-
Ke 150. výročí založení sboru
dobrovolných hasičů v České Třebové
-
- Oheň byl od pradávna zlým pánem a boj
proti němu býval marný. Od první hořící chalupy při velkém větru
vyhořela celá města a zahynulo mnoho lidí. Nebylo divu, chaloupky dřevěné,
kryté slamou nebo šindelem a večer se
svítilo loučemi. Vrchnost nařizovala, aby k velkým požárům přijelo
dostatek povozů s bečkami na dopravu vody a každý dospělý musel přijít s
nádobou na hašení. Zdatní muži ( tesaři - zedníci - kováři ) měli
přinést žebříky a trhací háky. Při
hašení se postupovalo tak, že to, co hořelo bylo už ztraceno a na
sousedních chalupách se strhávaly střechy. Na dalších budovách se pak
pokoušeli občané hasit ( pokud byl dostatek lidí a vody ). Nejhorší byly
války, kdy bez pomoci vyhořely celé vesnice.
Díky těmto katastrofám bylo vydáno nařízení - tzv. "Pořádek při
hašení ohně" - Jednotlivé
cechy řemesel měli při hašení vymezeny svoje úkoly. Základem požárních
řádů v obcích bylo požární nařízení Josefa II. z roku 1785. V této době
se začali zřizovat hasičské sbory - Vídeň (1759) Praha (1853), Liberec
(1861) a první dobrovolný sbor Velvary (1864). Toho roku už zažádalo o
zřízení sboru 12 měst v Čechách. Do České Třebové dorazil tento pokrok
až v 1872 , kdy hořely na náměstí 4 domy a na pomoc přijeli hasiči
z Litomyšle a z Ústí, kde byly sbory založeny již 1 rok. Tento příklad
pomoci v nouzi zapůsobil, že purkmistr Vrba přiměl
měšťany zřídit hasičský sbor a také jej materiálně vybavit. Do sboru se
přihlásilo přes 150 členů mezi nimi všichni zámožní občané. Jejich
prvním zásahem byl požár rychty v Dlouhé Třebové roku 1874. Toho roku
bylo v již Čechách 107 sborů.
- V 1877 vyhořelo v Rybníku 5
hospodářských stavení ( podobně pak v roce 1952 rovněž bohužel za jiných
okolností - vznik JZD). V 1903 vznikl požár hospodářského stavení na
Chmelnici kde majitel F. Stolín zahynul.
Jeho tělo nalezli druhý den na půdě domku. V roce 1911 shořelo
5 domků v Chorinově ulici (prudký vítr a nedostatek vody). Do roku 1924
se sbor zúčastnil hašení na 150 požárech, v dalších 11 letech do roku
1935 na dalších 42 požárech a k dalším 86 požárům pak vyjel v letech
1935 - 1973. Za prvních sto let své existence tedy sbor vyjel celkem k
278 požárům. Potom zde vzniklo na 4 roky detašované pracoviště
profesionálního požárního sboru a po
jeho odchodu do nové požární stanice v Hylvátech měli již českotřebovští
požárníci jiné úkoly, zaměřené především na prevenci a při zásazích na
podporu činnosti profesionálních jednotek, hlídání požářišť apod..…
-
-
Největší požár v
České Třebové byl 30. října
1636. Shořelo 57 domů
zůstal - Trávník - Bezděkov a část u kostelíčka. Před požárem mělo město
105 domů a za 10 let po požáru jich bylo ještě 32 pustých
(nevystavěných). Tehdy měla Česká Třebová asi 500 obyvatel.
-
-
Při druhém požáru v roce 1745 shořelo
celé vnitřní město. Zůstal jen kostel, fara a 3 domy u kostela. Ke konci
18. století měla Třebová 320 stavení většinou dřevěných. Roku 1793
vyhořel od blesku dřevěný kostel do základu a na jeho místě byl za
přispění knížete Lichensteina vybudován do r. 1801
nový kamenný kostel sv. Jakuba. I ten ale r. 1884 vyhořel: shořela
střecha, věž ze zvony ale díky pevné klenbě zůstal uvnitř neporušen. To
už hasil sbor třebovský a dalších 6 sborů sousedních.O požáru a jeho
úspěšném hašení existuje záznam Jana Tykače.
-
-
Další velký požár pily a truhlárny Ant.
Felcmana na Trávníku byl
5. září 1905. Od ložiska katru na pile se vznítil prach a piliny silný
vítr rozšířil oheň na celou továrnu hořely zásoby dříví, prken
zasahovalo 6 sborů, škoda byla přes 50.000 K.
