Českotřebovský deník 175/2023 (22/6) 
Nové video Českotřebovského deníku:
Ukončení rekonstrukce silnice Skuhrov - Knapovec
Úsek silnice 315, který prošel rekonstrukcí,  začíná  ve Skuhrově na křižovatce s Českou Třebovou a končí v Knapovci na křižovatce se silnicí do Dobrouče. Je dlouhý 4400 metrůPro silniční provoz byl otevřen ve středu 21. června v poledne. Jedinou vadou na kráse bylo umístění špatné místní tabule, která přisoudila Skuhrov jako místní část Ústí nad Orlicí. Vadná tabule byla rychle odstraněna, nedorozumění bude napraveno.
Zajímavé ale je, že na webu Mapy.cz je tento popisovaný úsek stále veden jako uzavřený, kterým nelze projet, a při plánování trasy vám určuje objížďku.
Rekonstruovanou část  si  nejdříve projdeme na mapě. Začíná ve výšce 555 metrů, nejvyšší bod trasy na Skuhrovem je o 30 metrů výše. Potom následuje souvislé klesání do Knapovce, který  je ve výšce 420 metrů nad mořem, tedy o 165  metrů  níže. Podle posledního sčítání  dopravy v roce 2020 byla na modernizovaném úseku silnice naměřena průměrná frekvence 2800 vozidel za 24 hodin. Rekonstruovaný úsek navazuje na další části této silnice do Lanškrouna a Ústí nad Orlicí, které již modernizací prošly v předchozích letech. Silnice 315, která vlastně začíná v Zábřehu na Moravě, pokračuje za Ústím nad Orlicí směr Hrádek a Choceň a končí v Týništku na silnici I/35. Poblíž Kerhartic je ještě dlouhodobá uzavírka, probíhají zde náročné práce spojené se sanací svahu  Odkaz na video ZDE
MŠ U Koupaliště na návštěvě na radnici
Ve čtvrtek 21. června navštívila třída Veverek, v rámci programu „Poznáváme naše město“, Městský úřad v našem městě.
Děkujeme paní Lence Jelínkové, ze sekretariátu, za milé přijetí a poutavé vyprávění o historii a současnosti radnice a také příslušníkům Městské policie za výklad a ukázky jejich práce. Milé bylo i setkání s paní místostarostkou Bc. Zuzanou Nejedlou.
Přejeme všem příjemné prožití letních prázdnin a dovolených. Děti a učitelky z MŠ U Koupaliště

Chystá se 16. ročník CHL sezona 2023/24

Herní systém zůstane stejný jako byl v minulé sezoně, popřípadě se upraví podle počtu přihlášek.

