-
Jedním z témat, které aktuálně i
přes letní prázdniny řeší české a moravské kraje s vládou, je změna
rozpočtového určení daní, tedy výše prostředků, které kraje získávají
z celostátního daňového výnosu na svoji činnost. Některé kraje, včetně
toho Pardubického, dlouhodobě upozorňují na nespravedlivé rozdělení,
které je limituje v investiční činnosti do silnic II. a III. tříd či do
oblasti zdravotnictví. O tom, jak by se mělo přerozdělení pro kraje
změnit hovořil hejtman Pardubického kraje a předseda Komise Rady
Asociace krajů ČR pro veřejnou správu a legislativu Martin Netolický.
-
Pane hejtmane, kraje intenzivně
jednají s vládou o změně rozpočtového určení daní. Proč jste nyní v
těchto jednáních tak aktivní?
- Situace je poměrně
komplikovaná, protože schválený konsolidační balíček a vývoj ekonomiky v
letošním roce vstupují do vyjednávání a jsem zvědavý, zda vláda naplní
své programové prohlášení, protože přislíbila, že v průběhu volebního
období přistoupí ke změnám v přepočtu rozpočtového určení daní tak, aby
bylo spravedlivější. Zafixování z roku 2004 s účinností od roku 2005 v
některých krajích způsobuje poměrně nelehkou situaci po finanční stránce
a i přes poměrně restriktivní rozpočtovou politiku musí tyto kraje
využívat úvěrů bank, aby vůbec byly schopné investovat do větších
rozvojových projektů. Naopak kraje, které měly štěstí, hospodaří s
poměrně velkými přebytky, peníze jim zůstávají na účtech a jsou schopné
dokonce investovat i do cenných papírů nebo různých termínovaných
vkladů, což osobně nepovažuji za normální. Není to dáno hospodařením,
ale stávajícím nastavením systému rozpočtového určení daní. Současná
Asociace krajů ČR je z hlediska příprav novely zdaleka nejdále, protože
v předchozích volebních obdobích vždy docházelo pouze k debatám, ale
tentokrát jsme opravdu velmi daleko i díky tomu, že tato změna je i v
programovém prohlášení vlády.
-
Co je hlavním bodem návrhů,
které vládě předkládáte?
- Usilujeme o to, aby se
částka odpovídající šesti miliardám korun, které pravidelně kraje
získávají ze Státního fondu dopravní infrastruktury na rekonstrukce
silnic II. a III. tříd, dostala právě do rozpočtového určení daní, což
by znamenalo, že se celkový objem peněz v rozpočtovém určení daní zvýší.
Výhoda takového nastavení je především v tom, že částka, která v tuto
chvíli odpovídá šesti miliardám, by se pravidelně s rozvojem
hospodářství postupně navyšovala, což by znamenalo více prostředků do
krajských silnic.
-
Souhlasí s tímto principem
všechny kraje?
- K tomu, aby byl návrh
akceptovatelný pro všechny kraje, je samozřejmě nezbytné, aby při novém
přepočtu nedošlo k tomu, že některé kraje budou na novém přerozdělení
tratit. Proto je nutné vložit do tohoto systému přibližně čtyři miliardy
korun, což by zajistilo, že žádný kraj nebude na změně systému
přerozdělení tratit. Důležité je, že jsme se dohodli na kritériích,
podle kterých má být celková částka pro kraje přerozdělena, protože
doposud to bylo zafixováno v příloze zákona a s procenty pro jednotlivé
kraje se nijak nehýbalo, i když docházelo k objektivním změnám například
v rámci změny počtu obyvatel. Například situace ve Středočeském kraji je
zcela rozdílná, než byla v době, kdy se nastavovalo rozpočtové určení
daní před 19 lety. Nyní jsme se shodli na kritériích jako je počet
obyvatel, délka silniční sítě, existence urgentního příjmu prvního
stupně, počet výjezdových základen zdravotnické záchranné služby, počet
žáků ve školách, ale je tam také například rozloha a vyrovnávací
koeficient, který znamená, že vnímáme rozdílnost jednotlivých krajů a
chceme tímto vyrovnávacím koeficientem tyto rozdíly do jisté míry
narovnat.
-
V jakém stavu je nyní jednání
s vládou?
- Podle posledních informací
je pan ministr financí Stanjura ochoten zahrnout do rozpočtového určení
daní prostředky dříve určené krajům přes Státní fond dopravní
infrastruktury, což je dohoda i s ministrem dopravy Martinem Kupkou.
