Měření prováděla železniční hygienická laboratoř a výsledky pravidelně publikovala v Českotřebovském zpravodaji. Jako příklad stavu ovzduší v České třebové na začátku devadesátých let dvacátého století může posloužit dále publikovaný přehled denních měření ve 4. čtvrtletí roku 1992  a také shrnutí výsledků měření za celý rok 1992. Po reorganizaci bylo od roku 1994 měření zrušeno. V té době se zaměřilo především na obsahu oxidu siřičitého, který vznikal spalováním uhlí v domácích topeništích ale také v uhelných kotelnách ve městě. Připomeňme že  v té době vytápěla celé sídliště Trávník III uhelná kotelna postavená na bývalém fotbalovém hřišti na Farářství (na místě dnešní budovy TEZA), další kotelna byla vedle knihovny ve Smetanově ulici a vytápěla objekty u Riegrovy a Habrmanovy ulice a také přilehlou mateřskou školu. Všechno se změnilo, nyní máme vytápění plynem z menších zdrojů, odpadla potřena dálkového vedení tepla, i když s odkazem na možnost využití uzlové kotelny ČD pro spalování odpadu  to je vlastně chyba.  Uvidíme, zda se tento směr vývoje zase obnoví. Určitá změna tendence ve zdražování plynu, kterou nyní můžeme pozorovat zřejmě snahu o centrální zdroj zabrzdí. Využití tepelného zdroje ve formě tepelného čerpadla pro větší objekty je velmi investičně náročné.

V současné době se opět stav ovzduší v České Třebové měří pomocí  automatické měřící stanice, umístěné u světelné křižovatky na sloupu osvětlení přechodu pro chodce u domu čp. 100. Měření zajišťuje privátní firma. Obsah  oxidu siřičitého se už neměří (netopí se uhlím), měření se specializuje na oxidy dusíku a polétavý prach. Oxidy dusíku stopově vznikají spalováním  zemního plynu a také jako exhalace motorových vozidel, zejména dieselových. Proto je také logické umístění měřící stanice na místě s největší hustotou dopravy ve městě.  Pokusím se výsledky měření získat, porovnat a publikovat.   (mm)