Bendl letos slaví 100 let od svého založení a tak pamětníci této události už nejsou mezi námi. Chceme-li se dozvědět "jak to bylo" při vzniku tohoto spolku, musíme se obracet do historických záznamů, almanachů a kronik. Svoji kroniku má  také spolek Bendl, ale ty původní kroniky se nezachovaly. Jako zdroj informací městskou kroniku České Třebové z roku 1948, kde se o Bendlu a jeho vzniku píše, toho roku  (a přesněji 9. ledna) totiž Bendl slavil svoje "pětadvacetiny"  a také pozdější almanachy Bendla.

Bendl vznikl na ustavující schůzi spolku 9.1.1923. Nebyl to první pěvecký spolek v České Třebové, navázal na tradici zpěváckého spolku Lumír, který vznikl ještě o 10%0 let dříve. Letos tedy  slaví Bendl "stovku" a Lumír, kdyby tu byl by slavil dokonce "dvoustovku". Ze spolku Lumír se v muzeu zachoval spolkový prapor z roku 1860 a snad i několik fotografií ze zájezdu do Prahy, měly by být v městském muzeu. "Škoda že tu tehdy nebylo dost pevné ruky, která by dokázala tento spolek udržet", píše kronikář, v tom případě by se Česká Třebová honosila jedním z nejstarších pěveckých spolků v republice. Vlivem probouzejícího se národního vědomí z popudu místního spolku divadelních ochotníků český zpěv však neuhasínal. Čas od času se hlásil k životu nový pěvecký kroužek, ale neměl tak pevné vedení, jako míval vždy kostelní sbor, který řídili nadšení hudebníci učitelé Martin  Broulík a Mikuláš Matyáš.

Konečně vznikl v roce 1913 z místní Filharmonické jednoty, založené roku 1907 pěvecko-hudební spolek Smetana, který pěstoval většinou hudbu orchestrální. Po první světové válce zahájil činnost Pěvecký kroužek železničářů pod vedením sbormistra Karla Horníka se vzchopil k čilé a plodné práci. Dne 9. ledna 1923 pak na první valné hromadě byl dán popud k založení nového nepolitického pěveckého spolku ve smyslu stanov Pěvecké obce československé v Praze, který byl pojmenován podle významného českého skladatele Karla Bendla. Jeho prvním předsedou byl František Podvala, vrchní oficiál ČSD a prvním sbormistrem byl zvolen učitel Jindřich Praveček, pod jehož pevnou rukou spolek rostl a vzkvétal.

Dne 16. října toho roku 1923 byl při Bendlu utvořen také ženský sbor, který značně přispěl k jeho posílení a rozmachu. Ženský sbor dirigovala do 21.3. 1924 paní Eva Hubálková, potom František Kitzberger, revident ČSD. Po něm pak ještě pan ředitel Praveček a profesor Jaroslav Rajchl..  Ve třicátých letech plnil sbor významné poslání - podporoval národní cítění v pohraničních městech a vesnicích východních Čech, kde žilo české obyvatelstvo v menšině. Nejplodnější byl rok 1934.  Byly založeny dvě nové tradice: Zlatá hodinka - zábava s programem, bez které se neobešla žádná z plesových sezón a Den národní písně jako každoročně pořádaná slavnost začínající průvodem z města do zahrady Národního domu, kde za účasti Bendla a některého dalšího sboru z okolí, nebo sboru školního byl vzdán hold národním písním. Tato akce přispěla k propagaci národních písní mezi mládeží.

V těžké válečné době se stal dirigentem Vilém Kyral, později dirigent armádní hudby. Pod jeho vedením byly provedeny i dvě opery. V roce 1941 to byla opěra V. Blodka V studni a v sezóně 1942/43 pak Smetanova opera Hubička, dokonce se sólisty z Prahy (Eduard Haken) a členy Bendla.  Pak do osvobození práce sboru klesala, po válce došlo opět k oživení, ale počet členů sboru již nikdy nedosáhl počtu z I. republiky. Obnovila se ale spolupráce s orchestrálním sdružením Smetana. Od roku 1947 pak řídil mužský sbor Bendla odborný učitel Miroslav Chudý a ženský sbor paní Nataša Steinerová. Po celou dobu prvních 30 let byl do r. 1953 předsedou spolku František Podvala. V šedesátých letech opět Bendl pořádal každoročně řadu koncertů, na kterých spoluúčinkovali sólisté stálých pražských divadel a také z Olomouce, to za řízení Františka Preislera, dirigenta olomoucké opery a stálého přítele našeho města. V roce 1953 se také stal sbormistrem Bendla František Kajetán Zedínek. 

