Dnes uplyne 100 let od narození Františka Kajetána ZEDÍNKA

(7.8. 1923 – 18.9. 2017), hudebního pedagoga a skladatele

Tohoto rodáka z Kačic u Slaného od dětství provázela hudba. Studovat ji začal na hudební škole ve Slaném a pokračoval na pražské konzervatoři (1939 až 1944). Studium ukončil absolutoriem ze skladby a státními zkouškami z klavíru a sborového zpěvu. Potom se stal učitelem. Nejprve v Ostravě, později v České Třebové. Do našeho města se dostal jako voják základní služby, během které zde vedl vojenský hudební soubor Salva. Po skončení vojenské služby v našem městě zůstal a stal se učitelem klavírní hry na zdejší hudební škole. V České Třebové založil Divadlo hudby (společně s Františkem Navarou a Ing. Jaromírem Šlemrem), řídil pěvecký sbor Bendl a symfonický orchestr Smetana. S Antonínem Šimečkem vedl a hlavně doprovázel Pěvecké sdružení českotřebovských učitelek. Ve druhé polovině padesátých let vedl pěvecké sbory železniční učňovské školy a jedenáctiletky. Od roku 1969 řídil pěvecký sbor LŠU a později také školní orchestr. Bohatá je i jeho hudební tvorba. Je autorem více než dvou set skladeb (písně, sborové skladby, kantáty, opery, instrumentální skladby komorní i orchestrální, scénická hudba). Nejrozsáhlejším dílem F.K. Zedínka je operní skica Obrázky z Hor, později ještě 10x reprízovaná. Naposledy měli občané našeho města možnost vyslechnout si árie a sborové skladby z této zpěvohry v literárně – hudebním pásmu, které bylo uvedeno 14. září 2001 v sále restaurace Na Horách. Nejznámější jeho prací je pravděpodobně miniaturní dětská opera Červená Karkulka.

Českotřebovská veřejnost si připomněla osmdesátiny F.K. Zedínka slavnostním koncertem, který se konal 24. října 2003 v sále Kulturního centra. Pedagogická, dirigentská, skladatelská a osvětová činnost jubilanta zde byla oceněna udělením čestného občanství města. A vzpomínalo se na něho i v dalších letech. Jednak koncerty na Základní umělecké škole nebo vzpomínkovou akcí ve studovně gymnázia. František Kajetán Zedínek zemřel před 6 lety, ale jeho odkaz je stále živý. Stále se hrají jeho skladby, hlásí se k němu jak orchestr bývalých žáků školy, pěvecký sbor Bendl. Nezapomněla ani kulturní komise města, Jubileum F.K. Zedínka bylo připomenuto v květnu t.r. při setkání jubilantů působících v České Třebové v kulturní oblasti města. Pamětní list převzal syn Petr Zedínek.

F.K. Zedínek odpočívá v rodinném hrobě ve Vysokém Mýtě. "Měli jsme velkou snahu položit F. K. Zedínkovi na hrob dnes 7. srpna, v den jeho  nedožitého stoletého jubilea květiny a připomenout tak jeho zásluhy o Českou Třebovou," řekla předsedkyně kulturní komise Mgr. Magdaléna Peterková. "Bohužel rodina má hrob mimo Českou Třebovou (ve Vysokém Mýtě) a hrob navíc prochází úpravami, takže jsme  položení květů zatím odložili.

Zveřejňujme obsáhlý text monografie prof. Josefa Slavíka "František Kajetán Zedínek", který byl publikován v I. díle publikace "Historie a osobnosti" v roce 2008.

Text monografie najdete ZDE

Fotokniha. Z fotografií, které mám v archivu Českotřebovského deníku pod heslem "Zedínek" jsem pak sestavil následující "Fotoknihu". Jistě připomene více než nějaký dlouhý text  

Fotoknihu "F.K.Zedínek" najdete na tomto odkazu

 

Před deseti lety dne 16.srpna 2013 zemřel po delší nemoci ve věku 81 roků bývalý českotřebovský fotbalista a do konce života pak i velký příznivec Josef Zeman.  Mezi svými kamarády, přáteli a známými byl přezdíván „Švýcar“.

---

Suchá Lhota se stala vesnicí roku v Pardubickém kraji 2023

---

Ani sobotní deštivé odpoledne nezabránilo Suché Lhotě na Litomyšlsku užít si slavnostní okamžiky předávání titulu Vesnice roku Pardubického kraje 2023. Do 27. ročníku soutěže se v Pardubickém kraji přihlásilo celkem 13 obcí. Celorepublikově pak 175, z nichž Suchá Lhota je tou nejmenší, avšak jednoznačně ukazuje, že i malá obec může být velmi úspěšná a aktivní.

„Suchá Lhota je příkladem obce, která se do Vesnice roku hlásí opakovaně a postupně se propracovávala k vítězství v celé soutěži a zisku Zlaté stuhy. V roce 2018 získala Bílou stuhu za činnost mládeže a v loňském roce pak Cenu naděje pro živý venkov za místní spolkový život a občanskou společnost v obci. Na stávajícím vedení, i když má vzhledem k velikosti obce omezené možnosti, je patrné, že má spoustu nápadů pro zlepšení života v obci a upevnění vazeb mezi občany. Příkladem toho je například divadelní spolek nebo celá řada dalších aktivit,“ uvedl hejtman Martin Netolický, který také připomněl výši odměny, kterou Suchá Lhota od kraje za vítězství získá. „Abychom namotivovali naše obce, tak jsme navýšili odměnu, kdy vítězná obce získá jeden milion korun. Společně s milionem od ministerstva pro místní rozvoj tak získá dva miliony, což je částka, která přesahuje běžný roční rozpočet této malé obce, která tak může být jednoznačným vzorem pro ostatní,“ sdělil hejtman Martin Netolický.

