Českotřebovský
deník odstartoval nový pořad: PŘÍMO Z RADNICE
Nový pořad Českotřebovského deníku, který budeme uvádět ve spolupráci s
vedením města pravidelně v jedno nebo dvouměsíčních intervalech
zaměřených vždy na konkrétní téma. První pořad je zaměřen na investice
města v letošním roce a také na investice do komunikací, chodníků a
parkovišť.
Zaměříme se také na to, zda a
jak připravovaná modernizace železničního uzlu ovlivní rekonstrukce a
opravy městských komunikací.
V prvním premiérovém dílu pořadu
má slovo starosta města Zdeněk Řehák V dalším pořadu, který se bude
natáčet v červnu se zaměříme na sdílená kola a jejich využití v České
Třebové.
Před 30 lety 1993: Mika zahájila
v novém závodě na Skalce
 Slavnostní
zahájení se ovšem konalo již těsně před Vánoci 1992,. Jak jsem nyní
našel v záznamech byla zde spousta vzácných hostů včetně starosty města
Ing. Zdeňka Langa, ale také zástupce ministerstva obchodu SR Ing.
Pilmayer nebo Ing. Rodschl Ghulli náměstek ministra obchodu Tunisu. Při
zahájení Ing. L. Balhar vysvětlil soustředit výrobu do závodu v České
Třebové. Tehdy měla Mika své provozní jednotky také ve Vamberku a v
Praze, obchodní zastoupení v Praze a Bratislavě. Byl představen
sortiment a směr dalšího rozvoje. Rozvoj měl tehdy směřovat do severní
Afriky, kde také chtěla zajistit výrobu kosmetiky a čistících přípravků,
jednala i o pronájmu hotelu v Tunisu. Tento směr se ale
nenaplnil....
Budova pro Miku byla postavena podle starého projektu rozvoje SOUŽ z
80. let, který počítal ještě s výstavbou školy, nové tělocvičny a
bazénu. Mělo sloužit jako uhelna pro kotelnu areálu. Po plynofikaci
nebyla potřeba a to ještě nebyla dostavěna. Po roce 1989 však zřizovatel
ČSD ztratil zájem na rozvoji školy, pracovalo bez dotací jako samostatná
hospodářská jednotka Proto bylo v létě 1992 vypsáni výběrové řízení na
využitá haly pro podnikatelské využití. Bylo pět zájemců, vyhrála firma
MIKA. Rozvoj firmy se pak ubíral trochu jiným směrem, byly i komplikace.
Po 30 letech firma zanikla. (mm)
ČESKOU
TŘEBOVOU NAVŠTÍVILO VEDENÍ ÚSTÍ NAD ORLICÍ
O tom, že k sobě Česká Třebová a Město
Ústí nad Orlicí mají blízko, se může každý přesvědčit pouhým pohledem
do mapy. Kromě geografické vazby však obě města spojuje také celá řada
společných zájmů a lidských propojení. Důkazem toho je dlouholeté a
pravidelná tradice setkávání představitelů obou měst. V úterý 16.
května radnici v České Třebové navštívil orlickoústecký starosta Petr
Hájek a místostarostové Jiří Preclík, Pavel Svatoš a Matouš Pořícký.
Zásadním tématem jednání bylo mimo jiné
nakládání s odpady.
 „V
současné době je situace v našich městech odlišná. V České Třebové od
minulého roku svážíme dům od domu popelnice s tříděným odpadem,
zatímco v Ústí nad Orlicí mají zaveden motivační systém. Na naší
straně vnímám jako drobnou výhodu, že skládka i kompostárna jsou v
rukou městské společnosti. Připravit se ale na plánovaný konec
skládkování v roce 2030 budou muset obě města. Proto jsem pana
starostu informoval o průběhu jednání z minulého týdne, kdy jsme
společně se zástupci Pardubického kraje, Správy železnic a města
Svitavy diskutovali o společném postupu v rámci kraje,“ nastínil jedno
z témat schůzky starosta Zdeněk Řehák, který rovněž zmínil, že dalším
problémem, který se dotýká obou měst, je rušení poboček České pošty.
V Ústí nad Orlicí by avizované rušení
mělo postihnou tři pobočky, zatímco v České Třebové se jedná o jednu
poštu v lokalitě Parník. Oba starostové v posledních týdnech
absolvovali v různých formátech několik jednání, ale ze strany České
pošty došlo pouze k dílčím ústupkům. Ty spočívají především ve slibu
posílení kapacity poboček, kterých se rušení netýká. Zdeněk Řehák i
Petr Hájek tak momentálně čekají na aktualizaci podmínek programu
Pošta Partner pro obce s nadějí, že po této změně pravidel bude
zapojení jejich měst do partnerského programu dávat ekonomicky smysl.
