Jaké problémy řešil Českotřebovský deník před 20 lety

Českotřebovský deník se začátek května 2023 "dožil" 20. výročí svého založení. Od tohoto data vychází skutečně každý den, 7 dní v týdnu a v podstatě také 365 dní v roce. Za 20 let to je je tedy přes 7200 "deníků" V dnešní době je aktuální zpravodajství vyžadováno a očekáváno. Dříve to tak být nemuselo. V té době jsem jako redaktor Českotřebovského zpravodaje shromažďoval články pro měsíční tištěné vydání a bylo mě líto, že články musí dlouho čekat na to, aby byla s jejich obsahem veřejnost seznámena. Proto ta iniciativa ke každodenní komunikaci. (Na webu do té doby vycházel od roku 1999 elektronický týdeník).
Navíc tím současně vznikl podnět k tomu, abych nečekal na další uzávěrku a řešil dění ve městě postupně, tedy každodenně. Vydržel jsem to dvacet leta zatím Českotřebovský deník pokračuje i v současnosti, i když tištěný zpravodaj vydává město Česká Třebová....

Nahlédněme nyní po 20 letech k problémům řešeným v roce 2003:
Lékařská služba první pomoci zůstává v České Třebové zachována i po 1. dubnu 2003
Česká Třebová je jediným městem v regionu Pardubického a Královéhradeckého kraje, které si platí lékařskou službu první pomoci (LSPP) z vlastních prostředků (kromě úhrad za vykázanou zdravotní péči ze strany zdravotních pojišťoven). Tento systém v České Třebové funguje již od května roku 2002.. Ke změně došlo od 1. 1. 2003, kdy se navýšily hodinové sazby u lékařů. K 31. 3. 2003 byla smlouva o zajištění LSPP vypovězena ze strany Okresní rychlé záchranné služby, která dosud pohotovost zajišťuje organizačně a provádí vyúčtování příspěvku z města. Zajištění pohotovosti po 1. 4. 2003 zůstalo zcela na vedení města. Samozřejmě, že první, na koho jsme se obrátili, bylo Sdružené ambulantní zařízení spol. s r.o.(SaZ) vedené MUDr. Otakarem Sotonou. Jednání proběhla bez komplikací s výsledkem, že SaZ zajistí prostory, sestry a řidiče sanitek, jako tomu bylo dosud. Nasmlouvání služeb s jednotlivými lékaři si však muselo vedení města zajistit. Při jednáních většina lékařů požadovala, aby zajištění bylo na stejné úrovni jako v Ústí nad Orlicí. Dle názoru třebovských lékařů je největší využití této služby hned po 17. hodině. Vzhledem k uvedeným skutečnostem přistoupilo vedení města k nasmlouvání LSPP v budově SaZu, Masarykova ul. 1071 v České Třebové takto:

LSPP Česká Třebová Masarykova 1071 v pracovních dnech 17 – 21 hodin, v sobotu, neděli a svátek 8 – 12 hodin, tel. 465 531114. Další LSPP v Ústí nad Orlicí, v budově GALENu, Smetanova 1390 je následující:
v pracovních dnech 17 – 21 hodin v sobotu, neděli a svátek 9 – 18 hodin tel. 465 525 211
Proti České Třebové je tato LSPP v Ústí n.O. dotovaná z rozpočtu Pardubického kraje a překrývá českotřebovskou službu pouze o víkendech v odpoledních hodinách. Nepřetržitá služba je v našem kraji pouze v Pardubicích.
