Právě dnes

Právě dnes!

Dne 20. srpna roku 1845 byla slavnostně otevřena Olomoucko-pražská dráha. Uplynulo tak již 178 let, kdy do České Třebové dorazil první vlak a zcela změnil život v tomto do té doby malém ospalém městečku. První vlak byl oficiální, vezl honoraci z Vídně a po cestě se k ní připojovali další honorace. Předvoj dělala lokomotiva „Böhmen“ (Čechy), na které jel Ing. Jan Perner, který kontroloval trať, zda je připravena pro slavnostní vlak. Slavnostní vlak táhly dvě lokomotivy, pojmenované „Olmütz“ (Olomouc( a „Prag“ (Praha).

V té době ještě neexistovala fotografie a tak se kreslíři předháněli se zachycením atmosféry této převratné události. Zatím se nikde neobjevila žádná dobová kresba přímo českotřebovského nádraží z onoho dne, tak si alespoň na připojeném obrázku můžeme připomenout atmosféru z vítání zahajovacího vlaku na zemské hranici Čech a Moravy nedaleko Žichlínku. Na kolorované pohlednici vydané okolo roku 1900 ze Žichlínku je tento výjev vpravo dole. Na horním snímku je nádraží Žichlínek, kde byla výtopna s točnou pro přípřežní a postrkové stroje. Součástí budovy výtopny byla vodárna a byty pro zaměstnance. Lokomotivy ze Žichlínku byly nasazovány na přípřeže k rozvodí u Třebovice. Výtopna byla zbořena okolo roku 1930, kdy byla modernizována trať z Krasíkova do Rudoltic. Z nádraží Žichlínek se stala zastávka, nákladiště a bylo zde zřízeno hradlo. Dodnes je zde však zachována původní výpravní budova z roku 1845.

Nádraží Česká Třebová byla společně se Zábřehem na Moravě vedeno jako nádraží 3.třídy. Vzhled tohoto prvního nádraží je dostatečně znám z plánů Olomoucko-pražské dráhy. Málo se však ví, jak vypadala výpravní budova s přilehlou odbavovací halou. Jsou známy pouze půdorysné rozměry, plán budovy zatím archivy nevydaly. Pro výstavu k výročí trati Brno-Česká Třebová byl vytvořen model v měřítku 1:220, který ukazuje možnou podobu této první výpravní budovy v České Třebové. Samotná budova jako výpravní však v České Třebové dlouho nesloužila a v roce 1850 byla postavena vedle ní směrem ku Praze budova větší, během let postupně rozšiřována. Původní budova pak sloužila jako byty pro zaměstnance dráhy a byl v ní také železniční konzum. Zbořena byla při dalším rozšiřování nádraží v roce 1900.

Pavel Stejskal