Novela zákoníku práce schválena

Prezident republiky Petr Pavel podepsal v neděli dne 17. září 2023 zákon č. 281/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
MPSV předložilo rozsáhlou transpoziční novelu, jež vznikla po diskusích se zaměstnavateli a odbory. Během nich bylo dosaženo kompromisní úpravy týkající se například práce na dálku a pravidel pro tzv. dohodáře. Novela byla schválena Poslaneckou sněmovnou v podobě, v níž byla postoupena Senátu.
Novela zákoníku práce prování transpozici několika evropských směrnic a zároveň zavede také několik dalších novinek. Představuje pozitivní změny pro těhotné zaměstnankyně, rodiče s dětmi do 9 let a osoby pečující o závislé osoby, kteří budou moci zaměstnavatele nově požádat o výkon práce na dálku. Každý případ odmítnutí takového požadavku bude muset být zaměstnavatelem písemně zdůvodněn. „Záměrem je, aby zejména rodiče malých dětí nebo pečující měli co nejlepší oporu v zákoně a dobré podmínky pro skloubení rodinného života s prací,“ doplnil ministr Jurečka.
Zákoník rovněž stanovuje obecná pravidla pro práci na dálku (home office), která bude možná pouze na základě písemné dohody se zaměstnancem. Zohledňuje se také možnost poskytnout zaměstnancům paušální náhradu za nejběžnější náklady spojené s prací na dálku, a to za každou odpracovanou hodinu. Cílem je takto kompenzovat náklady např. za energie, teplo a vodu. Ve výši, kterou stanoví vyhláška MPSV za hodinu práce na dálku, půjde o daňově uznatelnou částku.
Úpravy se týkají i „dohodářů“. Zaměstnavatel bude nově povinen rozvrhovat pracovní dobu zaměstnancům pracujícím na dohody, a to s nejméně třídenním předstihem, pokud se nedomluví na jiné sobě seznámení. S tím souvisí i právo na veškeré překážky v práci. „Velmi důležitou novinkou je také dovolená, která nyní bude náležet i zaměstnancům pracujícím na dohody. Toto právo jim vznikne automaticky podle zákona, pokud splní
příslušné podmínky. Ty jsou podobné těm, které platí pro pracovní poměr,“ řekl ministr Jurečka.
Prostřednictvím poslaneckých pozměňovacích návrhů jsou do novely zahrnuty i další úpravy. Mezi ně patří zpřesnění pravidel pro poskytování nepřetržitého odpočinku v týdnu. Dále se v zákoně výslovně potvrzuje možnost zaměstnance požádat o čerpání rodičovské dovolené i opakovaně. Dalším z pozměňovacích návrhů s cílem zajistit dostupnost lékařské péče opětovně, se zavadí úprava tzv. další dohodnuté práce přesčas ve zdravotnictví.
Paušál pro zaměstnance pracující z domova
Zaměstnanci, kteří pracují z domova, by mohli od zaměstnavatelů dostávat od října náhradu nákladů. Za každou započatou hodinu by mohli získat paušál 4,60 Kč. Počítá s tím připravovaná vyhláška ministerstva práce, kterou na svém webu zveřejnila vláda.
"Jednou z možností, jak nově při práci na dálku náklady nahrazovat, je vyplácet zaměstnanci paušální částku, která reprezentuje veškeré náklady, které by zaměstnanci při práci na dálku v uvedeném smyslu mohly vzniknout," uvedlo ministerstvo práce v podkladech k vyhlášce.
Kompenzace zahrnuje podle novely zákoníku prokazatelné výdaje kvůli práci na dálku a paušál. Zaměstnavatel ho poskytuje na elektřinu, teplo či vodu za každou započatou hodinu práce, pokud si to s ním zaměstnanec písemně sjednal či pokud to stanovuje firemní předpis. Paušál mohou pobírat i takzvaní dohodáři, když si to domluví. Vedení a pracovník se ale mohou předem také písemně dohodnout, že náhrada nákladů při práci na dálku nepřísluší.
