ČD 214/2023      STŘEDA 2. SRPNA 2023

Krátké video Českotřebovského deníku:
Pouťová výstava traktorů a strojů na Člupku

Výstava traktorů je velmi čerstvá událost ze sobotního odpoledne  29. července.  Konalo se pouťové odpoledne a proto toho bylo k vidění daleko více  - výstava traktorů byla jen jednou z aktivit. Samozřejmě bylo dobře zajištěné občerstvení s diskotékou,   byla zde možnost jízdy na koni, proběhla ukázka práce mladých hasičů, pro děti skákací hrad, kolotoč, střelnice, malování na obličej  apod.  Dospělé zaujaly traktory a to jak moderní, taky ty historické a také vlastní výroby. Pořadatelem akce byl SDH Němčice, na financování se podílela obec Němčice a další sponzoři. Akce na Člupku  byla blízko silnice a tak se všem motoristům projíždějícím po silnici Litomyšl - Česká Třebová se naskytl zajímavý obrázek, mnozí neodolali a zastavili.... Krátké video Českotřebovského deníku  je zaměřeno na vystavené traktory.  (mm)

Cihelna 2023 v Králíkách opět bude 

Tradiční vojensko-historická akce Cihelna se v letošním roce opět uskuteční. Na plánu akce a zapojení Armáda České republiky se shodl hejtman Martin Netolický se starostou Město Králíky Václavem Kubínem, představiteli armády, zástupci organizátorů a Vojenské muzeum Králíky.
„Věřím, že zpráva o konání vojensko-historické akce Cihelna v Králíkách potěší všechny fanoušky vojenské historie. Ve spolupráci s organizátory, městem a Armádou České republiky uděláme maximum proto, aby se opět jednalo o akci, na kterou si najdou cestu tisíce návštěvníků tak, jak tomu bylo v předcovidových letech. Armáda je pro pořádání akce klíčová, a to jednak z organizačního hlediska, ale především také z hlediska statických ukázek moderní techniky, která na louce nad vojenským muzeem ani letos nebude chybět,“ uvedl hejtman Martin Netolický s tím, že kraj je stejně jako v předchozích letech připraven konání akce podpořit.
Letošní vojensko-historická akce Cihelna se uskuteční 18. a 19. srpna. Detailní informace o průběhu akce či vystavované technice budou postupně zveřejňovány. V úterý 15. srpna se pak bude konat tradiční tisková konference, na které zástupci jednotlivých složek představí detailní program.

Akci CIHELNA BUDE PŘEDCHÁZET SPANILÁ JÍZDA HISTORICKÉ VOJENSKÉ TECHNIKY


  • NOVÉ VIDEO: OHLÉDNUTÍ ZA ČARODĚJNICEMI VE ZHOŘI 
  • Od oslav čarodějnic uplynulo čtvrt roku. Slavily se všude, také ve Zhoři .S ohněm, dobrým občerstvením a také s hudbou.  Organizátorem akce byl Zhořský spolek. Díky Liboru Vašinovi, který má ve Zhoři svoje "druhé doma"    máme  možnost si Čarodějnice znovu zopakovat na původním videu  Českotřebovského deníku. Nebyla to jediná akce agilního Zhořského spolku můžeme  připomenout i další akci z loňského roku....

    Českotřebovští železničáři budou znát: Zemřel Emanuel Šíp

    Byl i ředitelem Českých drah, ale železniční školu nevystudoval. Emanuel Šíp se narodil v roce 1955 a vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Na začátku 90. let zastával pozici vedoucího cenového odboru federálního ministerstva financí. Po rozdělení Československa se stal prvním generálním ředitelem samostatných Českých drah, což byl státní železniční dopravce.
    Nejprve působil jako zmocněnec vlády pro řízení drah od července do září 1993, a poté ve funkci generálního ředitele Českých drah až do června 1995. Při svém konzultantském působení jako partner asociace Allied Progress Consultants asistoval při rozvoji řady dopravních firem a má svůj podíl na fungování soukromého železničního sektoru v ČR.
    V letech 2007 až 2009 byl náměstkem ministra dopravy a působil také jako dlouholetý předseda Dopravní sekce Hospodářské komory.

