Dnes si připomeneme příběh českotřebovského legionáře Bedřicha Brokeše, který padl 18. června 1919 v boji s bolševickými partyzány.

Bedřich Brokeš se narodil 23. září 1883 ve Velké Řetové čp. 9. V roce 1914 se v Jaroměři oženil s Emílií Novotnou. Žili ve Lhotce u České Třebové. Na vojnu nastoupil k 98. pěšímu pluku. Během bojů v Karpatech se 7. července 1915 dostal do ruského zajetí. Do čs. vojska vstoupil v Bogorodském 24. září 1917 a byl zařazen jako střelec 8. střeleckého pluku Slezského, 12. roty. Zúčastnil se bojů o Vladivostok, dále zuřivého bodákového boje u Nikolska Ussurijského, boje o Nižní Tagil a bojů při ochraně magistrály.

Společným velitelem spojeneckých vojsk na Sibiři, k nimž patřilo i čs. vojsko, se stal francouzský generál Maurice Janin. Ten v době evakuace spojeneckých vojsk z Ruska, přidělil čs. vojsku ochranu Transsibiřské magistrály v úseku od Novo-Nikolájevska až po Bajkalské jezero. Ochrana magistrály v té době byla nutná, neboť bolševická vojska rozehnaná v roce 1918 čs. vojskem na sever i na jih od magistrály se spojovala v menší partyzánské oddíly, které prováděly destrukční činnost na kolejích a mostech. Tím znemožňovaly přesun spojeneckých vojsk a materiálu přes Vladivostok domů. Řady těchto partyzánských oddílů byly rozšířeny o více než 800 bývalých čs. legionářů rudoarmějců, kteří přešli na sovětskou stranu a bojovali proti čechoslovákům. Proto se mnoho čs. dobrovolníků střídalo na strážích při ochraně magistrály, mostů a železničních objektů. Tyto boje, které byly velice náročné, trvaly téměř rok. Bylo to v době, kdy jsme doma již měli mír a samostatný stát.

Osmý střelecký pluk, jehož vojákem byl také Bedřich Brokeš, přijel na stanovený úsek tratě v době mezi 16. a 20. únorem 1919. Již koncem února byl pluk nucen aktivně zasahovat proti bolševickému partyzánskému oddílu Štětinkina a proti partyzánskému oddílu Ljubkova v prostoru Sudženky. Proto pluk organizoval preventivní přepadové akce proti těmto skupinám a jejich podporovatelům, aby zajistil co největší bezpečí pro projíždějící ešalony (vojenské vlaky). Vojáci tohoto pluku se spojili s oddílem ruského kapitána Suvorova, který měl již za sebou první úspěšné boje s těmito partyzány.

Večer 17. června 1919 přijely čs. vojáci a vojáci kapitána Suvorova z jedné preventivní průzkumné akce do železniční stanice Ižmorskaja, aby zde přenocovali. České vojsko zde mělo budovu, ve které byli umístěni vojáci, hlídající železniční trať. Od místních obyvatel se ale dozvěděli, že včera zde byli převlečení bolševičtí zvědové, a aby s tím počítali. Než mohli vojáci usnout, začala střelba. Protože vojáci byli připraveni, nedošlo k nejhoršímu. Nádraží přepadl bolševický partyzánský oddíl Ljubkova, čítající 300 až 450 pěšáků. Budova obývaná čs. vojáky se dostala do intenzivní palby a bylo nutné ji co nejrychleji opustit. Boje probíhaly v celé stanici a okolních lesích a trvaly až do svítání, kdy přijel vlak s 15 plně vyzbrojenými Čechoslováky, které zburcoval ruský železniční strážník na počátku přestřelky. Železniční stanice shořela, budova čs. vojska byla kompletně vyrabovaná. Během bojů zemřel jeden český voják, který byl těžce raněn a později umučen. Dva byli lehce raněni. Ve stanici také stál vagón s osmi ruskými vojáky, kteří zde rekvírovali už týden koně. Ti byli také pobiti, protože strážný u vlaku usnul a byl ze spaní odzbrojen a zabit. Bolševici měli 4 mrtvé, 8 těžce a několik lehce raněných, které si odvezli. Čekalo se na příjezd posily.

Současně se stanicí Ižmorskaja byla přepadena také 16 km vzdálená stanice Jaja. Po půlnoci byla napadena partyzánským oddílem asi 30 jezdců. Stráž ustoupila ze strážnice za železniční most vedoucí přes řeku Jaja, odkud se bránila palbou. Boje skončily příjezdem čs. obrněného vlaku s šesti vojáky v době, kdy partyzáni útočili na most. Během bojů padlo šest čs. vojáků a jeden byl raněn. Mezi zabitými byl také českotřebovský legionář Bedřich Brokeš. Na straně bolševických partyzánů byli tři mrtví a jednoho se podařilo zajmout. Pohřeb se konal 26. června na hřbitově v Mariinsku, kde byl 8. plukem postaven nádherný pomník, kde byli pohřbíváni čs. vojáci, kteří padli při obraně tohoto úseku magistrály. Zde byl také se všemi vojenskými poctami pohřben českotřebovský hrdina, legionář Bedřich Brokeš. Bohužel tento pomník se do dnešní doby nedochoval.

Ve stanicích, kde nebyly přímo rozmístěny vojenské prapory, byly stavěny zesílené stráže. Takové stráže byly i ve stanici Jaja a Ižmorskaja. Právě proto, že zde bylo málo vojáků, byly tyto železniční stanice vyhledávaným cílem nepřátelských bolševických partyzánů.

Od rána následujícího dne 18. června 1919, byl oddíl Ljubkova pronásledován 3. eskadronou 2. jízdního pluku, která přijela z Marijinska a později byla posílena ruským oddílem kapitána Suvorova. Pronásledování a boje trvaly až do 27. června 1919, kdy byl oddíl zničen a přišel o většinu zbraní. Většina bojů probíhala ve vesnicích a pralesích tajgy, kde se partyzáni skrývali. Během bojů padlo 158 bolševiků a 60 jich bylo zajato. Mezi padlými byl také Ljubkovův syn. Na straně 2. jízdního pluku nebyl jediný mrtvý. Třetí eskadrona ujela během bojů na 750 km.

Poznámka autora: Podle vojenských osobních záznamů se pronásledování účastnil také můj děda, legionář, kulometčík František Hampl, který byl před přeřazením do 2. jízdního pluku, společně s Bedřichem Brokešem také vojákem 8. pluku. Děda byl za účast v těchto bojích povýšen do hodnosti desátník.

Podívejte se na tento český film „Jízdní hlídka“, který přesně vystihuje tuto dobu:

https://www.youtube.com/watch?v=OK8M9Y5ns9I...

Vladimír  Hampl ml.