Brazilské jiu jitsu pěstuje v Ústí Centrum bojových sportů
Orlickoústečtí zápasníci účastnili otevřeného Mistrovství ČR v Brazilském Jiu-Jitsu v Ostravě. Celé akce se účastnilo 37 týmů z České republiky, Slovenska, Polska, Ukrajiny, Arménie, Gruzie nebo Moldavska. Za Centrum Bojových Sportu Ústí nad Orlicí nastoupilo do zápasu několik svěřenců od nejmenších dětí až po dospělé, kteří vybojovali 4 zlaté, 1 stříbrnou a 6 bronzových medailí. V rámci pořadí týmu skončili naši zápasníci na skvělém třetím místě.
Zlaté medaile si z Ostravy odvezli Alex Kubín, Jan Kubín ml., Matouš Adamec a Dominik Krejsa. Stříbro pak Jan Kubín ml. a bronzové medaile Eliáš Mánek, Maxim Siwek, Lea Bohuňková, Aleš Praus, David Beneš a Dalibor Praus. Centrum bojových sportu a sebeobrany nabízí pravidelné tréninky děti od 4 let věku až po dospělé. Trénuje sebeobranu, Brazilské Jiu-Jitsu a MMA a to pod vedením mezinárodně certifikovaných a akreditovaných instruktorů bojových sportu a sebeobrany. Zdroj: www.ujstinadorlici.cz
Týden sportu - čtvrtek v Rybníku. Fotoreportáž Mirky Červinkové
Volejbal, přehazovaná, ringo. Fotografie z dopoledního dění ve sportovním areálu v Srnově NAJDETE ZDE
Plchovice u Chocně mají 66 obyvatel a potřebují investovat
Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický společně s radním pro venkov, životní prostředí a zemědělství Miroslavem Krčilem navštívili obec Plchovice, která leží nedaleko Chocně na hranici s Královéhradeckým krajem. S vedením obce, která má 66 obyvatel, řešili situaci okolo protipovodňové zdi na Tiché Orlici, která zde byla vybudována v roce 2012 Povodím Labe.
„Plchovice byly postiženy dvěma velkými povodněmi v roce 1997 a 2002. Následně zde v roce 2012 byla Povodím Labe vybudována 620 metrů dlouhá protipovodňová zeď včetně technologií. Nyní se řeší možné převzetí celého díla obcí, která však nemá ani finanční prostředky ani personální kapacity, aby následně investovala do údržby či zodpovídala za potenciální škody způsobené vlastníkům okolních pozemků. Stavba má stanovenou konstrukční životnost do roku 2036 a obec se obává, že nebude mít finanční prostředky na řešení větších oprav. Budeme chtít proto jednat s Povodím Labe, aby toto dílo zůstalo v majetku státu, který má úplně jiné možnosti než obec o 66 obyvatelích,“ uvedl hejtman Martin Netolický, který přislíbil vyvolání jednání s Povodím Labe.
Podle radního Miroslava Krčila není možné, aby na malé obce přecházela takto velká zátěž. „Plchovice nemohou vzhledem k počtu obyvatel realizovat bez krajských či státních dotací téměř žádnou investiční činnost. Jsou však i přesto velmi aktivní například v soutěži o Perníkovou popelnici, tedy v rámci třídění odpadu. Jakákoliv nevyvolaná finanční zátěž by pro obec de facto znamenala zastavení všech rozvojových plánů,“ řekl radní Miroslav Krčil.
Skupina dobrovolníků zachraňuje hrad Rabštejnek. Pomáhá i kraj
V roce 2014 začala skupina dobrovolníků okolo Víta Nováka a Aleše Sýkory opravovat zříceninu hradu Rabštejnek, která leží u Rabštejnské Lhoty na Chrudimsku. Ohroženou stavbu se jim podařilo vrátit v čase a v současné době její stav odpovídá 50. letům minulého století. Pomohly i dotace Pardubického kraje.
Zřícenina hradu Rabštejnek byla ještě před deseti lety těžko viditelná, i když člověk stál přímo před ní. Tak moc byla poškozená a zarostlá. „Silně zdevastovanou nemovitou kulturní památku jsme odkoupili v roce 2014 od Lesů České republiky a od té doby pracujeme pod odborným dohledem pracovníků památkové péče na její záchraně. Mezi lety 2014 až 2020 se nám podařilo splnit první projektový úkol, tedy konzervaci a stabilizaci nejohroženějších částí hradu. Za tímto účelem vznikl spolek Valesco,“ řekl Vít Novák. Na záchraně se podílí několik desítek dobrovolníků, kteří na hradě pravidelně tráví každou druhou sobotu v měsíci. „Za sedm let do roku 2020 se nám podařilo zakonzervovat hlavní plášťovou zeď středověkého paláce, dvě strany hlavní obytné věže, do hradního paláce ‚vrátit‘ dvě pseudorománská okna a opravit přilehlé zdi. Na tyto práce nám přispívalo jak Ministerstvo kultury, tak Pardubický kraj. Od roku 2019 dostáváme finanční příspěvek i od obce Rabštejnská Lhota,“ popsal opravu památky Novák.
Hrad také získal novou šindelovou střechou. Pro letošní rok léto je v plánu osadit okna a dveře a vydláždit hradní místnost. „Dotace od Pardubického kraje nám pomáhají projekt posunout dál. Jen pro letošní rok bychom do hradu chtěli investovat přibližně milion korun. Z dotace od kraje máme objednaná právě okna a dveře. Uvítali jsme i sponzorský dar ze záštity náměstka Michala Kortyše, který nám poskytl 50 tisíc korun. Ty poslouží na zajištění občerstvení pro dobrovolníky, kteří na stavbě pracují bez nároku na honorář, a vytvoření sezení před hradem. Investovat budeme případně také do propagace,“ uvedl Novák.
S projektem dobrovolníků se náměstek hejtmana Michal Kortyš seznámil při pracovní návštěvě Rabštejnské Lhoty a rozhodl se ho podpořit. „Při svých návštěvách obcí se zajímám nejen o silnice, ale i o věci obecné, jejich obyvatele a hlavně čím je obec výjimečná, čím se může pochlubit. Když začala paní starostka hovořit o spolku Valesko, hned jsem zbystřil. Toto slovo znělo jako Valašsko a jako křtěného valacha mě to nenechalo v klidu. Spojením tohoto názvu a činnosti obětavých dobrovolníků, kterým nebyl lhostejný osud památky a pustili se s poloprázdnou kapsou a srdcem na dlani do záchrany zbořeniny, bylo pro mě jasným impulzem. Zřícenina byla ve velmi špatném stavu, nyní už se jí díky těmto lidem dá opět říkat hrad. Podpora Pardubického kraje je proto určitě na místě, a proto jsem se rozhodl projekt podpořit,“ sdělil Michal Kortyš.
Z Rabštejnka se už nyní stává místo setkávání, když místo několika nadivoko vytvořených ohnišť vzniklo jedno organizované. Postavený je také altán, který slouží jako posezení a v jeho podkroví jde dokonce nouzově přespat. Hrad je v současné době otevřený za symbolické vstupné do kasičky, které sdružení Valesco využívá na opravy. Možné je také objednat se na komentovanou, přibližně hodinu dlouhou prohlídku. „Hrad Rabštejnek bude i budoucna přístupný široké veřejnosti. Po dokončení stavebních prací na hradním paláci, který bude sloužit pro kulturní akce, potřeby sousedních obcí, dětských organizací a škol, chceme i dále pokračovat v konzervaci a údržbě dalších částí hradu, tak aby se Rabštejnek stal opět významným výletním místem. Mohu zde zodpovědně říci, že návštěvnost hradu se za posledních pár let více jak zdesetinásobila,“ dodal Novák. 
O hradu Rabštejnek
Písemné prameny o hradu a jeho majitelích jsou útržkovité a velmi málo vypovídají o stavebním vývoji hradu. Někdy v průběhu první poloviny 14. století vznikl nevelký šlechtický hrad zmiňovaný v pramenech nejdříve jako Rabštejn. Později, ještě během středověku, se zřejmě díky jeho malé rozloze ujalo přízvisko Rabštejnek. Spojováno s ním bylo několik rodů a osobností. Hrad začal chátrat v 16. století. V 60. letech minulého století bylo zdevastováno vnitřní vybavení hradu – nábytek, kachlová kamna a začátkem 70. let se z hradu stává zřícenina. Zdálo se, že i její osud bude zpečetěn, když v roce 2008 prošla tímto místem devastující vichřice, která dokonala dílo zkázy. Více informací o současných opravách najdete například na facebookové stránce Hrad Rabštejnek.