Paušál stanovuje ministerstvo práce ve vyhlášce. Vychází z údajů statistického úřadu o spotřebě domácností a životních nákladech. V potaz se bere spotřeba plynu, elektřiny, teplé vody či odvoz odpadů. S pomocí koeficientů se vypočítá částka na dospělého v průměrné domácnosti při práci na hodinu. Paušál má platit pro kalendářní rok. Mimořádné by se upravoval, pokud by se výchozí hodnoty zvedly, nebo klesly nejméně o 20 procent.
Na dodávku vody se podle podkladů teď počítá s 2,32 Kč, na odvoz odpadů 1,12 Kč, na kanalizaci 1,63 Kč, na elektřinu 16,92 Kč, na plyn 8,14 Kč, na tuhá paliva 2,07 Kč a na teplo 4,32 Kč. U stálé spotřeby, jako je teplo, se využívá koeficient 0,3. U spotřeby vody, elektřiny či odvádění odpadů je koeficient 0,4. Výsledný paušál pak činí 4,60 Kč. Pokud by pracovník pracoval z domova pět dnů v měsíci vždy osm hodin, paušální částka by se dostala na zhruba 180 korun. U desetidenní práce by to mohlo být téměř 370 korun. Zaměstnavatelé mohou pracovníkům posílat i vyšší náhrady. Neplatí to ale pro stát, samosprávy, jejich organizace či státní a veřejné školy.
Paušál na daný měsíc dostává pracovník nejpozději v dalším měsíci. Ministerstva, jejich organizace, úřady, samosprávy a další instituce musí výdaje pokrýt ze svých přidělených rozpočtů. Další peníze dodatečně nedostanou. Podle resortu práce vyhláška s paušály nebude mít negativní dopad na podnikatele. Kolik by úřady a firmy mohly zaměstnancům zaplatit, ministerstvo v podkladech nevyčíslilo.
Zaměstnanci zřejmě budou mít příští rok v práci bez zdanění benefity do 21 983 korun.
Při rozpočítání by tak na měsíc mohli mít s osvobozením od daně k platu či mzdě navíc nepeněžité bonusy nejvýš za 1 832 korun. Zaměstnanecká zvýhodnění a podpory nad tuto částku by se měly danit jako příjem. Vyplývá to z koaličního pozměňovacího návrhu k vládnímu konsolidačnímu balíčku a ze schváleného vládního nařízení o vyměřovacím základu. Podle návrhu mají být bez daně benefity do poloviny průměrné mzdy. Ta pro příští rok podle nařízení činí 43 966 korun. Balíček projednává Sněmovna.
Vláda původně navrhovala úplné zrušení daňového osvobození benefitů. Odbory a zaměstnavatelé s koaličními politiky vyjednávali o zachování daňové úlevy. Koalice se nakonec shodla na nedanění do poloviny průměrné mzdy, která se stanovuje kvůli sociálnímu pojištění. Pro letošek by benefitový limit odpovídal 20 162 korunám. Vláda ve středu schválila nařízení s výměrou pro příští rok. Pokud člověk pracuje pro víc zaměstnavatelů, limit by měl platit u každého zvlášť a neměl by se sčítat.
Z benefitů nad polovinu průměrné mzdy by se platila daň z příjmu. Za příjem by se měly nejspíš považovat i benefity, které se poskytují pro členy rodiny. Týkalo by se to tedy třeba příspěvků na tábor pro děti. Upravit se má i daňová uznatelnost nákladů pro zaměstnavatele.
Příspěvek na stravování by se nedanil do 70 procent stravného, které se poskytuje na cestu po Česku na pět až 12 hodin a letos činí 129 korun. Teď by tak daňová úleva platila do 90 korun. Byla by pro lidi, kteří odpracovali za den aspoň tři hodiny.