    WC s turniketem za 20

    Staly se veřejnými záchodky a místem častých návštěv bezdomovců a různých individuí potřebujících vykonat potřebu. Tomu je však konec. Řeč je řetězci Kaufland, který měl ještě nedávno bezplatné toalety pro veřejnost. Nyní však v desítkách měst po celé České republice nainstaloval před WC turnikety.
    Za použití se platí 20 korun. Podle jakých kritérií se provozovny vybírají, ale zástupci řetězce neuvedli.
    „Řeší se to individuálně, na základě požadavků z provozu. Vychází se z lokality a ze „zátěže“ zákaznických toalet,“ uvedla mluvčí Kauflandu Renata Maierl. Jedním z důvodů může být skutečnost, že lidé některé toalety ve velké míře využívali jako veřejné záchodky, aniž by následně v Kauflandu nakoupili.
    Zákazníky, kteří na placení toalety nebyli zvyklí, přítomnost turniketů zaskočila. Když ale zjistili, že kupón, který z automatu vyjede po zaplacení, mohou uplatnit při nákupu v Kauflandu, uklidnili se. V České Třebové tato „vymoženost“ zatím zavedena nebyla. Problém zkoumal Orlický deník…

    Klub Business Friend ve východních Čechách společně

    Pravidelné setkání našeho klubu Business Friends Pardubice v Pardubickém podnikatelském inkubátoru P-PINK.
    Jsme parta majitelů firem, která si pomáhá v byznyse, jsme z rozličných oborů trhu.
    Těšíme s kým dalším navážeme obchodní vztahy prostřednictvím našeho klubu na Pardubicku či ve východních Čechách v dalších 4 klubech - Náchodsko, Svitavsko, Hradecko a Ladies.
    A díky dalším 22 klubům Business Friends CZ jsme spojení napříč celou ČR s dalšími zajímavými majiteli a manažery firem z různých krajů.  7. září nás východočeské kluby můžete potkat na speciální letní charitativním dopoledne v Komunitním centru Kalyna.

    Recyklace asfaltu se v praxi osvědčila.
    Kraj chce být do budoucna při opravách silnic ještě ekologičtější

    Náměstek hejtmana pro dopravu Michal Kortyš navštívil na konci července obalovnu Topol u Chrudimi. Kromě využívání recyklovaných materiálů pro výrobu nových asfaltových směsí řešil s vedením podniku i současnou situaci v dopravním stavitelství a výhled celého odvětví do budoucna.
    Pardubický kraj od letošního roku požaduje u všech rekonstrukcí silnic ve svém majetku využívat minimálně 15 procent R-materiálu, tedy recyklovaného asfaltu a kameniva z povrchu původní silnice. „Důvody jsou prosté. Jedná se o ekologické řešení, při kterém využijeme alespoň část původní vozovky pro tvorbu nové. Dalším faktorem je, že využijeme kamenivo, které se nemusí těžit v lomech. Posledním benefitem je ekonomická stránka věci, protože asfaltová směs s 15 procenty R-materiálu vyjde obalovnu na výrobu levněji. Finanční úspora je asi deset procent. Cílem mé návštěvy bylo ověřit si, zda naše požadavky jsou v praxi dlouhodobě splnitelné, a vše funguje, jak má,“ uvedl náměstek Kortyš. 
    Do budoucna chce krajská samospráva postupně podíl recyklované složky v asfaltu zvyšovat. Prozatím je maximální hranicí 25 % R-materiálu ve směsi. To platí v případech, kdy v obalovnách není k dispozici paralelní sušící buben, který směs předehřívá. „Čím více recyklujeme, tím lépe pro životní prostředí i pro nás. Bohužel nejde znovu využít povrch celé staré silnice, protože při využití R-materiálu se pečlivě hlídá chemické složení jednotlivých složek, ale do budoucna bychom se měli určitě dostat minimálně na 25 %. Líbil by se mi samozřejmě i vyšší podíl, ale k tomu je potřeba pořízení paralelního sušícího bubnu za 40 až 50 milionů korun. I v případě instalace tohoto zařízení by výrobci potřebovali garantovaný odběr alespoň 150 tun asfaltu s vyšším podílem recyklované směsi na jednu várku. Jinak je pro ně spuštění zařízení neekonomické. Takže do budoucna nás čeká celostátní debata o tom, zda se vydat cestou ještě efektivnější recyklace. Stát i kraje by ale měly garantovat firmám, že o tyto ekologičtější asfaltové směsi bude z jejich strany dlouhodobý zájem a navýší se finanční prostředky na opravy silnic,“ dodal Michal Kortyš s tím, že se zástupci stavebních firem bude nejenom o tomto tématu znovu diskutovat v září na pravidelném silničním veletrhu v Pardubicích.
    Kromě R-materiálu řešil náměstek Kortyš s vedením obalovny i problematiku gumoasfaltu, jeho vhodné použití a údržbu v praxi. Stejně tak probrali technické postupy u používání dalších inovací, například geomříží, které zvyšují odolnost vozovky proti prasklinám. „Bavili jsme se samozřejmě i o cenách, které firmy nabízejí ve výběrových řízeních. Diskutovali jsme také o situaci ohledně lomů, protože dlouhodobě je v České republice problém s povolováním těžby, ale bez kameniva nemůžeme opravovat silnice. Zde bude potřeba najít kompromis a samozřejmě co nejvíce využívat již jednou vytěžený kámen, který by bylo škoda deponovat někde na skládkách,“ zakončil náměstek Kortyš.

     ČD 214/2023      STŘEDA 2. SRPNA 2023