Divadelní festival Tyátr na trati velmi úspěšný
Ve dnech 27. - 30. března se v České Třebové uskutečnil II. ročník divadelního festivalu Tyátr na trati, jehož pořadatelem byla nezávislá u.s. Triarius, fungující v oblasti kultury několik let jako nezávislé občanské sdružení. Již Do svého předsevzetí si dala obohatit kulturní dění v České Třebové především pro mladé lidi a lze říci, že se jí to daří velmi dobře. Ze všech akcí u.s. Triarius je více než zřejmý velký entuziasmus a nasazení, to, že všechno co dělají dělají z vlastního předsevzetí. Druhý ročník divadelního festivalu se konal v prostorách Kulturního centra, kde měl velmi dobré zázemí, přímo by se dalo říci, že se veškeré dění festivalu se vlastně mohlo do Kulturního centra přestěhovat. Hrálo se nejen ve velkém či malém sále, ale také dokonce i ve foyeru. Festival doprovázel velký zájem především mladých lidí, mladé tváře byly jak na jevišti, tak i v hledišti. To platí samozřejmě i o komorních vystoupeních v České čajovně a v sále Pod Skalkou.Právě tam má Triarius "doma" a tak zde logicky hledá své zázemí i v době "svého" divadelního festivalu. Mohu porovnávat s nedávno uskutečněnou divadelní přehlídkou "Zlom vaz po III" v Ústí nad Orlicí a mohu říci, že Tyátr na trati za ústeckou přehlídkou jistě nezaostal. Byl v mnohém podobný a v mnohém také úplně jiný.
V rámci divadelního festivalu se divákům představilo v sálech kulturního centra 12 inscenací, další akce a vystoupení byly potom v České čajovně nebo i na náměstích a ulicích města. Pořadatelé tak dali na vědomí existenci festivalu všem občanům a návštěvníkům města. Zahájení patřilo inscenacím pořádající u.s. Triarius Bílá noc premiéře nové hry "Srdce Abrama Děmjonoviče" kterou na motivy E.A. Poea, D. Charmse, J. Mamlejeva napsali Laco a Lenka Špaisovi. Tato "hororově absurdní koláž" na antické téma bylo podle názoru mnohých z početných diváků v zaplněném sále velmi vydařená a všichni ji řadili mezi nejlepší, co zatím Triarius provedl. Sám jsem bohužel neměl možnost premiéru shlédnout, o to více se těším na její opakování. Na přehlídce dále vystoupila Citadela Praha se "Hrou snů" A. Stridberga, soubor "C" ze Svitav letos "přivezl hru "SLON" Antonína Mareše. Páteční večer pak patřil inscenacím divadla Dno z Hradce Králové. Jejich alternativní divadlo doplněné hudebními formacemi se odehrávalo nejen v sále a na jevišti, ale mezihry byly také ve foyeru Kulturního centra. Sobotní soutěžní přehlídka začala již od 9 hodin. Maťák Pardubice se představil dopoledne se hrou Dracula Brama Stockera a odpoledne "Šest malých matrjošek" Jaroslava Velínského. Další odpolední inscenace patřily souborům z :Pardubic a Liberce: byl to "Pravdivý příběh Dicka Wittingtona a jeho kočky" /také(Drama'ták Pardubice) a Ondřej a drak od Viktora Dyka.(studentský soubor při Podješťědském gymnáziu Liberec). Podvečer pak byla ještě "Loď andělů" studentského souboru z Litomyšle a večer pak nezapomenutelné představení Bílého divadla z Ostravy se hrou "Ty který lyžuješ", ve které jeviště velkého sálu KC ovládla vedle smyčcového kvarteta ještě skupina šesti zcela nahých lyžařů - šokující všechny diváky svou naprostou otevřeností. Na bíle vykryté scéně a v silném osvětlení se neohrabaně pohybují "nepěstění" herci na dřevěných lyžích. Během hry nepromluví jediné slovo, ale hra má svůj děj, napětí i spád.... Velký sál KC byl téměř zaplněn.-mm-
Hudební festival Antonína Bennewitze 2003 skončil
V uplynulém týdnu se konaly dvě poslední akce hudebního festivalu Antonína Bennewitze, Bylo nejdříve v úterý 22.4. "Svátek českého zpěvu" v kostele sv. Jakuba a na závěr koncert Komorního orchestru Jaroslava Kociana se sólisty Jiřím Němečkem a Jiřím Pinkasem.
