Papírová evidence hřbitovů se stává minulostí. Jejich správu obcím usnadňují mapové aplikace s ortofotomapou v rozlišení centimetr na pixel |
Správa hřbitovů patří mezi povinnosti každé obce a města. Radnice už přitom nejsou odkázány jen na klasické mapy a stohy smluv vztahující se k jednotlivým hrobům. Administrativu pietního místa jim výrazně zjednodušují komplexní pasporty hřbitovů. Ty nabízejí kombinaci detailních leteckých snímků v mapové aplikaci a jejich propojení s digitalizovanými daty a smlouvami. Moderní přístup využijí i občané. Pasportizace hřbitovů, jejich rozsah a způsob vedení se řídí ustanoveními zákona o pohřebnictví. V samotném přístupu se pak radnice liší. Na jedné straně jsou ty, které si vystačí se zákresem na papíře a daty v papírovém bloku nebo prosté tabulce, na straně druhé jsou poté obce, které chtějí komplexní a uživatelsky přístupné řešení. Těch v poslední době přibývá. „Nárůst obcí, které chtějí komplexní řešení pasportu hřbitova, pozorujeme v posledních letech pravidelně. Místní samosprávy přicházejí na to, že mít správu pietního místa přehledně v mapové aplikaci, se všemi detaily, smlouvami a možností editace jim v důsledku ušetří čas a složitou administrativu. V neposlední řadě je to pak také služba pro samotné občany,“ říká Drahomíra Zedníčková, výkonná ředitelka společnosti TopGis, která se na mapové služby pro města a obce specializuje. Pokud se obec rozhodne pro realizaci brněnskou společností TopGis, získá modul pasportu hřbitova, který je součástí komplexního geoportálu Gisonline.cz. Ten je dostupný pro každodenní využití nejen úředníkům, ale zejména i samotným občanům. Díky webovému řešení je navíc pasport přístupný odkudkoliv. Jedněmi z obcí, které si pasport hřbitova v minulosti pořídily, jsou jihomoravské obce Telnice a Otnice. „Pasport hřbitova je velmi přehledný, interaktivní a snáze dostupný veřejnosti. Pro místní samosprávu je velkým ulehčením administrativy s pronájmem hrobových míst, kterou jsme do dnešní doby řešili pouze tištěnou verzí a složitým vyhledáváním v dokumentech,“ uvádí starosta Otnic Pavel Mezuláník. Základem pasportu hřbitova je detailní letecká mapa. „Plošná ortofotomapa, kterou pravidelně aktualizujeme v rámci snímkování Česka, má rozlišení dvanáct centimetrů na pixel. Pro tyto účely však za pomoci dronu děláme snímky o rozlišení jeden centimetr na pixel, na nichž je vidět každý detail hrobu, jako jsou květiny, svíčky či případná poškození. Každé hrobové místo je pak ještě nafoceno tak, aby byl vidět detail každého náhrobku, ze kterého dokumentujeme všechny informace do databáze,“ popisuje Drahomíra Zedníčková. Jednotlivá hrobová místa jsou zaměřena s geodetickou přesností. V aplikaci se snímky propojí s dalšími informacemi, jako jsou údaje o zemřelých, smlouvy na pronájem a další nezbytné detaily. Část dat – například právě zmíněné smlouvy – je přístupná jen úředníkům, kteří mají rovněž možnost data editovat a doplňovat. „Úředník, který má agendu hřbitova ve správě, může upravovat ceník podle velikosti hrobů, kontrolovat termíny placení nájmů, připojovat fotodokumentaci a nově si také může vygenerovat novou smlouvu,“ dodává výkonná ředitelka společnosti TopGis. Občané pak mají přístup k pasportu bez citlivých dat. V jednotlivých vrstvách si mohou zobrazit všechna hrobová místa najednou, rovněž si pak zvýraznit místa volná. Při kliknutí na detail hrobu se jim poté zobrazí jeho číslo, výměra, případně rozměry, informace o zemřelých a fotografie náhrobního kamene. Aplikace jim též umožňuje vyhledávat, a to jak podle čísla hrobového místa, tak i podle jména zemřelého či data. (TZ)
|