V rámci společné diskuse došlo i na
oblast stavebních investic. „Finanční objem investic našeho města
představuje v letošním roce 170 milionů korun a na setkání jsem
přiblížil tři nejvýznamnější akce, které byly zahájeny v loňském roce
a nyní se blíží k dokončení. Konkrétně se jedná o rekonstrukci obřadní
síně na ústecké radnici, přístavbu hasičské zbrojnice SDH Černovír a
rekonstrukci budovy městského úřadu, ve které sídlí odbor dopravy a
sociálních služeb. Dále jsem informoval o připravované investici
Pardubického kraje v areálu bývalé Perly, kterou je výstavba ateliérů
Střední škola uměleckoprůmyslová. A ve stručnosti jsem představil
revitalizaci parku a bezprostředního okolí Roškotova divadla, což je
záměr města, který bude stavebně zahájen na podzim letošního roku,“
upřesnil Petr Hájek, starosta Ústí nad Orlicí.
(Identická tisková zpráva byla
zveřejněna na webu města České Třebové i Ústí nad Orlicí)
Vzpomínka na
Miladu Gzílovou a na to, jak město získalo dům čp. 11
 Na
Miladu Gzílovou
si vzpomenou jen nejstarší občané města. Znali ji jako manželku pana
Josefa Gzíla,
spolumajitele firmy Gzíl
& Krása, velkoobchod ovocem a zeleninou. Jako jiné podobné by po
nástupu komunistů znárodněn jak podnik, tak dům
čp.
11 v Klácelově
ulici. Jako každý ukradený majetek neopravován chátral až byl v polovině
osmdesátých let prakticky neobyvatelný. Dům byl pak díky několika shodám
událostí vybrán pro umístní městského muzea, které v roce 1972 ztratilo
havárií ve staré radnici střechu nad hlavou. Už nebudou pamětníci
zinscenovaného procesu v roce 1961, který byl odstartován na základě
udání a vedl k zabavení veškerého majetku. Josef
Gzíl
byl velkým sběratelem obrazů a umění. Rehabilitace se dočkala jen paní
Milada Gzílová
a to v roce 1990. Ta se dožila vysokého věku, na podzim roku 1992
krátce před 94. narozeninami zemřela.
Bylo to dobrá a vzácná paní, svědčí o tom
nejen velká účast na posledním rozloučení, ale i to, že restitucí
neoprávněně odejmutý majetek a dům věnovala městu pro zřízení muzea. To
se nakonec podařilo vyplnit až dvacet let po její smrti 29. září 2012.
Je třeba přiznat, že majetek rodině
neodebralo město, ale vládní vyhláška a soudní opatření a naopak město
již od osmdesátých let, kdy byl dům prázdný, postupně dle možností
objekt upravovalo tak, aby zde mohlo být muzeum zřízeno.
Vše ovšem nešlo tak hladce. Je třeba
připomenout i to, že neteř paní Gzílové, paní Ledererová z Poličky
darování městu zpochabnila a podala žalobu k soudu. Přitom se ani
nezúčastnila posledního rozloučení ani nepostarala o její pohřeb.
Důsledkem bylo dlouhé soudní jednání, které nakonec město vyhrálo. Své
si přitom užil správce muzea Jiří Pištora, který se musel všech jednání
účastnit jako by to byl on, který působil na Miladu Gzílovou nějakým
nátlakem. To vše způsobilo, že se otevření muzea v domě čp. 11 stále
odkládala. Budova byla ve spoluvlastnictví s druhým restituentem, kde se
podařilo vyjednat výměnu majetku za jiný objekt. Spor s paní Ledererovou
však brzdil snahy města dlouhá léta.
Město se na zřízení muzea přitom stále
připravovalo, v zastupitelstvu byl schválen jeho statut. Po nástupu
nového vedení města v roce 2002 však získali prioritu jiné
investice a vybudování muzea se stále odsouvalo, i když se podařilo dům
získat do majetku města právoplatně. Připomeňme si při této
příležitosti snahu rozšířit mezitím vybudované Kulturní centrum
velkodostavbou na Hrdličáku, ve které měla být také městská knihovna a
nakonec i městská galerie a městské muzeum. Studii vypracovali v Agrate
Brianza. Byla snad až příliš odvážná a takovým záměrů doba prostě
nepřeje.
