-
Josef
Glücksmann
(25.7. 1853 – 14.4. 1918)
-
V řadě
dvou desítek řádně zvolených dosavadních českotřebovských starostů
zaujímá čestné místo Josef Glücksmann. Starostenský úřad zastával
dvakrát, prvně od 13. 5. 1890 do 11. 5. 1891, po druhé pak souvisle po
neuvěřitelných devatenáct let od listopadu 1893 do 4. 11. 1912. Tak
dlouho nebyl v čele našeho města nikdo další. Nebyl přitom
českotřebovským rodákem!
-
Josef Glücksmann byl rodák z Nymburka a do
České Třebové jej přivedlo povolání poštovního úředníka, kterému
zůstal věrný a postupem času se stal c. k. vrchním poštmistrem na
českotřebovské hlavní poště.
-
V této funkci se plně zapojil do veřejného
života tehdy velmi dynamicky se rozvíjejícího města, ve kterém r.
1891 žilo podle výsledků sčítání lidu (bez Parníku) 4982 obyvatel,
z toho 82 německé národnosti.
-
Poprvé se dostal Josef Glücksmann do
funkce starosty města po krátkém působení Antonína Slámy 13. května
1890, avšak po roce 11. května 1891 na tuto funkci rezignoval
spolu s dalšími třemi radními: E. Pražským a pány Vyskočilem a Mehlem.
O bouřlivém vývoji města v tehdejší době svědčí i další změny ve
složení městské rady v tomto roce. Po dvou a půl roce pak byla
tehdejšímu starostovi Antonínu Felcmanovi vyslovena nedůvěra a
starostou se stává opět Josef Glücksmann, aby v této funkci pobyl
dalších dvacet let.
-
Za starostování
Josefa Glücksmanna je v kronikách a dokumentech zaznamenán velký
rozvoj města, město se stále rozvíjelo, vznikaly nové veřejné budovy,
úřady, školy, byly vytyčeny nové ulice. Během jeho působení se počet
obyvatel města zdvojnásobil, město v této době také trvale usilovalo o
své zviditelnění a přiblížení státní správy.
-
Město třikrát žádalo zemský sněm o
zřízení c.k. okresního soudu, což ovšem nebylo nikdy vyslyšeno.
Pouze od r. 1903 zde byly organizovány soudí dny, které trvaly i
v době I. republiky. Po dvou návrzích byla v r. 1904 zřízena městská
spořitelna (v přízemí školy na náměstí). Město se začalo vážně zabývat
otázkou školství. Příliv obyvatel do České Třebové si vynutil stavbu
nové školní budovy v Nádražní ulici. Byla dostavěna v roce 1896. Za
přispění obce byla také koncem století postavena sokolovna Na Skále.
Začalo se také s úpravou řečiště Třebovky na Zámostí, v r. 1905 byla
provedena velkým nákladem regulace. (viz poslední fotografie). Levému
břehu řeky se dostalo jako uznání starostových zásluh názvu „Glücksmannovo
nábřeží“. Nad jezem v Bezděkově bylo na Třebovce zřízeno tzv. „Staré
koupaliště“. Geometr Hampejsek z Litomyšle připravil nový regulační
plán města a velké změny vznikly i na třebovském nádraží, které bylo
zvětšeno a prodlouženo. Byly zrušeny dva přejezdy se závorami u
Javorky a na jejich místě byl roku 1902 zbudován jeden podjezd. Na
brněnském zhlaví nádraží byl zrušen starý železný „Müllerův most“,
místo kterého byl o 300 metrů dále postaven most nový (Herzánův),
odstraněný pak v srpnu 1960.
-
-
Důležitou
událostí bylo zřízení nového (nyní již kovového) vodovodu s 37
hydranty v roce 1901, který byl v r. 1912 vylepšen pro zvýšení
tlaku v potrubí vystavěním dvoukomorového vodojemu na Robově kopci.
Tím byla umožněna výstavba i na výše položených místech katastru
města. Nový vodovod byl příčinou řady sporů města se zdejšími
mlynáři. Vyhrotila se tzv. „Vodní otázka“. Voda z Vrbovky a Javorky
poháněla několik mlýnů a tak spor mezi městem a mlynáři o vodu se
dostal až před c.k. správní soudní dvůr, který 26. 5. 1909 město
vyhrálo. Na základě tohoto výsledku pak město uzavřelo smlouvu o
dodávce vody pro nádraží a zakoupilo Hurtův mlýn čp. 565, později
přestavěný na Národní dům, neboť jako jediný využíval k pohonu
výhradně vodu z Vrbovky.