Jednou z nejvýznamnějších akcí bylo provedení operní skizzy Obrázky z Hor, idylické opery o pobytu spisovatelky Boženy Němcové na Horách u České Třebové. Dílo nastudoval sám autor František Kajetán Zedínek za režie prof. Miroslava Chudého. Premiéra byla 20.6. 1959. Opera měla velký úspěch v letech 1959 až 1962 se hrála celkem desetkrát. Po určité stagnaci v šedesátých letech se nová aktivizace sboru Bendl podařila díky Ing. Zdeňku Langovi a Emilu Vydrovi.

Koncert ke 40. výročí Bendla byl v roce 1963 uspořádán společně se sbory z Chocně a Litomyšle a dokonce natáček pro Východočeský rozhlas. . Z tohoto koncertu je i fotografie. Do Bendla se vrátil také prof Miroslav Chudý, předsednictví Bendla převzala po onemocnělém Emilu Vydrovi Věra Ročková, V roce 1969 se podařilo obnovit Den národní písně na Horách.

Bendl se také v sedmdesátých letech každoročně účastnil  okresního festivalu sborového zpěvu, ale obdobně i krajských setkání pěvců. Nejvýznamnější bylo setkání v roce 1974  k Roku české hudby, kdy se v Litomyšli tehdy setkalo 38 pěveckých sborů (!) a tedy asi 1200 zpěváků. Včetně sboru Bendl. Významný byl i koncert sboru Bendl k 700. výročí první zmínky o České Třebové v roce 1978.  Od dalšího roku pak vedl Bendl Josef Chudý, klavírní doprovody obětavě zajišťovala paní Jana Paseková. Podle statistik z tehdejší doby vystupoval Bendl v letech 1976 - 82 v průměru 10 x ročně a existuje i přesný výčet provedených skladeb. Tak třeba nejzpívanější skladbou Bendla v těchto letech byla píseň Leoše Janáčka Láska opravdivá, zpívala se na 17 představeních a píseň Egena Suchoně Aká si mi krásná (18 vystoupení).  Tato skladba je v repertoáru Bendla dodnes.  

V osmdesátých letech se mění organizace kultury ve městě. Zaniká Osvětová beseda a vzniká Jednotný klub pracujících, který se stal novým zřizovatelem sboru Bendl. V této podobě se Bendl "dožil" sametové revoluce. Postupně činnost stagnovala až byla vlastně na čas vůbec přerušena.

Nové oživení nastává v devadesátých letech díky mladé dvojici učitelů Základní umělecké školy Petr Pálka / Sylvie Pálková za vydatné spolupráce s Josefem Menšíkem se opět podařilo vytvořit kvalitní pěvecký sbor, Bendl pokračuje v činnosti opět jako občanské sdružení (nyní spolek), vlastně tak, jak tomu bylo na začátku jeho činnosti před 100 lety.

Tato nová historie Bendla je dostatečně publikovaná a sledovaná, máme mnoho fotografií a dokonce videozáznamů z jeho činnosti. Účelem tohoto textu bylo připomenout jaká byla historie sboru od jeho kořenů, tedy doby, na kterou už dnes je jen málo pamětníků nebo vlastně už žádní ani nejsou... Bendl slaví letos stovku. Přesněji teprve bude slavit a to na svém jubilejním koncertu dne 26. září 2023, kterým bude otevřena nová již 61. sezóna Kruhu přátel hudby. 

Milan Mikolecký  1.6. 2023                                                Dole: Poslední vystoupení sboru Bendl 6.5. 2023 v Přívratu