Naštěstí vznikl paralelně v tehdejší
kulturní komusi na tehdejší dobu odvážný záměr na dostavbu domu čp. 11,
kterou bylo možné spolufinancovat z fodů EU. Tuto možnost se podařilo
prosadit zejména díky dobrému scénáři muzea, který vypracovala
před 20 lety nově instalovaná ředitelka Mgr. Jana Voleská a
podpoře poslance Radko Martínka. Muzeum pak bylo v roce 2012 otevřeno a
odkaz paní Milady Gzílové byl naplněn.Vzpomínám si ale také,
jak jsme to v kulturní komisi tehdy v roce 2009 za projevenou "paralelní
iniciativu" schytali...
Vzpomeňme tedy na paní
Miladu Gzílovou,
která díky více než čtyřicetiletému panství komunismu prožila těžký
život a přesto zcela nezatrpkla a chtěla, aby město a jeho další
generace měly na rodinu
Gzílovou cennou památku.
Ve sbírkách muzea je také celá restituovaná sbírka rodiny
Gzílovy.
(mm)
Boj o poštovní pobočky ve Třebové je dlouhodobý
Co psal
Českotřebovský zpravodaj v roce 2009 :
Přijde Česká
Třebová o poštu 01?
Důkazem snah České pošty racionalizovat svůj provoz rušením menších
poštovních úřadů je i návrh na zrušení poštovního úřadu 01 v Klácelově
ulici v pronajatých prostorách od Města. Podobně pošta postupovala i
jinde, např. ve Svitavách. Občané s návrhy na zrušení nesouhlasí a
obrací se na redakci s žádostí o vysvětlení. Podle slov starosty města
již první jednání proběhlo, striktní požadavek na zrušení zatím nebyl
dán, je ještě prostor k jednání. Město však těžko bude souhlasit s tím,
aby doplácelo poště údajnou ztrátu z jejího provozu. Pošta má výpovědní
dobu 6 měsíců, výpověď zatím podána nebyla, ale jak jsme zjistili, tak
modernizace vy bavení je pozastavena a vedoucí pošty zatím na žádost
ředitele přesluhuje “do zrušení pošty”. Na poště 02 se má zvětšit počet
přepážek. Tam by však potřebovala rekonstrukci celá budova, podobně jako
v Litomyšli.Zatím je hlavní "nádražní" pošta 02 jako pastouška a její
oprava by dále zhodnotila důležité vstupní místo do našeho města, jakým
je Bezručovo náměstí. Navíc by celková dispozice této budovy vyžadovala
podstatnou změnu. Než se tak stane, budeme jistě budovu "městské" pošty
01 pořád potřebovat. Česká Třebová patří pod oblast Litomyšl, kde se
zřejmě postupuje přísněji než např. v oblasti Rychnov nad Kněžnou, kam
patři již Ústí n.Orlicí. Tam zatím stále zůstávají dokonce čtyři pošty,
stejně jako třeba pošta v Dlouhé Třebové. Zatím.
CYKLO
GLACENSIS 2023
Region Orlicko – Třebovsko připravuje na
dny 19. a 20. května 2023 ve spolupráci se Sdružením obcí Orlicko, DSO
Regionem Orlické hory, městy Náchod, Lanškroun, Choceň, Vysoké Mýto,
obcí Bačetín a s okresem kladským 21. ročník mezinárodní cyklistické
akce CYKLO GLACENSIS 2023. Tato akce zahajuje cykloturistickou sezónu v
česko-polském příhraničí a koná se s finanční podporou zúčastněných
regionů, Pardubického a Královéhradeckého kraje.
 CYKLO
GLACENSIS se již mnoho let koná pod záštitou náměstka hejtmana
Pardubického kraje Romana Línka. „Děkuji všem pořadatelům, díky kterým
se tato tradiční akce každoročně rozrůstá. Z vlastní zkušenosti mohu
potvrdit, že je to vždy skvělá příležitost udělat něco pro svou fyzickou
kondici a zároveň se setkat s mnoha dalšími účastníky a přáteli z obou
stran hranice. Přijďte si to vyzkoušet.“ Akce se zúčastní 17 týmů
startujících v pátek 19. května 2023 z devíti českých a osmi polských
měst příhraničních regionů. Z českých měst vyjedou týmy z Bačetína,
Brandýsa nad Orlicí, České Třebové, Chocně, Králík, Lanškrouna, Ústí nad
Orlicí, Vysokého Mýta a Žamberka. V každém týmu pojede deset a více
cyklistů a po různých trasách dojedou do cíle symbolicky v blízkosti
česko-polské hranice.