První koncert v kostel byl pohříchu málo navštíven. A byla to velká škoda, neboť Český filharmonický sbor Brno, který na koncert přijel, přednesl opravdu profesionální a vysoce umělecký výkon. Pěvecký sbor s vyrovnanými mužskými a ženskými hlasy dobře využil vynikající akustiku chrámových prostor a vynikající výkon podali také sólisté. Zpěv velkého sboru za doprovodu varhan byl pro posluchače velkým zážitkem a byl pokračováním koncepce festivalu, ve kterém je každoročně zařazen pro rozšíření žánru jeden (vynikající ! ) pěvecký koncert. Festival tím získává širší záběr a není tak zaměřen pouze na orchestrální nebo komorní hru. Škoda, že významu tohoto koncertu neodpovídala také návštěvnost koncertu . Je otázkou, zda to způsobilo umístění koncertu do chrámových prostor, kam prostě řada posluchačů nechodí z různých důvodů ráda. V kostele je sice proti sálům Kulturního centra chladno, ale to vyvažuje neopakovatelná akustika a atmosféra. Zatím také nemáme v jiném prostoru tak kvalitní varhany, aby bylo možné koncert uskutečnit např. ve velkém sále KC. Také jiné "menší" hudební festivaly v okolí (Letohradské hudební slavnosti, Brandýs nad Orlicí) využívají ze stejných chrámové prostory a úspěšně. Proto bychom měli v tomto trendu rozhodně pokračovat. Už proto, že se v letošním roce dočkáme dokončení rekonstrukce akustických píšťalových varhan, které budou vybaveny nejmodernější elektronikou a tím se českotřebovský prostor stane významným koncertním sálem, který by měl i nadále sloužit pro pořádání významných kulturních akcí. Tak tomu je i v současné době, další symfonický a pěvecký koncert zde bude již v tomto týdnu 2. května. V současné době je kostel sv. Jakuba více méně staveništěm.Právě se dokončuje podlaha na kůru a vše se připravuje pro závěrečnou montáž rekonstruovaného varhanního nástroje. Koncertuje se tedy částečně pod trubkovým lešením a částečně i ve skladišti dílů připravených pro montáž. Možná právě to trochu snižuje důstojnost koncertní akce, nikoliv však akustiku prostoru a význačnost jeho umístění ve městě. Českotřebovský kostel je významnou více než 200 let starou kulturní památkou, která v současné době může stejně dobře sloužit pro účely liturgické, jako kulturní.
Druhý koncert v pátek 24.4. večer byl důstojným zakončením festivalu s dobrou návštěvou K lesku večera přispěl jak vynikající výkon známého "domácího" orchestru "KOJK", tak i vynikající výkon obou sólistů. Zvláště pak Jiřího Němečka, který vystoupil v obou přednesených skladbách večera. Jirka Němeček nyní pobývá ve Španělsku v Madridu, kde nyní spolu se "svým" Bennewitzovým kvartetem, zrozeným na tomto festivalu, nyní studuje na Escuela Superior de Musica Reina Sofia v Madridu pod vedením Prof. Rainera Schmidta. Přijeli domů na velikonoční prázdniny a navštívili společně i českotřebovský festival. Měli v sále i řadu svých "osobních" příznivců, což potěšitelně omladilo publikum. V první skladbě - Mozartově koncertantní symfonii pro housle a violu vystoupili s orchestrem oba sólisté z Bennewitzova kvarteta. Zde je také potřeba připomenout i vynikající výkon Jiřího Pinkase, rodáka z Mladé Boleslavi, absolventa pardubické konzervatoře z roku 2000, který studuje pražskou AMU (housle a violu). Také mladý Komorní orchestr Jaroslava Kociana potvrdil svou vysokou úroveň . KOJK má nyní v plné kulturní sezóně spoustu práce, která rozhodně nekončí vystoupením na českotřebovském hudebním festivalu. Pro českotřebovské milovníky vážné hudby tyk nyní připravuje na oslavy 725. výročí existence města provedení Händelovy Vodní hudby (bude provedeno 24. 5. na javoreckém jezírku. Posluchače uchvátilo opět provedení Vivaldiho díla, i když bylo ve Třebové hráno již poněkolikáté. Přispěl k tomu i bravurní výkon Jiřího Němečka, který svůj part přednesl zpaměti a nijak si nezadal s vystoupení Gabriely Demeterové před třemi lety v Národním domě. Jiří Němeček se vypracoval na vysokou evropskou koncertní úroveň. Na to, aby se dostal na pozici, kterou dnes zaujímá, musel hudbě a houslové hře věnovat nespočet hodin, dnů a roků, překonat spoustu překážek. I dnes, kdy se dostává na výsluní a koncertuje po celé Evropě nezapomíná na svůj domov v České Třebové a rád přijel a koncertoval na domácím hudebním festivalu. Neměli bychom tedy na tento pozoruhodný talent vyrůstající ve velkého houslistu zapomenout ani při udílení Cen města. Jiří Němeček nám jistě ještě v budoucnu připraví další krásné prožitky při prezentaci děl světové hudební literatury a určitě o něm ještě hodně uslyšíme.