Ještě předtím, než tato shoda vznikla, vláda avizovala, že v rámci
konsolidačního balíčku dojde ke snížení částky pro kraje ze šesti na
čtyři miliardy korun. My trváme na šesti miliardách, protože vláda všude
říká, že se změny v dotacích nebudou nikterak týkat infrastrukturních
záležitostí. Silnice II. a III. třídy však infrastrukturou jsou, takže
předpokládám, že vláda nechce svými opatřeními zastavit například opravy
a rekonstrukce silnic a investice veřejného sektoru, které se na tvorbě
celostátního HDP podílí asi 40 procenty. Předpokládám tedy, že vláda
nechce svým konsolidačním balíčkem způsobit pokles HDP a hospodářského
cyklu, protože to by rozhodně nebylo dobré. Velký problém bude
pravděpodobně i s dalšími prostředky na dorovnání rozdílů mezi kraji.
Nicméně rozpočtové určení daní bude otevřeno za všech okolností, avšak
máme obavy, že pokud se s vládou nedohodneme, tak po finální podobě
konsolidačního balíčku bychom mohli tratit, což je pro nás všechny
nepřijatelné. Věřím však, že budeme úspěšní, protože pokud se stávající
příležitost propásne, tak se může situace zakonzervovat na další desítky
let. Příští rok jsou krajské volby a v roce 2025 parlamentní volby a
nevím, jestli příští vláda bude ochotná se touto záležitostí zabývat. Z
mého pohledu je to nyní historický okamžik a byl bych velmi rád, aby
vláda vnímala, že by i přes obtížnou situaci ve veřejných financích mělo
dojít k narovnání toho, co je opravdu historický problém.
-
Jak dopadá stávající nastavení
RUD na Pardubický kraj? O kolik kraj přichází?
- Dlouhodobě upozorňuji na to,
že jsme neustále konfrontováni s tím, že máme například v některých
částech kraje horší silnice než kraje sousední. Bohužel máme tu smůlu,
že sousedíme s kraji, které mají nastavení rozpočtového určení daní
výrazně lepší, tudíž mají opraveny i ty poslední silnice III. tříd a my
jsme rádi, že s využitím evropských fondů a úvěru od Evropské investiční
banky zvládáme rekonstruovat alespoň hlavní silniční síť, což jsou pro
nás silnice II. tříd. Dále se jedná o zdravotnictví, protože to jsme
dostali od státu hluboce podinvestované a snažíme se do něj opět v rámci
našich možností investovat. V současné době stavíme největší stavbu ve
zdravotnictví, kterou je urgentní příjem v Pardubické nemocnici,
dokončili jsme obdobnou stavbu v Ústí nad Orlicí nebo jsme dobudovali
moderní nemocnici následné péče v Moravské Třebové. Toto vše musíme z
něčeho platit a nejde vše řešit úvěrem.
- Podle našich propočtů jsme
za 20 let stávajícího nastavení rozpočtového určení daní kumulovaně
přišli jako Pardubický kraj o částku mezi deseti až patnácti miliardami
korun. Pokud jsme v loňském roce, kdy byla inflace a zvyšovaly se daňové
příjmy, měli rozpočet 5,2 miliardy, tak jsme přišli de facto o tři roční
krajské rozpočty, pokud to srovnáme s obdobnými kraji. A to rozhodně
není málo.
-
Na jak dlouho by z pohledu krajů
mohlo být natavení RUD vyřešeno?
- Předpokládám, že bychom toto
nastavení měli vyřešené na desítky let dopředu. Zatímco u obcí je změna
rozpočtového určení daní poměrně častá, což je dáno mimo jiné tím, že
v Parlamentu je velmi mnoho bývalých komunálních politiků, takže tlak
z jejich strany na změny rozpočtového určení daní pro obce je vždy
výrazně úspěšnější. Kraje mají z tohoto pohledu výrazně menší politickou
sílu. Předpokládám tedy, že pokud stávající návrh bude akceptován, tak
se bude jednat o spravedlivé nastavení, které bude fungovat další
desítky let.
-
Od kdy by podle vás měla novela
ideálně platit?
- Jednoznačně by to mělo být
k 1. lednu. Pokud se nepletu, tak konsolidační balíček a hlavní daňové
změny mají být provedeny právě k tomuto datu. Ostatně je zásada, byť je
poslední dobou poměrně často v poslední době porušována, že jakékoliv
změny v daňovém systému mají nastávat i z hlediska přehlednosti,
předvídatelnosti a také dostatečné takzvané legisvakance, tedy jakéhosi
ohlášení dopředu, vždy k 1. lednu, protože nastává nový rozpočtový rok.
Mnohem lépe se plánuje, všechno je lépe předvídatelné jak pro státní
rozpočet, tak rozpočty územních samosprávných celků. V posledních letech
se tak neděje, vstupuje se do daňového systému poměrně často i v průběhu
roku, na druhé straně se většinou jedná o daně spotřební. Pokud bychom
tedy předpokládali, že konsolidační balíček je na roky 2024, 2025, tak
by toto mělo být součástí konsolidačního balíčku, a tudíž s účinnosti od
1. ledna 2024.
|