V letošním roce je společným cílem polský
Sokolec. Každý cyklista, který se připojí k propagační cyklojízdě, získá
na památku tričko s potiskem loga Cyklo Glacensis, názvem startovního
města a štítek na kolo s logem akce. Akci od prvního ročníku podporuje
také Královéhradecký kraj. „Tato sportovní akce přivádí do pohraničních
oblastí našeho kraje cyklistické nadšence a mě těší, že se převážná
většina z nich do regionu každý rok vrací. Díky cyklistice, která patří
k nejoblíbenějším sportů a v současnosti se těší velkému zájmu, tak
pomáháme rozšířit cestovní ruch i do doposud málo známých oblastí.
Poděkování patří všem organizátorům již tradiční akce a i nadále mohou
počítat s naší podporou,“ řekl hejtman Martin Červíček. V rámci
cyklojízdy je na náměstí v Náchodě v 10 hodin připravené setkání
cyklistů s náměstkem Pardubického kraje Romanem Línkem a starostou města
Náchod Janem Birkem. Po přivítání a pozdravení účastníků vyjedou
společně na kolech po běloveské cyklostezce směr Machov. V cíli v areálu
Harenda je očekáváno na 250 cyklistů. Od 19 hodin je polskými partnery
připraven kulturní a společenský program. Ubytování a stravování je
zajištěno v okolních ubytovacích zařízeních. Každý cyklista se účastní
na vlastním kole a na vlastní zodpovědnost. Návrat je individuální v
průběhu soboty – neděle.
Tip na sobotu:
Velký bejček pojede
do Mladějova a Moravské Třebové
 V
sobotu 20. května vypraví České dráhy parní vlak mezi Českou
Třebovou, Mladějovem na Moravě a Moravskou Třebovou. V jeho čele
pojede parní lokomotiva 423.009 „Velký bejček“. V Mladějově budou
mít zájemci možnost přestoupit na úzkorozchodný parní vlak
Mladějovské průmyslové dráhy, který je v 11:30 vyveze na „měsíční
krajinu“ na Hřebči.
Parní vlak Českých drah bude
odjíždět z České Třebové v sobotu v 10:30 hod. V Mladějově bude
možné přestoupit na úzkorozchodný parní vlak, který pojede po krásné
trati loukami a lesy až k bývalému důlnímu areálu na Hřebči. Tam si
zájemci prohlídnou část dolu a projdou se po haldách vyvezené
hlušiny, které připomínají právě měsíční krajinu. Po návratu do
Mladějova si budou moci prohlédnout také zdejší průmyslové muzeum.
Kromě Mladějova lze parním vlakem dojet až do Moravské Třebové a
navštívit zdejší krásný zámek nebo se projít historickým městem.
Jak udržet talentované lidí v regionu.
Zavádění vodíkových pohonů do praxe
Radní Pardubického kraje
schválili v květnu deklarace k zapojení regionu do celkem tří
mezinárodních projektů, které cílí na podporu výzkumu, vývoje nových
technologií či například zavedení vodíkových motorů do praxe.
 „Prostřednictvím
platformy Parádního kraje® a našich dalších iniciativ se
snažíme o to, abychom nezaspali, abychom inovovali, pomáhali našim
školám, podnikatelům a dalším subjektům ve vývoji nových technologií,
jejich zavádění do praxe a aby náš region pokračoval v tradici výroby
produktů s vysokou přidanou hodnotou, které nelze snadno duplikovat
v montovnách po celém světě,“ uvedl radní pro regionální rozvoj
Ladislav Valtr a popisuje, proč je oblast inovací klíčovou pro rozvoj
celé republiky: „Pokud chceme být v moderním světě úspěšní, musíme
klást důraz právě na vývoj a spolupráci. Být efektivnější, schopnější
a nápaditější než konkurence. Mít kvalitu nad kvantitou. Nejenom my
v České republice, ale celý euroatlantický prostor. Proto se
Pardubický kraj oficiálně přidal do spolupráce v rámci programů REWARD,
GH2M a CHEERS4EU. Jejich přínosem bude hlavně to, že naše firmy a
výzkumníci budou moci s kolegy ze zahraničí sdílet dobrou praxi,
vzdělávat se a společně pracovat na zavádění nových či v České
republice méně využívaných technologií, například vodíkového pohonu.“
Auta, vlaky i autobusy
s nulovými emisemi díky vodíku?
