli v květnu, kdy je svátek matek u opravdu hodně dlouho. Z cílového prostru v Kozlově máme pár fotografií., připravuji i video.
Na Kozlov si neváhal dojet na svém kole za pořadateli Otakar Pucholt pro pohár nejstaršího účastníka.(na fotografii).
Krajský fotbal: Česká Třebová remizovala ve Vysokém Mýtě
26. kolo - sobota 13. 5. 2023
Moravany - Litomyšl 0:6 (0:2) 80 diváků 
Vysoké Mýto B - Česká Třebová 1:1 (0:0)  50 diváků
Neděle 14. 5. 2023
Pardubičky - Holice 2:1 (1:0) 99 diváků 
Lanškroun - Libišany 2:3 (1:2) 200 diváků 
Horní Ředice - Přelouč 4:0 (2:0) 200 diváků 
Heřmanův Městec - Choceň 1:3 (1:1) 120 diváků 
Lázně Bohdaneč - Třemošnice 0:1 (0:0) 70 diváků 
Moravská Třebová - Svitavy 0:1 (0:0) 150 diváků  
V tabulce se nic nemění, Česká Třebová devátá, vede Horní Ředice a Libišany, na konci Moravská Třebová a Moravany.
 Hokejbal - play-off
TJ Lokomotiva Česká Třebová - SK Prachovice: 3:0
V sobotu 13.5. si Lokomotiva vybojovala postup do finálového duelu. Na domácím hřišti v Benátkách porazila soupeře z Prachovic 5 : 3, získala třetí vítězství - na zápasy tedy 3 : 0. Její soupeř však není stále jasný.  Po tomto víkendu je skóre vzájemných západů mezi béčkem Letohradu a HBC Hradec Králové 1988  nerozhodný 2:2 na zápasy.
Bonus na jubilejní, 60. koncertní předplatné – vstupenky ZDARMA!
Ve čtvrtek 18.5. beseda + koncert Václav Hudeček !!! 
Školní mládež do 20 let má nárok na jednu vstupenku ZDARMA na každý koncert Kruhu přátel hudby Česká Třebová pro koncertní sezónu 2022/23. Vstupenku zdarma lze vyzvednout u pokladny v Malé scéně před každým koncertem.
Vstupenku není možno získat v předprodeji – lze ji však zarezervovat v Kulturním centru (telefon 465 532 805) a poté u pokladny v Malé scéně vyzvednout. Tento bonus platí pouze na řádné akce KPH Česká Třebová – jedná se o 7 koncertů.
Jak bylo před 30 lety (1993)
Okrašlovací spolek  měl první rok po svém znovuobnovení činnosti  a měl pouhých 25 členů a pokusil se o nový nábor. Z 29 lenů tehdejšího zastupitelstva byl členem jen starosta Ing. Zdeněk Lang, měl legitimaci s číslem 1 a dále pak Mgr. Jana Sedláčková, která pracovala ve funkci pokladníka spolku. Parničtí zastupitelé pak byli členy spolku Parník, který měl vlastně také charakter spolku okrašlovacího určeného pro katastr bývalé obce Parník. Oba spolky se do dnešních dnů nedochovaly...
 
Výběrové řízení na místo ředitele okresního školského úřad vyhrál Mgr. Miroslav Kučík mezi osmi dalšími uchazeči. V té době byl členem českotřebovské městské rady.
 
Železniční hygienická laboratoř Česká Třebová měřila pravidelně stav ovzduší ve městě. Výsledky byly publikovány každý měsíc v Českotřebovském zpravodaji. Před 30 lety se hodně topilo uhlím a tak byl velmi důležitý údaj o množství SO2 v ovzduší. Podle výsledku ze zimního období 1992/93 nebyla nikdy překročena norma, obsah oxidů dusíku byl max. 100 mikrogramů/m3. Nyní od loňského bylo měření u světelné křižovatky obnoveno (měřící zařízení je na sloupu osvětlení nad přechodem u domu čp. 100. Obsah SO2 se nyní již neměří, hlavní je obsah oxidů dusíku a prachové částice. Výsledky  měření ze zimního období  se pokusím získat na odboru životního prostředí.