Českotřebovští veteráni vicemistři České republiky 2003
Do finále této prestižní soutěže se stejně jako v minulých dvou ročnících probojovalo družstvo veteránů VK Sokol Česká Třebová, když loni získali zlaté medaile. Do letošního již devátého ročníku, který měl své kvalifikační skupiny na jaře v pěti městech po celých Čechách, se českotřebováci dostali z prvního místa své kvalifikační skupiny hrané v České Třebové. Finálového turnaje ve Svitavách se zúčastnilo osm družstev rozdělených do dvou čtyřčlenných skupin. Ve skupině A si českotřebováci poradily s Pípami Praha 2 : 0, Vítkovicemi 2 : 1. Prohráli s týmem Olomouce 1 : 2, když na postup z 1.místa jim stačilo uhrát jeden set. V semifinále si snadno poradili s hráči LI - Gasag Brno 2 : 0. Ve finále proti nim nastoupil soupeř z nejsilnějších družstvo Polyglas Rakovník s hvězdami ve svých řadách Kalábem, Černouškem, Barborkou, Bláhou a dalšími. Českotřebováci v něm začali na výbornou. Podařilo se jim eliminovat největší zbraň soupeře smeče Zdenka Kalába. Do koncovky prvního setu vstupovali za vedení 22 : 19, avšak právě v těchto momentech se projevila absence klíčového hráče Džavoronoka, který má zdravotní problémy. Vedení neudrželi a set ztratili, což výrazně ovlivnilo jejich další výkon. Druhý set se plně odehrál v režii hráčů Rakovníka, kteří tak mohli slavit mistrovský titul. Finálové utkání bylo ukázkou velké bojovnosti a volejbalového umění v podání hvězd let minulých a vynikajících osobností českého volejbalu. Mezi nimi se neztratili ani Českotřebováci o čemž svědčí individuální ocenění, které předávali předseda ČVS s.r.o. Antonín Lébl, místostarosta města Svitav Marcela Sezemská, a ředitel soutěže Lubomí Vašina. Nejlepším hráčem byl vyhlášen Zdenek Kaláb, blokařem Jiří Vojík (Česká Třebová), nahrávačem Milan Černoušek, smečařem Zdeněk Šmejkal (Česká Třebová). Pořadatelem M-ČR je od svého začátku Asociace malých sportů Luboše Vašiny, garantem soutěže je ČVS a hlavním partnerem Gala a.s. podle jejíž názvu se celé M-ČR hrálo. Pořadí M-ČR Gala-cup 2003: 1. Polyglas Rakovník, 2. VK Sokol Česká Třebová, 3. TJ Hodolany - Olomouc, 4. Gasag LI Brno, 5. VK České Budějovice, 6. Vítkovice, 7. Pípy Praha, 8. Slávia Hradec Králové Družstvo VK Sokol Česká Třebová hrálo v tomto složení : kapitán Karel Jeřábek, Antonín Lébl, Tomáš Valach, Jiří Vojík, Michal Galis, Zdenek Šmejkal, Drahoslav Grešo, Jiří Šiller a hrající trenér Luboš Vašina. Masér Jiří Novotný. V kvalifikačních bojích ještě nastoupili Milan Džavoronok a Jindřich Licek.