 Využívání
vodíkových pohonů v osobní i hromadné dopravě je jedním z velkých
plánů do budoucna po celé Evropě. Pardubický kraj se proto zapojuje do
projektu GH2M, jehož cílem je urychlení zavádění vodíkové mobility
v partnerských regionech. Tohoto cíle se má dosáhnout vzděláváním,
osvětou, spoluprací a sdílením dobré praxe mezi výzkumníky, výrobci,
dopravními odborníky a zástupci samospráv. „Vodík a jeho využití
v dopravě je samozřejmě velké téma do budoucna. Bude se na něj muset
brát ohled při výstavbě infrastruktury i plánování tras. Již
v minulosti jsme obdrželi nabídky například na vodíkové pohony ve
vlacích. My se ale nejprve chceme přesvědčit o ekonomice a výsledcích
tohoto technologického řešení v praxi. Proto zapojení do tohoto
programu vítám, umožní nám přímo sdílet data a poznatky s regiony, kde
již vodíková mobilita funguje, vychytat případné počáteční problémy a
případně u nás zavést do praxe funkční, osvědčené řešení. Chceme jít
s dobou a se zavedením vodíkové dopravy počítáme ve strategickém
plánu, ale nejprve chceme i díky tomuto projektu vědět, co nás reálně
čeká. Tedy jednat na základě tvrdých dat a zdravé rozvahy, a ne pouze
zelených přání a proklamací,“ sdělil náměstek hejtmana pro dopravu
Michal Kortyš.
Přilákat a udržet chytré hlavy
a ruce v Pardubickém kraji
 Cílem
evropského programu REWARD, do něhož se samospráva také přihlásila, je
udržení talentovaných expertů, kteří pracují v oblastech výzkumu,
vývoje a v malých a středních firmách. „Tito lidé jsou páteří
ekonomiky. Přináší do regionu kvalifikovanou pracovní sílu, kterou je
potřeba udržet a podporovat je v tom, aby u nás žili, pracovali či
podnikali. Program REWARDS se proto zaměřuje na analýzu potřeb těchto
klíčových profesí, aby na ně mohly samosprávy reagovat. Náplní
projektu bude mimo jiné analýza současného stavu, potřeb klíčových
profesí, propojení odborných a vysokých škol nebo praktická spolupráce
s menšími a středními podniky,“ dodává radní Valtr.
Recyklovat a znovu použít
Program CHEERS4EU cílí na systémovou
podporu, výzkum, vývoj a zavedení do praxe nových modelů cirkulární
ekonomiky. Oběhové hospodářství je důležitý koncept udržitelného
rozvoje. Zabývá se novými způsoby, jak zvyšovat kvalitu životního
prostředí a lidského života pomocí zlepšování efektivity produkce.
Více o cirkulární
ekonomice najdete například v tomto odkazu.
Žít a pracovat v Parádním
kraji!
 Všechny
zmíněné projekty by měly oficiálně začít na konci letošního roku a
budou trvat čtyři roky. Jejich realizaci pro Pardubický kraj bude
zajišťovat Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje (RRA PK) a
Pardubický podnikatelský inkubátor (P-PINK), které jsou součástí
iniciativy Parádní kraj®.
Parádní kraj® je oficiální značkou
Pardubického kraje zastřešující všechny aktivity samosprávy v oblasti
rozvoje a inovací. Zaměřuje se na propojení podnikatelů, firem,
výzkumníků, studentů i zástupců obcí v našem regionu. Společně tvoříme
budoucnost Parádního Pardubického kraje. Přidejte se k nám! Pokud vás
zajímají inovace, nové technologie, SMART řešení či například aktuální
dotační programy na podporu regionálního rozvoje a podnikání,
navštivte www.paradnikraj.cz,
FB @paradnikraj
nebo
LinkedIn.
Vzpomínka na
Ing. Miloslava Balcara
Celý svůj život zasvětil sportu. Začínal jako žáček v parnickém
Sokole, později byl oporou volejbalového družstva, v zimě hájil branku
hokejového týmu. Byl náruživým příznivcem lyžařského sportu a předsedou
lyžařského oddílu TJ Lokomotiva (do roku 1960). Za jeho působení byl
postaven lyžařský skokanský můstek pod Habeší a později lyžařská chata..
Už to je dávno co vyhořela....
V lyžařském oddíle a později i ve Ski klubu pomáhal aktivně jako
rozhodčí při všech závodech a mezi lyžaři byl velmi oblíben. Jeho
nenadálý odchod v závěru roku 1992 všechny přátele lyžařského
sportu zarmoutil. Zemřel ve věku 69 let. (OJ)
|