 
Konkurz na ředitele městského bytového podniku vyhrál Gustav Doleček. Do jeho nástupu do funkce jej zastupoval vedoiucí hospodářského odboru MěÚ Ing. Jiří Kubínek.
Pernštejnové by se divili, do jaké kondice se dostává pardubický zámek
Pardubický kraj v posledních deseti letech maximálně využil možnosti čerpat prostředky z evropských fondů na obnovu národních kulturních památek. V souhrnu evropské a částečně i státní dotace pokrývají 68 procent nákladů na velké projekty na pardubickém zámku, které se tu uskutečnily od roku 2013 a jsou připravené i na následující dva roky. Vyplývá to z přehledu, který dostali radní Pardubického kraje ke zprávě o plnění Generelu dlouhodobé prezentace zámku Pardubice. Je zřejmé, že pardubický zámek bude do tří let ve své nejlepší kondici od doby Pernštejnů.
Staré snímky pardubického zámku z roku 1994 (vlevco) a z roku 1978 (zpravo)
Pardubický zámek přestal plnit funkci panské rezidence po odchodu Pernštejnů, poté byl správním sídlem pro královský velkostatek, později v něm byly byty vysloužilých vojáků, sklady a podobně. V roce 1920 ho zakoupil Musejní spolek pro své sbírky. V padesátých letech zámecký areál převzal stát, který nejen hlavní budovu víceméně ponechával osudu, až se ve 3. podlaží propadly stropy. Významné opravy započaly až v 90. letech pod správou Východočeského muzea a vedly k znovuotevření zámku v roce 1997. Pardubický kraj je vlastníkem zámku od roku 2001.
Od té doby pokračovaly opravy podle finančních možností kraje. Zlomové bylo v roce 2010 prohlášení zámku národní kulturní památkou, což nám v dalších letech pomohlo k získávání evropských dotací z regionálních operačních programů,“ konstatoval Roman Línek, který byl u převzetí zámku jako historicky první hejtman Pardubického kraje.
„Od roku 2013 do loňského roku jsme na zámku realizovali projekty za 363 milionů korun. Kromě toho největšího, který vyvrcholil v loňském roce otevřením pernštejnského okruhu, to byla například i výstavba depozitáře v Ohrazenicích a obnova starších objektů v tomto areálu, kam se vystěhovaly provozy z historických prostor na zámku. Další dotace máme alokované také na projekty vybudování reprezentativního sálu a návštěvnického centra, kde bychom z nákladů 257 milionů korun měli obdržet 77 procent na dotacích,“ uvedl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.
Areál v Ohrazenicích prochází průběžně dalšími dílčími úpravami a do budoucna poskytuje prostor a logistické možnosti pro odborné provozy muzea a ukládání jeho sbírek.
Nutno dodat, že nové expozice muzea jsou vysoce hodnocené odbornou i širokou veřejností.  Stříbrné republikové ceny Gloria Musaealis získaly v minulých dvou letech expozice S. K. L. E. M. a numismatická expozice Do hrobu si peníze nevezmeš. „Letos se o medaili za muzejní počin bude ucházet na finálovém udílení cen koncem května celá rekonstrukce zámku včetně vybudování nových depozitářů a nového prohlídkového okruhu s názvem Pernštejnská rezidence – nejstarší renesance v Čechách. Myslím si, že by se zejména Vilém, Vojtěch nebo Jan z Pernštejna docela divili, do jaké kondice jsme zámek znovu dostali po tom letitém zmaru,“ dodal Roman Línek.