-
-
Požár na starém náměstí 17 října 1951.
Tento požár byl největší po druhé světové válce a je varovným příkladem,
že i v době moderních stříkaček, mohla lehce vyhořet polovina náměstí.
Požár vznikl na půdě domu čp 42 (dnes již zbouraného). Než hasiči
natáhli hadice hořel již dům čp 41 (p. Frimla) a sousední dům čp 924 (p.
Lochmana). Silně byli ohroženi čp 40, 44 a 45 s chatrnými střechami.
Vyšetřováním se zjistilo, že do domu čp 42 vlétla děravou střechou
jiskra ze soused. komínu. Na půdě bylo plno hořlavých předmětů
a domy neměly požární zdi, jen prkenné přepážky. Toho dne bylo 9 rodin
bylo bez domova a škoda přes 1,5 milionu. Všechen movitý majetek
postižených lidí byl vynášen na pravou polovinu náměstí a hlídala jej
milice. Záchraných. prací se zúčastnila i vojenská posádka která se
tento rok do Třebové přistěhovala.
-
-
Požár cisteren ČSD 11. listopadu 1968. Jindy
již bývala zima, ale tehdy byl teplý večer, když Třebovským hasičům
hlásili "u nádraží hoří". Veliká záře sama naváděla hasiče na místo
neštěstí k bývalému Herzánovu mostu. Velitel Dědourek nařídil zajet do
ohrady Železničního stavitelství, odkud byl nejkratší zásah. V zadní
polovině kolejiště státy 3 cisterny v jednom ohni. Průzkumem zjistil, že
prostřední cisterna se nárazem sesula z podvozku a prorazila se. Veliký žár
a zkřížený závěs vylučovaly možnost záchrany obou nádrží a proto se
úsilí hasičů soustředilo na 3 cisternu.
- Přes koleje se natáhlo dopravní vedení
s rozdělovačem a dva proudy C se chránily posunovače, kteří na cisternu
upevňovali lana. Několikrát se lana přetrhla a po velikém úsilí se
podařilo lokomotivě poslední cisternu odtrhnout a odvézt do bezpečí. V
té době došla v naší cisterně voda a napojili jsme se na cisterny útvaru
ČSD, která dojela na naše stanoviště. Úsilím mnoha lidí trvalo 30 min.
podkopání všech kolejí a natažení
dopravních hadic pod koleje aby mohl být obnoven na hlavním tahu provoz.
Pak teprve se začalo s hašením celého požáru. Protože žádná zásahová
jednotka neměla takové množství pěnidla a sněhových přístrojů na tak
velký požár, ochlazovaly se cisterny
vodou. Na dopravě vody hadicemi z hydrantů na Slovanské ulici se
podílely sbory Primony - Parníka - Lhotky - Semanína a Dlouhé Třebové.
Lokalizace trvala 3 hodiny. Škoda byla značná a zředěným palivem bylo
otráveno celé povodí včetně Ústí n Orl.
-
-
Požár čtverce činžovního domu na Farářství 9. 8.
1975. Tento den byl velice teplý, slunečný a všichni
obyvatelé domu se těšili na krásný víkend. Sedmašedesátiletý nájemník
zamkl na půdě svoji dílničku a spěchal do města. Kolem deváté
zpozorovali sousedi v podkroví kouř a vyrozuměli hasiče. V tomto roce
již pracovali v Třebovské zbrojnici profesionálové spolu s dobrovolnými.
Okrskový velitel Kuchař po průzkumu povolal další požární jednotky.
Hašení na půdě ztěžovalo uzavření jednotlivých kojí (přepážek)
plných hořlavého materiálu (dřevo, knihy, starý nábytek a pod). Prostor
byl silně zakouřen a bez dýchací techniky nebylo možné zasáhnout. Na
pomoc přijely sbory: Primona, útvar ČSD, VPÚ Ústí n Orl. se 2 cisternami
a autožebříkem - MPS Lanškroun a
Tesla Lanškroun,. MPS Rybník a Parník. pomáhali odklízet shazovaná prkna
a trámy. Boj s požárem trval do 15. hod a pracovalo na něm asi 50
hasičů. Požár vznikl od nedopalku cigarety v ševcovské dílně, přímá
škoda byla přes 100.000 ,- Kč.
-
- Podle Jaroslava Dědourka
-
|