Suchá Lhota, která se nachází nedaleko Litomyšle, má 82 obyvatel a řadí se mezi ty nejmenší v kraji a zároveň nejmenší účastníky soutěže v rámci celé republiky. „V případě Suché Lhoty platí, že na velikosti nezáleží, což ocenila také odborná komise, která si pečlivě prohlédla všechny přihlášené obce. Jako krajská samospráva jednoznačně deklarujeme, že na soutěži máme zájem a je pro nás perspektivní, a proto celková odměna z krajského rozpočtu narostla na tři miliony korun. Je to zároveň soutěž, kterou vnímám jako příležitost pro výměnu pozitivních zkušeností a možnost ukázat, co naše obce umí, co občané v jednotlivých obcích dokáží udělat. Je to důležitá inspirace pro ostatní a rád bych vyzval i do budoucna další obce, aby se nebály přihlásit,“ řekl krajský radní pro venkov, životní prostředí a zemědělství Miroslav Krčil.

Stejně jako hejtman Martin Netolický i náměstkyně hejtmana Michaela Matoušková ocenila na Suché Lhotě především kulturní život. „Osobně jsem moc ráda, že letos zvítězila právě Suchá Lhota, protože kulturní a společenský život, pospolitost lidí, kteří tady bydlí, se opravdu v posledních letech výrazně zlepšila. Mají svoje divadlo, udržují své tradice a vlastně každou chviličku dělají něco nového pro své občany,“ ocenila náměstkyně hejtmana a starostka Řečan nad Labem Michaela Matoušková.

Kromě Zlaté stuhy uděluje komise i další ocenění. V letošním roce je to:

Modrá stuha – za společenský život – městys Choltice, okr. Pardubice

Bílá stuha – za činnost mládeže – obec Prosetín, okr. Chrudim

Zelená stuha – za péči o zeleň a životní prostředí – obec Červená Voda, okr. Ústí nad Orlicí

 

Nová silnice v Komárově 

---

Do předčasného užívání byl v úterý 1. srpna předán modernizovaný úsek silnice v Komárově. Nyní budou probíhat pouze dokončovací práce, nic už ale nebrání tomu, aby řidiči mohli komunikaci plně využívat. Opravovalo se přibližně 1,5 kilometru silnice včetně jednoho mostu.

„Modernizace byla komplikovaná zejména kvůli přeložce vodovodu, kdy bohužel ze strany správce sítě došlo k předání chybných podkladů a přeložka byla umístěna jinde, něž jak tomu bylo ve skutečnosti. Nakonec se však projektantům podařilo vymyslet řešení a silnice mohla být v úterý 1. srpna předána k předčasnému užívání. Modernizace silnice v Komárově vyšla na 24,3 milionu korun bez DPH a bude sloužit jako napojení na dálnici D35,“ uvedl náměstek hejtmana zodpovědný za oblast dopravy Michal Kortyš. Kvůli opravě bylo třeba omezit provoz, na jeden den musela být silnice úplně uzavřená. „Omlouvám se vedení města i občanům, technologické postupy jsou ale bohužel takové, že k uzavření dojít muselo,“ dodal Kortyš.

Komárov je část obce Dolní Roveň v okrese Pardubice. Nachází se na severozápadě Dolní Rovně, při pravém břehu potoka Lodrantky. Prochází zde silnice II/322. V roce 2009 zde bylo evidováno 82 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 151 obyvatel.Více informací o realizovaných i připravovaných dopravních stavbách najdete na dopravním portálu Pardubického kraje na internetové stránce doprava.pardubickykraj.cz.

---

Zemřel český skladatel Hanuš Bartoň

---

30. července 2023 zemřel český hudební skladatel, klavírista a pedagog Hanuš Bartoň. Narodil 16. května 1960 v Praze. Hru na klavír studoval od patnácti let na Pražské konzervatoři u Emila Leichnera, skladbu u Ilji Hurníka. Poté pokračoval ve studiu na AMU u Jana Panenky (klavír), Jiřího Pauera (skladba) a Svatopluka Havelky. Absolvoval mnoho kurzů a stáží v zahraničí, například u Franka Donatoniho.

Od roku 2010 byl vedoucím katedry skladby na HAMU. Přednášel rovněž v zahraničí (Univerzita umění v Astaně nebo Conservatorio G. Nicolini Piacenza v Itálii). Převážná část jeho tvorby je věnována instrumentální tvorbě, je autorem také několika hudebně dramatických děl, vokálních skladeb a cyklů. Věnoval se také elektroakustické hudbě. Ve své tvorbě se snažil o organické propojení protichůdných stylových a žánrových východisek do uceleného kompozičního tvaru. Je autorem scénické hudby k více než dvaceti divadelním představením.

Na svých klavírních koncertech uváděl nejen skladby současných domácích a zahraničních autorů, ale věnoval se i interpretaci děl starých českých mistrů, zejména klavírních skladeb Jana Ladislava Dusíka. Se svou ženou Janou Macharáčkovou tvořil Dusíkovo klavírní duo. Spolupracoval s komorními soubory Ars cameralis a MoEns.

Hanuš Bartoň zemřel 30. července 2023 po dlouhé a zákeřné nemoci.

---

---

---