Pardubický kraj společně s Východočeským muzeem nyní také připravuje projektovou dokumentaci na další expozice, které se postupně objeví v suterénu a v prostorách paláce. Bude se jednat o lapidárium s historickým kamennými prvky nalezenými v areálu zámku, expozici nejvýznamnějších archeologických nálezů v čele s 3000 let starým bronzovým vědrem z Kladiny a také historické sály z popernštejnské doby ve 3. podlaží.
 
REDAKCE OPERA PLUS SE DIVÍ: HRANICE KULTURNÍ NOVINAŘINY ANEB TOHLE BY ČAJKOVSKÝ NEČEKAL
Hranice žurnalistiky se v posledních době pohybují nečekaným a mnohdy znepokojivým způsobem – rozdíl mezi profesionálním a amatérským zpravodajstvím se s rozvojem sociálních médií a občanské žurnalistiky stále více stírá. Novinářem může být v podstatě každý, kdo má chytrý telefon, připojení k internetu a účet na některé ze sociálních sítí.
Tradiční média se snaží přizpůsobit novému digitálnímu prostředí a mnohá se uchylují k senzacechtivosti, používání clickbaitů a dalším taktikám, jak přilákat čtenáře a diváky. To samozřejmě vede k poklesu důvěry v žurnalistiku, protože mnoho lidí ji začalo vnímat jako kanál, který by měl spíše přinášet senzace než se starat o informování veřejnosti. Do této kategorie bychom mohli zařadit sobotní kontroverzní článek Los Angeles Times, ve kterém tyto jinak solidní noviny informují o podivné události na pátečním koncertě Losangeleské filharmonie, o které se šíří fámy na Twitteru – což už samo o sobě vyvolává několik otázek: Zda je nezbytně nutné sdílet na sociálních médiích opravdu vše a zda noviny musí opravdu tento trend přejímat. Patří vůbec takové události patří do zpravodajství o kultuře? Ostatně, posuďte sami…
Že hudba může silně ovlivňovat prožitky, a dokonce vyvolávat nebo prohlubovat emoce, je známým faktem. Je ovšem otázkou, zda je vždy vhodné se nechat hudbou zcela unést tak, aby tím bylo rušeno několik stovek dalších posluchačů, kteří se snaží vychutnat si koncert. Do poněkud zvláštní situace se dostali návštěvníci koncertu Losangeleské filharmonie v zaplněné koncertní síni Walta Disneyho – během druhé věty Čajkovského 5. symfonie jedna z návštěvnic doprovodila hudební vrchol hlasitým sténáním, připomínajícím prý podle reportérky Christy Carras orgasmus.
Někteří uživatelé sociálních sítí tvrdili, že dokonce orchestr přestál hrát, to však vyloučil zvukový záznam a výpovědi ostatních svědků – orchestr se zachoval profesionálně i přes hlasité zvuky vycházející z publika a dál pokračoval v provedení symfonie pod taktovkou dirigentky Elim Chanové.
Údajný zvukový záznam extatického zážitku oné dámy koluje po sociálních sítích a stal se virálním. Někteří uživatelé sociálních sítí vyjádřili o incidentu pochybnosti a jeden z návštěvníků koncertu naznačil, že žena měla možná zdravotní potíže. To však jiní posluchači, kteří seděli blíže k fanynce Čajkovského hudby, zcela vyloučili, stejně tak odmítli událost jako projev Tourettova syndromu. Poukazují při tom na fakt, že dotyčná zůstala na svém místě po celý zbytek koncertu a její chování bylo normální. Ozývají se i spekulace, zda povznášejícímu prožitku nenapomohla nějaká erotická hračka, ať už dálkově ovládaná mobilem přes aplikaci, či synchronizovaná s hudbou.
Davové šílení publika je v dějinách hudby známé. Příkladem je například takzvaná „Lisztománie“, kdy posluchači během koncertů Franze Liszta propadali šílenství, některé ženy dokonce házely části své garderoby na pódium a sbíraly nedopalky jeho cigaret. Těžko se však s podobným chováním setkal sám Petr Iljič Čajkovskij.... (Opera PLUS 15.5.2023)