-
- Město začalo pro
informování občanů vydávat nepravidelně tištěný informátor s názvem
OBČAN. Za přispění obce, knížete Liechtensteina a sbírky občanů
byly v r. 1901 do chrámu sv. Jakuba zakoupeny nové varhany od firmy
Kobrle v Lomnici nad Popelkou (za 6000 K)
- Město prodalo dům
čp. 17 na náměstí (bývalou školu) a za stržené peníze koupilo dům čp.
29 v Chorinově ulici. Po zbourání zde nákladem 20 000 K vybudovalo
město novou hasičskou zbrojnici se cvičištěm a dvoupatrovým lezištěm
(v r. 1904). Město mělo v té době tři obecní strážníky, které do
funkce jmenovala městská rada, stejně jako městského hajného, obecního
cestáře, správce lesů, ředitele kůru a kapelníka, městského lékaře,
školníka, vodáka a ponocného.
-
V roce 1904 byly zakoupeny pozemky pro
nový hřbitov, který byl vybudován a v r. 1905 otevřen „Na Pazderce“.
Hrobníkem byl určen pan Josef Pavlišta, zahradník. Město i okres
vedlo iniciativu pro vybudování izolační nemocnice v České Třebové (v
Bezděkově). Byla zřízena v r. 1909 pod vedením Dr. Nebeského. Pro
nevyhovující podmínky však fungovala jen do roku 1913, kdy byl
v budově zřízen chorobinec.
-
Do roku 1911 bylo město bez elektrického
proudu, který se používal jen na nádraží nebo v parnické textilce,
která tehdy zaměstnávala až 2500 dělníků. Stavba městské elektrárny
(na stejnosměrný proud, vyráběný dieselovými agregáty proběhla v roce
1911 firmou Křižík Praha za 210 tis. K. Elektrický proud byl dodáván i
na Parník. Městskou elektrárnu řídila správní rada volená městskou
radou.
-
-
Školský program města pokračoval na
začátku 20. století vybudováním dívčí měšťanské školy na Vinohradech
(v Komenského ulici) a k iniciativě vedoucí ke zřízení a otevření
českotřebovské reálky. Plány na zřízení nové střední školy nebyl Josef
Glücksmann zpočátku příznivě nakloněn, neboť se obával příliš velkého
finančního břemene pro město. Vznik reálky totiž byl spojen s nutností
vybudovat odpovídající moderní školní budovu a následně ji řádně
udržovat. Nakonec starosta svůj názor změnil a monumentální budova,
dodnes chlouba města, byla postavena. V uvedeném období se objevily
nové objekty v městském parku Javorka (restaurace, bosenský pavilon,
toalety, nová sochařská výzdoba).
-
Josef Glücksmann se také stal prvním
předsedou nově založeného „Družstva pro umělý chov ryb a pěstování
ušlechtilé vrby košíkářské“. Jeho jméno se objevilo i v první
inventární knize českotřebovského městského muzea. V roce 1889 došlo
v areálu železničního uzlu k sesuvu půdy. Při likvidaci následků
objevili dělníci kosterní pozůstatky třetihorního chobotnatce Deinotherium
cuvieri, které se zásluhou tří dárců, pánů Pavla Žídka,
přednosty stanice, Kincla, průvodčího vlaků a Josefa Glücksmanna,
poštmistra, dostaly do českotřebovského muzea, kde dodnes představují
nejvzácnější část paleontologické sbírky. Josef Glücksmann, čestný
občan města České Třebové, člen obecního výboru, působil také jako
úřadující náměstek okresního starosty.
-
-
Dne 25. 9. 1911 se Josef Glücksmann
oženil s Olgou Štěpánkovou z Kozlova. Zemřel ve věku nedožitých 65
let v sanatoriu v Praze - Podolí. Poslední rozloučení se zesnulým se
konalo dne 18. 4. 1918. Josef Glucksman byl ještě na konci jeho
posledního funkčního období 24. května 1912 za jeho zásluhy prohlášen
čestným měšťanem České Třebové.
-
K Josefu Glücksmannovi se letos váže
několik výročí: Před 130 lety nastoupil podruhé do funkce
starosty, od úmrtí uplynulo letos v dubnu rovných 105 let a v červenci
letošního roku si připomeneme navíc i 170. výročí jeho narození.
Josefa Glücksmanna právem řadíme do galerie elity našeho města.
-
Martin Šebela,
Milan Mikolecký
-
-
-
